epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 5. 2004
    ID: 25722

    Vztah mezi rozhodováním soudu a rozhodováním stavebního úřadu

    V řízení podle stavebního zákona lze uplatnit všechny námitky vycházející z vlastnických práv k pozemkům a stavbám, tedy i námitky obsahově odpovídající § 127 odst. 1 ObčZ. Jde-li však o zásahy do vlastnického práva, které již nastaly a trvají, nemůže soud odmítnout rozhodnutí o takovéto žalobě jen proto, že námitka poukazující na neoprávněné zásahy do vlastnického práva byla uplatněna v souvislosti s řízením před stavebním úřadem a její řešení by náleželo do pravomoci stavebního úřadu.

    V řízení podle stavebního zákona lze uplatnit všechny námitky vycházející z vlastnických práv k pozemkům a stavbám, tedy i námitky obsahově odpovídající § 127 odst. 1 ObčZ. Jde-li však o zásahy do vlastnického práva, které již nastaly a trvají, nemůže soud odmítnout rozhodnutí o takovéto žalobě jen proto, že námitka poukazující na neoprávněné zásahy do vlastnického práva byla uplatněna v souvislosti s řízením před stavebním úřadem a její řešení by náleželo do pravomoci stavebního úřadu. Takováto žaloba opírající se o § 127 odst. 1 ObčZ je žalobou vlastnickou, vyplývající z občanskoprávních vztahů, rozhodnutí o ní ve smyslu § 7 odst. 1 OSŘ spadá do pravomoci soudu a ten je tedy povinen o ní rozhodnout.


    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 572/2003, ze dne 8.4.2003)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců: A) MUDr. P. Q a B) MUDr. J. Q., zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1) Ing. J. J. a 2) M. J., zastoupeným advokátem, o zdržení se zásahů do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 247/2000, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. července 2001, č. j. 15 Co 234/2001-13, tak, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. července 2001, č. j. 15 Co 234/2001-13, a usnesení Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 26. března 2001, č. j. 10 C 247/2000-9, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou k dalšímu řízení.


    Z odůvodnění :


    Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 26. března 2001, č. j. 10 C 247/2000-9, zastavil řízení o žalobě, jíž se žalobci domáhali, aby bylo žalovaným uloženo „zdržet se stínění pozemku parc. č. 3421/20 v obci a k. ú. N. … a obytných místností stavby rodinného domu, která je na tomto pozemku na základě vydaného stavebního povolení prováděna, a to stavbou garáže na pozemku parc. č. 3421/21 v obci a k. ú. N., prováděnou v rozporu se stavebním povolením vydaným odborem výstavby Městského úřadu v N. ze dne 24. 5. 1998, čj. Výst/2645/1998-Li.“, s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Městskému úřadu v N. – odboru stavebnímu jako příslušnému orgánu. Dále rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobci sice byli na soud odkázáni rozhodnutím stavebního úřadu podle § 137 zákona 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ale jejich námitka nepřesahuje rozsah pravomoci stavebního úřadu, neboť „zákon svěřuje stavebnímu úřadu posouzení otázky, zda dokumentace odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu. Z ustanovení § 8 odst. 2 vyhlášky …“ (míněno 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu) „…ve spojení s § 143 odst. 1 písm. k) stavebního zákona vyplývá, že k obecným technickým požadavkům na výstavbu patří požadavek, aby zastínění způsobené stavbou nezhoršovalo životní prostředí v okolí dosahu stavby nad přípustnou míru, anebo nad míru přiměřenou poměrům. Stavební úřad je proto povinen zabývat se zastíněním okolních staveb z úřední povinnosti, tato jeho povinnost vyplývá i z ustanovení § 66 odst. 1 stavebního zákona, proto žalobce, kteří namítají, že v důsledku stavby žalovaných dojde k zastínění, nemůže stavební úřad odkázat na soud, ale musí o jejich námitce sám rozhodnout. Proto námitku žalobců měl posoudit stavební úřad, neboť byla vznesena ve stavebním řízení, není tedy v pravomoci soudu o ní jednat. Ze shora uvedeného důvodu soud proto podle § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení zastavil a současně věc postoupil po právní moci usnesení příslušnému orgánu.“


    K odvolání žalobců Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 17. července 2001, č. j. 15 Co 234/2001-13, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně a uvedl, že „odkázat účastníka stavebního řízení na soud podle § 137 odst. 1 až 3 stavebního zákona je přípustné pouze u těch námitek účastníků stavebního řízení, vycházejících z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám. Jde např. o takovou situaci, kdy má být stavba uskutečněna v rozporu s existujícím věcným břemenem, nebo kdy by měla stavba zasahovat do sousedního pozemku ve vlastnictví jiné osoby, či kdy je namítáno nesprávné vytýčení hranic pozemků nebo zpochybněno vlastnické právo k pozemku, na kterém má stavba stát. Pouze v těchto případech je dána zákonem předvídaná pravomoc soudu k posouzení námitek proti uvažované či prováděné stavbě. O takový skutkový stav však v projednávané věci nejde. Jak vyplývá z rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, který navíc ve věci nařídil znalecký posudek (má tedy podklad i k případnému rozhodnutí podle § 137 odst. 4 stav. zákona), jedná se ve věci o eventualitu odstranění stavby či její části, jak je požadováno žalobci. Nařídit takové opatření je ve výslovné kompetenci stavebního úřadu, podle § 88 a násl. stavebního zákona. K posouzení případných podmínek pro odstranění stavby je oprávněn stavební úřad na základě srovnání dokumentace, podle níž byla stavba povolena, s faktickým prováděním stavby. Jsou to právě stavebnětechnické aspekty věci, které jsou v tomto řízení rozhodující a jejichž posouzení je ve výlučné pravomoci stavebního úřadu.“


    Proti tomuto usnesení podali žalobci dovolání a namítli, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaní totiž na svém pozemku provádí v rozporu s vydaným stavebním povolením stavbu garáže tak, že výrazně přesahuje vnější rozměry povolené stavby. Touto stavbou jsou žalobci omezeni na svých právech vlastníků sousedícího pozemku, a to zejména stíněním, které je obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům, jak má na mysli § 127 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“). Pokud se tedy žalobci domáhají, aby byla žalovaným uložena povinnost zdržet se stínění jejich pozemku, žádají o ochranu svých práv podle uvedeného ustanovení a vzhledem k tomu, že poskytnutí této ochrany náleží do pravomoci soudů, mají zato, že soudy obou stupňů pochybily, když jim tuto ochranu neposkytly a odkázaly je na řízení před stavebním úřadem. Žalobci navrhli, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


    Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.


    Nejvyšší soud ČR po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnými osobami a že je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), přezkoumal napadené usnesení podle § 242 odst. 1 a 3 OSŘ a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.


    V řízení podle stavebního zákona lze uplatnit všechny námitky vycházející z vlastnických práv k pozemkům a stavbám, tedy i námitky obsahově odpovídající § 127 odst. 1 ObčZ. Na rozdíl od tohoto ustanovení, které poskytuje ochranu proti imisím již nastalým, se v řízení podle stavebního zákona lze domáhat ochrany proti imisím hrozícím (budoucím, očekávaným). Dovolací soud opakovaně vyslovil názor, že o námitce budoucích imisí musí stavební úřad rozhodnout sám a nemůže s touto námitkou odkazovat účastníky na soud. V tomto směru lze odkázat např. na rozsudek z 13. 12. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1889/97, který byl publikován v ASPI, na rozsudek z 5. 9. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1150/99, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy č. 1/2001, nebo na usnesení z 22. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2929/99, publikované pod č. C 794 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, svazek 11, které se týká přímo namítaného zastínění sousedící stavby stavbou povolenou. To ovšem neznamená, že jde-li o zásahy do vlastnického práva, které – podle skutkového vylíčení v žalobě - již nastaly a trvají, může soud odmítnout rozhodnutí o takovéto žalobě jen proto, že námitka poukazující na neoprávněné zásahy do vlastnického práva byla uplatněna v souvislosti s řízením před stavebním úřadem a její řešení by náleželo do pravomoci stavebního úřadu. Takováto žaloba opírající se o § 127 odst. 1 ObčZ je žalobou vlastnickou, vyplývající z občanskoprávních vztahů, rozhodnutí o ní ve smyslu § 7 odst. 1 OSŘ spadá do pravomoci soudu a ten je tedy povinen o ní rozhodnout. V daném případě stavební úřad odkázal žalobce na soud v řízení o odstranění stavby podle § 88 a násl. stavebního zákona, z čehož plyne, že jde o stavbu již existující. Rovněž z vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě se podává, že k zásahům do vlastnického práva žalobců, jimž se brání žalobou, již dochází. Jde tedy o žalobu podle § 127 odst. 1 ObčZ a rozhodnutí o ní do pravomoci soudu náleží.


    Z výše uvedených důvodů rozhodnutí soudu prvního stupně, který postupem podle § 104 odst. 1 OSŘ zastavil řízení pro nedostatek pravomoci a postoupil věc stavebnímu úřadu, i rozhodnutí odvolacího, který usnesení soudu prvního stupně potvrdil, spočívají na nesprávném právním posouzení věci a je dán dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) OSŘ. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než podle § 243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 2 věty druhé OSŘ obě tato rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    5. 5. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Odmítnutí dovolání
    • Dobrá víra třetích osob
    • Soukromá vysoká škola
    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Odmítnutí dovolání
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.