ZÁKON ze dne 26. května 2016 o dani z hazardních her
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 26. května 2016
o dani z hazardních her
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Poplatníkem daně z hazardních her je
- a)
- držitel základního povolení podle
zákona upravujícího hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k
jejímuž provozování je takového povolení potřeba, nebo
- b)
- ohlašovatel hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba ohlášení.
(1) Předmětem daně z hazardních her je provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry, pokud
- a)
- je k provozování této hry potřeba základní povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo
- b)
- tato hra má být podle zákona upravujícího hazardní hry ohlášena.
(2) V případě sdílené loterie se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž přijímání vkladů ze sdílené herní jistiny a poskytování výher do sdílené herní jistiny.
(3) V případě hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti jiné osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky, se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž provozování pro tuto osobu.
(1) Základem daně je součet dílčích základů daně, které tvoří částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher
- a)
- z loterie v případě dílčí daně z loterií,
- b)
- z kursové sázky v případě dílčí daně z kursových sázek,
- c)
- z totalizátorové hry v případě dílčí daně z totalizátorových her,
- d)
- z binga v případě dílčí daně z bing,
- e)
- z technické hry v případě dílčí daně z technických her,
- f)
- z živé hry v případě dílčí daně z živých her,
- g)
- z tomboly v případě dílčí daně z tombol a
- h)
- z turnaje malého rozsahu v případě dílčí daně z turnajů malého rozsahu.
(2) Dílčí základ daně v případě hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti jiné osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky, tvoří součin
- a)
- částky, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a
- b)
- poměru úhrnu přijatých a nevrácených vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých a nevrácených vkladů.
(3) Hodnota nepeněžních vkladů a výher se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku.
Sazba daně z hazardních her činí
- a)
- 23 % pro dílčí základ daně z loterií,
- b)
- 23 % pro dílčí základ daně z kursových sázek,
- c)
- 23 % pro dílčí základ daně z totalizátorových her,
- d)
- 23 % pro dílčí základ daně z bing,
- e)
- 35 % pro dílčí základ daně z technických her,
- f)
- 23 % pro dílčí základ daně z živých her,
- g)
- 23 % pro dílčí základ daně z tombol a
- h)
- 23 % pro dílčí základ daně z turnajů malého rozsahu.
(1) Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní.
(2) Dílčí daň se vypočte jako součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně.
(3) Pokud je součin dílčího základu daně z technických her zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně nižší než minimální dílčí daň z technických her, je dílčí daní z technických her minimální dílčí daň z technických her.
(4) Minimální dílčí daň z technických her činí součin
- a)
- součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a
- b)
- částky 9 200 Kč.
Zdaňovacím obdobím daně z hazardních her je kalendářní čtvrtletí.
(1) Část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her je ze
- a)
- 35 % příjmem státního rozpočtu a
- b)
- 65 % příjmem rozpočtů obcí.
(2) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) plynoucího ve zdaňovacím období, se určí v závislosti na poměru
- a)
- součtu herních pozic jednotlivých
povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního
prostoru, které jsou povoleny na území dané obce k prvnímu dni
bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, k
- b)
- celkovému součtu herních pozic jednotlivých
povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního
prostoru, které jsou povoleny k prvnímu dni bezprostředně
předcházejícího zdaňovacího období.
(3) Ministerstvo financí zveřejní podíl jednotlivých obcí vyjádřený v procentech podle odstavce 2 na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději měsíc před začátkem zdaňovacího období.
(4) Celostátní hrubý výnos daně z hazardních her s výjimkou celostátního hrubého výnosu podle odstavce 1 je ze
- a)
- 70 % příjmem státního rozpočtu a
- b)
- 30 % příjmem rozpočtů obcí.
(5) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podle odstavce 4 písm. b), se určí obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle právních předpisů upravujících rozpočtové určení daní.
(6) Příslušenství daně z hazardních her sledující její osud je příjmem státního rozpočtu.
(1) Správce daně poskytuje informace o porušení povinností při správě daně z hazardních her Ministerstvu financí pro účely řízení o zrušení základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry.
(2) Obecní úřady poskytují správci daně bezodkladně informace
- a)
- o ohlášení hazardní hry, jejíž provozování je předmětem daně z hazardních her,
- b)
- o vydání, změně nebo zrušení povolení k umístění herního prostoru a
- c)
- další informace získané při výkonu své působnosti v
oblasti hazardních her, pokud je správce daně potřebuje pro výkon
správy daně z hazardních her.
(1) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z hazardních her.
(2) Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání se podává datovou zprávou
- a)
- podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
- b)
- odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo
- c)
- s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
Poslední známou daní se pro účely daně z hazardních her rozumí daň ve výši odpovídající součtu
- a)
- daně vyměřené na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání,
- b)
- případného rozdílu doměřeného na základě dodatečného daňového přiznání a
- c)
- případného rozdílu pravomocně doměřeného z moci úřední.
(1) Daň tvrzená poplatníkem v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2) V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní.
(3) Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(4) V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani.
(5) Daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce daně předepíše do evidence daní.
(1) Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že poslední známá daň není ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu poslední známé daně a částky nově zjištěné.
(2) K doměření podle odstavce 1 správce daně přistoupí rovněž v případě, kdy poplatník nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového přiznání.
(3) Výzva k podání dodatečného daňového přiznání nezahajuje doměřovací řízení z moci úřední; doměřovací řízení z moci úřední je zahájeno marným uplynutím lhůty stanovené v této výzvě.
(4) Podání dodatečného daňového přiznání v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední nezahajuje doměřovací řízení. Údaje uvedené v takto podaném přiznání se využijí při doměření daně z moci úřední.
(1) Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.
(2) U nedoplatku z částky daně, která má být uhrazena na základě dodatečného daňového přiznání, začne lhůta pro placení daně běžet dnem doměření daně na základě tohoto dodatečného daňového přiznání.
Pro účely převodu podílu na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her určeného obcím se za rozpočtový rok považuje zdaňovací období.
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
