epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 1. 2009
    ID: 55455

    Zpráva o hromadném propouštění

    Případné obsahové nedostatky zprávy o hromadném propouštění nemají vliv na uplynutí výpovědní doby hromadně propouštěného zaměstnance.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 3333/2007, ze dne 2.9.2008)
     
    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. Z. Ch., zastoupeného advokátem, proti žalované K. b., a.s., o určení, že pracovní poměr trvá, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 162/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2007 č.j. 14 Co 530/2006-97, tak, že rozsudek městského soudu se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění:

    Žalobce se (žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 10.11.2004) domáhal, aby bylo určeno, že jeho pracovní poměr u žalované, založený pracovní smlouvou ze dne 1.4.1992, nadále trvá. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že u žalované pracoval naposledy jako specialista v divizi S. o., a že místem výkonu práce bylo sjednáno B. Dne 30.6.2003 žalobce obdržel výpověď z pracovního poměru, kterou mu žalovaná dala z důvodu "snižování stavu zaměstnanců a zvyšování efektivnosti"; tuto výpověď dostal - jak se dodatečně dozvěděl - v rámci hromadného propouštění zaměstnanců žalované. Žalovaná podle názoru žalobce nesplnila svou povinnost "informovat žalobce o datu doručení písemné zprávy úřadu práce" a ve zprávě ze dne 29.8.2003 adresované "Úřadu práce pro P." neuvedla, že by se "hromadné propouštění mělo týkat B.". Podle názoru žalobce proto jeho pracovní poměr u žalované stále trvá.

    Žalovaná namítala, že žalobcova žaloba o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru byla pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22.10.2004 č.j. 19 C 168, 169, 170/2003-83 zamítnuta a že žalovaná svou povinnost vůči úřadu práce splnila, neboť ho dne 30.5.2003 informovala o zamýšleném hromadném propouštění ve smyslu ustanovení § 52 odst.3 zákoníku práce a dne 29.8.2003 mu doručila písemnou zprávu o hromadném propouštění podle ustanovení § 52 odst.4 zákoníku práce.

    Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 9.3.2005 č.j. 19 C 162/2004-31 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 5.225,- Kč k rukám advokáta JUDr. J. C.. Z provedeného dokazování zjistil, že žalobce, který pracoval u žalované od 1.4.1992, působil ode dne 1.11.2000 jako "pracovník speciálních obchodů" s místem výkonu práce "centrála – B.", že dne 30.6.2003 obdržel žalobce výpověď "z organizačních důvodů", která byla pravomocným rozsudkem ze dne 22.10.2004 č.j. 19 C 168,169,170/2003-83 "shledána jako platný právní úkon", že žalovaná dne 29.5.2003 doručila Úřadu práce v P. informaci o hromadném propouštění se záměrem propustit celkem 96 zaměstnanců a že dne 29.8.2003 doručila žalovaná úřadu práce zprávu o hromadném propouštění, které se týkalo celkem 22 pracovníků (5 pokladníků, 2 administrátorů a 15 pracovníků speciálních obchodů), a to v P., O. a P. Poté, co dovodil, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, dospěl k závěru, že žalovaná splnila podmínky pro uplynutí výpovědní doby těch zaměstnanců, kterých se týká hromadné propouštění (§ 52 odst. 2, 3, 4 a 6 zákoníku práce), neboť listiny doručené úřadu práce obsahovaly strukturu hromadně propouštěných zaměstnanců, a to jak profesní, tak i regionální, přičemž s ohledem na to, že detašované pracoviště žalobce organizačně spadalo pod centrálu v P., zvolila žalovaná správně i příslušný úřad práce, když písemnou zprávu doručila Úřadu práce h.m. P.

    K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 24.6.2005 č.j. 14 Co 259/2005-51 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovodil, že "ustanovení § 52 zákoníku práce je nutno chápat provázaný s legislativou upravující oblast zaměstnanosti", že "proto je příslušným úřadem práce podle § 52 odst. 4 zákoníku práce místně příslušný úřad práce podle § 25a zákona 1/1991 Sb., tedy úřad práce, v jehož obvodu bude zaměstnání vykonáváno", že tento závěr platí i pro zaměstnavatele se značně rozvětvenou regionální strukturou a že "z hlediska účelu zákonné úpravy § 52 zákoníku práce je jedině relevantní místo výkonu práce zaměstnance a nikoliv sídlo zaměstnavatele"; žalovaná proto "nepostupovala správně, když zprávu doručila dne 29.8.2003 Úřadu práce h.m. P., pobočka v P. a nikoliv do B.", kde měl žalobce dle pracovní smlouvy místo výkonu práce. Odvolací soud dále dovodil, že "otázka struktury propouštěných zaměstnanců je spojena vzájemně s otázkou místní příslušnosti úřadu práce", že "pokud by zpráva byla doručena místně příslušnému úřadu dle místa výkonu práce, nemusí v ní být již uvedena regionální struktura propouštěných zaměstnanců, ale postačí jen struktura profesní", že ale "regionální struktura musí vycházet ze skutečných míst výkonu práce a je tedy nerozhodné, zda bylo pracoviště B. detašovaným pracovištěm centrály P., ale je rozhodné, že místem výkonu práce žalobce bylo B.". Odvolací soud uzavřel, že žalovaná svoji povinnost dle § 52 odst. 4 zákoníku práce nesplnila, neboť neuvedla správně regionální strukturu dle místa výkonu práce žalobce a nedoručila zprávu místně příslušnému úřadu práce".

    Obvodní soud pro Prahu 1 poté rozsudkem ze dne 18.8.2006 č.j. 19 C 162/2004-67 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 12.525,- Kč k rukám advokáta JUDr. V. H. Vázán právním názorem odvolacího soudu dovodil, že "místně příslušným úřadem práce, kterému žalovaná byla povinna prokazatelně doručit písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění, byl Úřad práce v B. a že výpovědní doba plynoucí v důsledku žalobci doručené výpovědi z pracovního poměru dosud neskončila a "pracovní poměr žalobce u žalované dosud trvá", neboť žalovaná "informovala pouze Úřad práce h.m.P.".

    K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24.1.2007 č.j. 14 Co 530/2006-97 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, ve výroku  o nákladech řízení ho změnil tak, že žalobci jejich náhradu nepřiznal, a rozhodl, že žalobci se nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení. Poté, co dovodil, že se žalobcem byl rozvázán pracovní poměr v rámci hromadného propouštění, uvedl, že otázku místní příslušnosti úřadu práce "vyřešil (de facto v totožné věci) Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 18.10.2006 sp. zn. 21 Cdo 2985/2005 tak, že příslušným pro podání informace zaměstnavatele o hromadném propouštění ve smyslu ust. § 52 odst. 3, 4, a 6 zákoníku práce je třeba rozumět každý úřad práce" a že "vzhledem k vyslovenému právnímu názoru dovolacího soudu, v zájmu jednotné judikatury, by se jevilo na místě v projednávané věci napadený rozsudek změnit, s odůvodněním, že žalovaná při hromadném propouštění dodržela postup dle § 52 odst. 3 a 4 zákoníku práce, když informace doručila Úřadu práce h.m.P.". Odvolací soud přesto dospěl k závěru, že "tato povinnost splněna nebyla", a to z důvodu, že "informace podávaná úřadu práce musí obsahovat strukturu zaměstnanců, jichž se hromadné propouštění týká", a že "z hlediska regionální struktury nikdy nebylo uvedeno, že by se hromadné propouštění týkalo regionu B., kde měl pracoviště (výkon práce) žalobce". Pracovní poměr žalobce z titulu hromadně propouštěného zaměstnance ve smyslu ust. § 52 odst. 6 zákoníku práce proto dosud neskončil, neboť ohledně něho příslušnému úřadu práce nebyla dosud doručena písemná zpráva zaměstnavatele (žalované) podle § 52 odst. 4 zákoníku práce.

    Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Namítla, že podle ustanovení § 52 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnavatel do zprávy o hromadném propouštění povinen uvést celkový počet a strukturu zaměstnanců, jichž se hromadné propouštění týká, aniž by bylo stanoveno, jakou strukturu musí zaměstnavatel ve své zprávě použít (profesní, regionální či jinou), a že žalovaná zvolila pro účely zpracování informace a vlastní zprávy dvě strukturní hlediska (profesní a regionální); žalobce byl zahrnut jak do profesní struktury (pracovník speciálních obchodů), tak i do struktury regionální (P., neboť se jednalo o detašované pracoviště centrály P., byť s místem výkonu práce v B.), a žalovaná je přesvědčena, že profesní struktura uvedená v její zprávě je dostačující. Žalovaná dále dovozuje, že "případné obsahové nedostatky zprávy o hromadném propouštění nemají vliv na uplynutí výpovědní doby hromadně propouštěného zaměstnance, ale mohou být vytýkány zaměstnavateli příslušným úřadem práce v rámci jeho kontrolní činnosti", a že žalované v projednávané věci nebyly vytýkány žádné obsahové nedostatky zprávy o hromadném propouštění podle § 52 odst. 4 zák. práce ani odborovým orgánem žalované ani Úřadem práce h.m. P. Žalovaná odvolacímu soudu vytýká též to, že napadený rozsudek vydal "v rozporu se zásadou předvídatelnosti soudních rozhodnutí a právní jistoty účastníků řízení" a že byl přijat "účelově, ve snaze obejít právní názor dovolacího soudu". Žalovaná navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

    Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání žalované zamítl. Dovozuje, že "se žalované nepodařilo prokázat, že zpráva o hromadném propouštění ze dne 29.8.2003 se vztahuje k žalobci, a že tedy nesplnila svoji povinnost vůči žalobci". Současně polemizuje s právním názorem dovolacího soudu, vyjádřeným v rozsudku ze dne 18.10.2006 č.j. 21 Cdo 2985/2005-82 ohledně výkladu ustanovení § 52 odst. 3, 4 a 6 zákoníku práce, který úřad je "příslušným úřadem práce", a vyslovuje názor, že "příslušným úřadem práce byl jedině Úřad práce v B., kde má žalobce bydliště a kde vykonával u žalované práci", že "regionální struktura je obecně chápáno jako územní" a že "to, že jsou v regionální struktuře uvedena města P., O. a P. (nikoli však B.), je zkreslující informace, a že takovou zprávu nelze vůbec přiřadit k hromadnému propouštění týkajícímu se žalobce".

    Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

    V projednávané věci bylo mezi účastníky mimo jiné sporné, který úřad práce je "příslušným" ve smyslu ustanovení § 52 odst.3, 4 a 6 zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů účinném do 30.9.2003 (dále též jen "zák. práce"). Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 18.10.2006 č.j. 21 Cdo 2985/2005-82, který byl uveřejněn pod č. 6 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007, dospěl k závěru, že příslušným úřadem práce, který je zaměstnavatel povinen informovat podle ustanovení § 52 odst.3 zák. práce a jemuž je podle ustanovení § 52 odst.4 zák. práce povinen prokazatelně doručit písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění a výsledcích jednání s příslušným odborovým orgánem nebo s radou zaměstnanců, se rozumí kterýkoliv úřad práce; na tomto právním názoru, na který odvolací soud ve svém napadeném rozsudku odkázal, nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit.

    Mezi účastníky je dále sporná otázka, zda na skončení pracovního poměru žalobce z titulu hromadně propouštěného zaměstnance ve smyslu ustanovení § 52 odst. 6 zák. práce má vliv, že doručená zpráva zaměstnavatele (žalované) podle ustanovení § 52 odst. 4 zák. práce neobsahovala "regionální strukturu propouštěných zaměstnanců podle jejich místa výkonu práce".

    Podle ustanovení § 52 odst.4 věty první a druhé zák. práce zaměstnavatel je povinen prokazatelně doručit příslušnému úřadu práce písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění a výsledcích jednání s příslušným odborovým orgánem nebo s radou zaměstnanců; ve zprávě je dále povinen uvést celkový počet zaměstnanců a počet a strukturu zaměstnanců, jichž se hromadné propouštění týká.

    Podle ustanovení § 52 odst.6 věty první zák. práce pracovní poměr hromadně propuštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů od doručení písemné zprávy zaměstnavatele podle ustanovení § 52 odst.4 příslušnému úřadu práce, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

    Z citovaných ustanovení vyplývá, že zpráva zaměstnavatele podávaná příslušnému úřadu práce podle ustanovení § 52 odst.4 zák. práce musí obsahovat informaci o rozhodnutí zaměstnavatele o hromadném propouštění, o výsledcích jednání zaměstnavatele s příslušným odborovým orgánem nebo s radou zaměstnanců, o celkovém počtu zaměstnavatelových zaměstnanců a o počtu a struktuře zaměstnanců, jichž se hromadné propouštění týká. Z hlediska skončení pracovního poměru hromadně propouštěného zaměstnance na základě výpovědi je významné to, zda a kdy byla zpráva podle ustanovení § 52 odst.4 zák. práce doručena příslušnému úřadu práce; pracovní poměr zaměstnance skončí nejen uplynutím výpovědí doby, ale teprve (nejdříve) uplynutím doby 30 dnů od doručení písemné zprávy zaměstnavatele podle ustanovení § 52 odst.4 zák. práce příslušnému úřadu práce, ledaže by zaměstnanec prohlásil, že na prodloužení pracovního poměru z toho vyplývajícího (nad rámec výpovědní doby) netrvá. Doručil-li zaměstnavatel prokazatelně písemnou zprávu podle ustanovení § 52 odst.4 zák. práce příslušnému úřadu práce, aniž by úřad práce považoval tuto zaměstnavatelovu povinnost za nesplněnou, není z pohledu skončení pracovního poměru zaměstnance podle ustanovení § 52 odst.6 zák. práce významné, zda má k obsahu zprávy výhrady hromadně propouštěný zaměstnanec. Písemná zpráva zaměstnavatele podle ustanovení § 52 odst.4 zák. práce je určena příslušnému úřadu práce, právních poměrů zaměstnance se může dotýkat jen z pohledu možného prodloužení výpovědní doby podle ustanovení § 52 odst.6 zák. práce a zaměstnancovy výhrady k podané (a prokazatelně doručené) zprávě nemají z hlediska doby skončení jeho pracovního poměru výpovědí právní význam.

    S dovolatelkou lze tedy souhlasit, že "případné obsahové nedostatky zprávy o hromadném propouštění nemají vliv na uplynutí výpovědní doby hromadně propouštěného zaměstnance", zejména když ani zaměstnavateli (žalované) nebyly příslušným úřadem práce žádné obsahové nedostatky zprávy o hromadném propouštění vytýkány.

    Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; Nejvyšší soud České republiky jej proto podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc podle ustanovení § 243b odst. 3 věty první o.s.ř. vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    redakce ( jav )
    15. 1. 2009

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.