ostatní právní obory

K některým aspektům zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Právní úprava zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku je sice podrobnější než úprava předchozí, ze které v mnohém vychází, zároveň však opět ponechává značný prostor, který musí být vyplněn jejím výkladem. Vzhledem k tomu, že soudní rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je rozhodnutím konstitutivním, takže se…

Řízení před mezinárodně nepříslušným soudem a možnosti namítání nepříslušnosti v režimu nařízení Brusel I bis

Zahájení řízení před soudem členského státu, u kterého není při podání žaloby dána mezinárodní příslušnost dle pravidel nařízení Brusel I bis[1], ještě bez dalšího neznamená, že tento soud nemůže o věci rozhodnout.

Kdo odpovídá za škodu způsobenou výrobkem?

Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku je dnes upravena v § 2939 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („občanský zákoník“). Historicky byl tento institut upraven v samostatném zákoně č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobků a během své transpozice do nového občanského zákoníku nedoznal zásadnějších změn i…

Povinnost doručení odvolání ostatním účastníkům řízení

Povinnost, aby soud zaslal ostatním účastníkům řízení podané odvolání k vyjádření, je pro všechny právníky zabývající se procesním právem naprosto samozřejmá. A přesto někdy dochází k tomu, že účastník o probíhajícím odvolacím řízení není informován až do doby, kdy je mu doručeno rozhodnutí odvolacího soudu. Jaké je zákonné pozadí tohoto práva a z…

Právo zveřejnitele dosud nezveřejněného díla a jeho převoditelnost

Právo zveřejnitele dosud nezveřejněného autorského díla je jedním z institutů dotčeným novelizujícím zákonem č. 102/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „autorský zákon“). Účelem tohoto článku je základní přiblížení povahy a…

K některým aspektům vazby útěkové

Útěková vazba je coby vazební důvod zakotvena v ustanovení § 67 písm. a) TrŘ a jejím cílem je zajistit přítomnost obviněného pro účely trestního stíhání a následně i k případné realizaci trestní sankce. Tento vazební důvod by měl být užíván v případě, že zde existuje důvodná obava, že se obviněný svou nepřítomností, a to jak dočasnou či trvalou…

SDEU: Případ The Pirate Bay

Dne 14. června 2017 bylo zveřejněno rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie („SDEU“) ve věci C-610/2015 Stichting Brein v Ziggo BV, XS4ALL Internet BV. Ačkoliv předmětem sporu bylo řízení proti poskytovatelům internetového připojení, jedná se o případ týkající se portálu Pirate Bay a jeho blokování právě zmíněnými poskytovateli. SDEU se v tomto…

Soukromoprávní odpovědnost oznamovatele za újmu způsobenou trestním oznámením

V praxi se lze poměrně často setkat se situací, kdy spory mezi nejrůznějšími subjekty vyústí v podání účelových a nedůvodných trestních oznámení, případně kdy je tento postup volen jako taktika pro znepříjemnění či ztížení pozice protistrany. Orgány činné v trestním řízení jsou přitom povinny se každým takovým oznámením zabývat a údaje v něm…

Odkazy ve světle judikatorního vývoje SDEU

Posledních, z právního pohledu nemnoho měsíců přineslo – jak tomu již v oblasti IT práva či práva duševního vlastnictví obecně bývá - opět poměrně dramatické změny, tentokrát především na poli hypertextových odkazů, pocházející z pera Soudního dvora Evropské Unie (SDEU). Následujícím článkem si dovoluji vážené čtenáře s těmito změnami seznámit, a…

Dobrá víra jako právní zásada?[1]

Mezi soukromoprávními autory existují různé názory ohledně povahy dobré víry v subjektivním slova smyslu (resp. její ochrany) jako obecné právní zásady. Aspirací tohoto článku je přednést některá relevantní stanoviska právní doktríny, jakož i přispět vlastním pohledem na tuto problematiku.

GDPR a TOPO a jejich význam pro obchodní společnosti

Vedle pokuty ve výši až do 4% celkového obratu společnosti, kterou po 25.5. 2018 bude moct jako správní sankci pro porušení povinností vyplývajících z nařízení GDPR udělit společnosti Úřad pro ochranu osobních údajů, může nesprávné nakládání s osobními údaji založit vznik trestní odpovědnosti právnické osoby dle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní…

Krátké zamyšlení: Musí být návod na použití zdravotnického prostředku v České republice uveden v českém jazyce?

Problematika zdravotnických prostředků se v České republice řídí zákonem č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích (dále jen „zákon“) a navazuje na evropskou právní úpravu. Zaměřili jsme se na problematiku týkající se povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb uvádět údaje v návodu k použití zdravotnického prostředku v České republice v…

Trestní stíhání se souhlasem poškozené osoby blízké

Trestní zákoník obsahuje malou množinu trestných činů, u kterých je trestní stíhání přípustné pouze se souhlasem poškozených, pokud se jedná o osoby, které by jako svědci měli právo odepřít výpověď. Tyto trestné činy jsou taxativně vyjmenovány v ustan. 163 § trestního řádu. Právo na odepření svědecké výpovědi u zmíněných osob je upraveno v ustan.

Volný pohyb hráčů - nový prvek v legislativě Fotbalové asociace České republiky II

Již ve své článku uveřejněném na tomto webu dne 4.8.2017 pod názvem „Tréninková kompenzace - nový prvek v legislativě Fotbalové asociace České republiky“ jsem nastínil, že tréninková kompenzace není jediným novým institutem v oblasti fotbalových přestupů. Další, pro hráče samotné, a to zvláště pro ty amatérské, ještě významnější novinkou…

Posesorní žaloba na ochranu držby – užitečný nebo nadbytečný institut?

Občanský zákoník s účinností od 1. ledna 2014 umožňuje tomu, jehož držba je rušena, nově využít tzv. posesorní žalobu z rušené držby. Touto žalobou lze dosáhnout rychlé soudní ochrany před faktickým rušením držby a svým provizorním charakterem se blíží návrhu na vydání předběžného opatření. Představuje tato žaloba potřebný a v právní úpravě účinné…

K otázce předpokladů přípustnosti dovolání s přihlédnutím k aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu

Ustanovení § 237 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), taxativně stanovuje předpoklady přípustnosti dovolání, jejichž uvedení je podle ustanovení § 241a odst. 2 o.s.ř. obligatorní náležitostí dovolání, a tedy i základním předpokladem pro uplatnění tohoto mimořádného opravného…

Register partnerov verejného sektora

Dňa 1. 2. 2017 nadobudol v Slovenskej republike účinnosť zákon o registri partnerov verejného sektora, ktorý stanovuje povinnosť registrácie v osobitnom registri pre všetky osoby ktoré chcú priamo alebo nepriamo obchodovať so štátom a iné osoby činné v citlivých odvetviach ako napríklad energetika alebo zdravotníctvo, ktoré spolu označuje ako…

K relevantnosti požadavku na placení soudního poplatku obcí

V reakci na článek Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv[1] ze dne 4. 9. 2017 považuji za nutné poukázat na problematiku povinnosti obce platit soudní poplatky a to zejména v civilních sporech.

Lichevní smlouvy v občanském zákoníku

Před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) měl účastník smlouvy, kterou uzavřel v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, dle ustanovení § 49 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“ nebo „stará právní úprava“) možnost odstoupit od takové smlouvy. Dle staré právní úpravy bylo k tomu, aby…

Další posílení práv poškozeného v trestním řízení - I poškozenému může být v trestním řízení navrácena promeškaná lhůta

Ústavní soud ČR ve svém plenárním nálezu z 8. srpna 2017 připustil možnost navrácení promeškané lhůty v trestním řízení i pro poškozeného a jeho zmocněnce.