Výnos (hospodářský výtěžek) představovaný cenou prodané elektřiny vyrobené větrnou elektrárnou (včetně případné státní podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů) a získaný jejím neoprávněným držitelem je užitkem, který je podle § 131 obč. zák. neoprávněný držitel povinen vydat vlastníku větrné elektrárny bez ohledu na to, že vlastník…
Pokud proti zástavnímu dlužníku judikovaná pohledávka ponechává svůj původní hmotně právní základ (povinnost plnit ze zástavy) a pokud není sporu o to, že povinnosti, vyplývající ze zástavního práva, přecházely na nového nabyvatele zastavené nemovité věci, je nutno učinit závěr, že účinky rozsudku ukládajícího zástavci (zástavnímu dlužníku)…
Právo státu, který zahájil úpadkové řízení („lex fori concursus“) je podle článku 4 odst. 1 nařízení o úpadkovém řízení právem rozhodným pro úpadkové řízení a jeho účinky (základní pravidlo), nestanoví-li nařízení jinak (jednotlivé výjimky). Pro pracovní smlouvy formuluje takovou výjimku článek 10 nařízení o úpadkovém řízení, tato výjimka…
Vzhledem k tomu, že zákon nerozlišuje jednotlivé druhy směnek (právní teorie vymezuje rozdíly mezi směnkami pro soluto, pro solvendo a směnkami zajišťovacími), je třeba také v případě tzv. směnek zajišťovacích dovodit, že nejsou akcesorickým závazkem ve vztahu k závazku jinému (jde o prostředek zajištění a nikoli o zajišťovací závazek). Okolnost…
Insolvenční dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona) nebo některý z procesních subjektů uvedených v § 9 písm. b/, c/, e/ a f/ insolvenčního zákona není účastníkem dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s…
Nejsou-li zde žádné další okolnosti, jež by takový postup odůvodňovaly, není insolvenční správce jen proto, že na něj přešlo dispoziční oprávnění k majetku zahrnutému do majetkové podstaty dlužníka, legitimován k podání žaloby na vyklizení nemovitosti vůči dlužníku, který tuto nemovitost používá k bydlení své…
Stát nese odpovědnost za škodu způsobenou též nezákonným opatřením obecné povahy, které bylo pro tuto nezákonnost v přezkumném řízení nebo v rámci správního soudnictví zrušeno. Listina základních práv a svobod přímý nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nezakládá, stanoví, že podmínky a…
Pro vztah mezi nařízením Brusel II bis a Haagskou úmluvou platí, že nařízení Brusel II bis se použije přednostně. Haagská úmluva se vztahuje pouze na děti do šestnácti let (srov. její čl. 4, podle kterého se této Úmluvy nepoužije, pokud dítě dosáhlo věku šestnácti let). S ohledem na vzájemný vztah mezi nařízením Brusel II bis a Haagskou úmluvou je…
Seznam přihlášených pohledávek není (nemůže být) po zrušení konkursu exekučním titulem pro pohledávku konkursního věřitele : a/ v rozsahu, v němž dlužník (úpadce) pohledávku uspokojil v průběhu konkursního řízení, nebo b/ v rozsahu, v němž pohledávka, kterou dlužník (úpadce) nepopřel, nebyla v konkursním řízení zjištěna v důsledku popěrného úkonu…
Pro účely posouzení vlivu soupisu majetku náležejícího do společného jmění dlužníka a jeho (bývalého nebo současného) manžela na řešení otázky, zda jde o majetek, který má být dále vypořádán, je určující vlastní soupis tohoto majetku do majetkové podstaty dlužníka.
Jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyústí zkoumání neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka jiným (než insolvenčním) soudem či jiným orgánem ve vydání rozhodnutí, jímž se žaloba o takové určení zamítá (ve zjištění, že není důvod vyslovit neplatnost právního úkonu), jde ve smyslu ustanovení § 231 odst. 1…
Ústavní soud je zásadně vázán petitem ústavní stížnosti, nikoliv jejím odůvodněním. Současně však platí, že požadavek na vyčerpání zákonných procesních prostředků k ochraně práva se uplatní nejen při posuzování přípustnosti ústavní stížnosti jako celku, ale i při posuzování každé jednotlivé námitky v ní uplatněné. Materiálně nepřípustná je proto…
Jedním z principů, představujících součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 1 odst. 1 Ústavy), a vylučujících libovůli při rozhodování, je i povinnost soudů své rozsudky odůvodnit. Z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními…
Neodporuje-li to nejlepšímu zájmu dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, nesmějí obecné soudy stavět do kolize právo rodiče na svobodnou volbu (a nerušený výkon) povolání s jeho právem na realizaci rodičovské odpovědnosti a odmítat nalezení kompromisního řešení (zohledňujícího i tatáž práva druhého rodiče) s pouhým odkazem na…
Názor dítěte, které se věkem blíží dospělosti, nelze v intencích čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte v žádném řízení před obecnými soudy, které se týká rozhodování o jeho životě, pominout. To se týká i řízení o nařízení předběžného opatření. Tento obecný požadavek se promítá do povinnosti obecných soudů spolehlivě zjistit názor mladého člověka…
Vnitřně rozporné odůvodnění soudního rozhodnutí spočívající v tvrzení, že pro věc určitá skutečnost je dána a současně dána není, je v rozporu s právem na řádně vedené soudní řízení podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně je tím porušen právně státní požadavek právní jistoty podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, neboť…
Právní jednání je určité tehdy, má-li jistý minimální obsah a může-li být zjištěn jeho smysl. Podstatné je, aby obsah právního jednání byl v okamžiku uzavření smlouvy zřejmý především smluvním stranám.
Postupem obecných soudů při výkladu ustanovení zákona o soudních poplatcích byl nadměrným zásahem ztížen přístup stěžovatele k soudu při podání opravného prostředku při domáhání se ústavně zaručeného práva na náhradu škody. Tím, že obecné soudy zastavily řízení o odvolání stěžovatele poté, co stěžovatel soudní poplatek v předepsané výši neuhradil…
Projev poslance při jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu či jejích orgánů není výkonem státní moci podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., proto za neoprávněný zásah do pověsti právnické osoby způsobený takovým projevem odpovídá poslanec podle § 135 odst. 2 o. z.
V řízení o vyslovení přípustnosti (nedobrovolného) převzetí do zdravotního ústavu, ve kterém je pokračováno za podmínek uvedených v ustanovení § 72 z.ř.s., musí soud rozhodnout nejen o tom, zda k převzetí člověka (umístěného) do zdravotního ústavu došlo ze zákonných důvodů či nikoli, ale (v kladném případě) také o tom, zda tyto důvody trvaly až do…
Zákaz uplatnění námitky promlčení stanovený v § 408 odst. 1 větě druhé obch. zák. má za následek, že se nepřihlíží k námitce promlčení uplatněné v insolvenčním řízení...
Mezi protiprávním jednáním řidiče, který neuposlechne ani opakované výzvy policie k zastavení a snaží se hlídce ujet riskantní jízdou při porušení pravidel silničního provozu, a...
V případě, kdy podle § 16b InfZ (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) jednal v přezkumném řízení Úřad pro ochranu osobních údajů, přičemž samotné...
Nárok podnikatele na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti je jedním z dílčích samostatných nároků náhrady újmy na zdraví a slouží k odčinění majetkové...
Smyslu a účelu zákona odpovídá taková aplikace § 17 zákona č. 191/2020 Sb., podle níž nezapočítávání doby, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, do doby rozhodné podle...
