epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 4. 2002
    ID: 16437

    Jednání za společnost



    Jednatelské oprávnění, vyplývající z ustanovení § 15 obch. zák. není založeno na určení příslušných úkonů ve vnitřních organizačních předpisech, nýbrž na pověření určitou činností při provozu podniku a na obvyklosti právních úkonů, k nimž při této činnosti dochází, přičemž jejich obvyklost je třeba posuzovat objektivně, nezávisle na jejich případném vymezení ve vnitropodnikových normách.



    Jednatelské oprávnění, vyplývající z ustanovení § 15 obch. zák. není založeno na určení příslušných úkonů ve vnitřních organizačních předpisech, nýbrž na pověření určitou činností při provozu podniku a na obvyklosti právních úkonů, k nimž při této činnosti dochází, přičemž jejich obvyklost je třeba posuzovat objektivně, nezávisle na jejich případném vymezení ve vnitropodnikových normách.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 2074/2000, ze dne 14.3.2002)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně C. B., a.s. v likvidaci, proti žalovaným 1) M. K., a.s., zastoupené advokátem, 2) P. S., a 3) N., s. r. o. v likvidaci, o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 000 000,- Kč s postižními právy, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 5 Cm 67/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. ledna 2000, č. j. 4 Cmo 972/99 - 136, tak, že rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. ledna 2000, č.j. 4 Cmo 972/99-136 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.


    Z odůvodnění :


    Napadeným rozsudkem změnil Vrchní soud v Olomouci rozsudek Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 3. září 1997, č. j. 5 Cm 67/97 - 64 ve znění opravného usnesení ze dne 23. července 1999, č.j. 5 Cm 67/97 - 108 tak, že rozhodl, že se směnečný platební rozkaz č. j. 5 Sm 1061/96 – 10, vydaný soudem prvního stupně dne 23. ledna 1997, vůči první žalované zrušuje.


    Odvolací soud zejména poukázal na to, že žalobkyně se po první žalované domáhala zaplacení částky 1 000 000,- Kč a postižních práv ze směnky vystavené dne 6. listopadu 1995. Zásadní otázkou ve sporu bylo posouzení, zda Ing. B. V., který směnku podepsal jako reprezentant první žalované, byl k tomu oprávněn. Přitom měl odvolací soud za prokázané, že podle zápisu ze schůze představenstva první žalované ze dne 21. 4. 1994 byl člen představenstva Ing. B. V. pověřen k zastupování společnosti při jednání s finančními ústavy, které se mělo vztahovat pouze na pobočky finančních ústavů v K., u kterých má společnost zřízen běžný účet. Na podkladě tohoto rozhodnutí představenstva bylo vystaveno písemné pověření, dle jehož obsahu byl Ing. B. V. zmocněn k zastupování společnosti pouze ve vztahu k finančním ústavům. Na tomto základě uzavřel, že akceptací se ze směnečníka jako latentního dlužníka stává přímý dlužník ze směnky. Dovršuje se tak vztah mezi výstavcem směnky cizí, směnečníkem a remitentem. U posuzované směnky, kdy byla směnka vystavena na vlastní řad výstavce, vstoupil akceptant do závazkového vztahu pouze vůči výstavci směnky (P. S.). První žalovaný tedy v osobě Ing. V. jednal nikoliv ve vztahu k finančnímu ústavu, nýbrž vůči P. S. Pro úplnost se odvolací soud zabýval též tím, zda podpis Ing. V. nebyl učiněn v rámci zákonného zastoupení dle § 20 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na § 15 obchodního zákoníku, tj. jako podpis osoby pověřené určitou činností, když ten byl ke dni podpisu směnky zaměstnán u prvního žalovaného jako ekonomický náměstek ředitele. Dovodil však, že k tomu, aby pracovník mohl jednat dle § 15 obch. zák., musí být splněny dvě podmínky. Předně musí jít o osobu, která je pověřena určitou činností a tato činnost musí souviset s provozem podniku. Podle organizačního řádu prvního žalovaného pak byl k jednání jménem společnosti oprávněn pouze ředitel a nikoliv náměstek. Ing. V. nebyl zmocněn k podpisu směnky ani podle § 15 obch. zák. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že závazek první žalované ze směnky nevznikl.


    Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně v otevřené lhůtě dovolání, namítaje, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází z nesprávného právního posouzení oprávnění Ing. V. k podpisu směnky, a že je dán dovolací důvod dle § 241 odst. 3 písm. d) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).


    Podle dovolatelky nevzal odvolací soud v úvahu skutečnost, že při podpisu směnky šlo o vztah mezi výstavcem (a současně remitentem), akceptantem a budoucím indosatářem (finančním ústavem), který byl již předem dohodou určen. Ing. V. při akceptaci směnky jednal s vědomím, že oprávněnou ze směnky bude žalobkyně, tj. že se první žalovaná zaváže vůči finančnímu ústavu. Dovolatelka proto nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu o tom, že první žalovaná jednala při akceptaci pouze ve vztahu k výstavci směnky. Vedle toho jednal Ing. V. současně jako zákonný zástupce první žalované podle § 15 obch. zák., neboť vystupoval jako osoba pověřená určitou činností, zmocněná ke všem právním úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Jako ekonomický náměstek odpovídal za zajišťování zdrojů pro rozvoj podniku, kam patří i financování prostřednictvím obchodních směnek. Odvolací soud podle dovolatele pominul i skutečnost, že Ing. V. jednal samostatně i v jiných směnkách. Dovolatelka proto navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.


    Dovolání bylo podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému před 1. 1. 2001, proto se podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17 zák. 30/2000 Sb. dovolání projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000.


    Dovolání je přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Nejvyšší soud se dále zabýval tím, zda je dovolání žalobce také důvodné z hlediska jím vymezeného dovolacího důvodu podle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. Rozhodující právní otázkou v projednávané věci je otázka jednatelského oprávnění fyzické osoby (I.ng. V.), kterou byla směnka pod obchodním jménem první žalované podepsána. Ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů, ze kterých dovolací soud vychází, vyplývá, že podpis první žalované jakožto akceptanta směnky cizí byl učiněn členem představenstva (místopředsedou) a současně ekonomickým náměstkem Ing. V. Z písemného pověření ze dne 21. dubna 1994 (č.l. 16 a 30) vyplývá, že Ing. V. byl zmocněn k zastupování společnosti pouze ve vztahu k finančním ústavům.


    Dovolací soud se nejprve zabýval tím, zda Ing. V. jednal při akceptaci směnky jako člen statutárního orgánu či jako zástupce.


    Z výpisu z obchodního rejstříku dovolatelky platného ke dni podpisu směnky se podává, že „podepisování za společnost se děje tak, že „k napsanému nebo natištěnému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj vlastnoruční podpis a) předseda a místopředseda představenstva, b) pracovníci společnosti v rozsahu svého oprávnění podepsaného předsedou a místopředsedou představenstva“.


    Ze shora uvedeného vyplývá, že při písemných úkonech má jednat společně předseda a místopředseda představenstva. Pokud směnku podepisoval ing. V., nešlo tedy o přímé a navenek neomezené jednání akciové společnosti, tj. jednání statutárního orgánu (srov. § 20 odst. 1 obč. zák.), jak dovodil soud prvního stupně.


    Jelikož byl Ing. V. zaměstnán ke dni podpisu směnky jako ekonomický náměstek prvního žalovaného, zabýval se dovolací soud dále tím, zda tento pracovník zavázal první žalovanou jako zástupce dle písm. b) citovaného výpisu z obchodního rejstříku. V posuzovaném případě jde tedy o zjištění, zda Ing. V. jednal při akceptaci směnky na základě písemného pověření ze dne 21. dubna 1994 ve vztahu k finančnímu ústavu, jak uvádí ve svém dovolání žalobkyně.


    Směnečník (trasát) je adresátem platebního příkazu výstavce cizí směnky, kterému vznikne závazek ze směnky teprve přijetím (akceptací). Tímto svým prohlášením se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Směnku přitom předkládá k přijetí směnečníku buď samotný majitel nebo jen pouhý držitel směnky. Trasát přitom není oprávněn zkoumat identitu předkládající osoby (čl. I § 21 zákona směnečného a šekového).


    Podstatou akceptace je tedy zásadně jednostranné a neadresné prohlášení směnečníka na směnce směřující ke vzniku abstraktního platebního závazku ze směnky nejen vůči bezprostřednímu nabyvateli směnky, ale vůči jejím dalším potenciálním nabyvatelům. Při akceptaci nelze hovořit o jednání vůči konkrétním osobám (např. jednání vůči finančnímu ústavu), neboť platební závazek není vázán na jiné vztahy mezi výstavcem, remitentem a směnečníkem a jeho obsah je určen čistě obsahem směnky a neadresného akceptačního prohlášení. Pokud by tomu tak bylo (jak dovozuje žalobce ve svém dovolání), byl by akceptant zavázán jen těm majitelům směnky, kteří mají postavení finančního ústavu. Přijetí směnky nelze však v posuzovaném případě podřadit pod jednání vůči finančnímu ústavu, a to i kdyby měl být dle dohody stran indosatářem u prvního rubopisu právě finanční ústav.


    K řádnému přijetí směnky byla tedy podle dovolacího soudu nutná písemná plná moc k podpisu směnky (čl. III § 3 odst. 2 zákona směn. a šek.), když samotné pověření k jednání s finančními ústavy ze dne 21. 4. 1994 k podpisu směnky postačovat nemohlo.


    Dovolací soud se dále zabýval aplikací § 15 obch. zák. (ve znění před novelou provedenou zák. č. 370/2000Sb.) na posuzovaný případ. Podle tohoto ustanovení ti, kdo byli při provozu podniku pověřeni určitou činností, jsou zmocněni ke všem právním úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází.


    Závěr, že Ing. V. nebyl zmocněn k podpisu předmětné směnky jménem první žalované podle § 15 obch. zák., opřel odvolací soud o zjištění, že takové oprávnění k zastoupení společnosti ekonomický náměstek podle organizačního řádu neměl. S touto argumentací nelze souhlasit. Jednatelské oprávnění vyplývající z ustanovení § 15 obch. zák. není založeno na určení příslušných úkonů ve vnitřních organizačních předpisech, nýbrž na pověření určitou činností při provozu podniku a na obvyklosti právních úkonů, k nimž při této činnosti dochází, přičemž jejich obvyklost je třeba posuzovat objektivně, nezávisle na jejich případném vymezení ve vnitropodnikových normách.


    S ohledem na postavení Ing. V. jako ekonomického náměstka a zároveň místopředsedy představenstva první žalované v rozhodné době, z jeho pověření činnostmi uvedenými v organizačním řádu, jakož i ze skutečnosti, že směnka jako platební nástroj stále více proniká do obchodní praxe a stává se její běžnou součástí, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Ing., V. byl v daném případě zmocněn k akceptaci směnky ve smyslu ustanovení § 15 obch. zák., neboť obvykle je s činností ekonomického náměstka spojováno provádění předmětných úkonů.


    Rozsudek odvolacího soudu, vycházející z opačného právního názoru, není správný, a proto jej Nejvyšší soud podle § 243b odst. 1, části věty za středníkem, o. s. ř., zrušil.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce epravo.cz (jav)
    15. 4. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Základní kapitál
    • Skladování
    • Smlouva o obchodním zastoupení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Jednatel
    • Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ochrana pověsti právnických osob (exkluzivně pro předplatitele)
    • Směnka (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bytové družstvo
    • Podíl v obchodní korporaci (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.