Zákon ze dne 29.2.1920 o složení a pravomoci senátu

6.3.1920 | Sbírka:  124/1920 Sb. | Částka:  27/1920ASPI
124/1920 Sb.
Zákon
ze dne 29. února 1920
o složení a pravomoci senátu.
Změna: 431/1920 Sb.
Změna: 206/1925 Sb.
Změna: 58/1935 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Složení senátu.
§ 1
Senát republiky Československé skládá se ze 150 volených členů. Nikdo nemůže býti zároveň členem sněmovny poslanecké a senátu.
Konají-li se volby do obou sněmoven nejpozději 4 neděle po sobě, nesmí nikdo kandidovati do obou sněmoven. Volba kandidáta přes toto ustanovení jest neplatná.
Je-li mimo případ právě uvedený ten, kdo již jest členem sněmovny poslanecké, zvolen senátorem, aneb naopak je-li ten, kdo již jest členem senátu, zvolen do sněmovny poslanecké, podrží mandát v oné sněmovně, jejímž členem byl zvolen později.
§ 2
Pro volby do senátu platí ustanovení řádu volení do sněmovny poslanecké, pokud tento zákon neustanovuje jinak.
§ 3
Právo voliti do senátu přísluší všem, kdož mají právo voliti do sněmovny poslanecké, jestliže překročili v den vyložení stálých seznamů voličských (zákon ze dne 19. prosince 1919, č. 663 Sb. zák. a nař.) 26. rok věku svého.
§ 4
Za členy senátu mohou býti voleni státní občané Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dosáhli 45. roku věku svého, jsou aspoň 10 let státními občany Československé republiky a nejsou vyloučeni z práva voliti.
Pro volby, které se provedou do konce r. 1928, neplatí podmínka desetiletého státního občanství.
§ 5
Volební období je osmileté.
§ 6
Konají-li se volby do senátu a do poslanecké sněmovny týž den, je ústřední volební komise pro volby do obou sněmoven společná. V obcích do 1000 obyvatelů může dohlédací úřad politický ustanoviti i společnou obvodní volební komisi, je-li toho třeba pro nedostatek způsobilých zástupců stran nebo vhodných místností.
Konají-li se volby do senátu nejpozději do 4 neděl po dni, kdy se konaly volby do sněmovny poslanecké, jsou obvodní volební komise a ústřední volební komise, jež prováděly volby do této sněmovny, také povolány prováděti volby do senátu. Členy těchto komisí nesmějí však býti zástupcové stran, jež neohlásily platných kandidátních listin pro volby do senátu, naopak buďtež komise ty doplněny zástupci stran, jež nekandidovaly do sněmovny poslanecké, avšak ohlásily platné kandidátní listiny pro volby do senátu; při tom sluší užíti předpisů §§ 9 a 11 řádu volení do sněmovny poslanecké.
Vyjma případy předcházejících odstavců nutno ustavit pro volbu do každé sněmovny zvláštní ústřední i obvodní volební komisi.
Krajská volební komise není nikdy společná. Je-li zmocněnec na kandidátní listině pro obě sněmovny týž, je členem krajské volební komise pro volbu senátu zmocněncův náhradník.
Konají-li se volby do senátů týž den s volbami do poslanecké sněmovny nebo nejpozději do 4 neděl, řídí se pořadí kandidátních listin do senátu pořadím kandidátních listin pro sněmovnu poslaneckou.
Nekandiduje-li do senátu některá z volebních stran sněmovny poslanecké, odpadne při volbách do senátu řadové číslo připadlé na kandidátní listinu této strany do poslanecké sněmovny. Kandiduje-li naopak do senátu strana, jež nepodala pro volby do poslanecké sněmovny platné kandidátní listiny, obdrží její kandidátní listina řadové číslo nejblíže vyšší po nejvyšším čísle pro volby do poslanecké sněmovny; je-li takových stran více, určí se pořadí jejich kandidátních listin podle ustanovení § 26 řádu volení do poslanecké sněmovny.
Konají-li se volby do senátu v jinou dobu, než je uvedeno v odstavci 5, řídí se pořadí kandidátních listin počtem platných hlasů, nejvyšším počtem hlasů počínajíc, jež byly odevzdány v celém území státním při posledních volbách do poslanecké sněmovny pro kandidátní listiny téže strany nebo takové strany, jíž je nová strana přímou pokračovatelkou, nebo v níž tvořila nová strana převažující složku. Strany, na něž nelze použíti ustanovení předchozí věty, následují v pořadí dalším, určeném mezi nimi ústřední volební komisí losem. Kandidátní listiny všech stran opatří se příslušnými řadovými čísly arabskými podle takto zjištěného pořadí; nepoužita ponechají se čísla, odpovídající pořadí stran, jež sice kandidovaly při posledních volbách do poslanecké sněmovny, nyní však nepodaly kandidátní listiny.
§ 7
V každém volebním kraji pro volby do senátu utvoří se krajská volební komise, o níž platí obdobně ustanovení řádu volení do sněmovny poslanecké, jednající o krajské volební komisi.
Krajské volební komisi pro volby do senátu přísluší ve příčině voleb do senátu táž působnost, kterou má krajská volební komise, zřízená podle § 10 řádu volení do sněmovny poslanecké ve příčině voleb do této sněmovny.
§ 8
Členy komisí, jež provádějí volby do senátu, mohou býti v případě § 6, odstavec 1., také ti, kdož nemají práva voliti do senátu.
§ 9
Volební kraje do senátu utvořeny jsou z volebních krajů poslanecké sněmovny, a to:
Volební kraj I. tvoří volební kraj prvý se sídlem krajské volební komise v Praze; volí senátorů .........................24.
Volební kraj II. tvoří volební kraj druhý a třetí, se sídlem krajské volební komise v Hradci Králové; volí senátorů .... 11
Volební kraj III. tvoří volební kraj čtvrtý a pátý, se sídlem krajské volební komise v Mladé Boleslavi; volí senátorů ... 15
Volební kraj IV. tvoří volební kraj šestý a sedmý, se sídlem krajské volební komise v Lounech; volí senátorů ........... 14
Volební kraj V. tvoří volební kraj osmý a devátý, se sídlem krajské volební komise v Plzni; volí senátorů ............. 15
Volební kraj VI. tvoří volební kraj desátý, jedenáctý a třináctý, se sídlem krajské volební komise v Brně; volí senátorů .... 17
Volební kraj VII. tvoří volební kraj dvanáctý a čtrnáctý se sídlem krajské volební komise v Moravské Ostravě; volí senátorů .................................................19.
Volební kraj VIII. tvoří volební kraj patnáctý a sedmnáctý, se sídlem krajské volební komise v Turčanském Sv. Martině; volí senátorů................................................... 10
Volební kraj IX. tvoří volební kraj osmnáctý a devatenáctý, se sídlem krajské volební komise ve Sv. Mikuláši; volí senátorů ................................................... 7
Volební kraj X. tvoří volební kraj dvacátý prvý se sídlem krajské volební komise v Prešově; volí senátory ................4.
Volební kraj XI. tvoří volební kraj šestnáctý a dvacátý, se sídlem krajské volební komise v Nových Zámcích; volí senátorů ................................................... 9
Volební kraj XII. tvoří volební kraj dvacátý druhý se sídlem krajské volební komise v Užhorodě; volí senátorů ..............5.
§ 9a
Při druhém skrutiniu přihlíží se toliko k hlasům strany, jež dosáhla aspoň v jednom volebním kraji nejméně 35.000 a v celém státě aspoň 120.000 platných hlasů.
§ 10
Byl-li senát presidentem republiky rozpuštěn, nebo ukončí-li se jeho volební období, rozepíše ministerstvo vnitra nové volby, tak, aby byly provedeny do 60 dnů.
§ 11
Zvoleným senátorům vydá ministr vnitra ověřující list, jenž opravňuje zvoleného vstoupiti do senátu a účastniti se jeho jednání. Toto oprávnění pomíjí, byla-li volba jeho prohlášena volebním soudem neplatnou.
§ 12
Jednání senátu upravuje v mezích zákona o jednacím řádě jednací řád, na kterém se usnáší senát. Pokud nebude usnesen, platí i pro senát jednací řád usnesený dosavadním Národním shromážděním.
§ 13
Senátoři vykonají v první schůzi před volbou předsednictva do rukou předsedy vlády slib podle § 22 ústavní listiny. Odepření slibu anebo slib s výhradou má bez dalšího v zápětí ztrátu mandátu (§ 22 ústavní listiny).
Totéž platí o senátorech, kteří později vstoupí do senátu; slib skládají do rukou předsedy senátu.
§ 14
Senátoři mají nárok na náhradu, jejíž výši stanoví zákon.
Pravomoc senátu.
§ 15
Senát spolupůsobí při výkonu moci zákonodárné podle ustanovení ústavní listiny.
§ 16
Senátu přísluší právo souditi na obžalobu sněmovny poslanecké:
1. presidenta republiky pro velezradu (§ 67 ústavní listiny),
2. členy vlády pro porušení ústavních a jiných zákonů (§ 79 ústavní listiny).
Článek II.
zrušen
Článek III.
Zákon tento stává se účinným zároveň se zákonem, kterým se uvozuje ústavní listina.
Provésti jej přísluší ministru vnitra.
T. G. Masaryk v. r.
Tusar v. r.
Staněk v. r.
v zastoupení nepřítomného ministra vnitra.