Ve dvou aktuálních rozhodnutích z října 2017 se Nejvyšší soud ČR zabýval nároky zaměstnance na odškodnění z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, které jdou nad rámec úpravy zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele resp. předchozích systémů „úrazového pojištění“.[1]
Lze se domáhat postupem dle ust. § 315 zákoníku práce úpravy interního hodnocení práce zaměstnance, které není pracovním posudkem, ale slouží např. jako podklad pro případné vyplacení odměny, manažerského bonusu apod.?
Proti některým dlužníkům je nařízeno i vícero exekucí srážkami ze mzdy, s nimiž si musí umět zaměstnavatel poradit, a prosto bude jistě užitečné přiblížit i problematiku realizace složitějších exekucí, při souběhu více pohledávek, ačkoliv v praxi se vyskytují ještě mnohem komplikovanější případy než ty, na kterých ilustrujeme změny v oblasti…
Třetím dílem pokračujeme v přehledu zatím zveřejněných nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva a souvisejících oborů.
V souvislosti se změnou právní úpravy je třeba vždy bedlivě zvažovat, zdali se uplatní dosud formulované judikatorní závěry i na právní případy řídící se recentní právní úpravou. Tak např. v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2/2012, ze dne 28. 11. 2012 Nejvyšší soud vysvětlil, že konkurenční doložku nelze platně sjednat v případě, že obsahem dohody je…
S rozšířením podnikatelských aktivit českých firem do zemí Evropské unie a třetích zemí je běžné, že jsou jejich zaměstnanci vysílání do zahraničí na pracovní cesty. S takovýmto vysláním vzniká zaměstnavateli řada povinností vůči zaměstnanci, kdy jednou z nich je povinnost hradit zaměstnanci stravné. Dovoluji si k této tématice připojit několik…
Jako každý rok, i od 1. 1. 2018, došlo k úpravě nezabavitelného minima,[1] které pozměňuje výši srážek ze mzdy a dalších příjmů, se kterými se zachází jako se mzdou. [2] Provádění srážek mimo exekuci (mimoexekučních srážek) i srážek při výkonu rozhodnutí (exekučních srážek) je nedílnou součástí mzdové agendy (každého) zaměstnavatele, proto by…
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby měl zaměstnanec každý týden nepřetržitý odpočinek v délce alespoň 35 hodin. Praxe ani inspektoráty práce se však neshodují v tom, jak tento „týden“ správně počítat. Nedávné rozhodnutí SDEU však přináší odpověď.
Jak je již v praxi velmi dobře zažito, je jednou ze základních povinností zaměstnavatele vydat zaměstnanci při skončení pracovněprávního vztahu zápočtový list. Většina zaměstnavatelů si však stále myslí, že tato povinnost platí pouze ve vztahu k zaměstnancům, kteří mají uzavřenu pracovní smlouvu a zápočtové listy proto v případě dohody o provedení…
Druhým dílem pokračujeme v přehledu zatím zveřejněných nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva.
Nejvyšší soud ČR řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4556/2016, ze dne 26. 9. 2017, právní otázku, zda se - po zrušení vyhlášky 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 3080 nového občanského zákoníku (o. z.) s účinností k 1. 1. 2014 - v pracovněprávních vztazích při stanovení…
V rozsudku ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1619/2017, jehož předmětem bylo určení trvání pracovního poměru (dále také „předmětné rozhodnutí“) dospěl Nejvyšší soud k závěru, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, které bylo doručeno zaměstnanci, nemůže být zaměstnavatelem dodatečně odvoláno (zrušeno, vzato…
Od 1. 1. 2018 dochází ke zvýšení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny),[1] uplatňovaných nejen při exekučních srážkách ze mzdy[2] a obdobných příjmů. Plátce mzdy uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto…
S účinností od 1. ledna 2018 dochází podobně jako každý jiný rok k novému stanovení sazeb náhrad cestovních výdajů. Pro rok 2018 se oproti roku 2017 výrazně zvyšují sazby tuzemského stravného a mírně zvyšuje základní náhrada za použití silničních motorových vozidel. Průměrná cena pohonných hmot se upravuje podle vývoje ceny na trhu a je vyšší…
Zákon nebývá vždy jasný a připouští různý výklad, právní úprava také nemusí pamatovat na všechny situace a otázky. Pouhá, byť sebelepší, znalost zákona a prováděcích právních předpisů proto někdy nestačí, čím dál tím častěji je třeba pro nalezení správného řešení či odpovědi na problém znát také judikaturu – rozhodovací praxi soudů, její závěry…
Pracovně-právní vztah nemůže být mezi manžely (stanoví zákoník práce). Proč tomu tak je? Je to kvůli společnému jmění manželů? Je tento zákaz nutný, není zbytečný a svobodné nakládání s vlastním majetkem a rozhodování o sociálních a ekonomických otázkách ztěžující? Zákoník práce přitom nezakazuje zaměstnávání manželů na jednom pracovišti třetí…
V tomto článku bych rád upozornil na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. 4. 2017, kterým Nejvyšší soud rozhodl „zjednodušeně řečeno“, že státní zaměstnanci nejsou povinni refundovat svému zaměstnavateli-státu pokuty, které musí jejich organizační složka hradit jiné organizační složce státu v důsledku pochybení takových…
Od 1. ledna 2018 se na základě pravidelné každoroční úpravy[1] zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu a činné v nekolidujícím zaměstnání, leč protentokrát s…
Předčasem jsme se zabývali problematikou snižování mzdy prostřednictvím odebrání její výkonové složky, tedy pravidly v soukromé – privátní, podnikatelské sféře;[1] jistě přijde vhod i příspěvek o pravidlech v sektoru státní a veřejné správy a služeb, který odměňuje zaměstnance platem, tedy konkrétně právní úpravou a judikaturou ke snižování nebo…
K 1. říjnu 2017 došlo novelou zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, k poměrně zásadní změně, týkající se povinnosti náhradního plnění.
Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...
