V řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, kterým valná hromada schválila smlouvu o výkonu funkce, je soud – k námitce navrhovatele – oprávněn zkoumat (mimo jiné), zda je smlouva o výkonu funkce neplatná ve svých podstatných náležitostech, tj. zejména v ujednáních o odměně za výkon funkce. Týká-li se neplatnost takové části smlouvy…
Právo akcionáře na fair exit, upravené v § 186a obch. zák., je základním právem akcionáře ve smyslu § 131 odst. 4 obch. zák. Zasáhne-li valná hromada do tohoto práva nezákonným usnesením a je-li návrh na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady zamítnut z důvodů vymezených v § 131 odst. 3 obch. zák., může se akcionář domáhat –…
Právní úprava obsažená v § 303 a násl. z. ř. s. neurčuje jako předpoklad umoření listiny (i) pravost podpisu osoby, která listinu vystavila (v poměrech směnky či blankosměnky pravost podpisu výstavce). Smyslem a účelem řízení (a rozhodnutí) o umoření směnky (blankosměnky) je nahradit zničenou nebo ztracenou listinu, nikoli vyřešit otázku, zda tuto…
Slouží-li institut přezkumu zprávy o vztazích znalcem k vyrovnání informačního deficitu menšinových akcionářů, nelze po nich spravedlivě požadovat, aby již v návrhu na jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích přesně a vyčerpávajícím způsobem popsali, v čem spočívá nesprávnost zprávy o vztazích. Pokud by menšinoví akcionáři věděli, v čem…
Ani specifika rozhodčího řízení nemohou být argumentem pro závěr, že rozhodce nemusí dbát o předvídatelnost svého rozhodování. Překvapivost rozhodčího nálezu může být dána i v případě, kdy sice nejsou splněny podmínky pro poučení účastníků řízení podle ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř., ale kdy je originálním právním posouzením věci rozhodčím…
Ani v situaci, kdy žalobce uplatňuje práva z listiny (zajišťovací směnky), která byla původně vystavena jako blankosměnka, nemusí v žalobě (návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu) tvrdit údaje o směnkou zajištěné pohledávce, případně o dalších okolnostech, jež vznik směnečné pohledávky doprovázely (např. zda předmětná směnka byla původně…
Pro řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva o prohlášení akcií za neplatné platí v režimu právní úpravy účinné od 1. 1. 2021 zásadně stejná pravidla, jako pro řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. To mimo jiné znamená, že soudy rozhodující v jiných řízeních nemohou posuzovat platnost rozhodnutí představenstva o…
Vyžaduje-li § 23 odst. 7 zákona dluhopisech, aby byl o schůzi vlastníků dluhopisů pořízen notářský zápis, rozumí se tím notářský zápis o osvědčení jiného skutkového děje podle § 79 notářského řádu, se zvláštními náležitostmi podle § 23 odst. 7 zákona o dluhopisech. Jde-li v případě notářského zápisu podle § 79 notářského řádu o osvědčení průběhu…
Smlouva o správě cenných papírů není smlouvou veřejnoprávního charakteru.
Nepromlčuje-li se právo akciové společnosti na splnění vkladové povinnosti akcionáře, trvá i právo společnosti vyloučit akcionáře, který je se splacením emisního kursu v prodlení, neboť kaduční řízení umožňuje společnosti buď přinutit akcionáře ke splnění vkladové povinnosti, nebo (prostřednictvím vyloučení akcionáře a navazujících kroků; srov. §…
Byť v poměrech současné právní úpravy v občanském zákoníku již není smluvní pokuta koncipována jako zajištění dluhu, nýbrž jako jeho utvrzení, nic to nezměnilo na povaze smluvní pokuty coby vedlejšího (akcesorického) závazku. Dohoda o smluvní pokutě je i nadále existenčně závislá na existenci utvrzeného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím…
Podle § 2205 písm. b) o. z. je pronajímatel povinen udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, a zároveň není pochyb o tom, že notifikační povinnost nájemce obsažená v § 2208 ve spojení s § 2214 o. z. slouží taktéž k zajištění informovanosti pronajímatele o vadách pronajaté věci, které je povinen…
Podíl ve společnosti s ručením omezeným je movitou nehmotnou věcí představující účast společníka ve společnosti a jeho obsahem jsou práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Z uvedeného pak vyplývá, že společník může se svým podílem disponovat a nakládat s ním podle své vůle, avšak v mezích zákona a společenské smlouvy. Jednou z možných dispozic…
Vyjde-li v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze najevo, že při svolání či průběhu členské schůze byl porušen zákon nebo stanovy družstva, soud (nejde-li o případ, kdy se na rozhodnutí členské schůze hledí, jako by nebylo přijato) zásadně buď vysloví neplatnost napadeného usnesení, nebo aplikuje § 260 o. z. a neplatnost napadeného…
Vzhledem k tomu, že se blankosměnka stává směnkou (za předpokladu, že listina po vyplnění bílých míst má kvalitu směnky) vyplněním, a to s účinky ex tunc, je i pro účely posouzení místní příslušnosti soudu rozhodující podoba směnky (a v ní určené platební místo) v okamžiku zahájení řízení.
Hovoří-li zákon o valné hromadě, na které bylo odmítnuto poskytnutí vysvětlení (příp. o valné hromadě v § 358 odst. 1 z. o. k.), rozumí tím valnou hromadu, na níž byla záležitost, ohledně které bylo vysvětlení požadováno, projednána. Před projednáním této záležitosti totiž nelze postavit najisto, že společnost informaci neposkytne. Na řečeném nic…
Pravomocné rozhodnutí, jímž soud zamítl žalobcem podanou žalobu na zaplacení postižní (směnečné) pohledávky netvoří překážku věci rozhodnuté ve vztahu k řízení, v němž žalobce uplatňuje pohledávku ve vzájemném poměru mezi dlužníky, kteří mají (měli) povinnost splnit dluh ze směnky společně a nerozdílně.
Pokud by se měl § 42 odst. 1 z. o. k. vztahovat výlučně na dědice zůstavitele (tedy ty osoby, jimž bylo pravomocným usnesením v rámci pozůstalostního řízení potvrzeno nabytí dědictví dle § 185 z. ř. s.), pak zkoumaná úprava by dopadala jen na případy derivativního převodu práva na základě dědické (univerzální) sukcese, kdy dědic či dědicové…
Již existující nárok na smluvní pokutu nezaniká z důvodu, že věřitel přestane soudně vymáhat povinnost dlužníka, která byla touto smluvní pokutou zajištěna.
Také tehdy, jde-li o právní úkony nebo o právní jednání, pro která definuje osobu ovládající a osobu ovládanou úprava obsažená v § 73 a v § 74 odst. 1 a 3 z. o. k., platí, že ovládaná osoba má při právním úkonu nebo při právním jednání, které činí, takový úmysl, jaký má osoba, která ji ovládá.
Rozlišení tarifních hodnot (a v souvislosti s tím i rozdílných sazeb odměny) u řízení vymezených v § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách...
Zamítnutím stěžovatelčiny žaloby z rušené držby s odůvodněním, že je třeba poskytnout ochranu vlastnickému právu žalované, krajský soud popřel smysl a účel posesorního...
Dojde-li k ignorování doplnění stížnosti v důsledku administrativního pochybení na straně soudů, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži obviněného, o jehož osobní svobodě se v...
Ačkoliv ani existence nepravomocného povolení stavebního záměru ve spojení s principem kontinuity územního plánování nevylučuje možnost změny územního plánu způsobem omezujícím...
Zásada ne bis in idem ve smyslu čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod se uplatňuje ve všech fázích realizace trestněprávní odpovědnosti. Osoba, vůči níž se trestněprávní...
