VYHLÁŠKA ze dne 24. února 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
ze dne 24. února 2012,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb.,
o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku
a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem,
ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů:
Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., vyhlášky č. 291/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2007 Sb., vyhlášky č. 330/2008 Sb. a vyhlášky č. 368/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 11 odst. 1 písm. a) se slova ˙odst. 1 a 2˙ zrušují.
2. V § 12 odstavec 2 zní:
˙(2) Záloha na náklady exekuce ukládající zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 50 % odměny podle § 6 a paušální částky náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1, případně odhadu účelně vynaložených hotových výdajů, je-li vyšší než paušální částka podle § 13 odst. 1. Za základ odměny se považuje výše pohledávky, která má být vymožena; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V případě exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky nesmí záloha na náklady exekuce přesáhnout 50 % odměny stanovené pro takovou exekuci v § 7 až 10 anebo paušální částku náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1, případně odhad účelně vynaložených hotových výdajů, je-li vyšší než paušální částka podle § 13 odst. 1.˙.
3. V § 13 odst. 1 se slova ˙znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady˙ nahrazují slovy ˙odborná vyjádření˙.
4. V § 13 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
˙(3) Splní-li povinný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vy- máhaný nárok, nepřevyšuje-li vymožené plnění 10 000 Kč a uhradí-li povinný zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, náleží exekutorovi namísto náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v paušální částce 1 750 Kč. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.
(4) Exekutorovi náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů na znalecké posudky a překlady, které je exekutor povinen prokázat. Tato náhrada není zahrnuta do paušální částky podle odstavců 1 a 3.˙.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7.
5. V § 13 se na konci odstavce 5 doplňuje věta ˙Za společnou cestu ve více exekučních řízeních vedených týmž exekutorem náleží náhrada cestovních výdajů pouze jednou. Exekutor má v každém z těchto řízení nárok na poměrnou část náhrady cestovních výdajů.˙.
6. V § 13 odst. 7 se číslo ˙4˙ nahrazuje číslem ˙6˙.
7. V § 13 se doplňuje odstavec 8, který zní:
˙(8) Jsou-li exekučního řízení účastni 2 oprávnění nebo 2 povinní, zvyšuje se paušální částka náhrady hotových výdajů podle odstavců 1 a 3 o 30 %. Je-li exekučního řízení účastno více oprávněných než 2 nebo více povinných než 2, zvyšuje se paušální částka náhrady hotových výdajů podle odstavců 1 a 3 bez ohledu na počet účastníků o 50 %.˙.
8. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
˙(2) Náhrada za promeškaný čas strávený cestou do místa, které není sídlem jeho úřadu, náleží exekutorovi pouze jednou, vykonal-li v tomto místě úkony ve více exekučních řízeních. Exekutor má v každém z těchto řízení nárok na poměrnou část náhrady za promeškaný čas podle počtu úkonů vykonaných v jednotlivých exekučních řízeních.˙.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
Bylo-li usnesení o nařízení exekuce vydáno do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2012.
v. r.
