Pro platnost dohody o hmotné odpovědnosti se vyžaduje, aby mezi jejími účastníky byl pracovněprávní vztah. Pracovní poměr se zakládá (nejde-li o pracovní poměr založený podle zvláštních předpisů volbou nebo jmenováním) smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v písemné podobě. Nedostatek písemné formy však bez dalšího nevylučuje uzavření…

Poskytuje-li účastník pracovněprávního vztahu plnění jen proto, že mu to bylo uloženo předběžně vykonatelným rozsudkem, nečiní tak ještě v úmyslu uspokojit nárok druhého účastníka tohoto vztahu; plnění poskytuje druhému účastníku pracovněprávního vztahu pouze na základě rozhodnutí soudu, pouze pro případ, že takovou povinnost skutečně má, a s…

Vytvoří-li zaměstnavatel svou nečinností prokazatelně takovou situaci, která zaměstnanci umožní - nikoli ojediněle, nýbrž soustavně a po delší dobu - působit zaměstnavateli škodu úmyslným jednáním v rozporu s povinností řádně hospodařit s prostředky jemu svěřenými, jedná se o porušení prevenční povinnosti zaměstnavatele soustavně kontrolovat, zda…

Příbuzní v řadě přímé zaujímají v českém právním řádu postavení osob nejbližších, a požívají tak výsadnějšího právního postavení mezi osobami blízkými; vztah příbuzných v řadě přímé je nutno zahrnovat do pojmu rodina ve smyslu § 630 ObčZ. Vymezení v § 630 ObčZ je užší než vymezení „osoby blízké“ podle § 116…

Skutečnost, že sdružení podle občanského zákoníku nemá právní subjektivitu neznamená, že by nebylo možné nabývání majetku účastníky tohoto sdružení do podílového spoluvlastnictví. Případné právní úkony, které by pak byly činěny jménem sdružení, ač by tak vzhledem k neexistenci jeho právní subjektivity nebylo možné, je třeba hodnotit podle jejich…

Náklady na provoz škol, tj. jejich investiční i neinvestiční výdaje, hradí ze svého rozpočtu obec s výjimkou nákladů hrazených školám školským úřadem, kterými jsou mimo jiné i náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů a výdaje na učebnice, učební pomůcky a školní potřeby, které jsou poskytovány žákům bezplatně. Z nároku obce na úhradu…

Má-li mít uznání práva dlužníkem právní důsledky v podobě přetržení promlčení, je nutné, aby došlo k uznání práva jak co do důvodu, tak co do výše. Pokud jde o uznání práva co do důvodu, nemusí být sice tento důvod vždy v listině obsahující uznání práva uveden výslovně, ale musí být jednoznačně dovoditelný, např. poukazem na upomínku o zaplacení…

Trestného činu znásilnění se dopustí ten, kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného (dříve jen ženu k souloži), nebo kdo k takovému činu zneužil její či jeho bezbrannosti. K naplnění znaků skutkové podstaty tohoto trestného činu bez dalšího nestačí, pokud se obviněný dopustí pohrůžky násilí – nespecifikované - která…

Početnost ztotožněných pachových stop je nepochybně významnou indicií, která zvyšuje důvodné podezření, že dotyčná osoba mohla trestný čin spáchat, ale bez dalších důkazů se taková pravděpodobnost nemůže proměnit v potřebnou míru jistoty, a to tím méně, existují-li značné rozpory mezi výsledky pachové identifikace a ostatními…

Skutkem podle trestního řádu se rozumí jen okolnosti skutkové, nikoli jejich právní posouzení. Totožnost skutku bude zachována, bude-li zachována alespoň totožnost jednání nebo totožnost následku. Totožnost skutku zůstane zachována, jestliže se nepřesné, neúplné či jen přibližné údaje obžaloby o skutkových okolnostech (zejména co do času a místa…

Akcionáři investičního fondu nejsou při postupu podle ustanovení § 35j zákona č. 248/1992 Sb. jeho právními nástupci, ale pouze ručí za závazky zaniklého investičního fondu. Investiční fond, který se přemění na podílový fond podle ustanovení § 35j zákona č. 248/1992 Sb., zaniká bez právního nástupce.

Označuje-li záhlaví rozhodnutí, jež má být vykonáno, určitě a srozumitelně orgán, který uložil povinnost k zaplacení pokuty a náhrady nákladů řízení a je-li oprávněný subjekt stanoven přímo právním předpisem, je rozhodnutí materiálně vykonatelné, i když v něm oprávněná osoba výslovně označena není, resp. i když této osobě právo vůči povinnému…

Ustanovení Listiny základních práv a svobod nezakládají přímý nárok na náhradu škody. Ustanovení Čl. 30 odst. 1 Listiny, které garantuje kromě jiného právo na přiměřené hmotné zabezpečení při ztrátě živitele, směřuje do sféry sociálního zabezpečení poskytovaného státem, nikoliv k založení nároků pozůstalých vůči škůdci na náhradu škody nad rámec…

Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt nebo místnost, za které je nutno zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže bude prokázáno, že povinnému je zajištěna taková bytová náhrada, jaká byla určena ve vykonávaném rozhodnutí, nebo…

Žalobu pro zmatečnost nemůže podat každý účastník řízení, ale pouze ten, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech, jestliže ji lze odstranit zrušením žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí. Rozhodujícím je přitom výrok rozhodnutí odvolacího…

Osoba duplicitně zapsaná jako vlastník určité nemovitosti má vždy naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k takové nemovitosti, neboť při významu zápisů do katastru nemovitostí je třeba nepatřičnost dvojího či vícerého zápisu vlastnictví k téže věci (mimo režim spoluvlastnictví) odstranit. Pozitivní určení vlastnického práva pak má přednost…

Objektem trestného činu výtržnictví je občanské soužití. Předmětem ochrany tedy primárně nejsou individuální zájmy jednotlivých občanů (např. jejich zdraví, majetek, čest apod.), nýbrž šířeji pojatý komplex vztahů, jimiž je uspořádána koexistence v určité lokalitě. Z této povahy chráněného zájmu je třeba dovodit, že má-li být nějaké jednání…

K úspěšnému uplatnění práva na ochranu osobnosti postačí zjištění, že zásah byl objektivně způsobilý narušit nebo ohrozit práva chráněná ustanovením § 11 občanského zákoníku; nevyžaduje se vyvolání následků. Kdo se zásahu dopustil, nemůže se zprostit odpovědnosti ani důkazem, že byl v omylu. Zásadně se nelze úspěšně bránit proti žalobě na ochranu…

V řízení podle stavebního zákona lze uplatnit všechny námitky vycházející z vlastnických práv k pozemkům a stavbám, tedy i námitky obsahově odpovídající § 127 odst. 1 ObčZ. Jde-li však o zásahy do vlastnického práva, které již nastaly a trvají, nemůže soud odmítnout rozhodnutí o takovéto žalobě jen proto, že námitka poukazující na neoprávněné…

Vědomí užívání věci z titulu práva osobního užívání (popř. nájmu) vylučuje dobrou víru uživatele (nájemce), že mu věc patří jako vlastníkovi.