epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop1
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 4. 2018
    ID: 107449upozornění pro uživatele

    Vznesení námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy a jako zneužití práva

    Současná judikatura je již konzistentní v tom, že vznesení námitky promlčení může být za určitých okolností považováno za výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Zajímavým příspěvkem do této problematiky je rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. ledna 2018, sp. zn. 27 Cdo 2826/2017.

     
     Weinhold Legal, v.o.s.
     
    Nejvyšší soud se v uvedeném rozhodnutí zabýval situací, kdy žalobce nebyl vyrozuměn o konání hlavního líčení a nesprávným procesním postupem trestního soudu mu bylo znemožněno navrhnout u hlavního líčení (před zahájením dokazování), aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil žalovanému povinnost nahradit škodu způsobenou spácháním skutku. Mohlo by se tedy zdát, že námitka promlčení uplatněná v takovém případě by skutečně mohla být posouzena jako odporující dobrým mravům (nebylo přece chybou žalobce, že nebyl vyrozuměn o konání hlavního líčení). Tohoto názoru byl v dané věci i odvolací soud a přes uplatněnou námitku promlčení shledal žalobou uplatněný nárok na náhradu škody důvodným.

    Právní názor odvolacího soudu však Nejvyšší soud jako dovolací soud nesdílel, když uvedl, že odvolací soud se nijak nevypořádal s (možnými) důvody, které žalobci bránily uplatnit nárok na náhradu škody způsobené spácháním skutku v řízení ve věcech občanskoprávních. Nejvyšší soud dále poukázal na již dříve judikaturou potvrzené závěry o tom, že:

    • za výkon práva v rozporu s dobrými mravy lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu [1],
    • z toho, že argumentem rozporu s dobrými mravy má být odepřen výkon práva, vyplývá, že odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními, a že musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují – v konkrétním případě – závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu [2], a
    • dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil [3].
    Zatímco obecné soudy často rozhodují především na základě doslovného výkladu textu zákona a až v rozhodnutích vyšších soudů se uplatňují obecnější principy a zásady, v dané věci již odvolací soud přistoupil k uplatnění korektivu dobrých mravů a Nejvyšší soud naopak následně shledal, že pro jeho použití nebyly v konkrétním případě splněny podmínky.

    Výše uvedené závěry lze dále zobecnit v tom smyslu, že pravidlem je možnost uplatnit námitku promlčení a pouze výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. Dle ustálené judikatury je však nutné při výkladu každé výjimky z pravidla postupovat restriktivně [4].

    Uplatnění námitky promlčení bylo posouzeno jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy například v níže uvedených případech (vždy ale s ohledem na konkrétní okolnosti případu):

    • Mezi nejbližšími příbuznými (mezi rodiči a dětmi), s ohledem na specifické vztahy uvnitř rodiny (nález Ústavního soudu ze dne 6. září 2005, sp. zn. I. ÚS 643/04); naopak ale ze samotné existence vztahu mezi druhem a družkou však nelze dovozovat, že by bránila běhu promlčecí lhůty nebo činila námitku promlčení rozpornou s dobrými mravy (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2009, sp. zn. 22 Cdo 64/2008);
    • Ve specifickém (privatizačním) vztahu mezi jednotlivcem a státem, v němž stát, i přes soukromoprávní povahu samotného převodu majetku (kupní smlouva), rozhodoval a vůči stěžovatelkám (resp. jejich právním předchůdcům) působil převážně ve vrchnostenském (mocenském) postavení (nález Ústavního soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. I. ÚS 2216/09);
    • V případě, kdy advokát účastníka řízení hrubou nedbalostí či následným zatajováním významných skutečností způsobil svému klientu ztrátu procesu a posléze ve sporu o náhradu škody uplatní proti bývalému klientu námitku promlčení (nález Ústavního soudu ze dne 21. června 2011, sp. zn. I. ÚS 548/11);
    • Jestliže by výkon práva namítat promlčení uplatněného nároku byl toliko prostředkem umožňujícím poškodit jiného účastníka právního vztahu, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou by pro něj zůstalo vedlejší a z hlediska jednajícího by bylo bez významu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2010, sp. zn. 26 Cdo 45/2010).

    Když promlčení namítá stát

    Specifická situace vzniká v případech, kdy námitky promlčení uplatňuje vůči žalobci stát. Oprávněný bude mít po dobu běhu promlčecí lhůty důvodně za to, že jednání státu nesměřuje primárně k promlčení práva a následnému vyvázání se z povinnosti plnit svůj dluh.

    Na druhou stranu jsou osoby jednající za stát v právních vztazích při takovém jednání více limitovány, když nenakládají s vlastním majetkem, nýbrž s majetkem státu, a mají povinnost tento majetek ochraňovat. V případě, že je proti státu uplatněn již promlčený nárok, budou osoby jednající v dané věci za stát námitku promlčení zpravidla uplatňovat, aby tak zamezily zmenšení majetku státu v důsledku plnění na již promlčený dluh. Právě v takových situacích nabývá ještě více na významu možnost posouzení námitky promlčení jako výkonu práva v rozporu s dobrými mravy.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Jak to je po rekodifikaci

    Výše uvedená judikatura se vztahuje k právní úpravě v občanském zákoníku 40/1964 Sb., účinném do 31. prosince 2013, konkrétně k aplikaci jeho § 3 odst. 1. S ohledem na základní zákonnou délku promlčecí lhůty a na přechodné ustanovení § 3036 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě něhož se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení či uplynutí posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosud neexistuje ustálená judikatura vyšších soudů týkající se možnosti prolomení námitky promlčení po rekodifikaci, tj. dle občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014.

    Současný občanský zákoník ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku 40/1964 Sb. bez dalšího nepřejal. Současný občanský zákoník nicméně rovněž stanoví v § 8, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Komentářová literatura k § 8 občanského zákoníku ve vztahu k § 3 odst. 1 občanského zákoníku 40/1964 Sb. uvádí následující: „Vzhledem k tomu, že samotný občanský zákoník [pozn. 40/1964 Sb.] zákaz zneužití práva výslovně neformuloval, pomáhala si judikatura úvahou, že šikanózní nebo zneužívající jednání se příčí dobrým mravům, jež § 3 odst. 1 občanského zákoníku explicitně zapovídal.“ Z uvedeného vyplývá, že judikaturou dříve dovozené závěry ohledně možnosti prolomení uplatněné námitky promlčení by měly být aplikovatelné i dle současné právní úpravy. Takovému závěru dále napovídá i to, že řada judikátů vztahujících se k právní úpravě před rekodifikací uplatnění námitky promlčení výslovně označuje za zneužití práva [5].

    Naopak posunem oproti předchozí právní úpravě je § 647 občanského zákoníku, podle kterého „v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.“ Pro dohodu o mimosoudním jednání přitom není zákonem stanovena forma jejího uzavření. Před rekodifikací mohlo vést neformální mimosoudní jednání stran, v důsledku kterého nedošlo ke včasnému uplatnění práva před jeho promlčením, k závěru o tom, že následné uplatnění námitky promlčení bylo postupem v rozporu s dobrými mravy. Dle současné právní úpravy však v důsledku takového mimosoudního jednání stran promlčecí lhůta ani nezačne běžet.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Závěrem

    Vrátíme-li se k závěrům obsaženým v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. ledna 2018, sp. zn. 27 Cdo 2826/2017, lze konstatovat, že rozporovat uplatnění námitky promlčení jako zneužití práva či jednání v rozporu s dobrými mravy je možné, zároveň však úspěch takové argumentace bude vždy více či méně nejistý. Judikatura sice dovodila řadu případů, ve kterých může dojít k prolomení námitky promlčení a přiznání již promlčeného nároku, tyto případy jsou však vždy založeny na konkrétních skutkových okolnostech, které nelze bez dalšího zobecňovat.

    Současně lze důvodně předpokládat, že při uplatnění již promlčeného nároku na základě úvahy, že případná námitka promlčení bude posouzena jako zneužití práva, bude řízení probíhat ve více stupních a definitivní odpověď přinese až výsledek dovolacího řízení. Soudní řízení proto bude s největší pravděpodobností trvat dlouho a ponese s sebou zvýšené náklady. Před uplatněním promlčeného nároku u soudu je proto vždy potřeba velmi důkladně zvážit, zda jsou konkrétní důvody pro prolomení námitky promlčení natolik zásadní a zřejmé, že mohou obstát i při restriktivním výkladu této výjimky z obecného pravidla, že námitka promlčení je toliko výkonem práva účastníka.


    Mgr. Ing. Lukáš Vrána

    Mgr. Ing. Lukáš Vrána
    ,
    advokát


    Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář

    Florentinum
    Na Florenci 15
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 225 385 333
    Fax:    +420 225 385 444
    e-mail:    wl@weinholdlegal.com


    ___________________________________
    [1] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2000, sp. zn. 21 Cdo 992/99 nebo rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Cdo 3931/2013.
    [2] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. května 1997, sp. zn. 2 Cdon 473/96.
    [3] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000.
    [4] Srov. nález Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000; usnesení Ústavního soudu ze dne 16. června 2005, II. ÚS 446/04.
    [5] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2013, sp. zn. 20 Cdo 2208/2013 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2013, sp. zn. 20 Cdo 1719/2011.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Ing. Lukáš Vrána (Weinhold Legal)
    25. 4. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.