epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference_Nový zákon o znalcích a využívání znalců v soudní praxi
7. 6. 2019
ID: 109442upozornění pro uživatele

Určení nadřízeného orgánu magistrátu vykonávajícího dozor nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti

V následujícím článku se budeme věnovat problematice dozoru magistrátu statutárních měst nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti. Zejména ve vztahu k určení nadřízeného orgánu magistrátu se jedná o záležitost, která není v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) jednoznačně upravena, což může v praxi činit a zpravidla také činí potíže.

Při nesprávném určení nadřízeného orgánu magistrátu přitom může dojít k nezákonnému postupu či úkonu tohoto domnělého nadřízeného orgánu. To obzvláště za situace, kdy je magistrát nečinný a nemá v úmyslu dozor vykonávat, a to ačkoliv má potřebné informace k tomu, aby dozor nejen zahájil, ale aby činil potřebné kroky k tomu, aby došlo k nápravě v usnesení, rozhodnutí nebo jiném opatření městského obvodu nebo městské části.

Problematika dozoru je v zákoně o obcích upravena v § 123 až 128. V případě magistrátu se jedná pouze o § 127 a § 128 zákona o obcích. V § 127 zákona o obcích jsou upravena základní pravidla pro výkon dozoru magistrátu, a to jak ve vztahu k prvním krokům při zjištěném pochybení městského obvodu nebo městské části, tak ve vztahu k řešení situace v případě, kdy by městský obvod nebo městská část nezjednal nápravu zjištěného pochybení. Ustanovení § 128 pak obsahuje společná pravidla pro výkon dozoru, a to tedy nejen pro výkon dozoru magistrátu ve smyslu § 127 zákona o obcích, ale také Ministerstva vnitra a krajských úřadů. Zákon o obcích naopak neobsahuje žádnou úpravu určení nadřízeného orgánu Ministerstva vnitra, krajského úřadu či magistrátu, kteří vykonávají dozor. K určení nadřízeného orgánu magistrátu je proto nutné nejprve odpovědět na otázku, v jaké působnosti je dozor podle § 127 zákona o obcích vykonáván. Pokud by se jednalo o výkon samostatné působnosti, bylo by nadřízeným orgánem Ministerstvo vnitra. Pokud by se jednalo o výkon přenesené působnosti, pak by byl nadřízeným orgánem příslušný krajský úřad.

Pokud se má jednat o výkon přenesené působnosti, musí tak podle § 8 zákona o obcích stanovit zákon výslovně, případně musí být z dané úpravy zcela zřejmé, že se jedná o výkon přenesené působnosti[1]. Zákon o obcích obsahuje výslovnou úpravu otázky výkonu samostatné a přenesené působnosti v § 128 odst. 5, podle kterého je působnost svěřená magistrátu v § 127a působnosti přenesenou. O ustanovení § 127 zákon o obcích takový závěr nestanoví. Otázkou s ohledem na absenci výslovné úpravy zůstává, zda lze z právní úpravy dozoru magistrátu podle § 127 zákona o obcích dovodit, že se jedná o výkon přenesené působnosti nebo nikoliv. Nejednoznačně se k tomuto problému staví jak odborná veřejnost, tak odborná literatura, kdy v zásadě existují dva protichůdné názorové proudy.

Zastánci prvního názorového proudu jsou přesvědčeni, že se jedná o výkon samostatné působnosti[2]. To především s ohledem na absenci explicitního zákonného vymezení toho, že by se mělo jednat o působnost přenesenou. Dále s ohledem na to, že z právní úpravy dozoru v zákoně o obcích nevyplývá, že by se jednalo o výkon přenesené působnosti, když v § 128 tohoto zákona zákonodárce jednoznačně vymezil, kdy se bude jednat o přenesenou a tedy i implicitně samostatnou působnost. Není tedy důvodné dovozovat existenci působnosti přenesené. Dalším důvodem je, že městské obvody a městské části nemají vlastní samostatnou působnost. Pouze se podílejí na výkonu samostatné působnosti statutárního města, a to v rozsahu stanoveném statutem. Vztahy mezi magistrátem a orgány městského obvodu nebo městské části při výkonu dozoru nad opatřeními vydanými jejich orgánem v samostatné působnosti proto bude třeba považovat - pro tyto účely - za vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti, jak uvádí § 1 odst. 3 spr. řádu při negativním vymezení působnosti správního řádu. Rozhodnutí magistrátu o pozastavení účinnosti opatření nebude rozhodnutím ve správním řízení a nebude proti němu přípustný opravný prostředek podle správního řádu.[3]

Zastánci druhého názorového proudu kritizují zejména zjednodušený výklad zastánců prvního názorového proudu neodpovídající povaze a smyslu dozoru. Ten je podle nich činností vykonávanou státem prostřednictvím státních orgánů nebo činností státem delegovanou na jiné subjekty, resp. vykonavatele veřejné správy. Navíc je zde poukazováno na to, že vztahy mezi orgány samosprávy při výkonu samostatné působnosti jsou vztahy spolupráce a ne nadřízenosti a podřízenosti, a tudíž by se při výkonu dozoru logicky mělo jednat o působnost přenesenou. Jako další podpůrný argument uvádějí, že při výkonu kontroly podle § 129 zákona o obcích magistráty kontrolují výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských obvodů a městských částí, přičemž kontrola je výkonem státní správy a tudíž je vykonávána v přenesené působnosti. Vzhledem k tomu, že kontrola jako taková je první fází dozoru v širším smyslu, je podle nich nutné dovodit, že i druhá fáze této kontroly na úrovni magistrátu je vykonávána v přenesené působnosti[4]. Zastánci druhého názorového proudu je někdy poukazováno také na judikaturu[5], podle které je výkon dozoru v případě dozoru vykonávaného magistrátem hlavního města Prahy výkonem přenesené působnosti.

Na tomto místě je vhodné uvést, že zatímco autoři tohoto článku se přiklánějí spíše k prvnímu názorovému proudu, z vlastní činnosti je jim známo, že Ministerstvo vnitra a Veřejný ochránce práv se v této záležitosti přiklánějí spíše ke druhému názorovému proudu.

Lze samozřejmě souhlasit s tím, že by měl být výkon dozoru magistrátu výkonem přenesené působnosti, neboť to plyne z jeho povahy, jak blíže vysvětlují zastánci druhého názorového proudu. Nicméně zde je nutné upřednostnit vůli zákonodárce, který v rámci úpravy zákona o obcích zohlednil speciální charakter statutárních měst a namísto toho, aby v § 128 odst. 5 zákona o obcích uvedl, že výkon dozoru krajských úřadů a magistrátů je výkonem přenesené působnosti, což by nevyvolávalo žádné pochybnosti, z taxativního výčtu vyčlenil právě dozor, který vykonává magistrát nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti. Stejně tak se nelze ztotožnit s odkazem na judikaturu. Ta se týká již překonané úpravy zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, které v době rozhodování soudu obsahovalo ustanovení, podle kterého výkon samostatné i přenesené působnosti podléhal dozoru státu, z čehož soud logicky dovodil výkon přenesené působnosti. Zákon o obcích však žádné takové ustanovení nemá. V daném případě nelze uvažovat ani o analogii se současnou právní úpravou, neboť se nejedná o tzv. mezeru v zákoně, tedy určitou neplánovitost, ale o jednoznačný záměr zákonodárce. Nelze tak argumentovat ani případným „opomenutím“ zákonodárce.

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že magistrát vykonává dozor podle § 127 zákona o obcích v samostatné působnosti. Nadřízeným orgánem magistrátu tak bude dle výše uvedeného Ministerstvo vnitra, nikoliv krajský úřad.


Mgr. Michal Swider


Mgr. Václav Těžký

Krajský úřad Moravskoslezského kraje
____________________________________
[1] Obdobně Kopecký, M., průcha, P., Havlan, P., Janeček, J. Zákon o obcích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 18, nebo Koudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. Linde Praha, a.s., 2009, s. 30
[2] Srov. např. Koudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. Linde Praha, a.s., 2009, s. 407
[3] Obdobně Kopecký, M., průcha, P., Havlan, P., Janeček, J. Zákon o obcích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 265 a 268
[4]Vedral, J.,Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení), 1. vydání, Praha 2008, s. 704 - 705
[5] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2005, č. j. 4 As 23/2004 - 73

 
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Michal Swider, Mgr. Václav Těžký
7. 6. 2019
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Problém nového zákona o odpadech – kam s vytřízenými zbytky?
  • Návrat soukromých arbitrážních center do českého rozhodčího řízení?
  • Řízení ve věcech služby v digitalizované spisové službě
  • Mění se pravidla ICC pro arbitráže
  • Ještě jednou a zřejmě (na delší dobu) naposled k obraně proti zrušení závazného stanoviska
  • Vyloučení rozhodce z projednání věci v průběhu rozhodčího řízení
  • K neférovosti jedné podmínky pro zánik stavebního úřadu podle návrhu nového stavebního zákona
  • K povinnosti zřídit transparentní účet po novele zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
  • Mezinárodní příslušnost v případě deliktní odpovědnosti a kauza Dieselgate
  • Vodní nádrž jako objekt sloužící hospodaření v lese
  • Správní právo trestní: Diference mezi trvajícím a pokračujícím přestupkem. Nad jedním otazníkem z praxe

Související produkty

Online kurzy

  • Blockchain
  • Novela stavebního zákona č. 225/2017 Sb.
  • Opravné a dozorčí prostředky ve správním řízení
  • Správní řízení v I. stupni
  • Nakládání s obecním majetkem
Lektoři kurzů
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Kurzy lektora
Mgr. Lukáš Sommer
Mgr. Lukáš Sommer
Kurzy lektora
JUDr. Josef Donát, LL.M.
JUDr. Josef Donát, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Micková
Mgr. Michaela Micková
Kurzy lektora
Mgr.  František Málek
Mgr. František Málek
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Stanislav Kadečka, Ph.D.
JUDr. Stanislav Kadečka, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Zaměstnavatel přijímá zaměstnance – pozor na povinnosti
  • 10 otázek pro ... Kláru Long Slámovou
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • ELMA-THERM znovu na scéně a snad již naposledy
  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Zeman: Jmenování Tůmy může vést ke zhoršení vývoje ekonomiky
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů