Trestní oznámení je podání občana, státního orgánu, spolku nebo jiného subjektu stojícího mimo orgány činné v trestní řízení, které obsahuje konkrétní skutečnosti, nasvědčující spáchání trestného činu a které slouží jako podnět k zahájení trestního řízení.[1]
Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) přiznává v ust. § 18b odst. 3 zaměstnancům Energetického regulačního úřadu (dále jen „Úřad“), případně další Úřadem pověřeným osobám oprávnění, jež zabezpečují dosažení efektivity prováděného…
Zatímco v případě společnosti s ručením omezeným panuje v doktríně shoda na tom, že zvláštní podíl může být vytvořen mj. i pomocí zvláštní (zákonem společníkům neuložené) povinnosti, jinak je tomu v poměrech akciové společnosti, kde tato otázka zůstává nadále spornou.
V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, v řízení pod sp. zn. 21 Cdo 436/2016, se tento soud zabýval otázkou (ne)rovného zacházení se zaměstnanci v souvislosti s odměňováním v oblasti živočišné výroby. Ve svém rozhodnutí se postavil na stranu žalovaného (zaměstnavatele), když konstatoval, že práci ošetřovatele v teletníku nelze považovat za stejnou práci…
Musí rozhodovat soudy, ne ulice.
Dne 20.7.2018 jsem mj. poslouchal zprávy na ČRo Plus. Na této veřejnoprávní stanci mě zaujalo, že tam uváděli (opakovaně) plné jméno a příjmení jakéhosi nepravomocně (!!) odsouzeného českého pedofila.
Drtivá většina z nás spotřebitelů už alespoň jednou v životě nakupovala zboží nebo služby online. Nákup z domova je nejenom rychlý a pohodlný, ale navíc umožňuje vyhledat požadovaný výrobek na území celé Evropské unie za nejlepší dostupnou cenu. Není proto překvapením, že stále více spotřebitelů využívá právě tento způsob nákupu. Pro výrobce a…
Dle ustanovení § 150 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele[1]. Tento institut je v praxi příležitostně využíván, ne vždy však soudy postupují zcela v souladu s ustálenou soudní praxí…
Ústavní soud České republiky (dále jen „Ústavní soud“) nálezem zn. Pl. ÚS 35/17 ze dne 19. 06. 2018, vyhlášeným dne 27. 06. 2018, na podkladě návrhu skupiny senátorů opět rozhodl, že ke dni 01. 07. 2018 nedochází k zákonem 185/2016 Sb. předvídané eliminaci možnosti uspokojení restitučních nároků oprávněných osob v podobě poskytnutí náhradního…
Občanský zákoník přiznává právo domáhat se zrušení služebnosti výslovně pouze vlastníkovi touto služebností zatížené věci, tedy povinnému ze služebnosti. Ve většině případů to ostatně bude on, kdo se bude zrušení služebnosti domáhat, protože jeho práva omezuje. Znamená to však, že oprávněný tak učinit nemůže? V nedávném rozhodnutí na tuto otázku…
Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic (dále jen „Středisko pro řešení sporů“)[1] před několika dny představilo soubor komplexních změn[2] svých stávajících pravidel pro řešení sporů z mezinárodních investic.[3] Změny se týkají mezinárodní arbitráže i smírčího řízení a státům i investorům nabízí širší okruh nástrojů pro efektivní řešení…
Náš trestní řád, neboli zákon 141/1961 Sb., už toho má za sebou opravdu hodně. Vzhledem ke svému věku se pomalu blíží důchodu, který by si podle názoru většiny právnické veřejnosti už opravdu zasloužil. Dlouhá léta přece poctivě sloužil prosazování socialistické zákonnosti a teď ho ještě k tomu trápíme samými novotami, jako je například trestní…
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů[1], tzv. GDPR, je jedním z nejmedializovanějších a nejrevolučnějších dokumentů týkajících se revize právního rámce ochrany osobních údajů na unijní úrovni. Není však na místě opomenout další, neméně důležitý, legislativní akt EU, který byl zveřejněn současně s GDPR a doplňuje jej, tzv. trestněprávní…
Před účinností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“ ) bylo u zaměstnavatelů běžnou praxí uvádění souhlasu se zpracováním osobním údajů v pracovní smlouvě (nebo dohodě o provedení práce či pracovní činnosti). Od účinnosti GDPR od této praxe někteří zaměstnavatelé upustili, někteří však vyžadují souhlas na oddělené…
Nejvyšší soud ČR vydal koncem roku 2017 poměrně přelomový rozsudek ve sp. zn. 25 Cdo 347/2016[1], který by rozhodně neměl uniknout pozornosti nikoho, kdo v České republice poskytuje právní služby podle zákona o advokacii. Konkrétně rozebírá, kam až může v praxi sahat poučovací povinnost v souvislosti s výkonem advokacie a jaké následky má její…
V rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může vyvstat potřeba účastníka zadávacího řízení (dále jen „uchazeč“) nahlédnout do správního spisu vedeného ve věci konkrétní veřejné zakázky.
Zatímco zákoník práce neklade na výpověď ze strany zaměstnance žádné zvláštní požadavky, u výpovědi dané zaměstnavatelem je tomu zcela odlišně. Zaměstnavatel je povinen podřadit výpovědní důvod pod některou z alternativ vypočtených v § 52 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") a současně musí…
Dnes předkládaný nález Ústavního soudu není nijak průlomový. Naopak, spíše jen upozorňuje na skutečnost, že snaha vyhrát za každou cenu a odmítání smírného řešení mohou vyjít pěkně draho.
V rámci právní úpravy squeeze-outu ukotvené bývalým institutem práva výkupu účastnických cenných papírů ve smyslu ust. § 183i a násl. zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník („ObchZ“) či nabytím účinnosti zákona 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích („ZOK“), tedy institutem nuceného převodu účastnických cenných papírů v ust. § 375 a dále…
V aktuálním nálezu ze dne 11. 6. 2018 sp. zn. I. ÚS 4022/17 doplnil Ústavní soud judikaturu ve věci ochrany osobnosti. Ústavní soud navázal na již rozsáhle judikované rozdělení pojmů hodnotící soud a skutkové tvrzení a provedl další výklad a především aplikaci na další skutkový stav. Nález provádí standartní a přehlednou aplikaci právní úpravy a…
Zatím není přijatý adaptační zákon a mnozí novináři i redakce se dotazují, zda kvůli novým pravidlům ochrany osobních údajů hrozí omezování svobody tisku.
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...
Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...
Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.
Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...
