Whistleblowing v českém právním prostředí

Co je whistleblowing?

Jistou legální definici tohoto termínu lze nalézt ve vyhlášce ČNB č. 163/2014[1], v níž je whistleblowing definován jako „mechanismus sdělování významných obav zaměstnanců ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému“. Tato definice je ovšem dosti nahodilá a týká se pouze jisté formy whistleblowingu v rámci finančního sektoru.

Podstata problému tkví v tom, že se zaměstnanec dozví při výkonu svého zaměstnání o nelegální činnosti. Touto nelegální činností může být typicky korupce, tvoření kartelů, bid rigging[2] a další. Následně se rozhodne tuto skutečnost oznámit, a to bez toho, aby sledoval svůj vlastní prospěch.

Jak je whistleblower chráněn v současné právní úpravě?

Současná právní úprava poskytuje zaměstnanci, který se rozhodne oznámit trestný čin, do jisté míry specifickou právní ochranu.  Dle Zákoníku práce není například možné to, aby byl zaměstnanec propuštěn bez udání důvodu[3]. Další nástroj ochrany poskytuje Trestní řád, který umožňuje podat trestní oznámení anonymně a případně možnost utajení osoby svědka (oznamovatele)[4]. Ochrana svědka ovšem není zaručena automaticky, ale závisí na uvážení státního orgánu, což postavení oznamovatele nepomáhá.

Na druhou stranu zde existují povinnosti zaměstnance, který se dozvěděl o trestném činu. Těmi jsou zejména daný trestný čin překazit[5] a oznámit[6]. Za zmínku ovšem stojí skutečnost, že trestný čin nemusí oznámit advokát, jeho zaměstnanec, kteří se o něm dozvěděli při výkonu advokacie, či právní praxe, a také duchovní při uchování zpovědního tajemství[7].

Navrhovaná právní úprava whistleblowingu

O právní ochranu whistleblowerů[8] se pokouší současný vládní kabinet již několik let, neboť se k tomu zavázal mj. ve Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017[9]. Návrh[10] dílny Ministerstva pro lidská práva a rovné příležitosti vytvořený ve spolupráci s neziskovými organizacemi, který počítal s úpravou 6 stávajících právních předpisů, nenašel dostatečnou podporu. Důvodem pro to byly výtky, mezi nimiž je kritika přílišné obecnosti, nekonkrétnosti ustanovení. Další odpůrci poté namítali nedostatečnost ochrany oznamovatele, neboť tomu se dostalo ochrany jeho pracovní pozice až poté, co jí schválil soud.

Poslanecký návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů předložený vicepremiérem Andrejem Babišem, který byl předložen poslanecké sněmovně už v dubnu minulého roku, do jisté míry kopíruje slovenskou právní úpravu[11], která vstoupila v platnost 1. ledna 2015. Hodnocení dopadů slovenské právní úpravy je pro jeho zatím krátkou účinnost dosti předčasné. Je potřeba ovšem ještě zmínit to, že slovenská právní úprava oproti výše zmíněnému návrhu počítá s přesným výčtem trestných činů, o které by se opírala.

V reakci na výše zmíněné došlo ještě 8. února na vládě ke schválení návrhu na novelizaci Občanského soudního řádu, a to ve smyslu doplnění jeho § 133a o odstavec 2. V případě, že by tedy zaměstnanec uvedl, že byl poškozen v rámci pracovněprávního vztahu, a to po tom, co nahlásil relevantní skutečnosti nasvědčující trestný čin, pak by musel žalovaný dokázat, že tomu tak nebylo. Došlo by tedy k přenesení důkazního břemene na žalovaného, jako je tomu například v případech sexuálního obtěžování.

Poslední ze všech třech výše zmíněných návrhů je objektivně řečeno nejméně vstřícný k ochraně oznamovatele jako takového. Dostalo by se mu tímto elementární ochrany, o komplexnosti řešení této problematiky ovšem není možno hovořit. Snad se jí tedy dočká někdy v budoucnu.




Marek Hruška,
právní asistent


SAMAK právo & daně

Purkyňova 2
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 211 222 244
e-mail:    info@samak.cz

 
______________________________________
[1] §47 odst. (2) vyhlášky ČNB 163/2017 Sb. o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry s účinností od 7. srpna 2014
[2] dle webových stránek ÚOHS je bid rigging definován jako „tajné kartelové dohody uzavírané mezi účastníky výběrových řízení v úmyslu ovlivnit výsledek výběrového řízení ve prospěch dosažení předem dohodnutého cíle“
[3] §50 odst. (2), resp. §52 Zákoníku práce 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů
[4] §55 odst. (2) Trestního řádu 141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to v souvislosti se zvláštním předpisem, tj. zákonem 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením
[5] §376 Trestního zákoníku 40/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů
[6] §368 Trestního zákoníku 40/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů
[7] §368 odst. (3) Trestního zákoníku 40/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů
[8] rozuměj oznamovatelů
[9] část 2.1.4. Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2015 až 2017 obsahuje mj. „Jedním z projevů občanské angažovanosti je oznamování korupce. Vláda tudíž přijme legislativní řešení ochrany oznamovatelů korupce (whistleblowerů)…“
[10] resp. dva návrhy, které byly předloženy poslancům: a) úprava stávajícího zákona 189/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (blíže nespecifikováno) b) úprava 6 stávajících právních předpisů
[11] Zákon NR SR  č. 307/2014 , o niektorých opatreniach súvisiacich s oznamovaním protispoločenskej činnnosti


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz