30. 12. 2016
ID: 104534

10 otázek pro ... Miloše Olíka

Zdroj: ROWAN LEGAL

JUDr. Ing. Miloš Olík, LLM, MCIArb je partnerem a vedoucím oddělení řešení sporů v advokátní kanceláři ROWAN LEGAL. Ve své praxi se zaměřuje na rozhodčí řízení, včetně mezinárodních obchodních arbitráží, investiční spory a různé formy alternativního řešení sporů. Je také autorem či spoluautorem řady odborných publikací, např. Komentáře k zákonu o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, nebo prestižní kapitoly za Českou republiku v ICCA Handbook on Commercial Arbitration.

1. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Čekali byste asi odpověď typu „již od dětství jsem nesnil o ničem jiném“. Já se však pro tuto profesi rozhodl až trochu později. Bylo to během studií na Vysoké škole ekonomické, kde jsem absolvoval předměty z oblasti obchodního a mezinárodního práva. Prakticky od samého začátku se tyto předměty staly mým koníčkem. Rozhodnutí studovat souběžně práva pak bylo nasnadě. A když se nad tím zamýšlím zpětně, pak jsem si vybral dobře. Stále mě totiž moje profese baví a neměnil bych.

2. Co máte na své práci nejraději?
Na první místo bych dal její pestrost. Specializuji se na řešení sporů a zejména na alternativní způsoby – arbitráže a mediace. Každý spor je jiný. A to doslova ve všech parametrech.

3. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Řekl bych, že odvaha pouštět se i do věcí, o kterých ostatní říkají, že jsou mimořádně obtížné, nereálné či dokonce nedosažitelné. Když máte odvahu, pak je to první předpoklad úspěchu.

4. Největší pracovní úspěch?
Práce právníka je velice specifická. Každodenní radost a spokojenost z práce je pro mě největším úspěchem. Je to kontinuální proces. Samozřejmě jsou okamžiky, kdy pozitivní emoci více prožíváte: např. zvítězíte v letitém sporu, pomůžete klientovi ve složité situaci, získáte nového klienta, atd. Nicméně pracovní úspěch nemůže stát na takovýchto několika výrazných okamžicích. Každý den v práci uděláte mnoho drobných činností, které ve svém součtu tvoří ten jeden velký úspěch. A to je to nejdůležitější.

5. (Pracovní) konflikt, který Vám utkvěl v paměti, jak jste ho řešil a co Vás naučil?
Jako rozhodce jsem jednou rozhodoval spor, ve kterém bylo na první pohled vše jasné: podepsaná smlouva, závazek k vzájemnému plnění, následovalo částečné neplnění a poté už žaloba. Nešlo o právně složitý případ. Ani jeden z účastníků si dokonce nenajal advokáta, a když přišli na ústní jednání, tak se spíš chtěli pohádat. Pozice byly jasné a nesmiřitelné. Pochopil jsem však, že i když věc podle práva rozhodnu, tak ti dva se budou hádat ještě hodně dlouho. Zkusil jsem tedy pár technik používaných mediátory (v té době jsem se připravoval na zkoušku mediátora, tak to byl vítaný trénink) a zjistil informace, které se označují jako skutečné zájmy. Dlužno podotknout, že tyto zájmy byly odlišné od deklarovaných pozic. Hlavní ale bylo, že oba účastníci se najednou začali poslouchat a chápat jeden druhého (rozuměli najednou, proč se chovají, jak se chovají). No a jak to skončilo? Uzavřením smíru přímo na místě v rámci ústního jednání. A ti dva odcházeli oba spokojení a v družné debatě nad budoucí spoluprací.
Poučení z toho je, že ne vždy lidé říkají to, co skutečně chtějí. A ve vztazích se vždy vyplatí (emočně i finančně) pokusit se najít konsenzuální řešení, než pálit mosty.

6. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušil?
Ani ne tak zrušil, jako spíš od základů předělal. Jde o zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. V mnoha zemích došlo v posledních několika letech k výrazným změnám v arbitrážní legislativě. Cílem těchto změn je vesměs podpořit tento způsob řešení sporů a usnadnit uživatelům arbitráží výkon svých práv. Český zákon ve znění novel však situaci mnohdy spíš komplikuje a důvěra v arbitráže pak i z tohoto důvodu klesá. Zákon by rozhodně potřeboval modernizaci a měl by reagovat na požadavky uživatelů arbitráží.  

7. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Nejspíš to samé, co dělám teď. Práce je mým koníčkem a peníze nebyly mým motivem, proč v právnické branži podnikat.

8. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodný?
Máte pravdu, rozhodnost je v naší práci velmi důležitá. Jakmile jednou učiníte volbu a např. u soudu něco řeknete, nebo zvolíte nějakou strategii, pak už to nelze měnit a vzít zpět. Na druhou stranu se nikdy nedozvíte, jak by věc dopadla, kdyby…. S tím se prostě v naší právnické profesi musíte smířit. A pokud jde o mě, pak beru svoji práci jako součást svého života, takže se i mimo pracovní situace chovám velmi podobně. Jediné, kde snad trochu zaváhám, je při výběru vánočních dárků. Nejsem z těch, kteří by je nakupovali na poslední chvíli, a dost o nich přemýšlím, takže to by se možná mohlo brát jako taková drobná nerozhodnost.

9. Ideální dovolená?
S rodinou někde v teple u moře, bez mobilu, bez hodinek a s dobrou knihou a nějakým tím pivem.

10. Knížka, kterou jste četl naposled?
Těžko se mi vybírá jedna kniha. Obvykle mám rozečteno více titulů najednou a pro čtení si je pak vybírám podle nálady. Čtu hodně romány a sleduji knižní novinky. Z posledně přečtených knih si takto z hlavy vybavím: Ptákovina od Milana Kundery, Doba z druhé ruky od Světlany Alexijevičové, Nonstop knihkupectví pana Penumbry od Robina Sloana, Rybí krev od Jiřího Hájíčka, Totál Balkán od Blanky Čechové nebo Melouch od Michala Viewegha.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz