epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 1. 2002
    ID: 15626

    Výslech cizího státního příslušníka jako svědka

    Samotná skutečnost, že svědek je cizím státním občanem a má trvalý pobyt v cizině, nemůže vést k závěru, že jej nelze vyslechnout před soudem pro nedosažitelnost ve smyslu § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř.



    Samotná skutečnost, že svědek je cizím státním občanem a má trvalý pobyt v cizině, nemůže vést k závěru, že jej nelze vyslechnout před soudem pro nedosažitelnost ve smyslu § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5.12.2001, sp.zn. 5 Tz 289/2001)


    Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 5. prosince 2001 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného K. F., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2001, sp. zn. 6 To 209/2001, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 63/2001, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. za splnění podmínek § 272 odst. 1 tr. ř. tak, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2001, sp. zn. 6 To 209/2001, byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanovení § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř., ve prospěch obviněného K. F. Nejvyšší soud České republiky toto usnesení a usnesení samosoudkyně Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2001, sp. zn. 7 T 63/2001, zrušil, jako i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Nejvyšší soud České republiky dále Městskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.


    Z odůvodnění:


    Na obviněného K. F. byla dne 22. 3. 2001 podána u Městského soudu v Brně obžaloba pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., který podle obžaloby měl spáchat tím, že „dne 22. 2. 2000, v době kolem 11.00 hod. ve S. L. ve Slovenské republice převzal od Ing. Š. L. finanční hotovost ve výši 50.000,- Sk s tím, že za ni koupí pro Ing. Š. L. osobní motorové vozidlo, o čemž spolu taktéž sepsali písemnou dohodu, ačkoliv již při převzetí této finanční hotovosti věděl, že ji na nákup vozidla nepoužije, ale užije ji pro vlastní potřebu, což také učinil, a svým jednáním způsobil Ing. Š. L. škodu v celkové výši 42.211,- Kč.“


    Usnesením samosoudkyně Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2001, sp. zn. 7 T 63/2001, byla trestní věc proti obviněnému K. F. podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. vrácena státnímu zástupci k došetření. Státní zástupce podal proti tomuto usnesení včas stížnost, o níž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 10. 5. 2001, sp. zn. 6 To 209/2001, tak, že podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost státního zástupce zamítl.


    Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Brně podal ministr spravedlnosti České republiky ve lhůtě stanovené v § 272 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného K. F. Namítl v ní, že napadeným usnesením byl porušen zákon ve prospěch obviněného K. F. v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. b) tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. ve vztahu k ustanovení čl. 26 bod 1 Evropské úmluvy o předávání trestního řízení, která byla publikována pod 551/1992 Sb. Poukázal na to, že Krajský soud v Brně zamítl stížnost státního zástupce jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., protože se ztotožnil s právním názorem vysloveným v usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2001, sp. zn. 7 T 63/2001. Uvedené usnesení bylo odůvodněno v zásadě tím, že úkony orgánů Slovenské republiky činných v trestním řízení provedené od 5. 6. 2000, kdy bylo vyhotoveno usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. platného ve Slovenské republice a současně vzneseno obvinění K. F. podle § 163 odst. 1 téhož tr. ř., do dne 4. 7. 2000, kdy toto usnesení bylo doručeno obviněnému, jsou procesně nepoužitelné v trestním řízení ve Slovenské republice, a proto je nelze použít ani v řízení před soudem v České republice. Kromě odkazu na obsah ustanovení § 147 odst. 1 písm. b) tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. poukázal ministr spravedlnosti na znění čl. 26 bodu 1 Evropské úmluvy o předávání trestního řízení (551/1992 Sb., dále jen „Úmluva“), podle něhož má jakýkoliv procesní úkon učiněný v dožadujícím státě podle jeho právního řádu stejnou platnost v dožádaném státě jako by byl učiněn orgány tohoto státu, za podmínky, že jeho přijetí nedá tomuto úkonu větší váhu, než má v dožadujícím státě. Podle názoru ministra spravedlnosti se Krajský soud v Brně těmito ustanoveními trestního řádu a Úmluvy neřídil a v případě pochybností si měl vyžádat oficiální výklad ustanovení § 160 odst. 1 a § 163 odst. 1 trestního řádu Slovenské republiky. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil vytýkaná porušení zákona, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.


    Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost výroku napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen. Vycházel přitom z následujících skutečností:


    Postup orgánů České republiky v trestním řízení při převzetí trestní věci z ciziny upravuje § 383a tr. ř., podle něhož o návrhu příslušného orgánu cizího státu, aby trestní stíhání občana České republiky, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin, převzaly příslušné orgány České republiky, rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství, které v případě kladného rozhodnutí o návrhu dá bezodkladně podnět věcně a místně příslušnému orgánu k trestnímu stíhání podle ustanovení tohoto zákona.


    Rozhodnutím Nejvyššího státního zastupitelství České republiky ze dne 23. 11. 2000, sp. zn. 2 Nzt 737/2000, byla podle § 383a tr. ř. převzata trestní věc obviněného K. F. pro podvodné jednání, kterého se dopustil dne 22. 2. 2000 ve S. L. a způsobil tak škodu Ing. Š. L. nar. 19. 3. 1938, ve výši 50.000,- Sk, s tím, že trestní řízení bude provedeno na území České republiky. Nejvyšší státní zastupitelství České republiky takto rozhodlo o žádosti Generální prokuratury Slovenské republiky ze dne 10. 11. 2000 o převzetí trestní věci vedené u Okresní prokuratury ve S. L. pod sp. zn. Pv 209/2000 proti občanovi České republiky K. F. Na obviněného K. F. byla dne 22. 3. 2001 podána u Městského soudu v Brně obžaloba pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák.


    Samosoudkyně Městského soudu v Brně přezkoumala obžalobu z hledisek uvedených v § 181 odst. 1, § 186 tr. ř. a poté rozhodla, že se trestní věc obviněného K. F. vrací podle § 314c odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci k došetření. Rozhodnutí odůvodnila tím, že ve Slovenské republice existuje obdobná právní úprava jako v České republice, podle níž lze před sdělením obvinění konat jen neodkladné a neopakovatelné úkony. Trestní stíhání obviněného bylo sice zahájeno dne 5. 6. 2000, ke vznesení obvinění podle § 163 odst. 1 věta první tr. ř. Slovenské republiky však došlo až dne 4. 7. 2000, kdy byl obviněnému doručen opis usnesení o zahájení trestního stíhání a vznesení obvinění. Před tímto dnem byly provedeny výslechy svědků J. P., P. R. a také poškozeného Ing. Š. L. Tyto vyšetřovací úkony však podle názoru soudu v žádném případě nelze posuzovat jako úkony neodkladné či neopakovatelné. Protože tyto osoby jsou cizími státními příslušníky, nemají povinnost se dostavit na předvolání k soudu na území České republiky a soud nemá žádné procesní prostředky, které by je k tomu mohly donutit, dostal by se soud v případě jejich negativního stanoviska k účasti u soudu do situace, kdy by nemohl svědecké výpovědi číst podle § 211 odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. V případě absence výpovědí, zejména výpovědi poškozeného, by tak na základě ostatních výsledků vyšetřování nebylo možno učinit spolehlivý závěr o důvodnosti postavení obviněného před soud. Tyto nedostatky bude zapotřebí podle názoru soudu odstranit cestou dožádání v přípravném řízení opětovnými výslechy poškozeného Ing. Š. L. a obou svědků.


    Krajský soud v Brně usnesením ze dne 10. 5. 2001, sp. zn. 6 To 209/2001, zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2001, sp. zn. 7 T 63/2001. Ztotožnil se přitom s právním názorem uvedeným v rozhodnutí Městského soudu v Brně, které shledal správným, a proto včas podanou stížnost státního zástupce zamítl.


    V trestní věci, ve které došlo k převzetí trestního stíhání cizího státu na základní mezinárodní smlouvy, jíž je České republika vázána, nebo i bez smluvního základu, jen na základě reciprocity Nejvyšším státním zastupitelstvím způsobem předpokládaným právním řádem České republiky (§ 383a tr. ř.), je možno v řízení před soudem použít i důkazy, které byly v procesní formě provedeny a zajištěny v rámci trestního stíhání orgány cizího státu. Po převzetí trestního stíhání je nutno provést nové trestní řízení v tom směru, že se sdělí obvinění, vyslechne obviněný a provedou další úkony přípravného řízení předpokládané trestním řádem České republiky. Důkazní řízení však není nutné provádět znovu jen proto, že důkazy nebyly provedeny a zajištěny orgány České republiky, ale orgány cizího státu před zahájením trestního stíhání v České republice (srov. 14/1997 Sb. rozh. trest.).


    Stížnosti pro porušení zákona je třeba přisvědčit v tom, že v řízení před soudem České republiky je možno použít i důkazy, které byly provedeny orgány Slovenské republiky v rámci trestního stíhání obviněného, neboť došlo k převzetí trestní věci Nejvyšším státním zastupitelství způsobem upraveným právním řádem České republiky. V posuzované věci je aktem legalizujícím použití takových důkazů rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství podle § 383a tr. ř. Právní režim využití důkazů opatřených příslušnými orgány Slovenské republiky vyplývá v této věci z čl. 26 odst. 1 Evropské úmluvy o předávání trestního řízení ze dne 15. května 1972 (551/1992 Sb.). Signatáři této úmluvy jsou Česká i Slovenská republika a obě republiky se zavázaly postupovat podle této úmluvy. K tomu, že budou podle ní postupovat, se zavázaly i dvoustrannou Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech uveřejněnou pod 209/1993 Sb.


    Trestní stíhání obviněného v České republice bylo v souladu s právním řádem zahájeno sdělením obvinění ze dne 25. 1. 2001, které obviněný převzal dne 29. 1. 2001. Důkazy provedené a zajištěné příslušnými orgány Slovenské republiky nebylo nutno v přípravném řízení opakovat, kromě výslechu obviněného, jehož opakování je nezbytné, protože obviněnému musí být dána možnost vyjádřit se k novému obvinění (§ 92 odst. 2, § 160 odst. 1 tr. ř.). Po převzetí trestní věci z ciziny byl obviněný dne 9. 2. 2001 vyslechnut vyšetřovatelem Policie České republiky, Městského úřadu vyšetřování v Brně a dne 22. 3. 2001 podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně pod sp. zn. 2 Zt 424/2001 na obviněného K. F. obžalobu pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. Městskému soudu v Brně.


    Důkazy, které byly prováděny podle právního řádu Slovenské republiky jsou použitelné v řízení před soudy České republiky jako důkazy, jestliže odpovídají právnímu řádu Slovenské republiky. Při posuzování použitelnosti důkazů provedených a zajištěných orgány Slovenské republiky je totiž třeba vycházet nejen z toho, že tyto důkazy byly provedeny po zahájení trestního stíhání obviněného podle § 160 odst. 1 trestního řádu Slovenské republiky, ale i ze zásady uvedené v čl. 26 odst. 1 Úmluvy. Nelze také přehlédnout, že obviněný měl spáchat stíhaný skutek dne 22. 2. 2000, po spáchání skutku okamžitě opustil území Slovenské republiky a od 24. 2. 2000 byl již ve výkonu trestu ve Věznici v Kuřimi. Obviněný měl od 8. 6. 2000 obhájce, který byl přítomen výslechům poškozeného i svědků.


    Podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. samosoudce obžalobu předběžně neprojednává, přezkoumá ji však z hledisek uvedených v § 181 až § 186 tr. ř. Podle výsledků přezkoumání obžaloby samosoudce vrátí věc státnímu zástupci k došetření, jestliže v přípravném řízení nebyly objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině.


    V přípravném řízení byly objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině obviněného a vzhledem k tomu nebyl důvod po vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. Městský soud v Brně proto usnesením ze dne 30. 3. 2001, sp. zn. 7 T 63/2001, porušil zákon v uvedeném ustanovení trestního řádu. Krajský soud v Brně napadeným usnesením porušil zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., když pochybení soudu prvního stupně nezjistil, ztotožnil se s odůvodněním jeho rozhodnutí a důvodnou stížnost státního zástupce zamítl jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Nelze mu však vytýkat, že by nepřezkoumal řízení předcházející napadenému usnesení (§ 147 odst. 1 písm. b) tr. ř.).


    Nejvyšší soud proto vyslovil, že napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2001, sp. zn. 6 To 209/2001, byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanovení § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř., a to ve prospěch obviněného. Za podmínek § 272 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí i usnesení samosoudkyně Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2001, sp. zn. 7 T 63/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.


    Při novém projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Brně vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud (§ 270 odst. 4 tr. ř.). V dalším řízení bude proto důsledně postupovat podle trestního řádu České republiky. Převzala-li totiž Česká republika na žádost cizího státu na základě mezinárodní smlouvy trestní stíhání svého občana, je třeba důkazy, které byly připojeny k žádosti o převzetí trestního stíhání, v hlavním líčení provést podle pravidel trestního řádu. Protokoly o výpovědích osob (svědků) připojené k žádosti o převzetí trestního stíhání proto není možno přečíst jako listinné důkazy podle § 213 odst. 1 tr. ř. Tyto osoby je možno zpravidla vyslechnout osobně (§ 2 odst. 11 tr. ř.) a protokoly o jejich výpovědích sepsané orgány cizího státu je možno přečíst jen za podmínek § 207 odst. 2 a § 211 tr. ř. (srov. 29/1983 Sb. rozh. trest.).


    Ve věcech s cizím prvkem je nutno respektovat zásady ústnosti (§ 2 odst. 11 tr. ř.) a bezprostřednosti (§ 2 odst. 12 tr. ř.). Samotná skutečnost, že svědek je cizím státním občanem a má trvalý pobyt v cizině, nemůže vést k závěru, že jej nelze vyslechnout před soudem pro nedosažitelnost ve smyslu § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř. Jestliže vyhlášená mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, umožňuje předvolat takového svědka, je zákonná podmínka nedosažitelnosti splněna, až když je zřejmé, že se svědek na předvolání k výslechu dobrovolně nedostaví (srov. 13/1995 Sb. rozh. trest.).




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce epravo.cz (jav)
    15. 1. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vyšetřování
    • Obnova trestního řízení
    • Náhrada nákladů poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)
    • Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právo na soudní ochranu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bezplatná obhajoba
    • Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Podvod (exkluzivně pro předplatitele)
    • Obžalovaný

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.06.2025Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 17.06.2025Bitcoin jako součást finanční strategie společnosti (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 20.06.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Autorské právo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Přinese rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny urychlení povolovacích procesů?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Soudní rozhodnutí

    Majetková podstata

    V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...

    Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)

    Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...

    Ověření podpisu advokátem (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...

    Pohledávka vyloučená z uspokojení (exkluzivně pro předplatitele)

    Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona  č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...

    Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)

    Reflexní škoda je odvozená od škody vzniklé na majetku obchodní společnosti, tudíž existence škody na majetku společníka či akcionáře je závislá na existenci škody na majetku...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.