Výrok pravomocného soudního rozhodnutí, kterým bylo povinné osobě uloženo, aby uzavřela s oprávněnou osobou dohodu o vydání nemovitosti, je - jak vyplývá z ustanovení § 159a odst. 1 a 4 občanského soudního řádu - závazný pro účastníky řízení (a jejich právní nástupce) a v tomto rozsahu také pro všechny orgány (včetně katastrálních úřadů a jiných…
Za předpokladu, že tvrzení účastníka o tom, že se o existenci překážky dozvěděl až z rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání, není vyvráceno jinými důkazy, je třeba vyjít z toho, že teprve v rozhodnutí o odmítnutí odvolání získal účastník informaci o tom, že soud považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za doručené v jiný den než…
Součástí SJM jsou nejen povinnosti (závazky), které se zakládají na důvodu, jenž nastal ještě za života manžela, ale i povinnosti (závazky), které mají původ v právním úkonu, v protiprávním úkonu nebo jiné právní skutečnosti, z nichž by měl plnit (svému věřiteli nebo jiné oprávněné osobě) manžel, kdyby tomu nezabránila jeho smrt, to samozřejmě…
Okolnost, že právnická osoba na straně jedné a fyzická osoba na straně druhé mají společnou osobu blízkou, z nich ještě nedělá osoby, jež jsou si navzájem blízké.
Valné hromadě přísluší podle § 113 odst. 5 obch. zák. rozhodnout o tom, zda uvolněný obchodní podíl bude převeden (a nebude s ním tudíž naloženo některým ze způsobů předvídaných ustanovením § 113 odst. 6 obch. zák.), a v kladném případě i schválit osobu nabyvatele uvolněného obchodního podílu. Zbývajícím společníkům je tak dána možnost ovlivnit…
Lhůta „bez zbytečného odkladu“ přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či…
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, vydané v konkursním řízení vedeném podle zákona 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, není přípustné bez zřetele k tomu, zda usnesení soudu prvního stupně byla vydána po 1. lednu…
Smlouvy o propagaci reklamní plochy uzavřené se spotřebiteli za podmínek popsaných v důvodech tohoto stanoviska jsou inominátními kontrakty, jimiž se zakládají závazkové vztahy, o kterých se účastníci platně dohodli, že se řídí obchodním zákoníkem. Neplatná jsou ujednání smlouvy směřující k její automatické prolongaci, ujednání o povinnosti…
Pro uložení souhrnného trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku je rozhodující okamžik vyhlášení prvního odsuzujícího rozsudku (event. doručení trestního příkazu obviněnému) soudem prvního stupně, i když byl tento rozsudek (resp. trestní příkaz) v řízení o řádném nebo mimořádném opravném prostředku zrušen, pokud toto opravné řízení skončilo…
Odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu vycházejícího z usnesení (první) schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku dlužníka - podnikatele, může odvolací soud rozhodnout i bez nařízení (odvolacího) jednání.
Ustanovení § 183 odst. 2 insolvenčního zákona výslovně počítá s tím, že je-li osobní dlužník v úpadku, nebrání to jeho věřiteli v tom…
Podklady, které opatřily jiné orgány než orgány činné v trestním řízení podle jiných předpisů než podle trestního řádu, mohou být použity jako důkazy ve smyslu § 89 odst. 2 tr. ř., podle něhož za důkaz slouží vše, co může přispět k objasnění věci.
Poučení obsažené v předvolání k prvnímu jednání samo o sobě ke splnění poučovací povinnosti o koncentraci řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nepostačí. Z pouhého odkazu na koncentraci řízení, učiněného při jednání, nelze dospět k poznatku o tom, že účastník byl ještě při jednání poučen o tom, že k tvrzením a důkazním návrhům učiněným po…
Pojem „věci týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti“ podle čl. 5 odst. 3 nařízení Brusel I je nezbytné vykládat autonomně, a to především s přihlédnutím k systematice a cílům tohoto nařízení. Uvedený pojem Soudní dvůr vnímá „jako nezávislý koncept, který se vztahuje na všechny žaloby, jež mají za cíl založit odpovědnost žalovaného a…
Při rozhodování o přistoupení dlužníka v reorganizaci jako dalšího žalovaného do řízení, v němž se přihlášený věřitel (jako žalobce) domáhá vůči insolvenčnímu správci (jako žalovanému) určení pravosti, výše nebo pořadí své nevykonatelné pohledávky, není významné, zda vůči dlužníku v reorganizaci přihlášenému věřiteli uplynula lhůta k podání…
Akciová společnost, která emitovala akcie na jméno, má povinnost poskytnout akcionáři na jeho žádost informace uvedené v § 156 odst. 2 obch. zák. i v případě, že seznam akcionářů nevede z důvodu jeho nahrazení evidencí zaknihovaných cenných papírů. Tuto povinnost má ve stejném rozsahu jako akciová společnost, která vede seznam akcionářů. Výpis z…
V situaci, kdy soudu není znám aktuální procesní postoj žalovaných k žalobou uplatněnému nároku, nemůže mít soud k dispozici dostatek poznatků ospravedlňujících závěr, že je důvod přerušit řízení podle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. Stejně tak, pokud účastník zpochybňuje, zda byly jeho nevykonatelné pohledávky řádně popřeny, je v souladu s…
Pod pojem výhrůžky „jinou těžkou újmou“ lze podřadit hrozby v kvalitě srovnatelné s důsledky, které nastávají v případě usmrcení nebo těžké újmy na zdraví. Pokud jde o výhrůžku usmrcením, ta je pachatelem pronášena zpravidla výslovně (verbálně), avšak nemusí tomu tak být vždy. Lze to učinit i konkludentně, např. posunky či názornými gesty, je-li z…
Jestliže správce konkursní podstaty po předložení konečné zprávy zareaguje na námitky proti ní podané tak, že před konáním jednání o konečné zprávě a námitkách proti ní podaných předloží v podstatných bodech přepracovanou („upravenou“) konečnou zprávu, pak je namístě opakovat též proces námitkového řízení postupem podle § 29 odst. 2 ZKV (zveřejnit…
Ustanovení § 23 zákona 101/1963 Sb. o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku stanoví výkladová pravidla odpovídající svou podstatou a účelem pravidlům upraveným v ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 obch. zák., lze tedy i na ně (přiměřeně) vztáhnout judikatorní závěry Nejvyššího soudu ČR.
Jazykové vyjádření právního úkonu…
Porušení závazkové povinnosti provést řádně objednanou službu je předpokladem jak odpovědnosti za vady, tak odpovědnosti za škodu. Tyto právní instituty jsou však odlišné, mají jiný účel a jsou založeny na rozdílných zásadách a předpokladech vzniku. Odpovědnost za vady postihuje nedostatky vlastního provedení služby, náhradou škody se sleduje…
V řízení o žádosti obviněného o bezplatnou obhajobu podle § 33 odst. 2 trestního řádu je třeba majetkovou potencialitu obviněného hodnotit na základě konkrétních a aktuálních...
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k...
Obecné soudy se dopustí nepřípustné svévole, pokud odkáží poškozeného v trestním řízení s nárokem, který byl v trestním řízení spolehlivě prokázán, na občanskoprávní řízení.
Neodůvodní-li obecný soud přesvědčivě, proč je výše zadostiučinění za vyvlastňovací a kompenzační řízení v souladu s podstatou základního práva stěžovatelů na náhradu...
Smyslem existence kvalifikované skutkové podstaty spáchání trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech [§ 283 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku] je...
