zaměstnání

Důsledkem úspěchu zaměstnance ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je zásadně povinnost zaměstnavatele vyplatit mu náhradu mzdy dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce.[1] Ať už je výše její částky mezi účastníky dohodnuta nebo je stanovena soudem, činí její správná výplata zaměstnavatelům v praxi problémy a ti…

Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 21 Cdo 5179/2016, ze dne 14. 11. 2017, judikatorně vyřešil otázky, zda zaměstnanec, kterého lze z pracovního místa vedoucího zaměstnance odvolat nebo který se může tohoto místa vzdát, může ve stejném pracovním poměru vedle tohoto vedoucího pracovního místa vykonávat práci na jiném pracovním místě (další…

Dle § 151 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") platí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce.

Praxe se nyní potýká se dvojím možným výpočtem náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Nejednotnost by měla odstranit novela zákoníku práce.

Možnost monitorovat e-maily zaměstnanců je již dlouho diskutovaným tématem. Monitoring na jedné straně zasahuje do práva zaměstnance na soukromí, na druhou stranu zaměstnavatel zpravidla má k takovému monitoringu legitimní důvod spočívající ve výkonu práva na ochranu majetku.

Tímto příspěvkem by jeho autor chtěl při příležitosti relativně nedávné novelizace zákoníku práce (zákon 262/2006 Sb.)[1] připomenout, v jakých případech a kdy má být správně provedena vstupní lékařská prohlídka. Případné pozdní provedení vstupní lékařské prohlídky, či dokonce její úplná absence, s sebou totiž nese poměrně zásadní rizika. Tato…

S účinností 1. června 2018 bude zavedena nová dávka nemocenského pojištění dlouhodobé ošetřovné. V této souvislosti dojde na základě novely zákoníku práce – zákona 310/2017 Sb. ke změnám, které by neměly uniknout ani zaměstnancům, ani zaměstnavatelům.

Sedmým dílem pokračuje monitor pracovně-právní judikatury za loňský rok resp. výběr nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí České republiky v tomto oboru za rok 2017.

Nejvyšší soud ČR řešil v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5285/2016, ze dne 31. 10. 2017, otázku, kdy začíná běžet lhůta, ve které se promlčuje právo zaměstnavatele na vrácení odstupného, byla-li výpověď z pracovního poměru, na základě které bylo odstupné zaměstnanci vyplaceno, určena soudem neplatnou. Je to ode dne následujícího po vyplacení odstupného…

Nejvyšší soud ve svém nedávném rozsudku výslovně potvrdil možnou existenci přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně dodavatele úklidových služeb. Současně s odkazem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie soud uzavřel, že k přechodu práv a povinností může za této situace dojít i bez převzetí hmotných či nehmotných složek…

Nejvyšší soud České republiky nedávno uveřejnil rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2746/2017 ze dne 14. listopadu 2017, ve kterém se zabýval přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů v případě změny dodavatele. V rozhodnutí dospěl k závěru, že k přechodu podle ustanovení § 338 odst. 2 zákoníku práce může dojít při převzetí zakázky zaměstnavatele…

Pracovní úraz definuje zákon 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů a to pouze při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s…

Šestou částí pokračuje přehled nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva za loňský rok.

Pracovní právo je známé svým ochranářským přístupem k zaměstnancům jako slabší straně pracovněprávních vztahů. Jinak tomu nebývá ani u rozhodovací praxe pracovněprávních soudů, kdy převažují rozhodnutí ve prospěch zaměstnanců. Nejnovější judikatura Nejvyššího soudu ČR však zdá se „nabrala“ spíše opačný směr, když se začala objevovat také…

Přinášíme pátý díl monitoru nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva za loňský rok.

Současná situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat, resp. spíše udržet své zaměstnance. Jedním z takových zajímavých benefitů nad rámec zákoníku práce jsou tzv. sick days – placené zdravotní volno na vyléčení, které zaměstnanec může čerpat bez lékařského…

Jak je obecně známo, zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Co je však možné zahrnout pod náhradu škody a jaké náklady spojené s odstraněním následků škodní události může zaměstnavatel vůči zaměstnanci…

Pokud zaměstnanec, který se domnívá, že s ním byl neplatně rozvázán pracovní poměr, neoznámí zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, a to bez zbytečného odkladu - tak, jak předpokládá ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce, pak tato skutečnost nemá za následek zánik nároku na náhradu mzdy.

Čtvrtou částí pokračuje přehled nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva za loňský rok.

V předchozích pojednáních jsme si přiblížili valorizaci nezabavitelného minima pro rok 2018 a postupy při, zvláště exekučních, srážkách ze mzdy. Tentokrát naposledy, a to k některým specifickým otázkám: Jak postupovat při pracovní neschopnosti povinného zaměstnance přesahující 14 dnů.