Poskytovatel zdravotní péče je před provedením zákroku povinen pacientovi poskytnout údaje o jeho aktuálním zdravotním stavu, o povaze a účelu navrženého léčebného postupu, o předpokládaném výsledku, o rizicích, s nimiž je zákrok spojen, a o jiných možnostech řešení zdravotních obtíží pacienta. Musí tak učinit natolik srozumitelně, aby pacient…
Pojem trvalých následků na zdraví ve smyslu podle § 302 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku není v trestním zákoníku ani v judikatuře specifikován. Ze samotného smyslu tohoto ustanovení však vyplývá, že k naplnění tohoto znaku nepostačí jen nevýznamné, byť trvalé poškození zdraví zvířete, jako je například drobná deformace ušního boltce, ztráta…
Ustanovení na ochranu spotřebitele mají být aplikována i na vztahy, v nichž vystupuje fyzická osoba, jež má podnikatelské oprávnění, avšak v těchto vztazích se jako podnikatel nechová (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 1930/11). K ujednání omezujícímu či vylučujícímu práva spotřebitele na náhradu újmy se proto…
Účelem a smyslem kogentního ustanovení § 444 obch. zák. (viz § 263 odst. 1 obch. zák.) je docílit stavu, v němž bude předmět koupě v okamžiku, kdy má kupující dle smlouvy nabýt vlastnické právo, dostatečně odlišitelný od jiného zboží. Musí být totiž určitelné, kterou věc prodávajícího ze svého majetku pozbývá, resp. kterou věc kupující do svého…
Je-li předmětem sporu právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., je smlouva o postoupení takové pohledávky (uzavřená podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. po zahájení řízení) právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práva účastníka řízení [§ 107 odst. 1 o. s. ř.]. Navrhne-li postupitel, aby na…
Pro vyloučení aplikace ustanovení § 405 odst. 1 obch. zák. je nutné splnit podmínku existence rozhodnutí „ve věci samé“, jež je zároveň exekučním titulem, popřípadě zamítavým rozhodnutím, které pro další případné řízení o takové pohledávce z obchodního závazkového vztahu vytváří překážku věci rozhodnuté. Rozhodnutí insolvenčního soudu, kterými…
Uplatnil-li věřitel nároky vůči dlužníku a ručiteli jednou žalobou, nemůže být procesní postavení dlužníka a ručitele odlišné oproti tomu, kdyby byl žalován každý zvlášť; ze subjektivní kumulace jako důsledku výkonu dispozičního oprávnění věřitele coby žalobce takové důsledky neplynou (plynout nemohou). Řízení, v němž se věřitel domáhá plnění jak…
Zvláštní úprava § 183k odst. 3 věty druhé obch. zák., jež váže počátek běhu promlčecí doby na právní moc rozhodnutí soudu, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění, se (vedle jistiny samotné) vztahuje rovněž na úrok z prodlení z nezaplacené částky protiplnění.
K rozhodnutí o nároku na zdržení se konání výběrového řízení pro příděl kmitočtů jsou věcně příslušné správní soudy.
Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo zvláštního právního předpisu) uplatnit i svůj nárok vůči pojistiteli škůdce.
Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.
Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil, shledal-li dovolání v této části vadné z důvodu alternativně vymezených předpokladů přípustnosti dovolání.
Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod reálnou možnost předestřít relevantní právní i skutkovou argumentaci, což je třeba posuzovat vždy s ohledem na okolnosti a průběh řízení a vzhledem k…
Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod pro neposkytnutí informace (§ 73 odst. 7 či 8 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách), neměl současně zvažovat, zda dotčená zákonná ochrana poskytnutá těmto údajům je v…
Zásada trestního řízení zakotvená v § 2 odst. 4 trestního řádu vyžadující, aby trestní věci byly projednávány urychleně bez zbytečných průtahů, se nemůže obracet proti těm, v jejichž prospěch je především zakotvena. Tedy proti osobám, proti nimž je trestní řízení vedeno.
Ústavní soud považuje při rozhodování o předběžném opatření za klíčové dodržení veškerých zásad spravedlivého procesu, neboť sice dochází jen k "zatímní" úpravě poměrů, tato však v důsledku délky soudního řízení může trvat i poměrně dlouhé časové období a předběžné opatření je způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených…
Procesní pochybení soudu prvního stupně, které spočívá v tom, že neinformoval obviněného o návrhu státního zástupce na prodloužení vazby, nezaslal mu jej a neposkytl mu lhůtu k vyslovení požadavku na konání vazebního zasedání, nemůže zhojit stížnostní soud, uplynula-li od posledního osobního slyšení obviněného doba delší než šest týdnů (a nejsou…
Nejlepší zájem dítěte není, a to zejména v případech vyžadujících ingerenci soudu, „jednosměrnou cestou“. Je úzce propojen s nezřídka komplikovanými rodinnými vztahy a rozhodovací akcent na něj znamená pro soud vážení mezi faktuálními kritérii, založenými na typových okolnostech, jako jsou existence či zachování citového vztahu mezi dítětem a…
Ve vyvlastňovacím řízení nelze § 64 odst. 2 správního řádu vykládat tím způsobem, že je nutno každé žádosti žadatele [§ 27 odst. 1 písm. a) správního řádu] o přerušení řízení vyhovět a řízení přerušit bez ohledu na důvod takové žádosti a na dobu, kterou žadatel navrhuje. V tomto řízení, které je svým způsobem specifické, neboť již jeho zahájením…
Vyhradil-li si stěžovatel ve vazebním řízení lhůtu pro odůvodnění své blanketní stížnosti, má orgán, který o ní rozhoduje, buď upozornit stěžovatele (jeho právního zástupce) na nepřiměřenost navržené lhůty pro odůvodnění a stanovit mu namísto toho lhůtu přiměřenou, nebo má vyčkat doplnění stížnosti. Výjimečně, neumožňuje-li aktuální procesní…
Je-li povinno nahradit škodu více zaměstnanců, hradí každý poměrnou část škody rovněž podle míry svého zavinění. Namítá-li zaměstnanec, po němž je požadována náhrada škody,...
Soud neodmítne přihlášku pohledávky podanou věřitelem zůstavitele postupem podle ustanovení § 240 odst. 2 písm. a) z. ř. s. tehdy, jestliže ji věřitel podal opožděně jen proto, že...
Jakkoli (obecně) platí, že přezkumné jednání se má v insolvenčním řízení konat zásadně jen jedno, s tím, že všechny přihlášené pohledávky by měly zásadně být přezkoumány...
V poměrech první fáze insolvenčního řízení (od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o úpadku dlužníka) nepředstavuje zkoumání okolností, zda je dlužník řádně zastoupen...
Je-li důvodem rozhodnutí o zániku excesivní závady „očistit“ nemovitou věc od jejího nepřiměřeného zatížení za účelem zvýšení šance jejího prodeje v dražbě, lze mít za...
