epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 4. 2003
    ID: 21563upozornění pro uživatele

    Zajištění závazku převodem práva – část. I.

    Zajištění závazku je v podmínkách součastného podnikatelského prostředí jednou z nejčastějších otázek, se kterou se právní praxe potýká. Za situace, kdy celková druhotná platební neschopnost českých firem dosahuje astronomických částek, stává se potřeba zajištění závazků obzvláště naléhavou.


    Zajištění závazku je v podmínkách součastného podnikatelského prostředí jednou z nejčastějších otázek, se kterou se právní praxe potýká. Za situace, kdy celková druhotná platební neschopnost českých firem dosahuje astronomických částek, stává se potřeba zajištění závazků obzvláště naléhavou.

    Chce-li věřitel splnění povinnosti dlužníka zajistit, má možnost volit z celé řady právních institutů sloužících k zajištění pohledávky. Jednotlivé instituty jsou upraveny v zákoně 513/1991 Sb., obchodní zákoník a v zákoně 40/1964 Sb., občanský zákoník.

    Jedním ze způsobů zajištění pohledávky je zajištění převodem práva. Tento právní institut je upraven v ust. § 553 OZ. Zajištění prostřednictvím tohoto právního institutu bude přicházet do úvahy i při zajištění obchodních závazkových vztahů, které se budou řídit režimem ObchZ.

    Institut zajištění závazku převodem práva byl do OZ zařazen novelou zákon 509/1991 Sb. s účinností od 1.1.1992. Je třeba poznamenat, že ani před účinností zákona 509/1991 Sb. se nejednalo o institut našemu právnímu řádu zcela neznámý, neboť zajištění závazku převodem práva znal již zákon 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu). Znění § 207 tohoto zákona, které upravovalo zajištění závazku převodem práv pro mezinárodní obchodní styk, je prakticky identické se současným zněním § 553 OZ, upravujícím tento právní institut pro celou oblast našeho soukromého práva.

    Samotná právní úprava tohoto institutu obsažená v § 553 OZ je velice stručná. Vlastně se zde pouze říká, že strany si mohou smluvit zajištění závazku převodem práva, a že obligatorní náležitostí tohoto ujednání je jeho písemná forma. O obsahu tohoto institutu, obsahových náležitostech dohody o zajišťovacím převodu práva, o realizaci v případě nesplnění zajištěné povinnosti…..zde však není stanoveno nic. Nezbývá tedy než jednotlivé aspekty obsahu tohoto právního institutu dovodit za užití výkladu zákona (OZ ale i zákonů dalších, zejm. zákonů daňových) a analogie. Celou záležitost ještě komplikuje skutečnost, že danou problematikou se doposud nezabývala judikatura vyšších soudů. S ohledem na právě uvedené si autor dovoluje upozornit, že níže presentované názory jsou názory toliko jeho osobními, a že na řešení některých problémů mohou existovat i názory, od názorů zde uvedených, rozdílné.

    První otázkou, na kterou je nezbytné v souvislosti se zajišťovacím převodem práva odpovědět, je otázka, jaké právo vůbec může být za účelem zajištění závazku převedeno. Zákon v této souvislosti v ust. § 553 OZ nestanoví žádná omezení. Z toho tedy dovazuji, že za účelem zajištění závazku bude možno převést jakékoliv právo (pokud je penězi ocenitelné a převoditelné), a to včetně práva vlastnického. Výjimku z tohoto pravidla budou tvořit práva jejichž převoditelnost je zákonem (příp. smlouvou) vyloučena a práva spjatá výlučně s konkrétní osobou (tzn. práva mající osobní povahu). Od práv osobní povahy jako takových je třeba odlišovat nárok na výplatu jednotlivých plnění (pokud na jejich základě vzniká nárok na jednorázová či opakující se plnění), který bude samostatně převoditelný, a tedy bude způsobilým předmětem zajišťovacího převodu práva.

    V praxi nejčastějším případem asi bude zajištovací převod vlastnického práva k věci movité. Co se týče nemovitostí, zajištovací převod vlastnického práva bude užíván vzhledem k daňové náročnosti celé transakce spíše výjimečně (půjde o převod de facto bezúplatný a tedy podléhající zřejmě dani darovací). Možnost požádat o prominutí daně z převodu nemovitostí nebo daně darovací podle ust. § 25 odst. 3 zákona 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, se v případě zajišťovacího převodu práva jeví spornou. Pokud bychom připustili použitelnost tohoto ustanovení i na zajištění závazku převodem práva, museli bychom na základě použití analogie dovodit, že zpětný převod k zajištění závazku převedeného práva (po splnění závazku), je ve své podstatě odstoupením od smlouvy nebo vrácením daru ve smyslu tohoto zákonného ustanovení. I tak by zde ovšem zůstalo časové omezení pro trvání zajišťovacího převodu práva, neboť ke zpětnému převodu by muselo dojít nejpozději do dvou let ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí nebo ode dne účinnosti smlouvy o úplatném či bezúplatném převodu nemovitostí, pokud se jedná o nemovitosti, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí.

    Mgr. Robert Vala
    advokátní koncipient
    AK JUDr. Petr Kafka, Znojmo


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Robert Vala
    8. 4. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • DEAL MONITOR
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.