Vyhláška ze dne 5.8.1957, kterou se vydává arbitrážní řád

5.8.1957 | Sbírka:  147/1957 Ú.l. | Částka:  79/1957ASPI

Vztahy

Nadřazené: 47/1953 Sb.
Aktivní derogace: 250/1955 Ú.l.
Pasivní derogace: 121/1962 Sb.
147/1957 Ú.l.
VYHLÁŠKA
hlavního arbitra republiky Československé
ze dne 5. srpna 1957,
kterou se vydává arbitrážní řád.
Hlavní arbitr republiky Československé stanoví podle § 27 vládního nařízení č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, ve znění vládních nařízení č. 77/1953 Sb. a č. 45/1954 Sb. (dále jen "vládní nařízení"):
I.
Všeobecná ustanovení.
§ 1.
(1) Arbitráž rozhoduje spory tak, aby v právních vztazích mezi organisacemi socialistického sektoru byla upevňována socialistická zákonnost, státní, zejména plánovací, smluvní a finanční disciplina a chozrasčot.
(2) Arbitráž rozhoduje spory na základě právních předpisů a v souladu se zásadami hospodářské politiky Československé republiky.
II.
Pokus o smír.
§ 2.
(1) Podmínkou pro zahájení arbitrážního řízení na žádost, s výjimkou sporů o základní podmínky dodávky a sporů o snížení nebo zvýšení majetkových sankcí, je pokus žadatele o smír. Pokus o smír se provádí písemně nebo ústně.
(2) Písemný návrh smíru musí obsahovat:
a) výzvu, aby odpůrce splnil požadavek žadatele; požadavek musí být přesně vyjádřen, musí být uveden jeho důvod a lhůta ke splnění,
b) lhůtu k odpovědi, nikoli kratší než 7 dní od obdržení návrhu,
c) upozornění, že žadatel po marném uplynutí lhůty k odpovědi podá arbitrážní žádost.
(3) Písemný návrh smíru musí žadatel zaslat odpůrci doporučeně nebo předat na potvrzení.
§ 3.
(1) Odpůrce je povinen ve lhůtě k odpovědi na návrh smíru písemně odpovědět nebo požadavek se žadatelem ústně projednat.
(2) V písemné odpovědi musí odpůrce prohlásit, kdy požadavek splní, nebo má-li proti požadavku námitky, uvést:
a) skutečnosti, právní předpisy nebo důkazy, o které námitky opírá,
b) své bankovní spojení (peněžní ústav, označení a číslo účtu),
c) název nadřízeného ústředního úřadu (orgánu), po případě i bezprostředně nadřízeného orgánu.
§ 4.
Při ústním návrhu smíru nebo při ústním projednání písemného návrhu smíru sepíší strany zápis; o obsahu zápisu platí obdobně ustanovení § 3 odst. 2.
§ 5.
V předsmluvních sporech platí za pokus o smír také postup stanovený předpisy o hospodářských smlouvách pro případ, že strana nesouhlasí s návrhem, který obdržela od druhé strany. Výsledek tohoto jednání sepíše žadatel pro účely arbitrážního sporu do soupisu sporných bodů. V soupise sporných bodů musí uvést své i odpůrcovo znění těch ustanovení hospodářské smlouvy, o něž je spor. Tato ustanovení musí být umístěna proti sobě a číslována stejně jako v hospodářské smlouvě.
§ 6.
Zjistí-li arbitráž ve sporu, že odpůrce včas anebo řádně na návrh smíru neodpověděl nebo jej neprojednal, uloží mu zpravidla pořádkovou pokutu.
III.
Zahájení řízení.
§ 7.
(1) Arbitráž zahajuje řízení:
a) na žádost (arbitrážní žádost),
b) z vlastního podnětu,
c) z příkazu orgánu, při němž je zřízena,
d) z příkazu hlavního arbitra republiky Československé a na Slovensku též z příkazu hlavního arbitra pro Slovensko.
(2) Na žádost je řízení zahájeno, jakmile žádost došla arbitráži; v předsmluvních sporech také podáním žádosti doporučeně na poštu. V ostatních případech je řízení zahájeno dnem, kdy arbitráž vydala rozhodnutí o zahájení řízení.
§ 8.
Zahajuje-li arbitráž řízení jinak než na žádost, určí strany a jejich postavení ve sporu a je-li třeba, uloží jim, jaké doklady mají předložit.
§ 9.
(1) Arbitrážní žádost (dále jen "žádost") podává žadatel u příslušné arbitráže; její stejnopis musí současně zaslat každému z odpůrců.
(2) Žádost obsahuje:
a) označení arbitráže,
b) názvy a adresy stran,
c) název nadřízeného ústředního úřadu (orgánu) a po případě i bezprostředně nadřízeného orgánu každé ze stran,
d) bankovní spojení žadatele a pokud možno i odpůrce (peněžní ústav, označení a číslo účtu),
e) prohlášení, že každému z odpůrců byl zaslán stejnopis žádosti,
f) stručné, úplné a pravdivé vylíčení skutečností, označení právních předpisů a důkazů a pokud možno i stanovisko odpůrce,
g) v předsmluvních sporech přesný název výrobků, zejména i označením podle seznamu výrobků dodavatelského ministerstva, název prací nebo výkonů, kterých se spor týká,
h) v majetkových sporech hodnotu předmětu sporu, a jde-li o majetkové sankce, údaj období, jehož se nárok týká,
i) návrh, jak má být spor rozhodnut,
j) podpis žadatele.
(3) Je-li k žádosti připojen doklad o pokusu o smír, který má všechny náležitosti předepsané v § 2 až 4, po případě v § 5, stačí v žádosti odkázat na jeho obsah.
§ 10.
(1) K žádosti žadatel připojí:
a) doklad o pokusu o smír, je-li pokus o smír předepsán; dokladem je stejnopis návrhu smíru, a jsou-li po ruce, odpověď odpůrce nebo zápis; v předsmluvních sporech také soupis sporných bodů (§ 5),
b) doklad o zaplacení arbitrážního poplatku,
c) v předsmluvních sporech také hospodářskou smlouvu, stejnopis dopisu, jímž byl uplatněn požadavek, výpis z plánu rozdělení, po případě výpis z plánu kooperace nebo z jiného plánu, který je rozhodující, a je-li třeba, vzorky, harmonogram, výpis ze základních podmínek dodávky, technické (státní, úsekové, podnikové) normy, technické podmínky,
d) v majetkových sporech také faktury, protokoly o vadách, komerční zápisy o škodě, přesný výpočet požadovaných majetkových sankcí a pod.,
e) ostatní doklady, jimiž žadatel odůvodňuje své návrhy.
(2) Opisy dokladů a výpisy z nich musí strana, která je pořídila, opatřit doložkou, že se shodují s prvopisem, a podepsat.
§ 11.
(1) Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo nejsou-li k ní připojeny potřebné doklady, vyzve arbitráž žadatele, aby odstranil vytčené vady ve lhůtě, kterou mu zároveň stanoví, a upozorní ho, že žádost bude odmítnuta, nevyhoví-li výzvě ve stanovené lhůtě.
(2) Odstraní-li žadatel vytčené vady ve stanovené lhůtě, platí, že žádost byla od počátku bez vad; neučiní-li tak, arbitráž žádost odmítne.
(3) Vady jsou odstraněny ve stanovené lhůtě, jestliže oprava, vyhovující výzvě, nejpozději v poslední den lhůty došla arbitráži nebo byla podána doporučeně na poštu. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.
§ 12.
(1) Arbitráž, u které byla žádost podána, odmítne žádost, nepatří-li věc do pravomoci arbitráže nebo není-li arbitráž příslušná k rozhodnutí.
(2) Může-li arbitráž z obsahu žádosti zjistit orgán, do jehož pravomoci věc patří, anebo příslušnou arbitráž, postoupí jim žádost a žadatele o tom uvědomí; jinak s rozhodnutím podle odstavce 1 vrátí žádost žadateli.
(3) Hmotněprávní účinky spojené se zahájením řízení trvají i při postoupení žádosti. Vrátila-li však arbitráž žádost, trvají jen tehdy, jestliže žadatel znovu uplatnil nárok u příslušného orgánu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí podle odstavce 1.
(4) Hmotněprávní účinky spojené se zahájením řízení trvají také tehdy, jestliže arbitráži postoupí žádost jiná arbitráž anebo postoupí-li jí soud žalobu. Totéž platí, jestliže žadatel znovu uplatnil nárok žádostí u příslušné arbitráže do 30 dnů od právní moci usnesení o odmítnutí žaloby.
§ 13.
Hlavní arbitr republiky Československé si může vyžádat od arbitráže kterýkoli spor, jehož rozhodnutím ji pověřil, a přikázat jej kterékoli arbitráži. Obdobné oprávnění má hlavní arbitr pro Slovensko v rámci své působnosti.
§ 14.
Spory přiděluje hlavní arbitr arbitrům k projednání a rozhodnutí.
IV.
Příprava sporu.
§ 15.
Arbitr uváží, zda je třeba nařídit arbitrážní jednání, a je-li tomu tak, učiní vše, aby bylo možno věc vyřídit v jediném jednání.
§ 16.
(1) Odpůrce je povinen zaslat arbitráži a současně ve stejnopise žadateli vyjádření k žádosti, pokud v ní žadatel nenavrhuje vydání arbitrážního platebního rozkazu (§ 50). Musí je odeslat v předsmluvních sporech nejpozději do 5 dnů a v majetkových sporech do 10 dnů po obdržení stejnopisu žádosti. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.
(2) Vyjádření obsahuje:
a) označení arbitráže,
b) názvy a adresy stran,
c) název nadřízeného úřadu (orgánu) a po případě i bezprostředně nadřízeného orgánu odpůrce,
d) bankovní spojení odpůrce (peněžní ústav, označení a číslo účtu),
e) označení a datum žádosti,
f) prohlášení, že žadateli byl zaslán stejnopis vyjádření,
g) stanovisko k žádosti,
h) označení skutečnosti, právních předpisů a důkazů,
i) jde-li o nesplnění plánu, vysvětlení s případnými doklady, proč plán nebyl splněn,
j) návrh, jak má být spor rozhodnut,
k) podpis odpůrce.
(3) Odpůrce připojí k vyjádření doklady, jimiž odůvodňuje své návrhy. Ustanovení § 10 odst. 2 platí i zde.
(4) Odpůrci, který neodešle arbitráži vyjádření ve stanovené lhůtě, může arbitráž uložit pořádkovou pokutu.
§ 17.
(1) Ve sporech týkajících se majetkových sankcí může odpůrce ve vyjádření podle okolností také požádat o jejich snížení nebo uplatnit nárok na tyto sankce.
(2) Pro obsah vyjádření uvedený v odstavci 1 platí také ustanovení o žádosti, avšak s odchylkou, že při uplatnění nároku na majetkové sankce není třeba pokusu o smír.
(3) Spory o snížení majetkových sankcí rozhoduje arbitráž, která je příslušná rozhodovat spory o nároky na tyto majetkové sankce.
§ 18.
(1) Z důvodů vhodnosti může arbitráž spojit ke společnému projednání, po případě i rozhodnutí spory u ní zahájené nebo spor rozdělit k oddělenému projednání a rozhodnutí.
(2) Zjistí-li arbitráž, že je účelné napravit právní poměry i dalších stran, nebo že je třeba rozhodnout i otázky, o nichž ještě není zahájeno řízení, rozšíří v mezích své příslušnosti řízení na tyto další strany nebo další otázky.
Dokazování.
§ 19.
(1) Arbitráž je povinna dbát, aby skutečnosti důležité pro rozhodnutí byly zjištěny přesně a úplně. S tohoto hlediska určuje také, které důkazy mají být provedeny a zda se má konat arbitrážní jednání (§ 36, 37, § 51 odst. 1). Dokazování se provádí především listinami, expertisou, písemným prohlášením osob, po případě i šetřením na místě.
(2) Nestačí-li pro rozhodnutí důkazní prostředky předložené stranami, učiní arbitr podle možnosti již za přípravy sporu potřebná opatření; zejména uloží stranám, aby předložily další doklady nebo vyjádření, po případě opatří potřebné důkazní prostředky sám.
(3) Strany jsou povinny spolupůsobit k přesnému a úplnému zjištění skutečností důležitých pro rozhodnutí a vyhovět výzvě arbitra.
§ 20.
(1) Je-li k posouzení předmětu sporu třeba zjištěních odborných znalostí a nemůže-li arbitráž vystačit ani s odborníky stran, může arbitráž uložit stranám, aby předložily posudek ústavu, orgánu, znalce nebo jiného odborníka, anebo nařídit provedení expertisy.
(2) Arbitráž ustanoví expertem zpravidla výzkumný ústav nebo jinou odbornou institucí.
§ 21.
Nařízení expertisy obsahuje:
a) onačení arbitráže,
b) názvy a adresy stran,
c) název a sídlo experta,
d) přesně určené otázky, na které má expert odpovědět,
e) lhůtu, do které má být expertisa předložena.
§ 22.
(1) Expert předloží arbitráži expertisu v písemném vyhotovení a její stejnopis zašle stranám.
(2) Výše nákladů expertisy se řídí příslušnými předpisy.*) Povinnost uhradit náklady expertisy uloží arbitráž jedné nebo oběma stranám se zřetelem k ustanovení § 1 a k výsledku sporu.
§ 23.
Je-li expertisa nedostatečná, může arbitráž k připomínkám stran nebo z vlastního podnětu uložit expertovi, aby ji opravil nebo doplnil.
§ 24.
Jestliže to přispěje k přesnému nebo úplnému zjištění skutečností důležitých pro rozhodnutí sporu, může arbitráž provést šetření přímo na místě nebo kdekoli uzná za vhodné.
V.
Arbitrážní jednání.
§ 25.
(1) Jestliže arbitr po skončení přípravy sporu nařídí arbitrážní jednání (dále jen "jednání"), určí jeho den, hodinu a místo.
(2) Předsmluvní spor musí být rozhodnut do 15 dnů, majetkový spor do 30 dnů. Tyto lhůty běží od zahájení řízení, a vyzvala-li arbitráž žadatele k odstranění vad (§ 11), ode dne, kdy oprava arbitráži došla. Hlavní arbitr může v odůvodněných případech tyto lhůty prodloužit.
(3) Den, hodina a místo jednání musí být stranám sděleny tak, aby strany měly dost času k přípravě na jednání a k účasti na něm.
(4) Není-li účast strany při jednání nezbytně nutná, může arbitráž v zájmu zhospodárnění řízení v pozvánce stranám sdělit, že jejich přítomnosti není třeba.
§ 26.
(1) Vedle stran může arbitr přizvat k jednání i jiné organisace, na jejichž právní poměry může rozhodnutí sporu mít vliv nebo jejichž účast je třeba pro správné rozhodnutí sporu nebo pro splnění rozhodnutí.
(2) Jednání se mohou kromě stran zúčastnit také orgány jim nadřízené. O tom, zda smějí být jednání přítomny i jiné osoby a které, rozhodne arbitr podle povahy sporu.
§ 27.
(1) Představitelem strany je její vedoucí. Stranu je rovněž oprávněn zastupovat při jednání její zaměstnanec, který se vykáže písemnou plnou mocí; jeho právní úkony zavazují zastoupenou stranu, jako kdyby je učinil její v tím. Na výzvu arbitráže je však vedoucí povinen dostavit se osobně.
(2) Nedostaví-li se strany nebo některá z nich k jednání, ač byly řádně pozvány, může arbitr rozhodnout spor v jejich nepřítomnosti, jestliže k tomu stačí tvrzení stran a důkazní prostředky, které jsou ve spise.
§ 28.
Arbitráž je vždy povinna dbát, aby mezi stranami došlo k dohodě. Jestliže obsah dohody neporušuje právní předpisy a je v souladu se zásadami hospodářské politiky Československé republiky, může arbitráž, pokud to povaha sporu připouští, skončit řízení rozhodnutím, jímž schválí dohodu stran.
§ 29.
Na výzvu arbitráže musí být tvrzení strany, učiněné při jednání, předloženo písemně, a to ve lhůtě určené arbitráží.
§ 30.
Oprávnění založit, změnit nebo zrušit právní poměr mezi stranami lze použít pouze v rámci ustanovení § 2 vládního nařízení, je-li toho třeba k zabezpečení plnění plánu nebo hospodářské smlouvy, ke zvýšení odpovědnosti hospodářských orgánů za toto plnění, k upevnění socialistické zákonnosti, státní, zejména plánovací, smluvní nebo finanční discipliny, chozrasčotu anebo k zamezení dalších sporů.
§ 31.
Strany jsou povinny na výzvu arbitra kdykoliv průběhu jednání předložit písemné doklady o svých tvrzeních.
§ 32.
Je-li toho třeba pro rozhodnutí nebo žádá-li o to důvodně některá ze stran, arbitr přizve k projednání expertisy organisaci (§ 20 odst. 2), která ji vypracovala.
§ 33.
Arbitráž hodnotí důkazy volně se zřetelem ke všem okolnostem případu.
§ 34.
Splní-li se podmínka stanovená zvláštními předpisy pro odvod peněžité částky do státního rozpočtu, arbitráž, aniž by rozšířila řízení na příslušný finanční orgán, v rozhodnutí určí, která strana a jakou částku je povinna odvést do státního rozpočtu.
§ 35.
(1) Při rozhodování o arbitrážním poplatku přihlédne arbitr nejen k výsledku sporu, nýbrž zejména také k tomu, zda žadatel podal žádost ve lhůtách stanovených příslušnými předpisy, zda žádost byla bez vad, zda odpůrce podal včas vyjádření a jaké závady vyšly u stran při jednání najevo.
(2) Jestliže se strany dohodly ve věci, aniž by došlo k dohodě o arbitrážním poplatku, rozhodne o něm arbitr (§ 28).
§ 36.
Ukáže-li se při jednání potřeba dalších důkazů, které nelze ihned provést, arbitr určí, zda se bude konat další jednání anebo zda po provedení takových důkazů vydá rozhodnutí sporu písemně.
§ 37.
Je-li hodnota předmětu sporu nižší než 20.000 Kčs, může arbitr rozhodnout spor také bez jednání, a to na základě písemných tvrzení stran a předložených dokladů, po případě výsledků provedeného šetření.
§ 38.
Odpadne-li důvod řízení dříve, než došlo k rozhodnutí sporu, arbitráž zastaví řízení, a je-li třeba, rozhodne o arbitrážním poplatku.
VI.
Rozhodnutí sporu.
§ 39.
Rozhodnutí sporu obsahuje:
a) název arbitráže,
b) den rozhodnutí, po případě den jednání,
c) název a sídlo stran, jméno a příjmení jejich představitelů a ostatních osob, které byly přítomny jednání, název a sídlo organisace, za kterou byly přítomny,
d) podstatný obsah tvrzení stran,
e) podstatné výsledky jednání, pokud se konalo,
f) důvody, kterými se arbitr řídil při rozhodování, odkaz na důkazní prostředky, na základě kterých rozhodl, a označení právních předpisů, na nichž rozhodnutí spočívá,
g) výrok,
h) úřední razítko arbitráže a podpis arbitra.
§ 40.
(1) Ve výroku musí být stanoveno:
1. ve sporech o základní podmínky dodávky znění těch jejich ustanovení, která byla předmětem sporu;
2. v předsmluvních sporech:
a) znění těch ustanovení hospodářské smlouvy, která byla předmětem sporu, jestliže došlo k neshodě jen o některých otázkách,
b) povinnost stran uzavřít hospodářskou smlouvu, po případě i znění ustanovení, která musí smlouva obsahovat, jestliže některá strana neoprávněně odepřela smlouvu uzavřít;
3. v ostatních sporech:
a) co bylo přiznáno nebo v čem nebylo žádosti vyhověno, po případě jaká peněžitá částka má být odvedena do státního rozpočtu,
b) peněžní ústav, označení a číslo účtu, z něhož má být peněžitá částka zaplacena,
c) která strana je povinna splnit rozhodnutí,
d) které straně bylo plnění přiznáno,
e) lhůta, ve které musí být splněno,
f) hodnota předmětu sporu, jestliže bylo řízení zahájeno jinak než na žádost anebo zjistila-li arbitráž, že strana uvedla nižší než skutečnou hodnotu předmětu sporu.
(2) Ve výroku musí být také stanoveno, zda a v jakém rozsahu odpůrce nahradí žadateli arbitrážní poplatek, a bylo-li arbitrážní řízení zahájeno jinak než na žádost, která strana arbitrážní poplatek zaplatí. Jsou-li náležitosti výroku obsaženy v dohodě stran (§ 28), nemusí být opakovány v rozhodnutí o schválení této dohody.
§ 41.
(1) Rozhodnutí sporu musí vyčerpat celý předmět sporu a přesně vymezit povinnosti, které ukládá.
(2) Z rozhodnutí musí být patrno, jaký skutkový stav vzala arbitráž za základ, jakými důkazy jej zjistila a jakými úvahami se řídila při hodnocení důkazů. Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby z něho byla patrna správnost rozhodnutí a aby vychovávalo strany k ukázněnému plnění povinností.
(3) Použije-li arbitráž oprávnění založit, změnit nebo zrušit právní poměr, musí odůvodnit, proč se tak stalo (§ 30).
§ 42.
(1) Rozhodnutí sporu se vyhlašuje zpravidla hned po skončení jednání. Ve složitých sporech si arbitr může vyhradit, že vydá rozhodnutí sporu písemně.
(2) Rozhodnutí sporu se vždy doručí stranám.
§ 43.
(1) Rozhodnutí o arbitrážním poplatku, bylo-li řízení zahájeno jinak než na žádost, rozhodnutí o odvodech do státního rozpočtu a o pokutách plynoucích do státního rozpočtu se doručí také orgánu státní správy, jemuž má být plněno.
(2) Rozhodnutí o věcech investiční výstavby se doručí podle sídla investora také ústředí Investiční banky, po případě jejímu oblastnímu ústavu.
§ 44.
Rozhodnutí sporu musí být odesláno stranám nejpozději do 5 dnů po uplynutí lhůt, stanovených v § 25 odst. 2.
§ 45.
Rozhodnutí sporu nabývá právní moci doručením.
§ 46.
(1) Rozhodnutí musí být splněno ve lhůtě v něm stanovené, a nebyla-li stanovena, do 15 dnů. Tyto lhůty běží ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno straně, která je povinna je splnit; uplynutím těchto lhůt se rozhodnutí stává vykonatelným. Na žádost arbitráž vyznačí vykonatelnost doložkou na rozhodnutí. Rozhodnutí, opatřené doložkou vykonatelnosti, je dokladem, který opravňuje věřitele vybrat dlužnou částku z účtu dlužníka.*)
(2) Rozhodnutí znějící na peněžité plnění, včetně rozhodnutí o arbitrážním poplatku, o odvodech do státního rozpočtu a o pokutách plynoucích do státního rozpočtu, které nebylo splněno ve lhůtě, se vykonává k příkazu oprávněného odepsáním z účtu povinné strany u peněžního ústavu podle zvláštních předpisů,*) po případě správní nebo soudní exekucí. Rozhodnutí znějící na nepeněžité plnění se vykonává správní nebo soudní exekucí.
(3) Pokud není ke splnění rozhodnutí třeba úkonů stran, výrok rozhodnutí nahrazuje ustanovení základních podmínek dodávky nebo hospodářské smlouvy, o něž byl spor, po případě jiný projev vůle stran.
(4) Jestliže povinná strana prokáže, že požádala o zrušení nebo změnu rozhodnutí, anebo je-li arbitráži jinak známo, že se vede řízení směřující ke zrušení nebo změně rozhodnutí (přezkoumací řízení), arbitráž může zastavit vykonatelnost rozhodnutí až do výsledku přezkoumání. Lhůta k žádosti o výkon rozhodnutí neběží ode dne, kdy oprávněnému bylo doručeno rozhodnutí o zastavení vykonatelnosti, do dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí vydané v přezkoumacím řízení.
§ 47.
Chyby v psaní nebo v počtech anebo jiné podobné zřejmé nesprávnosti v rozhodnutí nebo v jeho vyhotovení může arbitráž kdykoli opravit bez projednání se stranami.
§ 48.
Rozhodnutí vydaná v průběhu řízení může arbitráž v odůvodněných případech změnit nebo zrušit; rozhodnutí procesní povahy nemusí odůvodňovat.
VII.
Arbitrážní platební rozkaz.
§ 49.
Na návrh nebo podle vlastní úvahy může arbitráž vyřídit spory o peněžité pohledávky arbitrážním platebním rozkazem vydaným bez slyšení odpůrce. Spor o peněžitou pohledávku vyšší než 10.000 Kčs (příslušenství a arbitrážní poplatek se do této částky nezapočítávají) může však takto vyřídit, jen pokud je ve spise písemné prohlášení odpůrce, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu a co do výše.
§ 50.
(1) Navrhuje-li žadatel, aby byl vydán arbitrážní platební rozkaz, připojí k žádosti potřebný počet vyplněných návrhů arbitrážního platebního rozkazu.
(2) K žádosti uvedené v odstavci 1 stačí připojit jen doklad o pokusu o smír, doklad o zaplacení arbitrážního poplatku a po případě písemné prohlášení odpůrce, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu a co do výše.
§ 51.
(1) Arbitráž vydá arbitrážní platební rozkaz, má-li za to, že uplatňovaný nárok je po právu a že bude řízení zjednodušeno.
(2) Arbitrážní platební rozkaz obsahuje:
a) název arbitráže,
b) den vydání arbitrážního platebního rozkazu,
c) název a sídlo stran,
d) peněžitou částku, která má být zaplacena, po případě její příslušenství,
e) výrok o arbitrážním poplatku,
f) příkaz odpůrci, aby do 15 dnů ode dne doručení arbitrážního platebního rozkazu zaplatil žadateli peněžitou částku uvedenou v arbitrážním platebním rozkazu, po případě s příslušenstvím, nebo aby v této lhůtě podal u arbitráže písemné, řádně odůvodněné námitky proti arbitrážnímu platebnímu rozkazu a současně zaslal jejich opis žadateli,
g) peněžní ústav, označení a číslo účtu, z něhož má být požadovaná částka zaplacena,
h) poučení o námitkách (§ 52),
i) úřední razítko arbitráže a podpis arbitra.
§ 52.
(1) Námitky musí být podány do 15 dnů od doručení arbitrážního platebního rozkazu. Jsou podány včas, jestliže nejpozději v poslední den této lhůty došly arbitráži nebo byly podány doporučeně na poštu. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.
(2) Námitky musí být odůvodněny a musí k nim být připojeny doklady. O obsahu námitek platí přiměřeně ustanovení § 16 odst. 2. Právní účinky námitek nemá pouhá žádost o snížení nebo prominutí majetkových sankcí. Odpůrce musí zaslat stejnopis námitek žadateli a v námitkách prohlásit, že tak učinil.
(3) Arbitráž odmítne námitky, jestliže byly podány opožděně nebo nejsou-li v nich uvedeny důvody anebo obsahují-li pouhou, byť i odůvodněnou žádost o snížení nebo prominutí majetkových sankcí.
(4) Jestliže odpůrce nepodá námitky nebo byly-li námitky odmítnuty, má arbitrážní platební rozkaz právní účinky rozhodnutí sporu.
(5) Podá-li odpůrce včas námitky s uvedením důvodů, zrušuje se tím arbitrážní platební rozkaz v napadené části; arbitráž pak postupuje podle ustanovení o arbitrážním jednání. Lhůta pro rozhodnutí sporu běží ode dne, kdy námitky došly arbitráži.
VIII.
Oznamování závad.
§ 53.
(1) Zjistí-li arbitráž podstatné porušení státní, zejména plánovací, smluvní nebo finanční discipliny nebo jiné nedostatky v činnosti organisace socialistického sektoru, poznamená to ve spise.
(2) Hlavní arbitr oznámí zjištěné závady orgánu bezprostředně nadřízenému organisaci, u níž se vyskytly, a v závažných případech na ně upozorní vedoucího příslušného ústředního úřadu (orgánu).
(3) Arbitráž přezkoumá, zda odpověď na oznámení uspokojuje a zda opatření, která byla učiněna, stačí k odstranění závad a k zábraně jejich opakování.
(4) Ve zvláště závažných nebo častěji se opakujících případech nebo jestliže bezprostředně nadřízený orgán, jemuž byly závady oznámeny, nezjednal včas potřebnou nápravu, oznámí hlavní arbitr zjištěné závady generální prokuratuře a ministerstvu státní kontroly.
§ 54.
Arbitráž je povinna sledovat a zevšeobecňovat poznatky z arbitrážních sporů a soustavně zkoumat příčiny závad. O výsledcích této činnosti podává příslušným orgánům zprávy s případnými návrhy všeobecných opatření k odstranění závad nebo k jejich zábraně.
§ 55.
Zjistí-li arbitráž v prohlášení, potvrzení nebo v jiném písemném vyjádření, které bylo předloženo nebo vyžádáno v arbitrážním řízení, tvrzení odporující skutečnosti nebo pravdě, oznámí to hlavní arbitr příslušnému prokurátorovi, domnívá-li se, že jde o trestný čin nebo přestupek.
IX.
Dozor.
§ 56.
(1) Hlavní arbitr dozírá v oboru své působnosti na správnost rozhodnutí arbitrů.
(2) Pokud si to hlavní arbitr státní arbitráže, která dala pověření podle § 11 vládního nařízení vyhradil, je hlavní arbitr arbitráže, která rozhodla, povinen předkládat mu rozhodnutí sporu k přezkoumání.
§ 57.
Jestliže rozhodnutím sporu byly porušeny právní předpisy nebo zásady hospodářské politiky Československé republiky, může příslušný hlavní arbitr podle § 22 odst. 3 vládního nařízení na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutí změnit anebo je zrušit a buď přikázat spor k novému projednání nebo učinit jiné opatření. Hlavní arbitr může rozhodnutí sporu změnit nebo zrušit v předsmluvních sporech nejpozději do 30 dnů, v majetkových sporech do 60 dnů od právní moci rozhodnutí sporu (§ 45).
§ 58.
(1) Návrh, aby hlavní arbitr použil svého práva změnit nebo zrušit rozhodnutí sporu (§ 57), může podat jen vedoucí některé ze stran.
(2) Návrh na přezkoumání se podává u hlavního arbitra arbitráže, která rozhodla. Stejnopis návrhu musí být zaslán druhé straně.
(3) Návrh na přezkoumání rozhodnutí sporu musí obsahovat:
a) označení rozhodnutí, jehož změna nebo zrušení se navrhuje,
b) údaj, který právní předpis nebo které zásady hospodářské politiky Československé republiky byly rozhodnutím porušeny, a stručné vylíčení, v čem porušení spočívá,
c) označení skutečnosti, právních předpisů a důkazů,
d) návrh rozhodnutí,
e) prohlášení, že stejnopis návrhu byl zaslán druhé straně,
f) podpis navrhovatele.
(4) K návrhu na přezkoumání navrhovatel připojí doklad o zaplacení arbitrážního poplatku za přezkoumání rozhodnutí, po případě další potřebné doklady, pokud nejsou ve spise.
(5) Návrh musí být podán do 15 dnů od právní moci rozhodnutí sporu (§ 45). Opožděný návrh hlavní arbitr odmítne. Tím však není dotčeno oprávnění hlavního arbitra přezkoumat rozhodnutí sporu z vlastního podnětu (§ 57).
§ 59.
(1) Pro rozhodnutí hlavního arbitra (§ 57) platí přiměřeně ustanovení o rozhodnutí sporu.
(2) Rozhodnutí hlavního arbitra mimo to obsahuje:
a) označení přezkoumaného rozhodnutí a jeho podstatný obsah,
b) výsledek přezkoumání, zejména zda a který právní předpis nebo která zásada hospodářské politiky Československé republiky byly rozhodnutím sporu porušeny,
c) výrok zda, pokud a jak se přezkoumané rozhodnutí mění, či zda se zrušuje a spor přikazuje k novému projednání nebo zda se činí jiné opatření a jaké, po případě zda se návrhu nevyhovuje.
(3) Nevyhoví-li hlavní arbitr návrhu, aby změnil nebo zrušil rozhodnutí sporu, sdělí stranám důvody, pro něž nebylo návrhu vyhověno.
§ 60.
Zruší-li hlavní arbitr rozhodnutí sporu a přikáže-li spor k novému projednání, je arbitr, který spor nově projednává, vázán názorem uvedeným v rozhodnutí hlavního arbitra. Je-li třeba, arbitr rozhodne i o arbitrážním poplatku za přezkoumání rozhodnutí sporu.
§ 61.
(1) Považuje-li hlavní arbitr žádost o změnu nebo zrušení rozhodnutí učiněného podle § 22 odst. 3 vládního nařízení za důvodnou, vyhoví jí. Jinak ji, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 2, hlavní arbitr při krajském národním výboru předloží se spisem a se svým vyjádřením radě krajského národního výboru; hlavní arbitr republiky Československé (hlavní arbitr pro Slovensko) zašle takovou žádost ministru (pověřenci) nadřízenému straně, která žádost podala, a sdělí při tom své stanovisko. Setrvá-li ministr (pověřenec) na žádosti, předloží ji vládě (sboru pověřenců).
(2) Ve sporech rozhodnutých na podkladě pověření podle § 11 vládního nařízení předloží hlavní arbitr arbitráže, která rozhodla, žádost (odstavec 1) se spisem a se svým vyjádřením hlavnímu arbitru arbitráže, která dala pověření; tento hlavní arbitr může žádosti vyhovět, považuje-li ji za důvodnou.
X.
Závěrečná ustanovení.
§ 62.
Všechny orgány a osoby jakkoli činné v arbitrážním řízení jsou povinny učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno v tajnosti.
§ 63.
Zrušuje se vyhláška hlavního arbitra republiky Československé č. 250/1955 Ú. l., kterou se vydává arbitrážní řád projednávání a rozhodování sporů.
§ 64.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1957.
Hlavní arbitr republiky Československé:
Dr. Dohnal v. r.
*) Vládní nařízení č. 76/1950 Sb., o odměně a náhradě hotových výloh stálých přísežných znalců a tlumočníků a vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 404/1950 Ú. l. I, kterou se stanoví sazby odměn stálých přísežných znalců a tlumočníků.
*) Vyhláška ministra financí č. 372/1953 Ú. l., o příkazech k vybrání. Místo zrušeného příkazu k úhradě se jako doklad připojí arbitrážní rozhodnutí opatřené doložkou vykonatelnosti.