epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 12. 2018
    ID: 108522upozornění pro uživatele

    Technické řešení a jeho právní ochrana

    Současná doba se vyznačuje pokročilou technologií, která se neustále vyvíjí. Téměř každodenně máme možnost se setkávat s inovativními technickými řešeními, ať už například na poli potravinářského, strojního, automobilového či jiného průmyslu. Vývoj technických řešení, představujících v neposlední řadě konkurenční výhodu, s sebou zpravidla přináší také značné investice. Tento příspěvek se proto věnuje možným způsobům ochrany technického řešení pomocí institutů práva duševního vlastnictví, a spolu s ním tak i ochraně vložených investic.

     
     Rödl & Partner
     
    I. Vynález – patentová ochrana

    Aby mohlo být jakékoliv technické řešení chráněno pomocí patentu, musí naplňovat zákonem[1] stanovené požadavky. Patentován může být tedy pouze takový vynález, který je:

    • nový,
    • je výsledkem vynálezecké činnosti a
    • je průmyslově využitelný.
    Za
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    nový považuje zákon vynález tehdy, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky se pak rozumí vše, k čemu byl veřejnosti ke dni podání přihlášky vynálezu umožněn přístup. Je přitom irelevantní, zda je přístup k vynálezu umožněn písemnou formou, využíváním vynálezu či jakýmkoliv jiným způsobem.
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Výsledkem vynálezecké činnosti je vynález tehdy, pokud pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Posledním kritériem „patentovatelnosti“ je průmyslová využitelnost vynálezu. Přestože se výklad tohoto kritéria může na první pohled jevit jako neproblematický, vznikají v souvislosti s ním především z pohledu laické veřejnosti často mylné představy. Je tedy třeba zdůraznit, že průmyslová využitelnost vynálezu spočívá na výlučně objektivním posouzení. Jedná se o možnost vynález skutečně vyrobit a využít, a to v jakékoliv hospodářské oblasti. Nelze brát zřetel na konkrétního výrobce ani na konkrétní místo či podmínky. Jakákoliv výrobní nepřipravenost, chybějící materiál, míra užitečnosti, praktičnosti či předpokládaná prodejnost je při posuzování průmyslové využitelnosti irelevantní.

    Splňuje-li technické řešení veškeré výše uvedené požadavky a je mu udělen patent, je maximální doba trvání patentové ochrany 20 let. To však pouze v případě, že je po uplynutí prvních pěti let každoročně řádně hrazen udržovací poplatek. V této souvislosti je také vhodné upozornit na délku trvání řízení o udělení patentu, která může dosahovat i několika let.

    II. Užitný vzor

    Alternativou k patentové ochraně je ochrana technického řešení pomocí užitného vzoru. Jako užitný vzor může být technické řešení chráněno tehdy, pokud je

    • nové,
    • přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a
    • je průmyslově využitelné.
    Stejně, jako je tomu u patentů, tak i v případě užitných vzorů je průmyslová využitelnost čistě objektivní vlastností daného technického řešení. Technické řešení je průmyslově využitelné tehdy, pokud může být opakovaně využíváno v hospodářské soutěži. Na rozdíl od patentu však technické řešení, které může být chráněno užitným vzorem, nemusí být výsledkem vynálezecké činnosti. Postačí, pokud takové technické řešení přesáhne rámec pouhé odborné dovednosti. Také definice novosti je o poznání mírnější než u patentu. Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky ke dni podání přihlášky užitného vzoru. „Stavem techniky ale podle výslovného znění právního předpisu není zveřejnění výsledku práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru. […] To znamená, že do šesti měsíců po zveřejnění podstaty technického řešení může být přihláška užitného vzoru podána a předchozí zveřejnění v uvedené lhůtě nebrání naplnění požadavku novosti.“[2]

    Užitné vzory se zapisují do rejstříku na základě tzv. registračního principu, kdy Úřad zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda předmět přihlášky vyhovuje kritériím novosti a tvůrčí úrovně. Úřad tedy zkoumá pouze, zda se jedná o technické řešení, zda je průmyslově využitelné a zda nespadá do výluk z ochrany. V tom je hlavní rozdíl od systému patentového, kdy Úřad zkoumá všechny zákonem stanovené požadavky.

    Doba platnosti užitného vzoru je čtyři roky, přičemž může být až dvakrát, vždy o tři roky, prodloužena. Maximální doba platnosti užitného vzoru tedy může být 10 let. Přestože je doba ochrany užitného vzoru kratší, než je tomu u patentu, může užitný vzor představovat výhodnější alternativu patentu. A to zejména s ohledem na výrazně kratší délku trvání řízení o registraci (zpravidla 2 až 3 měsíce od podání přihlášky) a na nižší nároky, které jsou na užitný vzor oproti patentu kladeny.

    „Pokud vlastník řešení nemá zájem na zajištění vlastní průmyslově-právní ochrany a nechce, aby ochrana shodného řešení a výlučné právo k němu byly poskytnuty třetí osobě (konkurenci), musí řešení kvalifikovaně zveřejnit (časopis, veřejná přednáška…). Vzhledem k tomuto zveřejnění se řešení stane stavem techniky a nebude tedy splňovat podmínky pro poskytnutí průmyslově-právní ochrany.“ [3]

    III. Know-how

    Nesplňuje-li technické řešení zákonem předepsané náležitosti, a nelze mu tedy poskytnout ochranu pomocí institutů vynálezu či užitného vzoru, případně pokud vlastník řešení nechce, aby pro něho významné řešení bylo zveřejněno, lze na něj vztáhnout ochranu prostřednictvím know-how a utajit jej jako součást obchodní tajemství. Jaké je však právní postavení zmíněného know how? Co si lze pod tímto pojmem představit?

    Podíváme-li se do ustanovení § 19 odst. 7 zákona 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v účinném znění, pak nalezneme obrat „[…] výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how) […]“. Zákon 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), v účinném znění, ve svém ustanovení § 17 odst. 1 obdobně hovoří o „[…] výrobně technické a obchodní poznatky (know-how) […]". Právnický slovník pak k tomuto pojmu uvádí: „Know-how (jak na to, vědět jak) označuje nepatentované poznatky výrobně-technické, organizační, obchodní, receptury aj. Pojem nemá český ekvivalent. […] Pojem není jednotně používán ani v teorii, někdy je chápán široce včetně nepatentovaných vynálezů a jiných tvůrčích výsledků vývoje, ale i databází a dat, jindy úzce jen jako výrobní a technologické zkušenosti, které lze řadit do průmyslového vlastnictví. Know-how nemá speciální ochranu, ale může být chráněno jako obchodní tajemství, splňuje-li jeho pojmové znaky, popř. v rámci postihu nekalé soutěže. […] Know-how lze poskytnout jinému smlouvou […] nebo tzv. nepravou licencí.“ [4]

    Z daného lze usuzovat, že pod pojmem know-how jako součásti práva duševního vlastnictví si můžeme představit technické řešení, výrobní praxi, konstrukční postupy, nákresy, plány, vzorce a další.

    V rámci práva EU se lze také inspirovat nařízením Komise (ES) č. 772/2004, ze dne 7. dubna 2004, o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií. Nařízení v rámci Definic vymezuje i know-how, když tímto rozumí „soubor nepatentovaných praktických znalostí, které jsou získány zkušenostmi a pokusy a (i) které jsou tajné, to znamená, že nejsou všeobecně známé a nejsou snadno přístupné, (ii) které jsou podstatné, to znamená, že jsou důležité a užitečné pro výrobu smluvních výrobků, a (iii) které jsou identifikované, to znamená, že jsou dostatečně srozumitelným způsobem popsané, takže lze prověřit, zda splňují kritéria tajnosti a podstatnosti“.

    I když občanský zákoník[5] s pojmem know-how výslovně nepracuje, lze dovodit, že jej zahrnuje do institutu obchodního tajemství, tedy institutu, který ve svém ustanovení § 504 charakterizuje jako „[…] konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“

    Autorské dílo
     
    V neposlední řadě lze prověřit, zda technická řešení mohou požívat ochrany i jako dílo ve smyslu autorského zákona[6], které vzniká již samotným vytvořením a nevyžaduje žádnou registraci. O autorské dílo se jedná tehdy, pokud je způsobilé být objektivně vnímáno jako dílo vědecké, umělecké a literární. Jakákoliv jiná hlediska, jako míra vkusu, komerční úspěch, využitelnost či společenský přínos jsou pro přiznání autorskoprávní ochrany irelevantní. V případě technického řešení by mohla připadat v úvahu subsumpce pod dílo vědecké.

    „V případě vědeckých děl jde o díla, jejichž obsah je naplněn vědeckým postupem a většinou se jedná o literární výtvory, které jsou charakteristické zejména svým obsahem zahrnujícím zvláštní zpracování výsledků vědecké činnosti, vědecké názvosloví, odbornou analýzu, zvláštní styl, strukturu a argumentaci.“ [7] Může se jednat například o odborné publikace, prezentace či přednášky. Dále musí být vědecké dílo výsledkem tvůrčí činnosti autora, přičemž autorem může být pouze fyzická osoba. Tvůrčí činnost ve smyslu autorského zákona však není činností technickou.

    Samotné technické řešení, jako výsledek vědeckého zkoumání, tedy není dílem ve smyslu autorského zákona a jako takové dílo tedy nemůže být chráněno. Autorským dílem taktéž není výsledek vynálezecké činnosti, samotný postup, metoda či princip. Stejný výsledek totiž může být dosažen různými individuálními postupy, a nejde tedy o výsledek tvůrčí činnosti autora.

    Závěr

    Závěrem lze uvést, že jak český, tak i evropský právní řád poskytuje několik způsobů ochrany nového technického řešení. Je na posouzení každého jednotlivého případu, který z uvedených nástrojů je nejvhodnější, nejlépe reflektuje veškerá specifika daného případu a zaručuje tak nejvhodnější ochranu.

    Mgr. Nora Haapala
    Mgr. Nora Haapala
    advokátka, Senior Associate 


    Tereza Košková, LL.M. (WU)


    Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.

    Platnéřská 2  
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 111
    Fax: +420 236 163 799
    e-mail: prag‎@‎roedl.cz

    PFR 2018
    _________________________________
    [1] Zákon 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v účinném znění.
    [2] ČADA, Karel, 2016. Užitné vzory. Věda výzkum [online]. [cit. 27.11.2018]. K dispozici >>> zde. 
    [3] Úřad průmyslového vlastnictví, 2018. Nejčastější dotazy (FAQ) [online]. Úřad průmyslového vlastnictví [cit. 27.11.2018]. K dispozici >>> zde. 
    [4] HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3., podstatně rozš. vyd. Praha: C.H.Beck, 2009.
    [5] Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění.
    [6] Zákon 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), v účinném znění.
    [7] ČADA, Karel, 2016. Autorské dílo. Věda výzkum [online]. [cit. 27.11.2018]. K dispozici >>> zde. 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Nora Haapala, Tereza Košková, LL.M. (WU) (Rödl & Partner)
    17. 12. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.