25. 7. 2001
ID: 10962
Nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb.
Podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá stát za škodu způsobenou při výkonu státní moci a územní samosprávné celky odpovídají (obce, kraje) za škodu způsobenou při výkonu pravomocí svěřených jim zákonem v rámci samostatné působnosti.
Podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá stát za škodu způsobenou při výkonu státní moci a územní samosprávné celky odpovídají (obce, kraje) za škodu způsobenou při výkonu pravomocí svěřených jim zákonem v rámci samostatné působnosti.
Nastanou-li skutečnosti předvídané zákonem, odpovídá stát za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním a za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, stát však nenese odpovědnost za škodu, kterou způsobí normativní akty. Územní celky v samostatné působnosti potom odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nezákonným rozhodnutím a za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
Rozhodnutím podle výše řečeného se rozumí rozhodnutí v konkrétní věci, jež bylo vydáno na základě občanského soudního řádu, trestního řádu, správního řádu nebo jiných předpisů, jež upravují správní proces (jedná se např. o zákon 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Zmiňovaný zákon rozeznává situace, kdy odpovědnost vzniká z rozhodnutí o vazbě, trestu a ochranném opatření a na odpovědnost, která vzniká z nezákonných rozhodnutí, jimiž mohou být jakákoliv jiná rozhodnutí vydaná ve výše uvedených řízeních. Zákonodárce přistoupil k tomuto rozlišení proto, že ne každé rozhodnutí o vazbě, jímž byla způsobena škoda musí být nezákonné a také proto, že trestní rozhodnutí jsou natolik odlišná, že je bylo vhodnější upravit zvlášť.
Pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím musí být splněny následující podmínky. První z nich je podmínka právní moci nezákonného rozhodnutí. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnost nebo opravný prostředek, nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné.Další podmínkou je zrušení nebo změna pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost; rozhodnutí zrušuje orgán oprávněný k tomu podle procesních předpisů Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc může být uplatněn i tehdy, když toto rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku, protože tímto rozhodnutím může být způsobena škoda i před jeho právní mocí.
Zvláštní podmínky zákon stanoví pro možnost uplatnění nároku na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření. O těchto podmínkách jsme se na stránkách epravo.cz dříve již zabývali.
Definici nesprávného úředního postupu v zákoně nenajdeme. Je zde pouze řečeno, že nesprávný postup může samozřejmě spočívat jak v činnosti, tak v nečinnosti příslušných orgánů (např. porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě), porušením zákona, podzákonných právních předpisů, vnitřních směrnic jednotlivých orgánů i nepsaných povinností. Nesprávným úředním postupem je např. vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci.
Co se týče odpovědnosti územních samosprávných celků za škodu způsobenou při výkonu pravomocí svěřených jim zákonem v rámci samostatné působnosti je tato odpovědnost založena na podobných principech jako odpovědnost státu, samozřejmě jsou respektovány charakteristické rysy výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky. Při zkoumání odpovědnosti územních celků za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím se rozlišuje, zda se jedná o rozhodnutí, jež bylo vydáno ve správním řízení či nikoliv. Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno v rámci správního řízení, jsou podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu podobné jako u odpovědnosti státu z nezákonného rozhodnutí. Jedná-li se však o nezákonné rozhodnutí, jež bylo vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, pak lze nárok na náhradu škody uplatnit tehdy, bylo-li vykonatelné rozhodnutí zrušeno příslušným orgánem.
Také nesprávný úřední postup územních samosprávných celků v samostatné působnosti je vymezen podobně jako nesprávný úřední postup, za nějž odpovídá stát.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Nastanou-li skutečnosti předvídané zákonem, odpovídá stát za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním a za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, stát však nenese odpovědnost za škodu, kterou způsobí normativní akty. Územní celky v samostatné působnosti potom odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nezákonným rozhodnutím a za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
Rozhodnutím podle výše řečeného se rozumí rozhodnutí v konkrétní věci, jež bylo vydáno na základě občanského soudního řádu, trestního řádu, správního řádu nebo jiných předpisů, jež upravují správní proces (jedná se např. o zákon 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Zmiňovaný zákon rozeznává situace, kdy odpovědnost vzniká z rozhodnutí o vazbě, trestu a ochranném opatření a na odpovědnost, která vzniká z nezákonných rozhodnutí, jimiž mohou být jakákoliv jiná rozhodnutí vydaná ve výše uvedených řízeních. Zákonodárce přistoupil k tomuto rozlišení proto, že ne každé rozhodnutí o vazbě, jímž byla způsobena škoda musí být nezákonné a také proto, že trestní rozhodnutí jsou natolik odlišná, že je bylo vhodnější upravit zvlášť.
Pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím musí být splněny následující podmínky. První z nich je podmínka právní moci nezákonného rozhodnutí. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnost nebo opravný prostředek, nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné.Další podmínkou je zrušení nebo změna pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost; rozhodnutí zrušuje orgán oprávněný k tomu podle procesních předpisů Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc může být uplatněn i tehdy, když toto rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku, protože tímto rozhodnutím může být způsobena škoda i před jeho právní mocí.
Zvláštní podmínky zákon stanoví pro možnost uplatnění nároku na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření. O těchto podmínkách jsme se na stránkách epravo.cz dříve již zabývali.
Definici nesprávného úředního postupu v zákoně nenajdeme. Je zde pouze řečeno, že nesprávný postup může samozřejmě spočívat jak v činnosti, tak v nečinnosti příslušných orgánů (např. porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě), porušením zákona, podzákonných právních předpisů, vnitřních směrnic jednotlivých orgánů i nepsaných povinností. Nesprávným úředním postupem je např. vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci.
Co se týče odpovědnosti územních samosprávných celků za škodu způsobenou při výkonu pravomocí svěřených jim zákonem v rámci samostatné působnosti je tato odpovědnost založena na podobných principech jako odpovědnost státu, samozřejmě jsou respektovány charakteristické rysy výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky. Při zkoumání odpovědnosti územních celků za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím se rozlišuje, zda se jedná o rozhodnutí, jež bylo vydáno ve správním řízení či nikoliv. Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno v rámci správního řízení, jsou podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu podobné jako u odpovědnosti státu z nezákonného rozhodnutí. Jedná-li se však o nezákonné rozhodnutí, jež bylo vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, pak lze nárok na náhradu škody uplatnit tehdy, bylo-li vykonatelné rozhodnutí zrušeno příslušným orgánem.
Také nesprávný úřední postup územních samosprávných celků v samostatné působnosti je vymezen podobně jako nesprávný úřední postup, za nějž odpovídá stát.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
