18. 4. 2016
ID: 101151
Exekuce, postoupení pohledávky
Každý účastník rozvrhové fáze výkonu rozhodnutí (exekuce) může pohledávku popřít písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení nebo při rozvrhovém jednání, požádal-li (popř. požádal-li o to jiný účastník), aby jednání k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno. Jiný prostor pro popření pohledávky účastník rozvrhové fáze výkonu rozhodnutí (exekuce) nemá.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 20 Cdo 4012/2015, ze dne 19.1.2016)
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v exekuční věci oprávněné GE Money Bank, a. s., se sídlem v P., zastoupené JUDr. J.B., advokátem se sídlem v P., proti povinnému J. F., P., pro 186 998 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 067 EX 5543/14, o dovolání zástavního věřitele Ing. V. P., Z., zastoupeného JUDr. J.P., advokátem se sídlem v T., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2015, č. j. 14 Co 161/2015-157, tak, že dovolání zamítl.
Z odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., usnesením ze dne 19. března 2015, č. j. 067 EX 5543/14-128, rozdělil rozdělovanou podstatu ve výši 1 850 000 Kč tak, že se z ní uspokojují pohledávky v tomto pořadí a výši:
1) Pohledávka soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., na nákladech exekuce ve výši 297 770,11 Kč k hotovému vyplacení.
2) Pohledávka oprávněného ve výši 198 105,80 Kč k hotovému vyplacení.
3) Pohledávka zástavního věřitele Ing. B. S. ve výši 1 061 750 Kč k hotovému vyplacení.
4) Pohledávka zástavního věřitele Ing. V. P. ve výši 292 374,09 Kč k hotovému vyplacení.
Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil. Uzavřel, že i v exekučním řízení pro pořadí oprávněného platí § 337c odst. 5 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“ (§ 52 odst. 1, 2 zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ex. řád“), tedy pro pohledávku oprávněného je rozhodující den, kdy bylo zahájeno exekuční řízení (4. 4. 2014). Pokud jde o pohledávku dalšího oprávněného s pořadím pohledávky ve třetí skupině, Ing. S., uvedl, že exekuční řízení k jeho návrhu bylo zahájeno dnem 8. 4. 2014. Přestože si podal přihlášku do již probíhajícího řízení až dne 15. 12. 2014, zůstává jeho pořadí ve smyslu § 15 odst. 1 zákona 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, při rozvrhu rozdělované podstaty zachováno (rozhodující je den zahájení exekučního řízení v souběžně probíhající exekuce). Pořadí pohledávky Ing. P. jako zástavního věřitele je určeno dnem zápisu vkladu do katastru nemovitostí, tedy 14. 4. 2014. K námitce odvolatele Ing. P., že povinný neobdržel žádné peníze od Ing. B. S. na základě půjčky uznané v notářském zápise, odvolací soud dodal, že ji odvolatel uplatnil opožděně (§ 336b odst. 4 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013).
Zástavní věřitel v dovolání namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle jeho názoru odvolací soud pochybil, pokud se nezabýval jeho námitkou, „že se o skutečnostech týkajících se nepravosti pohledávky Ing. B. S. bez svého zavinění dozvěděl až po uplynutí popěrné lhůty“. Otázka, která dosud řešena nebyla, se tedy týká „ústavně komformního výkladu § 336b odst. 4 o. s. ř., a spočívá v tom, zda může věřitel popírat pohledávky ostatních věřitelů účastnících se dražby, resp. uplatnit v této věci námitky ve smyslu tohoto ustanovení, kdy je možné podat proti rozhodnutí o rozvrhovém usnesení námitky, pokud věřitel marné uplynutí lhůty pro podání těchto námitek nezapříčinil“. Odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. října 2013, sp. zn. IV. ÚS 1436/13, v němž se Ústavní soud obdobnou otázkou zabýval. Navrhl, aby dovolací soud usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání je přípustné, neboť dovolací soud se dosud výkladem § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 ve vztahu k lhůtě stanovené pro popření přihlášené pohledávky nezabýval.
Předně dovolací soud připomíná, že usnesení Ústavního soudu, na něž dovolatel odkazuje, mířilo na ustanovení § 337b odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2012, a na situaci, kdy soud prvního stupně po zrušení prvního rozvrhového usnesení odvolacím soudem neumožnil stěžovateli v dalším jednání před soudem prvního stupně popřít zástavní pohledávku věřitele, resp. proti ní vznést námitky, s odůvodněním, že jsou vzneseny opožděně. Naproti tomu v nyní projednávané věci jde o posouzení, zda lze popřít pohledávku až v odvolacím řízení.
Podle § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. v dražební vyhlášce soud upozorní oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží.
Podle § 336p odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soud na úřední desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu, včetně sdělení věřitele o jejich zařazení do skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále uvede přihlášky, které byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V oznámení poučí přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) a o povinnosti podle § 336f odst. 5.
Podle § 336p odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 jestliže soud do zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé přihlášce podle § 336f odst. 4, uvede tuto skutečnost v oznámení samostatně. Nebude-li přihláška pohledávky poté odmítnuta, zašle soud oprávněnému, povinnému a všem přihlášeným věřitelům, o jejichž pohledávkách soud rozhodne v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží.
Podle § 52 odst. 1 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 69 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.
Jednou z náležitostí dražební vyhlášky je ve smyslu shora citovaného ustanovení § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. upozornění soudu (soudního exekutora) na možnost popřít přihlášené pohledávky ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1 a dále na možnost požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání. Nevyužití tohoto oprávnění má za následek, že se k pozdějším námitkám či pozdější žádosti o nařízení jednání nepřihlíží.
Do sedmi dnů od konání první dražby (k výkladu první dražby srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2015, sp. zn. 26 Cdo 2021/2015, jehož závěry platí i pro právní úpravu účinnou od 1. 1. 2013 - srov. znění § 336m odst. 1 o. s. ř.) je soud (soudní exekutor) povinen zveřejnit na úřední desce oznámení o přihlášených pohledávkách. V oznámení uvede seznam přihlášek, o nichž bude rozhodovat v rozvrhu. Jedná se o přihlášky, které splňují náležitosti předepsané § 336f o. s. ř. U každé přihlášky přitom uvede její výši a výši jejího příslušenství (jistinu i příslušenství pohledávky je povinen věřitel přesně vyčíslit ke dni konání dražby), údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří a skutečnosti významné pro pořadí pohledávek. Současně uvede i výčet pohledávek, které byly odmítnuty, a to včetně důvodu, proč k odmítnutí té které pohledávky došlo. Dále musí oznámení obsahovat poučení podle § 336b odst. 4 písm. b) a dále podle § 336f odst. 5 (změny týkající se přihlášky).
Oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalším věřitelům a povinnému, se znovu dostává poučení o možnosti ve stanovené lhůtě popřít pohledávky a o možnosti požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání. Stejně tak se jim dostává opětovně poučení o tom, že k pozdějším námitkám či pozdější žádosti nebude přihlédnuto. Každý účastník rozvrhové fáze výkonu rozhodnutí (exekuce) může pohledávku popřít písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení nebo při rozvrhovém jednání, požádal-li (popř. požádal-li o to jiný účastník), aby jednání k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno.
Z uvedeného vyplývá, že jiný prostor pro popření pohledávky účastník rozvrhové fáze výkonu rozhodnutí (exekuce) nemá. Jestliže dovolatel zpochybnil pravost pohledávky Ing. B. S. až v odvolacím řízení, nelze k jeho námitkám již přihlížet. Pro úplnost dovolací soud dodává, že dovolatel ani v odvolání neuvedl, co mu bránilo popřít pohledávku Ing. S. dříve (č. l. 136, 140 exekutorského spisu), a nezdůvodnil to ani ve svém dovolání.
Protože právní závěr odvolacího soudu je správný, postupoval Nejvyšší soud podle § 243d odst. 1 o. s. ř. a dovolání zamítl.
zdroj: www.nsoud.cz
Právní věta - redakce.
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v exekuční věci oprávněné GE Money Bank, a. s., se sídlem v P., zastoupené JUDr. J.B., advokátem se sídlem v P., proti povinnému J. F., P., pro 186 998 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 067 EX 5543/14, o dovolání zástavního věřitele Ing. V. P., Z., zastoupeného JUDr. J.P., advokátem se sídlem v T., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2015, č. j. 14 Co 161/2015-157, tak, že dovolání zamítl.
Z odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., usnesením ze dne 19. března 2015, č. j. 067 EX 5543/14-128, rozdělil rozdělovanou podstatu ve výši 1 850 000 Kč tak, že se z ní uspokojují pohledávky v tomto pořadí a výši:
1) Pohledávka soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., na nákladech exekuce ve výši 297 770,11 Kč k hotovému vyplacení.
2) Pohledávka oprávněného ve výši 198 105,80 Kč k hotovému vyplacení.
3) Pohledávka zástavního věřitele Ing. B. S. ve výši 1 061 750 Kč k hotovému vyplacení.
4) Pohledávka zástavního věřitele Ing. V. P. ve výši 292 374,09 Kč k hotovému vyplacení.
Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil. Uzavřel, že i v exekučním řízení pro pořadí oprávněného platí § 337c odst. 5 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“ (§ 52 odst. 1, 2 zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ex. řád“), tedy pro pohledávku oprávněného je rozhodující den, kdy bylo zahájeno exekuční řízení (4. 4. 2014). Pokud jde o pohledávku dalšího oprávněného s pořadím pohledávky ve třetí skupině, Ing. S., uvedl, že exekuční řízení k jeho návrhu bylo zahájeno dnem 8. 4. 2014. Přestože si podal přihlášku do již probíhajícího řízení až dne 15. 12. 2014, zůstává jeho pořadí ve smyslu § 15 odst. 1 zákona 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, při rozvrhu rozdělované podstaty zachováno (rozhodující je den zahájení exekučního řízení v souběžně probíhající exekuce). Pořadí pohledávky Ing. P. jako zástavního věřitele je určeno dnem zápisu vkladu do katastru nemovitostí, tedy 14. 4. 2014. K námitce odvolatele Ing. P., že povinný neobdržel žádné peníze od Ing. B. S. na základě půjčky uznané v notářském zápise, odvolací soud dodal, že ji odvolatel uplatnil opožděně (§ 336b odst. 4 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013).
Zástavní věřitel v dovolání namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle jeho názoru odvolací soud pochybil, pokud se nezabýval jeho námitkou, „že se o skutečnostech týkajících se nepravosti pohledávky Ing. B. S. bez svého zavinění dozvěděl až po uplynutí popěrné lhůty“. Otázka, která dosud řešena nebyla, se tedy týká „ústavně komformního výkladu § 336b odst. 4 o. s. ř., a spočívá v tom, zda může věřitel popírat pohledávky ostatních věřitelů účastnících se dražby, resp. uplatnit v této věci námitky ve smyslu tohoto ustanovení, kdy je možné podat proti rozhodnutí o rozvrhovém usnesení námitky, pokud věřitel marné uplynutí lhůty pro podání těchto námitek nezapříčinil“. Odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. října 2013, sp. zn. IV. ÚS 1436/13, v němž se Ústavní soud obdobnou otázkou zabýval. Navrhl, aby dovolací soud usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání je přípustné, neboť dovolací soud se dosud výkladem § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 ve vztahu k lhůtě stanovené pro popření přihlášené pohledávky nezabýval.
Předně dovolací soud připomíná, že usnesení Ústavního soudu, na něž dovolatel odkazuje, mířilo na ustanovení § 337b odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2012, a na situaci, kdy soud prvního stupně po zrušení prvního rozvrhového usnesení odvolacím soudem neumožnil stěžovateli v dalším jednání před soudem prvního stupně popřít zástavní pohledávku věřitele, resp. proti ní vznést námitky, s odůvodněním, že jsou vzneseny opožděně. Naproti tomu v nyní projednávané věci jde o posouzení, zda lze popřít pohledávku až v odvolacím řízení.
Podle § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. v dražební vyhlášce soud upozorní oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží.
Podle § 336p odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soud na úřední desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu, včetně sdělení věřitele o jejich zařazení do skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále uvede přihlášky, které byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V oznámení poučí přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) a o povinnosti podle § 336f odst. 5.
Podle § 336p odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 jestliže soud do zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé přihlášce podle § 336f odst. 4, uvede tuto skutečnost v oznámení samostatně. Nebude-li přihláška pohledávky poté odmítnuta, zašle soud oprávněnému, povinnému a všem přihlášeným věřitelům, o jejichž pohledávkách soud rozhodne v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží.
Podle § 52 odst. 1 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 69 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.
Jednou z náležitostí dražební vyhlášky je ve smyslu shora citovaného ustanovení § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. upozornění soudu (soudního exekutora) na možnost popřít přihlášené pohledávky ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1 a dále na možnost požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání. Nevyužití tohoto oprávnění má za následek, že se k pozdějším námitkám či pozdější žádosti o nařízení jednání nepřihlíží.
Do sedmi dnů od konání první dražby (k výkladu první dražby srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2015, sp. zn. 26 Cdo 2021/2015, jehož závěry platí i pro právní úpravu účinnou od 1. 1. 2013 - srov. znění § 336m odst. 1 o. s. ř.) je soud (soudní exekutor) povinen zveřejnit na úřední desce oznámení o přihlášených pohledávkách. V oznámení uvede seznam přihlášek, o nichž bude rozhodovat v rozvrhu. Jedná se o přihlášky, které splňují náležitosti předepsané § 336f o. s. ř. U každé přihlášky přitom uvede její výši a výši jejího příslušenství (jistinu i příslušenství pohledávky je povinen věřitel přesně vyčíslit ke dni konání dražby), údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří a skutečnosti významné pro pořadí pohledávek. Současně uvede i výčet pohledávek, které byly odmítnuty, a to včetně důvodu, proč k odmítnutí té které pohledávky došlo. Dále musí oznámení obsahovat poučení podle § 336b odst. 4 písm. b) a dále podle § 336f odst. 5 (změny týkající se přihlášky).
Oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalším věřitelům a povinnému, se znovu dostává poučení o možnosti ve stanovené lhůtě popřít pohledávky a o možnosti požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání. Stejně tak se jim dostává opětovně poučení o tom, že k pozdějším námitkám či pozdější žádosti nebude přihlédnuto. Každý účastník rozvrhové fáze výkonu rozhodnutí (exekuce) může pohledávku popřít písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení nebo při rozvrhovém jednání, požádal-li (popř. požádal-li o to jiný účastník), aby jednání k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno.
Z uvedeného vyplývá, že jiný prostor pro popření pohledávky účastník rozvrhové fáze výkonu rozhodnutí (exekuce) nemá. Jestliže dovolatel zpochybnil pravost pohledávky Ing. B. S. až v odvolacím řízení, nelze k jeho námitkám již přihlížet. Pro úplnost dovolací soud dodává, že dovolatel ani v odvolání neuvedl, co mu bránilo popřít pohledávku Ing. S. dříve (č. l. 136, 140 exekutorského spisu), a nezdůvodnil to ani ve svém dovolání.
Protože právní závěr odvolacího soudu je správný, postupoval Nejvyšší soud podle § 243d odst. 1 o. s. ř. a dovolání zamítl.
zdroj: www.nsoud.cz
Právní věta - redakce.
