Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. ledna 2000 o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů

10

VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 20. ledna 2000
o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány,
o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních
výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů






      Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 33 odst. 2 a 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen ,,zákon"), § 152 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a § 373 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů:

ČÁST PRVNÍ

SRÁŽKY Z ODMĚNY ODSOUZENÜHO

§ 1

Drzhy srážek

      (1)  Odměna příslušející osouzenému podle § 33 odst. 1 zákona, který ve výkonu trestu odnětí svobody (dále jen ,,výkon trestu") pracuje,¹) snížená podle zvláštních právních předpisů²) se považuje za hrubou odměnu odsouzeného.

      (2)  Odměnu odsouzeného sníženou podle odstavce 1 (dále jen ,,čistá odměna") použije věznice a vazební věznice (dále jen ,,věznice")

a)

na srážky k úhradě výživného pro jeho děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, včetně příspěvku na úhradu nákladů při péči o dítě v ústavní nebo ochranné výchově (dále jen ,,výživné nezaopatřených dětí"),

b)

na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu,

c)

na další srážky prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí,

d)

na ostatní srážky,

e)

k přídělům kapesného a úložného.

§ 2

Srážky k úhradě nezaopatřených dětí

      (1)  Na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí se použije 30 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.

      (2)  Srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí se provádějí na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z odměny odsouzeného (dále jen ,,nařízené výživné") nebo, není-li výkon rozhodnutí nařízen, provádějí se na písemnou žádost odsouzeného po ověření nezaopatřenosti dítěte, popřípadě na žádost zařízení, kde je dítě odsouzeného umístěno v ústavní nebo ochranné výchově. Srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí lze provádět též na žádost osoby, která je příjemcem výživného na základě vykonatelného rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výši výživného,³) pokud s tím odsouzený projeví souhlas.

      (3)  Pokud jsou srážky prováděny pouze k úpravě nařízeného výživného, srazí se na každé dítě částka ve výši soudem stanoveného výživného, a pokud součet těchto srážek přesáhl celkovou částku určenou podle odstavce 1, srazí se na každé dítě poměrná částa ve vztahu ke stanovené výši výživného. V ostatních případech se z celkové částky podle odstavce 1 srazí na každé nezaopatřené dítě stejná částka; obdobně se postupuje, jsou-li prováděny současně též srážky k úhradě nařízeného výživného.

      (4)  Je-li výkonem rozhodnutí vymáháno výživné nezaopatřených dětí vyšší, než činí srážka stanovená podle odstavce 3, posuzuje se neuhrazený rozdíl jako pohledávka, pro kterou se provádějí srážky podle § 4 odst. 1.

      (5)  Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 3, 4 a 5.

      (6)  Nevyčerpaná částka k úhradě výživného nezaopatřených dětí podle odstavce 1 se převádí k použití podle § 3.

§ 3

Srážky k úhradě nákladů výkonu trestu

      (1)  Srážka k úhradě nákladů výkonu trestu se provede ve výši 40 Kč z čisté odměny za každý započatý kalendářní den výkonu trestu příslušného kalendářního měsíce.

      (2)  Úhrada podle odstavce 1 se nepředepisuje za kalendářní dny, po které je

a)

odsouzenému poskytována ústavní (nemocniční) péče, je-li pojištěn podle zvláštního právního předpisu,⁴)

b)

odsouzenému přerušen výkon trestu,

c)

odsouzený na útěku.

      (3)  Na srážku podle odstavce 1 se použije 40 % čisté odměny, nejvýše však do celkově předepsané povinnosti náhrady nákladů výkonu trestu podle odstavce 1. Dosáhne-li úhrada povinnosti náhrady nákladů výkonu trestu včetně případných srážek podle § 2 výše 70 % čisté odměny, stává se přesahující neuhrazená předepsaná částka pohledávkou, prokterou lze provádět srážky podle § 4.

      (4)  Částka použitá na srážky podle odstavce 3 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2, 4, 5 a § 6 odst. 4 věty prvé.

      (5)  Nevyčerpaná částka podle odstavce 3 se převádí k použití postupně podle § 2, 4 a 5.

§ 4

Další srážky prováděné na základě
vykonatelného rozhodnutí

      (1)  Z čisté odměny se použije 12 %, není-li dále stanovené jinak, na srážky k úhradě pohledávek vzniklých na základě

a)

výkonu rozhodnutí nařízeného soudem,⁵)

b)

výkonu rozhodnutí nařízeného orgánem státní správy,⁶) nejde-li o srážky k výkonu rozhodnutí podle § 5,

c)

nařízeného výkonu rozhodnutí ředitele věznice o uložení povinnosti hradit náklady výkonu trestu podle § 8, o stanovení výše nákladů výkonu vazby podle § 10, zvýšené náklady zdravotní péče podle § 28 odst. 2 písm. j) zákona, zvýšené náklady střežení, náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení podle § 36 zákona, o uložení povinnosti náhrady škody podle § 38 zákona.

      (2)  Jsou-li prováděny srážky podle odstavce 1 písm. a) k úhradě přednostních pohledávek podle zvláštního právního předpisu,⁷) provedou se z částky určené podle odstavce 1 tím způsobem, že z první poloviny této částky se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve poté podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve výživné všech oprávněných a teprve poté dlužné výživné z dřívější doby, a to podle poměru výživného. Nebylo-li však uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka z první poloviny částky určené podle odstavce 1, a ostatní pohledávky se uspokojují z druhé poloviny této částky. Pokud není k úhradě přednostních pohledávek první polovina částky určené podle odstavce 1 plně vyčerpána, zvyšuje se o její nevyčerpanou část polovina druhá.

      (3)  Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2, 3 a 5.

      (4)  Nevyčerpaná částka podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2, 2 a 5.

      (5)  Pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohoda, popřípadě dnem uzavření dohody a nestačí-li srážka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Pořadí, které pohledávka získala u předcházejícího plátce mzdy, zůstává ve věznici zachováno.

§ 5

Ostatní srážky

      Z čisté odměny se použijí 4 %, není-li dále stanoveno jinak, na srážky k úhradě

a)

částek propadajících státu v důsledku vykonatelného rozhodnutí o uložení peněžitého trestu (pokuty), jakož i náhrady⁸) uložené odsouzenému vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,

b)

přeplatků na dávkách nemocenského a důchodového pojištění, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění,

c)

neprávem přijaté částky dávek státní sociální podpory a sociální péče, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu,⁹)

d)

částky pojistného na všeobecné zdravotní pojištění při neomluvené nepřítomnosti odsouzeného v zaměstnání, které plátce odměny za odsouzeného za tuto dobu uhradil,⁴)

e)

pohledávek zajištěných dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů podle zvláštního právního předpisu,¹⁰)

f)

částek na základě dohody o srážkách z odměny odsouzeného uzavřené mezi odsouzeným a věznicí; dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

      (2)  Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2, 3 a 4.

      (3)  Nevyčerpaná částka podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2, 3 a 4.

      (4)  Pro pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 platí ustanovení § 4 odst. 5.

§ 6

Kapesné

      (1)  Na kapesné se použije 12 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.

      (2)  Odsouzenému, který není zařazen do práce vzhledem k tomu, že překročil hranici 65 let věku, ze zdravotních důvodů nebo pro nedostatek pracovní příležitosti, lze poskytnout sociální kapesné, nejvýše však do částky 100 Kč za kalendářní měsíc, nemá-li jiný příjem nebo jinou finanční hotovost.¹¹)

      (3)  Sociální kapesné podle odstavce 2 se poskytuje k zabezpečení nezbytných věcí osobní potřeby odsouzeného jen v případě, pokud není možno tyto věci zajistit jiným způsobem.

      (4)  Odmítne-li odsouzený v průběhu kalendářního měsíce bez závažného důvodu pracovat, kapesné podle odstavce 1 mu nenáleží; vzniklé kapesné se převede k použití podle § 3 odst. 4. V případě snížení kapesného z důvodu uložení kázeňského trestu podle § 46 odst. 3 písm. b) a § 64 odst. 1 písm. b) zákona, se částka, o kterou je kapesné sníženo, převede k použití podle § 7 odst. 2.

§ 7

Úložné

      (1)  Na úložné se použijí 2 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.

      (2)  Úložné se zvyšuje o nevyčerpané částky určené pro srážky podle § 2 až 5, částku sníženého kapesného podle § 6 odst. 4 věty druhé a veškeré částky vzniklé zaokrouhlováním.

      (3)  Z úložného nad 2 000 Kč se na základě rozhodnutí ředitele věznice uhradí i náhrada nákladů výkonu trestu (§ 35 odst. 1 zákona), pokud nebude tato pohledávka uhrazena srážkami z odměny odsouzeného; tuto náhradu je možné provést průběžně při výkonu trestu.

      (4)  Částku úložného nad 2 000 Kč může odsouzený po splnění povinnosti uložené podle odstavce 3 použít k podpoře své rodiny podle vlastního rozhodnutí nebo k plnění svých závazků podle § 4 odst. 1 písm. c). Do částky 2 000 Kč je úložné vázáno pro potřebu odsouzeného při propuštění z výkonu trestu; výjimky stanoví generální ředitel Vězeňské služby České republiky (dále jen ,,Vězeňská služba") vnitřním předpisem.

      (5)  Nemá-li odsouzený přo propuštění z výkonu trestu úložné postačující k úhradě nezbytných potřeb, lze mu poskytnout příspěvek až do částky 2 000 Kč. Při rozhodnutí o poskytnutí uvedeného příspěvku se přihlíží i k tomu, zda takové finanční prostředky nemá odsouzený na účtu ve věznici, na účtu v bance, nebo zda nemůže tyto prostředky získat jiným způsobem, například od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem.

ČÁST DRUHÁ

NÁHRADA NÁKLAD® VîKONU TRESTU ODSOUZENîCH NEZAŘAZENîCH DO ZAMĚSTNÁNÍ

§ 8

      (1)  Náhrada nákladů výkonu trestu (§ 35 odst. 1 zákona) u odsouzených, kteří tyto náklady nehradí z odměny ze zaměstnání podle § 3, se předepíše stejnou sazbou jako u zaměstnaných odsouzených za každý započatý kalendářní den příslušného kalendářního měsíce, není-li dále stanoveno jinak. Zaměstnanému důchodci se úhrada nákladů trestu z důchodu předepíše ve výši rozdílu povinné úhrady podle § 3 odst. 1 a provedené srážky k úhradě nákladů výkonu trestu podle § 3 odst. 3.

      (2)  Náhrada nákladů výkonu trestu podle odstavce 1 se nepředepisuje v případech a za podmínek uvedených v § 3 odst. 2.

§ 9

      (1)  Rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů výkonu trestu podle § 8 vydá ředitel věznice.

      (2)  Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost řediteli věznice, která má odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje do šedesáti dnů od jejího obdržení generální ředitel Vězeňské služby nebo jím zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby, pokud zákon nestanoví jinak.

ČÁST TŘETÍ

NÁHRADA NÁKLAD® VîKONU VAZBY

§ 10

      (1)  Denní sazba nákladů výkonu vazby činí 40 Kč za každý započatý kalendářní den příslušného kalendářního měsíce.

      (2)  Náhrada nákladů výkonu vazby se nepovažuje za dobu, po kterou je osobě ve výkonu vazby poskytována ústavní (nemocniční péče, je-li tato osoba je pojištěna podle zvláštního předpisu.⁴)

§ 11

      (1)  Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydá ředitel věznice, a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby.¹²)

      (2)  Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost řediteli věznice, která má odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje do šedesáti dnů od jejího obdržení generální ředitel Vězeňské služby nebo jím zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby, pokud zákon nestanoví jinak.

ČÁST ČTVRTÁ

VîKON ROZHODNUTÍ SRÁŽKAMI Z ODMĚNY ZA PRÁCI CHOVANC® ZVLÁŠTNÍCH VîCHOVNîCH ZAŘÍZENÍ

§ 12

      Při výkonu rozhodnutí srážkami z odměny chovance zvláštního výchovného zařízení se od jeho odměny za práci odečte částka, která se na částečnou úhradu nákladů uhrazuje z vlastních odměn chovance, a zbytek se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi, vyjádřenou v celých korunách. Z této částky lze srazit k uspokojení vymáhané pohledávky jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky podle zvláštního právního předpisu⁷) lze však srazit i druhou třetinu, nepostačí-li jedna třetina k jejich uspokojení nebo nemohou-li být z první třetiny uspokojeny, protože mají horší pořadí než jiné pohledávky. Dojde-li takto ke srážkám také z druhé třetiny, uspokojí se z ní bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak ostatní přednostní pohledávky podle svého pořadí. Třetí třetina se nesráží. Jinak se na výkon rozhodnutí srážkami z odměny za práci chovance zvláštního výchovného zařízení užije obecných ustanovení zvláštního právního předpisu⁵) o výkonu rozhodnutí.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 13

      (1)  Srážky z odměny odsouzeného se provádějí za období kalendářního měsíce, a to i tehdy, byl-li odsouzený v tomto období zařazen do zaměstnání na několika pracovištích, popřípadě byl-li přemístěn do jiné věznice. Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.

      (2)  Srážky k úhradě výživného nezaopatře- ných dětí se na základě žádosti příjemce výživného odesílají na účet u banky, uvedený příjemcem vý- živného, nebo se příjemci výživného poukazují poštovní poukázkou. Příjemce výživného uvede v žá- dosti o provádění srážek k úhradě výživného, kte-rým z uvedených způsobů mu má být výživné vypláceno.


§ 14

      (1)  Jestliže ten, proti němuž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, nastoupí výkon trestu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu jako při změně plátce mzdy,¹³) přičemž za mzdu povinného se tu považuje odměna odsouzeného, pokud podle této vyhlášky může sloužit k uspokojení vymáhané pohledávky.

      (2)  Byl-li odsouzený přemístěn do jiné věznice, pokračuje tato věznice ve výkonu rozhodnutí srážkami z jeho odměny; tato změna nemá vliv na pořadí vymáhaných pohledávek.

      (3)  Přemístění odsouzeného do jiné věznice se nepovažuje za změnu plátce odměny (mzdy) odsouzeného.
§ 15

      V řízení podle této vyhlášky se postupuje přiměřeně podle § 76 zákona.

§ 16

      Podle této vyhlášky se postupuje též

a)

při provádění srážek z odměny a jiných příjmů odsouzených, uložených vykonatelným rozhodnutím přede dnem účinnosti této vyhlášky,

b)

při předepisování náhrad nákladů výkonu trestu odsouzených nezařazených do zaměstnání a nákladů výkonu vazby, pokud povinnost k hrazení těchto nákladů vznikla přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 17

      Zrušuje se vyhláška č. 154/1997 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do zaměstnání, a o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení.

§ 18

      Srážky z odměny odsouzeného a příděly kapesného a úložného podle této vyhlášky se provádějí od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení.

§ 19

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.




Ministr:


JUDr. Motejl v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody.

²)

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb. a zákona č. 225/1999 Sb.

³)

§ 86 zákona č. 94 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb.

⁴)

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 225/1999 Sb.

⁵)

§ 251 a násl. občanského soudního řádu.

⁶)

§ 71 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., o správní řízení (správní řád).

⁷)

§ 279 odst. 2 občanského soudního řádu.

⁸)

Např. § 156 trestního řádu.

⁹)

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 155/1998 Sb.

¹⁰)

§ 246 zákoníku práce.

¹¹)

Např. zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 224/1999 Sb., § 25 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.

¹²)

§ 155 trestního řádu.

¹³)

§ 293 a násl. občanského soudního řádu.