Ze skutečnosti, že žalobu pro zmatečnost lze podat z důvodu uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g/ o. s. ř. i před tím, než vůbec bylo zahájeno trestní stíhání soudce nebo přísedícího, nelze dovozovat, že jen proto by měl počátek běhu subjektivní lhůty k podání takové žaloby pro zmatečnost, určený podle § 234 odst. 4 o. s. ř., předcházet dni právní…
Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy) nevymezil a nevysvětlil, proč se na tuto věc nemá použít, je jeho rozhodnutí nepřesvědčivé a nepředvídatelné a nenaplňuje požadavky na řádně odůvodněné…
Vyloučení stand-still doktríny u hmotněprávní úrovně ochrany základních práv a nezbytná míra prostoru pro zákonodárce při úpravě práv vymezených v čl. 41 odst. 1 Listiny se promítají též do prostoru pro exekutivu při stanovení dílčích technických parametrů regulace obsažené v podzákonných předpisech. Jednou stanovené dílčí technické parametry…
Ke konfiskacím podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. docházelo ex lege nabytím účinnosti dekretu (dnem 23. 6. 1945). Tyto konfiskace přitom nelze posuzovat z hlediska současných právních standardů.
Nárok poškozeného na náhradu nákladů spojených s jeho účastí v trestním řízení nelze bez dalšího vyloučit z důvodu, že poškozenému již byly uhrazeny náklady vynaložené v souvislosti s uplatněním nároku vůči pojišťovně. Náklady vynaložené v trestním řízení se neomezují na uplatnění nároku v adhezním řízení a výši přiznaných nákladů soud může…
Požadavek řádného odůvodnění soudních rozhodnutí ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny se uplatní i ve vztahu k rozhodnutím o nákladech řízení. Z ustálené judikatury plyne, že do vydání nové vyhlášky upravující paušální náhrady nebo do změny § 151 odst. 2 o. s. ř. mají obecné soudy při určení výše odměny za zastupování advokátem vycházet z advokátního…
Při rozhodování o nákladech řízení, jež bylo zastaveno, není možné v situaci, kdy nelze jednoznačně určit viníka za zastavené řízení, použít speciální § 146 odst. 2 o. s. ř. Vyplývá-li totiž z okolností konkrétní věci, že důvod zastavení řízení nelze klást k tíži žádného z účastníků, je třeba aplikovat obecný § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., podle…
Založil-li Nejvyšší soud své rozhodnutí o objektivní nepřípustnosti dovolání stěžovatelky na ústavně nekonformním výkladu kogentního ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) porušil právo stěžovatelky na přístup k soudu vyplývající z práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Změní-li odvolací soud v řízení o odvolání jediného účastníka řízení rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení před soudem prvního stupně v neprospěch tohoto účastníka, rozhodne v rozporu se zásadou zákazu reformace in peius, která byť není výslovně vyjádřena zákonem, platí v občanském soudním řízení jako důsledek zásady dispoziční…
Podmiňovat státem uznávanou změnu pohlaví chirurgickým zákrokem spočívajícím ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů je v rozporu se základním právem lidí usilujících o takovou změnu na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie ve spojení s jejich lidskou důstojností podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve…
Obecné soudy nesprávnou interpretací a aplikací § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, porušily základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i právo stěžovatelky právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť dostatečně nezohlednily…
Dovolatel musí v dovolání specifikovat předpoklad přípustnosti dovolání. To zahrnuje uvedení otázky hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí (tj. rozhodnutí je na ní založeno) a zároveň formulaci některého ze zákonných případů přípustnosti dovolání. Závisí-li napadené rozhodnutí na vyřešení otázky, která v…
Nesprávné použití tarifní hodnoty při určení nákladů řízení může znamenat porušení základního práva na soudní ochranu a zásahu do legitimního očekávání vlastnického práva (čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Posouzení tzv. totožnosti skutku v civilním řízení, tedy otázky zachování totožnosti skutkového základu žaloby, se dotýká práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud totiž žalobce dostatečně vylíčí skutkové okolnosti, je povinností soudu věc posoudit a o nároku rozhodnout, a to bez ohledu na to, jaký právní…
Účinky započtení provedeného nepřípustně v době po rozhodnutí o úpadku dlužníka nenastávají ani po skončení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka.
Vzhledem k tomu, že se blankosměnka stává směnkou (za předpokladu, že listina po vyplnění bílých míst má kvalitu směnky) vyplněním, a to s účinky ex tunc, je i pro účely posouzení místní příslušnosti soudu rozhodující podoba směnky (a v ní určené platební místo) v okamžiku zahájení řízení.
Předpoklady, při jejichž naplnění může soud v civilním řízení od banky vyžádat a provést důkazní prostředek týkající se informací o účtu advokáta, jenž zastupuje některého z účastníků sporu, se řídí ustanovením § 38 odst. 3 písm. a) zákona o bankách. Soud tedy v civilním řízení za účelem zjištění okolností podstatných pro rozhodnutí ve věci samé…
Při posuzování schopnosti dlužníka poskytovat v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty plnění alespoň v minimálním zákonném rozsahu podle § 395 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona, insolvenční soud vychází pouze z postižitelné části dlužníkových příjmů. Nemůže zohlednit nabídku dlužníka, že bude věřitelům ze…
Výjimka ze zákazu vjezdu všech motorových vozidel, která se váže na dopravní obsluhu, předpokládá, že se i daná dopravní obsluha bude vztahovat k předmětné oblasti, do níž je jinak vjezd vozidel zakázán. Takový závěr odpovídá zásadě, že výjimky je třeba vykládat restriktivně, vyžaduje-li to jejich účel, zde zájem na tom, aby do dané oblasti žádná…
Občanský zákoník neobsahuje zvláštní úpravu přezkumu oprávněnosti výpovědi z podnájmu bytu. Ustanovení § 2290 o. z. dává tuto možnost jen stranám nájemního vztahu, jde přitom o specifickou žalobu, definovanou v hmotněprávním předpise, při níž žalobce nemusí prokazovat naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Smysl a účel úpravy ani povaha…
Byť se obviněný obstrukcemi vyhýbá účasti na jednání soudu, soudy na něj nemohou uvalit vazbu, aniž by se vypořádaly s otázkou, zda nelze jeho účast zajistit méně intenzivními...
Nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ačkoli ve skutečnosti přípustné je (resp. za určitých podmínek být může), představuje porušení práva na soudní ochranu...
Je-li trestní stíhání zastaveno pro nepříčetnost obviněného v době činu a nevyjde-li najevo svévole orgánů činných v trestním řízení, ústavní pořádek nezaručuje právo na...
Ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má...
Úkolem Ústavního soudu není v každém jednotlivém případě hodnotit, zda byly naplněny zákonné podmínky pro odkázání poškozených s jejich adhezními nároky do občanskoprávního...
