ostatní právní obory

Vztah dispozičního omezení dlužníka v konkurzu a jeho povinnosti zaplatit soudní poplatek

Ústavní soud se zabýval ústavní stížností muže (stěžovatele), kterému Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, uložil zaplatit žalobkyni částku přesahující 8 milionů Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů řízení a zaplacení soudního poplatku ve výši 411.111 Kč. Stěžovatel se proti tomuto rozhodnutí odvolal a následně byl vyzván k zaplacení…

Ke smluvnímu zastoupení zadavatele dle § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve světle nového nálezu Ústavního soudu

Pro zadavatele je s ohledem na formálnost zadávacího řízení a nutnost odborných znalostí často nemožné, aby realizovali celý zadávací proces vlastními kapacitami. Za účelem zajištění zákonného zadávacího procesu a minimalizace chyb tedy uzavírají smlouvy s administrátory, kteří mají s realizací veřejných zakázek zkušenosti. Obsahem těchto smluv…

Zajišťovací příkaz a pravděpodobnost budoucího stanovení daně

Finanční správa se při vydávání zajišťovacích příkazů a zejména při jejich následném přezkumu s oblibou odkazuje na závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“), č.j. 10 Afs 18/2015-48, ze dne 11. června 2015. V tomto rozhodnutí bylo uvedeno, že „při vydávání zajišťovacího příkazu nebude namístě obšírně prokazovat…

Jak co nejefektivněji změnit smluvní podmínky či zvýšit cenu elektřiny nebo plynu?

Není tajemstvím, že cena elektřiny a plynu na trhu v poslední době pomalu roste. Proto dodavatelé těchto komodit přistupují k jednostrannému zvýšení jejich ceny. V tomto článku se pokusím shrnout, jak by tito dodavatelé měli při takovém zvýšení ceny postupovat, aby co nejméně ohrozili velikost svého zákaznického portfolia a zároveň byli vůči svým…

Je rozhodce vázán judikaturou soudů?

V právní praxi rozhodčího řízení je občas řešena otázka, nakolik je rozhodce vázán judikaturou vyšších soudů, tj. zejména Nejvyššího soudu České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) a Ústavního soudu České republiky (dále též jen „Ústavní soud“). Uvedená otázka nebyla dosud judikaturně řešena, neboť přezkum rozhodčího nálezu soudem co do…

Definice v právních předpisech

Článek se zabývá problematikou definic v právních předpisech a na ukázce některých nejnovějších legislativních návrhů předkládá příklady špatné praxe s návrhy na úpravu.

Pořízení závěti a role svědka

Občanský zákoník upravuje několik základních způsobů pořízení závěti. Na jedné straně máme vysoce formalizovanou závěť v podobě notářského zápisu a na druhé straně spektra naopak nejméně formální závěť sepsanou vlastní rukou. Zhruba uprostřed pak stojí tzv. allografní závěť, tedy závěť sepsaná jinak než vlastní rukou (například na počítači, na…

Participace zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností v České republice je povinná již od ledna 2019

Dne 14. 1. 2017 vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) znovu zavádějící tzv. kodeterminaci, neboli povinnou participaci zaměstnanců v orgánech obchodních společností, které mají nad 500 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru.

Allografní závěť a vybrané problematické otázky

Jednou z forem závěti, kterou dle občanského zákoníku může zůstavitel pořídit pro případ své smrti, je dle ust. § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) i tzv. allografní závěť. Za platnou allografní závěť se považuje taková závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, ale vlastní rukou ji podepsal a před dvěma svědky…

Neúčinnost lze vyslovit i při doručení písemnosti od soudu nikoliv fikcí, ačkoliv adresát stvrdil doručení písemnosti do vlastních rukou

I v případě, že soudní písemnost byla adresátu doručena přímo do vlastních rukou, není vyloučeno, vyložil Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 20 Cdo 2290/2018, ze dne 1. 8. 2018, že soud k návrhu adresáta rozhodne o neúčinnosti doručení této písemnosti, jestliže se adresát s písemností nemohl z omluvitelného důvodu…

Některé aspekty odpovědnosti poskytovatele služby informační společnosti ("ISP") za obsah uložených informací

Odpovědnost ISP je v současné době velice aktuální téma, zejména z důvodu stále se rozšiřujícího trendu šíření falešných zpráv nebo nedovoleného obchodování s osobními údaji. Na poskytovatele služeb informační společnosti, kromě povinností vyplývajících z obecné právní úpravy, dopadají i povinnosti ze zvláštních zákonů, které mohou být někdy ISP…

Koncentrace řízení vs. námitka započtení

Již takřka 18 let je součástí civilního (sporného) soudního řízení jeho koncentrace. Jejím účelem je přimět účastníky řízení, aby ve stanovené lhůtě tvrdili všechny skutečnosti významné z pohledu práva pro žalovaný nárok nebo pro obranu proti němu a označili důkazy k prokázání svých tvrzení, tedy aby splnili svou povinnost tvrzení a povinnost…

České právo veřejných zakázek: Shrnutí nejpodstatnějších problémů ze zjištění ÚOHS a NKÚ za rok 2017

V následujícím textu se zaměříme na důležité téma zadávání veřejných zakázek. Text je složen ze dvou částí, v části prvé se budeme věnovat tématu z pohledu kontrolních zjištění ÚOHS, v části druhé z pohledu kontrol NKÚ. Cílem článku je upozornění na časté chyby v této oblasti, abychom se jim do budoucna mohli relevantně…

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2018 - část 4.

Čtvrtým dílem pokračuje průběžně publikovaný přehled nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí – Ústavního soudu a Nejvyššího soudu v oboru pracovního práva z letošního roku 2018.

Mezinárodní a národní sportovní arbitráž a její aktuální otazníky

Úvod: kauza Pechstein

Světem sportovní arbitráže aktuálně znovu hýbe kauza Mutu[1] a Pechstein[2], která otevírá otázky zavřené dlouhou dobu do trezoru a spočívající mj. v postavení mezinárodní sportovní arbitráže vedené u Arbitrážního soudu pro sport ((Court of Arbitration for Sport ve zkratce CAS)[3], jehož sídlo je ve švýcarském městě…

Relativní neúčinnost (odporovatelnost) právních jednání zkracujících věřitele a výhrada práva dovolat se relativní neúčinnosti - další účelné nástroje pro vymožení pohledávky

V příspěvku se budu zabývat relativní neúčinností a podrobněji se zaměřím na Výhradu dovolání se relativní neúčinnosti ve smyslu ust. § 593 NOZ, a to jak z pohledu teorie, tak praktického použití toho právního instrumentu k ochraně práv věřitele.

Výzvy a milníky nařízení eIDAS

Ačkoli nařízení eIDAS vstoupilo v platnost již k 1. červenci 2016, nejsou jím stanovené cíle a záměry ani zdaleka naplněny a představa fungujícího on-line prostředí v rámci Evropské unie je stále ještě hudbou budoucnosti, i když již ne tak vzdálenou. Tento článek popisuje stěžejní oblasti, které nařízení eIDAS upravuje, přičemž se zaměřuje…

Právní postavení osoby zúčastněné na řízení dle soudního řádu správního

Vedle účastníků řízení před správním orgánem mohou být (a v praxi také bývají) dotčeny na svých právech i další osoby, často s protichůdnými zájmy, a to jak vydáním, tak nevydáním či zrušením správního rozhodnutí. Ve snaze poskytnout těmto dalším osobám možnost svá práva uplatňovat a své zájmy hájit před správním soudem zakotvuje ust. § 34 zákona…

Velká novela stavebního zákona v praxi

Dne 1. 1. 2018 nabyla účinnosti velká novela zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Přestože byl od doby účinnosti stavební zákon do dnešního dne novelizován již třiadvacetkrát, tato novela vzbudila po letech velkou pozornost, neboť zavádí mnoho zásadních změn.

Hranice mezi odpovědností soudce a znalce

,,Ze všech soudců je znalec nejshovívavější." je výrok německého básníka a filosofa Friedricha Schillera z druhé poloviny 18. století a představuje metaforicky i odpověď na otázku, proč je zapotřebí se zaměřit na kontrolu činnosti znalců. Znalci v dnešní době, a v kontextu české legislativy, představují pro účastníky sporu příjemnou a snadno…