Zákon ze dne 4.7.1957 o nemocenské péči v ozbrojených silách

23.7.1957 | Sbírka:  32/1957 Sb. | Částka:  18/1957ASPI
32/1957 Sb.
ZÁKON
ze dne 4. července 1957
o nemocenské péči v ozbrojených silách
Změna: 58/1964 Sb.
Změna: 87/1968 Sb.
Změna: 98/1971 Sb.
Změna: 8/1982 Sb.
Změna: 180/1990 Sb.
Změna: 37/1993 Sb.
Změna: 154/1993 Sb.
Změna: 308/1993 Sb.
Změna: 143/1994 Sb., 182/1994 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 113/1997 Sb.
Změna: 61/1999 Sb.
Změna: 225/1999 Sb.
Změna: 247/1999 Sb.
Změna: 238/2000 Sb., 413/2000 Sb.
Změna: 347/2001 Sb.
Změna: 420/2002 Sb.
Změna: 421/2003 Sb.
Změna: 186/2004 Sb.
Změna: 417/2005 Sb.
Změna: 362/2003 Sb., 588/2006 Sb.
Změna: 261/2007 Sb.
Změna: 305/2008 Sb.
Změna: 366/2008 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVÁ
Úvodní ustanovení
§ 1
zrušen
§ 2
Osobní rozsah nemocenské péče v ozbrojených silách
(1) Účastníky nemocenské péče v ozbrojených silách (dále jen "účastníci") jsou
a) vojáci z povolání (dále jen "vojáci"),
b) žáci vojenských škol, kteří nejsou vojáky (dále jen "žáci vojenských škol"),
c) příslušníci bezpečnostních sborů.1)
(2) Nemocenská péče v ozbrojených silách (dále jen "nemocenská péče") se vztahuje v rozsahu dále uvedeném i na rodinné příslušníky účastníků, nejsou-li sami účastníky podle tohoto zákona nebo nejsou-li pojištěni nebo zabezpečeni podle jiných předpisů; nevztahuje se na rodinné příslušníky vojáků základní služby a vojáků v záloze povolaných k vojenské činné službě.
§ 3
Rodinní příslušníci
(1) Za rodinné příslušníky podle tohoto zákona se považují:
a) manželka (manžel),
b) děti do skončení povinné školní docházky,
c) děti od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,
d) družka (druh), pokud žije s účastníkem ve společné domácnosti alespoň 3 měsíce.
(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud jsou výživou převážně odkázáni na účastníka:
a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
b) schovanci, vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,
c) rodiče, prarodiče, tchán a tchyně,
d) sestra nebo dcera, pokud vede ovdovělému nebo rozvedenému (rozloučenému) účastníku jeho domácnost a pečuje v ní aspoň o jedno jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky.
(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel) účastníka, pokud účastník má vůči ní vyživovací povinnost.
§ 4
Vznik účasti na nemocenské péči a její zánik
(1) Účast vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů na nemocenské péči vzniká dnem nastoupení činné služby v ozbrojených silách nebo služby v bezpečnostních sborech a zaniká dnem propuštění z činné služby nebo dnem skončení služebního poměru.
(2) U žáků vojenských škol vzniká účast na nemocenské péči dnem nástupu do vojenské školy a zaniká dnem propuštění z ní.
§ 5
Vznik a trvání nároku.
Ochranná lhůta
(1) Dávky nemocenské péče náleží účastníkům a jejich rodinným příslušníkům, jestliže podmínky rozhodné pro jejich poskytnutí se splnily v době
a) účasti na nemocenské péči,
b) po kterou účastník pobírá nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství,
c) ochranné lhůty.
(2) Ochranná lhůta činí 7 dnů od zániku účasti na nemocenské péči (§ 4); jestliže však účastník byl naposledy účasten nemocenské péče po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy účasten nemocenské péče. U žen, jejichž činná služba skončila v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy 6 měsíců.
(3) Ustanovení o ochranné lhůtě se nevztahují na účastníky, kteří po zániku účasti na nemocenské péči mají nárok na dávky podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle jiných předpisů.
(4) Na nemocenskou péči nemají nárok osoby, které žijí trvale v cizině z důvodů jiných než služebních.
ČÁST DRUHÁ
Preventivní a léčebná péče
§ 6
zrušen
§ 7
Preventivní a léčebnou péči plánují, organisují, řídí a kontrolují v mezích své působnosti ministerstva financí, obrany a vnitra svými orgány zdravotnické služby (dále jen "orgány zdravotnické služby"). Jak se zřizují a provozují zdravotnická zařízení ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, stanoví ministři financí, obrany a vnitra.
§ 8
Orgány zdravotnické služby jsou oprávněny činit všechna opatření potřebná k zajištění preventivní a léčebné péče v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech; mohou zejména nařídit
a) povinná lékařská vyšetření a diagnostické zkoušky,
b) povinné hlášení určitých nemocí nebo jiných skutečností významných s hlediska zajištění preventivní a léčebné péče,
c) provádění hromadných preventivních a léčebných opatření, jakož i opatření protiepidemických,
d) povinné léčení určitých nemocí.
§ 9
zrušen
§ 10
zrušen
ČÁST TŘETÍ
Dávky nemocenské péče
Oddíl první
Přehled dávek
§ 11
Dávky nemocenské péče jsou:
a) nemocenské,
b) peněžitá pomoc v mateřství,
c) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
d) příspěvek na pohřeb vojáka,
e) zrušeno
f) zrušeno
Oddíl druhý
Věcné dávky
§ 12
zrušen
§ 13
zrušen
§ 14
zrušen
Oddíl třetí
Služební příjem v nemoci a peněžité dávky nemocenské péče
§ 15
zrušen
Nemocenské
§ 16
(1) Nemocenské náleží vojáku z povolání nebo příslušníku bezpečnostního sboru, který byl uznán neschopným služby, trvá-li neschopnost k službě déle než po dobu stanovenou ve zvláštním právním předpisu;2) při lázeňském léčení náleží nemocenské až po uplynutí doby neschopnosti k službě uvedené ve větě před středníkem, pokud se toto léčení poskytuje mimo řádnou dovolenou.
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny po uplynutí jednoho měsíce neschopnosti k službě nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity podle předpisů vydaných na základě § 32 odst. 3. Nemocenské se však poskytuje nejdéle do konce jednoho roku od počátku neschopnosti k službě (dále jen "podpůrčí doba"). Ministerstva financí, obrany a vnitra mohou výjimečně prodloužit podpůrčí dobu nejvýše o 12 měsíců, jestliže je možno na základě vyjádření lékařské komise očekávat, že voják z povolání, nebo příslušník bezpečnostního sboru v této době nabude schopnosti k službě. Je-li prodloužena podpůrčí doba vojáku z povolání, který má nárok na náhradu platu po dobu delší než jeden měsíc, náleží mu nemocenské až po uplynutí 12 měsíců od počátku neschopnosti k službě.
(3) Nemocenské náleží též vojáku z povolání nebo příslušníku bezpečnostního sboru, který byl uznán neschopným služby, v období prvních 3 kalendářních dnů neschopnosti k službě.
(4) Při nové neschopnosti k službě se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období neschopnosti k službě, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové neschopnosti k službě. Tato období se však nezapočtou
a) jestliže od skončení poslední neschopnosti k službě trval výkon služby aspoň 6 měsíců, nebo
b) jestliže nová neschopnost k službě byla způsobena zraněním nebo jiným úrazem v souvislosti s výkonem služby nebo nemoci z povolání.
Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí pracovní neschopnosti způsobené zraněním nebo jiným úrazem v souvislosti s výkonem služby nebo nemocí z povolání.
(5) Příslušníku bezpečnostního sboru, který je poživatelem starobního nebo plného invalidního důchodu, se nemocenské poskytuje při téže neschopnosti k službě nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více neschopnostech k službě po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; toto omezení neplatí, jestliže neschopnost k službě vznikla služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
§ 17
(1) Nemocenské se stanoví z průměrné částky připadající na kalendářní den z měsíčního platu, který náleží v době vzniku neschopnosti k službě. Průměrná částka připadající na kalendářní den se upraví pro výpočet nemocenského tak, že z částky do 610 Kč se počítá 90 %, z částky nad 610 Kč do 870 Kč se počítá 60 % a k částce nad 870 Kč se nepřihlíží. Průměrná částka připadající na kalendářní den se upraví pro výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 610 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 610 Kč do 870 Kč se počítá 60 % a k částce nad 870 Kč se nepřihlíží. Průměrná částka připadající na kalendářní den upravená podle věty druhé a třetí se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(2)*) Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v odstavci 1 nebo částky uvedené v odstavci 1 naposledy zvýšené nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění3) stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než 1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a výsledné částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru.
(3)*) Výše dávek nemocenské péče, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku, od něhož byly naposledy zvýšeny částky uvedené v odstavci 1, a tento nárok trvá aspoň v tomto dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek.
(4) Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 17a
Ustanovení § 17 odst. 2 a 3 se pro roky 2004 a 2005 a pro rok 2008 nepoužije.
§ 18
(1) Výše nemocenského za kalendářní den, náleží-li nemocenské podle § 16 odst. 1 a 2, činí
a) 66 % průměrné částky připadající na kalendářní den do 60. kalendářního dne neschopnosti k službě,
b) 72 % průměrné částky připadající na kalendářní den od 61. kalendářního dne neschopnosti k službě.
(2) Výše nemocenského za kalendářní den, náleží-li nemocenské podle § 16 odst. 3, činí 25 % průměrné částky připadající na kalendářní den do 3. kalendářního dne neschopnosti k službě.
Společná ustanovení o služebním příjmu v nemoci a o nemocenském
§ 19
zrušen
§ 20
(1) Nárok na služební příjem v nemoci a nemocenské nemá, kdo si přivodil neschopnost k službě
a) v úmyslu vyhnout se výkonu služby, nebo
b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo
c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo
d) při spáchání úmyslného trestného činu, za něž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.
(2) Rodinným příslušníkům vojáka z povolání nebo příslušníka bezpečnostního sboru může být v těchto případech vyplácena podpora až do výše tří čtvrtin nemocenského; vojáku z povolání nebo příslušníku bezpečnostního sboru, kteří nemají rodinné příslušníky, může být v případech uvedených v odstavci 1 písm. b), c) a d) vyplácena podpora až do výše poloviny nemocenského.
§ 21
(1) Ministři obrany a vnitra upraví ve vzájemné dohodě náležitosti vojáků, kteří nejsou vojáky z povolání, a žáků vojenských škol při jejich neschopnosti k službě a stanoví způsob jejich zabezpečení, jestliže v ochranné lhůtě trvá nebo vznikne dočasná neschopnost k práci pro nemoc nebo úraz a jestliže nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů.
(2) Osobám, jimž byla způsobena újma na zdraví v souvislosti s činností ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, může být poskytnuto výjimečně nemocenské, nejsou-li pojištěny nebo zabezpečeny podle jiných předpisů. Podrobnosti stanoví ministři financí, obrany, vnitra a spravedlnosti.
Peněžitá pomoc v mateřství
§ 22
zrušen
§ 23
zrušen
§ 24
zrušen
§ 25
zrušen
§ 26
Příspěvek na pohřeb vojáka
(1) Zemřel-li mimo dobu branné pohotovosti státu voják nebo příslušník bezpečnostního sboru v místě, v němž dlel ze služebních důvodů a které není jeho trvalým bydlištěm, poskytne příslušný útvar na přání pozůstalých úhradu nutných výdajů na jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu pohřebním autem a při velké vzdálenosti drahou.
(2) Na přání pozůstalých vypraví zemřelému vojáku jednoduchý pohřeb v místě posádky útvar svým nákladem. Plnění podle předchozího odstavce v tomto případě nenáleží.
ČÁST ČTVRTÁ
Společná ustanovení o nárocích z nemocenské péče
§ 27
Vynětí z daňové povinnosti
Dávky nemocenské péče se nezdaňují.
§ 28
Neplatná právní jednání
(1) Ujednání v neprospěch účastníků a jejich rodinných příslušníků nebo pozůstalých, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou neplatná.
(2) zrušen
§ 29
O promlčení dávek, přechodu nároku, povinnostech účastníků a jiných oprávněných, změně a vrácení dávek, o výplatě dávek do ciziny, jakož i o výkonu rozhodnutí v dávkových a jiných věcech nemocenské péče platí přiměřeně ustanovení zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Podrobnosti stanoví ministři financí, obrany, vnitra a spravedlnosti, kteří též upraví řízení o věcech nemocenské péče.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 30
(1) Náklady na nemocenskou péči hradí stát.
(2) zrušen
§ 31
(1) Ministerstva financí, obrany, vnitra a spravedlnosti ve své působnosti řídí a kontrolují nemocenskou péči.
(2) Poskytování dávek nemocenské péče zabezpečuje Ministerstvo obrany pro vojáky, Generální ředitelství cel pro příslušníky Celní správy České republiky, Ministerstvo vnitra pro příslušníky Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky a Ministerstvo spravedlnosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky; pro příslušníky zpravodajských služeb zabezpečují poskytování těchto dávek zpravodajské služby.
§ 32
(1) Ministerstva financí, obrany, vnitra a spravedlnosti vydají ve vzájemné dohodě prováděcí předpisy, v nichž bude podrobněji stanoveno zejména,
a) jak se určuje služební příjem a čistý denní příjem, jakož i ke kterým změnám služebního příjmu nastalým během neschopnosti k službě se přihlíží při výpočtu nemocenského a peněžité pomoci v mateřství,
b) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí,
c) jaké předchozí doby pojištění se započítávají do činné služby podle § 23 odst. 3 .
(2) Ministerstva financí, obrany, vnitra a spravedlnosti vydají v dohodě s ministerstvem zdravotnictví předpisy o tom,
a) kdo a jakým způsobem rozhoduje o neschopnosti k službě nebo o jiných skutečnostech, které odůvodňují nárok na peněžní náležitosti v nemoci a peněžité dávky, a jak se provádí opravné řízení proti těmto rozhodnutím,
b) jakým způsobem se hlásí a osvědčuje neschopnost k službě nebo jiné skutečnosti uvedené pod písm. a) a jaké jsou při tom povinnosti lékařů, útvarů a účastníků.
c) jaká pravidla jsou povinni zachovávat účastníci, kterým se poskytují peněžité dávky.
(3) Ministerstva financí, obrany, vnitra a spravedlnosti vydají předpisy o přechodu z neschopnosti k službě podle tohoto zákona do invalidity (částečné invalidity) podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil.
§ 33
Ministři financí, obrany, vnitra a spravedlnosti jsou oprávněni činit opatření k odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona.
§ 34
(1) Státní orgány, jakož i rozpočtové a hospodářské organisace jsou povinny vyhovět v mezích své působnosti žádostem orgánů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve věcech nemocenské péče a podávat jim bezplatně sdělení pro její provádění a správu.
(2) Zdravotnická zařízení jsou povinna do tří dnů písemně oznámit příslušnému útvaru přijetí vojáka nebo příslušníka bezpečnostního sboru do ústavního ošetřování, i jeho propuštění.
§ 35
Peněžní náležitosti a dávky přiznané při poskytování nemocenské péče v době od 1. ledna 1957 do dne počátku účinnosti tohoto zákona se považují za přiznané podle něho.
§ 36
(1) Zrušují se všechny předpisy o věcech upravených tímto zákonem, zejména zákon č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči, a vládní nařízení č. 74/1953 Sb., o pojištění příslušníků vojenských oddílů pracujících v podnicích socialistického sektoru, ve znění vládního nařízení č. 84/1953 Sb.
(2) Kde se v jiných předpisech mluví o vojenské nemocenské péči, rozumí se tím nemocenská péče podle tohoto zákona.
§ 37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1957; provedou jej ministři obrany a vnitra.
Vybraná ustanovení novel
Čl.XXXII zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud nárok na nemocenské z nemocenské péče vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytuje se tato dávka po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.
2. Ochranná lhůta, která počala běžet před 1. lednem 2008 a neskončila ke dni 31. prosince 2007, se řídí po 31. prosinci 2007 právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.
1) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
2) § 68 odst. 3 písm. b) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
§ 129 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb.
3) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
*) Pozn. ASPI - dle ustanovení čl. III zákona č. 420/2002 Sb. se ustanovení odst. 2 a 3 nepoužije pro rok 2003