Seznamte se, registr smluv – část III.
V předchozích dvou článcích jsem zmínil obecné informace o Zákonu o registru smluv (celým názvem „o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv“) (dále jako „ZRS“), výčet povinných subjektů a formálních náležitostí zveřejnění dokumentu. Informoval jsem také o tom, jaké jsou výjimky z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv (§ 3 odst. 1 a 2 ZRS), přičemž jsem uvedl zhruba první polovinu všech výjimek.
Dnes se tedy podíváme na druhou polovinu výčtu výjimek uvedených v § 3 odst. 2 ZRS:
j) Netřeba zveřejňovat smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvu o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Zřejmě bez potíží rozeznatelné případy pro využití výjimky. Nechávám tedy bez dalšího komentáře.
k) Velmi silnou výjimkou je výluka z povinnosti uveřejňovat smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast. Jde o tzv. obce 1., nebo 2. stupně. Jestliže je smluvní stranou taková obec, smlouva nemusí být uveřejněna nikdy, ani kdyby byly dalšími smluvními stranami povinné subjekty. Důvodem pro tuto výluku je údajně skutečnost, že obce bez rozšířené působnosti spravují jen zhruba 10% veřejných prostředků a není tedy účelné je zatěžovat těmito povinnostmi. Stejná výjimka platí pro příspěvkové organizace, či právnické osoby, kde má obec většinovou účast.
l) Dále netřeba zveřejňovat smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Týká se doplňkové činnosti, která navazuje na hlavní činnost. Pouze v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jde o hospodářskou činnost za účelem zisku.
m) Taktéž není povinnost uveřejňovat smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování. Důvodem je zájem na ochraně informací z této oblasti. Mohlo by dojít k ohrožení bezpečnosti.
n) Smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas, netřeba zveřejňovat. Jde o výjimku pro ČT a ČR v rámci ochrany obsahu takových smluv.
o) Povinnost uveřejňovat v registru smluv neplatí pro smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků.
p) Stejně tak bychom neměli nalézt v registru smluv žádnou kolektivní smlouvu.
q) Jako poslední v § 3 odst. 2 ZRS najdeme výjimku pro smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. j) nebo m), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku. To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou s osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví.
Dle popisu a obsahu ustanovení jde o nejsložitější výjimku a často působí nejasnosti. K použití je nutné splnit tyto podmínky:
- jedná se o vymezený subjekt j), m), tj. státní podnik nebo subjekt s majetkovou účastí státu atd.;
- jde o uspokojování potřeb průmyslové či obdobné povahy (subjekt se snaží chovat tržně, tj. vydělat peníze);
- je o běžný obchodní styk (nákup materiálu, surovin atd.);
- v rozsahu předmětu činnosti subjektu (vyrábím kovové součástky, nakoupím si k tomu materiál - odpovídá to předmětu činnosti).
Současně však platí tzv. výjimka z výjimky, a sice že pokud je protistrana jiný povinný subjekt, výjimka se nepoužije.
Příkladem poslední výjimky může být např. národní pivovar, který na základě posuzované smlouvy kupuje slad, chmel či obaly na pivo. Všechny podmínky jsou splněny a taková smlouva by do registru smluv putovat nemusela. Jestliže by se však vedení pivovaru rozhodlo zakoupit např. vrtulník, taková smlouva by do registru musela, protože by nebyla splněna podmínky běžného obchodního styku, ani plnění v rozsahu předmětu činnosti pivovaru.
Dalšími výjimkami pro zveřejnění určitých informací (nikoliv celých smluv) jsou např.:
- obchodní tajemství (pouze pro vybrané povinné subjekty pod písm. e), j), k), l), m))
- osobní údaje (pouze u fyzických osob)
- utajované informace dle zákona 412/2005 Sb.
- informace o majetkových poměrech
- informace chráněné právy duševního vlastnictví.
Obecně doporučení závěrem této části článku zní, že jestliže se chystáte využít některou z výjimek (ať už pro celou smlouvu, nebo jen její část), uveďte důvody pro využití výjimky přímo do smlouvy, případně na samostatný písemný dokument.
V dalším článku na toto téma se budu věnovat tomu, jak postupovat při nesprávném či absentujícím zveřejnění smlouvy.
Mgr. Miroslav Papoušek,
advokát / externí lektor zákona o registru smluv pro TSM vzdělávací agenturu
Valíček & Valíčková, advokátní kancelář
Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
