epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Vyhláška ze dne 8.12.1961, kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb. o dani z příjmů obyvatelstva

    12.12.1961 | Sbírka:  146/1961 Sb. | Částka:  68/1961ASPI

    Vztahy

    Nadřazené: 145/1961 Sb.
    Pasivní derogace: 389/1990 Sb., 215/1988 Sb., 14/1982 Sb., 152/1980 Sb., 110/1971 Sb., 96/1968 Sb.
    146/1961 Sb.
    VYHLÁŠKA
    ministerstva financí
    ze dne 8. prosince 1961,
    kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva
    Změna: 96/1968 Sb.
    Změna: 110/1971 Sb.
    Změna: 152/1980 Sb.
    Změna: 14/1982 Sb.
    Změna: 215/1988 Sb.
    Ministerstvo financí stanoví podle § 26 odst. 2 zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva (dále jen "zákon"):
    ODDÍL I
    Daňová povinnost
    K § 2
    (1) Fyzické osoby, které mají v Československé socialistické republice bydliště nebo se tu zdržují aspoň jeden rok, podléhají bez ohledu na státní občanství dani z příjmů z tuzemska i z ciziny. Fyzické osoby, které nemají v Československé socialistické republice bydliště, ani se tu nezdržují aspoň jeden rok, podléhají dani jen z příjmů, jejichž zdroj je v Československé socialistické republice.
    (2) Příjmy pobírané z ciziny se od daně osvobozují, pokud byly v cizině zdaněné stejnou nebo obdobnou daní. Toto ustanovení se nepoužije na příjmy ze států, s nimiž Československá socialistická republika dojednala smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Pokud se příjmy pobírané z ciziny mohou zdanit podle smluv o zamezení dvojího zdanění i v druhém smluvním státě, v němž je jejich zdroj, odečte se na žádost poplatníka od daně vypočítané v tuzemsku daň zaplacená v cizině. Suma daně, která se odečte, nemůže však překročit sumu daně, kterou podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění může vybrat stát, z něhož se příjem pobíral, ani poměrnou část československé daně vypočítané z ročního úhrnu všech příjmů podrobených dani, připadající na celkový příjem přijatý z ciziny. Cizí měny se na účely této daně přepočítávají na československé koruny podle zvláštního předpisu.
    (3) Dani podrobenými příjmy jsou jak příjmy peněžní, tak naturální. K naturálním příjmům patří jak hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě, tak plnění v pracovních výkonech nebo jakýchkoli jiných majetkových výhodách.
    (4) Dani podléhají zejména příjmy z živností, řemesel a jiných výdělečných činností, jestliže nejsou provozovány v pracovním nebo jemu podobném poměru, příjmy z domovního majetku, z pozemků, které nejsou součástí zemědělské výroby podrobené zemědělské dani, jakož i příjmy z využití majetkových předmětů a práv. Dani podléhají rovněž úroky z cenných papírů a půjček, ne však úroky z úsporných vkladů a úroky z devizových účtů fyzických osob zřízených v devizových bankách a vedených jako depozitum v cizí měně.
    (5) Dani podléhají též příjmy z prodeje a využívání sbírek, které poplatník získal sběratelskou činností. Za sběratelskou činnost se z hlediska zdanění považuje opatřování jednotlivých předmětů (sběrem, nákupem, nálezem a pod.) včetně jejich případné úpravy a uspořádání do souboru - sbírky. Základem daně je v těchto případech rozdíl mezi celkovým příjmem a výdaji vynaloženými na jeho dosažení za běžný rok též za roky předcházející.
    (6) U dědiců po osobách literárně a umělecky činných, vyjma vdov a nezletilých dětí po těchto osobách, podléhají dani příjmy ze zděděných autorských práv a jejich využití, jakož i příjmy z prodeje majetkových předmětů, které zhotovil zůstavitel (např. obrazy, sochy). Při zdaňování příjmů z prodeje zděděných majetkových předmětů započte se do základu daně toliko rozdíl mezi příjmem z realizace a hodnotou zjištěnou při projednávání dědictví.
    (7) Do zdanitelného příjmu se nezapočítávají:
    a) pojistné náhrady přijaté podle pojistné smlouvy o osobním a majetkovém pojištění, popřípadě z povinného pojištění,
    b) částky přijaté z dědictví, darem nebo jiným bezúplatným věnováním, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6,
    c) částky přijaté ze zcizení majetku patřícího poplatníkovi, nejde-li o prodej podle odstavce 5 a o prodej spekulační (srov. odstavec 20),
    d) výhry na losy a výherní vkladní knížky a příjmy ze sázek a her,
    e) náhrada za utrpěnou škodu,
    f) úhrady na osobní potřeby podle zákona o právu rodinném (i mezi rozvedenými manžely) a státní dětské příspěvky (§ 11 až 14 zákona č. 69/1952 Sb.),
    g) podpory poskytované kulturními fondy zřízenými podle § 73 zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském,
    h) příjmy z československých státních cen, z československých veřejných soutěží, čestné důchody národních umělců a příjmy osvobozené podle zvláštních zákonných ustanovení,
    i) příjmy ze sběru léčivých rostlin vykupovaných farmaceutickými závody,
    j) příjmy z organizovaného sběru odpadových surovin uskutečňovaného školní mládeží a dětmi připravujícími se na budoucí povolání,
    k) příjmy nepřesahující 6 000 Kčs: ze sběru odpadových surovin prováděného jinými osobami, než které jsou uvedeny pod písmenem j), z prodeje sena sklizeného na jiných pozemcích, než na kterých občané provádějí zemědělskou výrobu zakládající povinnost k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby, ze sběru lesních plodin a z chovu a sběru slimáků.
    K § 4
    Zdaňovací období
    (8) Přestane-li poplatník během roku vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastane úplný zánik jeho daňové povinnosti, může mu být daň vyměřena ještě před uplynutím roku, v němž jeho daňová povinnost zanikla. Daň je v tomto případě splatná do 15 dnů po doručení platebního výměru.
    K § 5
    Základ daně
    (9) Při stanovení základu daně přihlíží se jen k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje. Při zdanění příjmů ze spekulačních prodejů se postupuje podle odstavce 20. Pokud je zdanitelný příjem výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, může orgán vykonávající správu daně rozdělit základ daně na tolik částí, po kolik let tato činnost trvala, nejvíce však na tři části. Daň z celkového příjmu se v těchto případech určí součtem daně vypočítané ze základů rozdělených na jednotlivé roky.
    (10) K pohledávkám a zásobám na počátku a na konci roku se nehledí. Při zániku daňové povinnosti zdaní se však zbylé zásoby spolu s příjmem dosaženým v roce, v němž daňová povinnost zanikla. Zbylé zásoby se ocení částkou, jaké by se pravděpodobně dosáhlo při jejich realizaci v době zániku daňové povinnosti. Totéž platí o pohledávkách, nejsou-li nedobytné. Budou-li zásoby, které byly zdaněny při zániku daňové povinnosti, později převedeny bezplatně organizaci socialistického sektoru, vyloučí národní výbor na žádost poplatníka podanou nejpozději do tří let od konce roku, v němž k zdanění došlo, hodnotu původně zdaněných zásob ze základu daně a vyměření daně opraví.
    (11) Celkovým příjmem poplatníka se rozumí úhrn příjmů ze všech příjmových zdrojů. U příjmů z výdělečné činnosti je poplatníkem osoba, která tuto činnost vykonává a pobírá z ní příjmy. Na osobu, která vypomáhá ve výdělečné činnosti poplatníka, se celkový dosažený příjem z této činnosti nerozděluje. Odměna za výpomoc je u této osoby samostatným zdanitelným příjmem. Pokud výdělečnou činnost vykonává společně více osob nebo pokud se na příjmu z využití majetkových předmětů a práv podílí více osob, tvoří jeden daňový subjekt a daň se vypočítá kterékoli z nich. Mimo příjmů ze společné výdělečné činnosti a z příjmu z budov, které plynou manželům (druhovi a družce) a jejich nezletilým dětem, se ostatní příjmy nesčítají a nezdaňují společně, ale daň se vypočítá a předepíše vždy té osobě, která pobírá příjem podrobený dani. Pokud má však jedna osoba různé druhy příjmů, spočítají se jí a zdaní všechny tyto příjmy dohromady.
    (12) Každá z osob společně zdaněných je zavázána rukou společnou a nerozdílnou zaplatit celou předepsanou daň.
    (13) U poplatníků, kteří vedou o své činnosti účetní zápisy odpovídající předpisům o účetní evidenci, je daňovým základem rozdíl mezi výnosy a náklady za kalendářní rok, za který se daň vyměřuje. Přitom se posuzují jednotlivé položky výnosů a nákladů co do zdanitelnosti a odčitatelnosti stejně jako příjmy a výdaje poplatníků, kteří účetní zápisy nevedou.
    (14) Výdaji vynaloženými na dosažení příjmu jsou výdaje, které souvisí s některým pramenem příjmu a musely být učiněny, aby příjmu z tohoto pramene bylo dosaženo. Takovými výdaji jsou například u řemeslníků a živnostníků výdaje na suroviny a materiál, výdaje na nájemné a udržování zvláštních provozních místností, výdaje na otop, elektrický proud, pohonné hmoty a výdaje na běžnou opravu inventáře, u povozníků výdaje na udržování tažných zvířat, na nájemné a udržování stájí, na opravu inventáře apod.
    (15) Výdaji vynaloženými na dosažení příjmu nejsou však výdaje na osobní potřebu poplatníka a jeho rodiny, mzdy a odměny vyplacené manželce a jiným vyživovaným osobám, které pomáhají poplatníkovi v jeho výdělečné činnosti, výdaje na zlepšení a rozmnožení poplatníkova majetku, odpisy pro opotřebení nebo znehodnocení, ztráty na majetku, pojistné všeho druhu (s výjimkou poplatníkova příspěvku na nemocenské pojištění za jeho zaměstnance), daně a poplatky (s výjimkou domovní daně a dřívější živnostenské daně), pokuty, penále apod.
    (16) Převyšují-li výdaje vynaložené na dosažení příjmu z určitého pramene příjem z tohoto pramene dosažený, lze je odečíst od celkového příjmu poplatníkova jen do výše příjmu dosaženého z tohoto pramene. Nelze tedy ztrátu utrpěnou u některého příjmového pramene kompenzovat s příjmy z ostatních pramenů. Má-li poplatník více budov, lze považovat všechny budovy téhož druhu (například dva činžovní domy, nikoli však činžovní dům a rodinný dům, z něhož se vyměřuje domovní daň podle zastavěné plochy) patřící témuž vlastníku za jeden pramen příjmů. Za tohoto předpokladu lze odečítat ztrátu z jednoho domu od výnosu druhého domu.
    (17) Příjmem z budov se rozumí skutečně přijaté nájemné ve smyslu § 10 zákona o domovní dani. Příjmem z budov proto není cena užívání budov anebo jejich částí, které poplatník užívá se svou rodinou nebo které přenechal jiným osobám k užívání zdarma. Rovněž není příjmem z budov cena užívání bytů služebních a naturálních přenechaných zaměstnancům poplatníka zdarma nebo za plat včítaný do mzdy, pokud výdaje na tyto zaměstnance lze považovat za výdaje vynaložené na dosažení dani podrobeného příjmu. Příjmem z budov je však úplata placená domovníkem za větší byt, než jaký mu jako naturální přísluší.
    (18) Jako výdaje vynaložené na dosažení příjmů z budov lze odečíst od nájemného zaplacenou domovní daň, dále výdaje vynaložené na udržování a správu budov a na úroky z hypotekárních dluhů. U budov, z nichž se odvádí nájemné na zvláštní účty nájemného u státních spořitelen, odečte se též částka převedená z těchto účtů na účty oprav. Jako výdaje vynaložené na dosažení příjmů nelze odečíst amortizaci a pojistné z pojištění budov. Není-li budova zcela pronajata, lze výdaje odečíst od nájemného jen poměrnou částí připadající na pronajatou část budovy.
    (19) Nemůže-li poplatník výdaje vynaložené na dosažení příjmů prokázat hodnověrnými doklady nebo jde-li o poplatníky, kteří si výdaje obvykle nezaznamenávají a doklady neuschovávají, lze výdaje odečíst od dosaženého příjmu paušální částkou, a to:
    a) u příjmu z podnájmu až do výše dvou třetin,
    b) u příjmu ze sběratelské činnosti a ze svozu dřeva z oblastí postižených kalamitou až do 50%,
    c) u příjmu z činnosti provozované po živnostensku až do 30 %,
    d) u příjmů za prodej preparovaných zvířat a za přechodné ubytování až do 30%,
    e) u příjmů v ostatních případech výše neuvedených až do 10%.
    (20) Dani podléhají příjmy ze spekulačního prodeje. Za příjmy ze spekulačního prodeje se považují příjmy z realizace předmětů, které si poplatník opatřil s cílem se ziskem je prodat nebo směnit. Základem daně je rozdíl mezi cenou zcizovací a mezi pořizovacími nebo výrobními a nabývacími výdaji za běžný rok i léta dřívější.
    ODDÍL II
    K § 7
    Sazba daně
    (21) Pro výpočet daně se základ zaokrouhluje na 100 Kčs nahoru.
    (22) Daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
    K § 8
    (23) Daň se zvýší, provozuje-li poplatník jakoukoli výdělečnou činnost po živnostensku, tj. soustavně a s úmyslem dosáhnout zisku. Pro daňovou povinnost není rozhodující, zda jde o činnost provozovanou na základě živnostenského oprávnění, či bez tohoto oprávnění. Nerozhoduje také, zda živnost je výlučným povoláním poplatníkovým, či zda ji provádí jako vedlejší povolání, a to popřípadě i vedle zaměstnání vykonávaného v pracovním poměru. Při stanovení výše přirážky se přihlédne pouze k příjmům z výdělečné činnosti provozované po živnostensku, jsou-li s těmito příjmy zdaňovány současně i příjmy z jiných pramenů.
    (24) Zvýšení daně podle § 8 se nepředepisuje poplatníkům, kteří provádějí výdělečnou činnost jen ojediněle a v nepatrném rozsahu, dále poplatníkům, kteří provozují soukromé vyučování (cizím jazykům, hudbě apod.), lékařům, dentistům a jiným příslušníkům tzv. svobodných povolání a mistrům houslařům. Zvýšení daně podle § 8 se dále nepředepisuje kamelotům, neprodávají-li noviny a časopisy ve vlastních novinových stáncích a nepřesahuje-li základ daně z příjmů obyvatelstva částku 15 000 Kčs.
    (25) Byla-li živnost provozována pouze část roku, stanoví se minimální částka zvýšení podle § 8 přiměřeně době, po kterou byla živnost v roce provozována. Byla-li živnost provozována například od 15. ledna do 10. září, sníží se minimální částka z 800 Kčs na 600 Kčs, neboť v říjnu až prosinci nebyla živnost provozována. U sezónních živností (například sadařství) k takovéto úpravě nedojde.
    K § 9
    Stanovení daně paušální částkou
    (26) Za drobné živnostníky se pro účely vyměření daně považují poplatníci, u nichž podle skutečnosti za poslední dva roky nebo podle předpokladu na běžný rok základ daně nepřesáhl a nepřesáhne částku 20 000 Kčs. Provozovateli lidové zábavy jsou zejména provozovatelé houpaček, kolotočů, střelnic apod; stejně se posuzují i poplatníci vykonávající výdělečnou činnost na základě vydaného povolení. 1)
    (27) Paušální částku stanoví národní výbor podle rozsahu provozované činnosti, očekávaného příjmu a se zřetelem na ostatní skutečnosti rozhodné pro zdanění, zejména též s přihlédnutím k zvýšení daně podle § 8 a 10 a snížení daně podle § 10.
    K § 10
    Zvýšení a snížení daně
    (28) Pro zvýšení a snížení daně je rozhodný stav 31. prosince roku, za který se daň vyměřuje. Zanikla-li daňová povinnost před uplynutím roku, za který se daň vyměřuje, je rozhodný stav v době zániku daňové povinnosti.
    (29) Za vyživované osoby se uznávají:
    a) - nezletilé a zletilé děti poplatníka (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), jimž náleží přídavky na děti nebo výchovné, pokud žijí s poplatníkem v společné domácnosti. Pokud v uvedených případech náleží přídavky na děti nebo výchovné ve výši určené na dvě nebo více dětí, uzná se z celkového počtu těchto dětí pro účely této daně za vyživovanou osobu pouze jedno dítě;
    - nezletilé děti (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), jimž nenáleží přídavky na děti nebo výchovné, pokud žijí s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na výši vlastního příjmu;
    - zletilé děti (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), jimž nenáleží přídavky na děti nebo výchovné, pokud žijí s poplatníkem ve společné domácnosti a pokud nemají vlastní příjem přesahující 8 280 Kčs ročně;
    b) - manželka nebo družka, případně manžel nebo druh, pokud žijí s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na jejich vlastní příjem;
    c) - děti z rozvedeného manželství, děti z manželství, v němž poplatník - aniž by byl rozvedený - nežije s manželem ve společné domácnosti, a děti narozené mimo manželství, pokud nežijí s poplatníkem ve společné domácnosti, jakož i manželka (manžel), která je s poplatníkem rozvedená nebo i bez rozvodu s ním nežije ve společné domácnosti, pokud jim poplatník platí výživné určené nebo schválené soudem. Pokud výživné neurčil nebo neschválil soud, uznávají se tyto osoby za vyživované poplatníkem, pokud jim platí výživné aspoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za ním vyživované. Manželka a zletilé děti, jimž poplatník platí výživné, se však uznávají za jím vyživované jen tehdy, pokud nemají vlastní příjem přesahující 8 280 Kčs ročně;
    d) - jiné osoby, tedy také osoby, které nejsou s poplatníkem v příbuzenském vztahu, pokud žijí s ním ve společné domácnosti a pokud nemají vlastní příjem přesahující sumu 8 280 Kčs ročně.
    Přechodný pobyt osob uvedených pod písmeny a) a b) mimo společnou domácnost s poplatníkem není na závadu tomu, aby tyto osoby byli uznané za jím vyživované.
    Při určení výše příjmu osob, které se uznávají za vyživované, se nepřihlíží ke zvýšení důchodu pro nemohoucnost, k přídavkům na děti a na výchovné, k mateřskému příspěvku, k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, výživnému poskytovanému dítěti, k sirotčímu důchodu, u dětí připravujících se na budoucí povolání ke stipendiu, pokud nemá povahu náhrady výdělku, k hodnotě bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytované stravy a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání, k hodnotě naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností přes prázdniny, a k příležitostným výdělkům.
    (30) Děti, jimž nenáleží přídavky na děti nebo výchovné, se uznávají za vyživované osoby za předpokladu, že jsou splněny podmínky jejich uznání a poplatník předloží národnímu výboru ve lhůtě na podání přiznání k dani za uplynulý rok prohlášení o tom, že jemu ani jiné osobě nebo organizaci nenáleží přídavky na tyto děti ani výchovné.
    (31) Táž osoba může být uznána za vyživovanou osobu pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Daň se sníží jen tehdy, nebyla-li poplatníkovi z téhož důvodu snížena daň ze mzdy nebo zemědělská daň.
    K § 12
    Daněprosté minimum
    (32) Přesahuje-li základ daně 2400 Kčs, vyměří se daň z celé částky, nikoli jen z částky přesahující 2400 Kčs.
    K § 13
    Sleva na dani
    (33) Za invalidního se považuje živnostník, který pobírá invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo jehož zdravotní stav odpovídá podmínkám pro přiznání takového důchodu.
    (34) Za přestárlého se považuje živnostník, který v roce rozhodném pro zdanění dokončil 65. rok svého věku.
    (35) Skutečnosti odůvodňující slevu daně je třeba uplatnit v přiznání k dani z příjmů obyvatelstva za příslušný rok. Zároveň je poplatník povinen prokázat skutečnosti odůvodňující nárok na snížení daně. Invalidita se prokazuje rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečně invalidního důchodu nebo posudkem vedoucího lékaře posudkové služby sociálního zabezpečení. Je-li invalidita trvalého rázu, platí posudek jednou předložený i na léta příští.
    ODDÍL III
    Všeobecná ustanovení
    K § 15
    Přiznání
    (36) Přiznání do 31. ledna je povinna podat příslušnému místnímu národnímu výboru (§ 17 zákona a odstavec 42 této vyhlášky) každá fyzická osoba, která měla v uplynulém roce sama, popřípadě s osobami, s nimiž se společně zdaňuje, dani podrobený příjem přesahující po odečtení výdajů vynaložených na jeho dosažení částku 400 Kčs. Mimoto je povinen podat přiznání každý, kdo byl k tomu národním výborem vyzván.
    (37) Jde-li o příjmy z budov, je poplatník (manžel nebo manželka, druh nebo družka) povinen uvést v přiznání též příjmy z budov druhého manžela (druha nebo družky) a nezletilých dětí, kteří s ním žijí ve společné domácnosti.
    (38) Pobírá-li poplatník příjem z budov, z pronájmu věcí nebo z podnájmu, platí předpis daně provedený ze základu nepřesahujícího 3000 Kčs za jeden kalendářní rok i pro následující rok, jestliže poplatník podáním přiznání nepožádá, aby mu byla daň znovu vyměřena, nebo jestliže nedojde ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně (například ke změně v počtu vyživovaných osob, získání dalšího příjmu podrobeného dani).
    (39) Zvýšení daně podle § 15 odst. 3 se vypočítává z výsledné daně, tj. z daně včetně zvýšení podle § 8 a 10, popřípadě snížení podle § 10.
    K § 16
    (40) Přestal-li poplatník během roku vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastal úplný zánik jeho daňové povinnosti, je povinen zároveň s oznámením podle § 16 zákona podat národnímu výboru též přiznání k dani za běžný rok.
    (41) Oznamovací povinnost se nevztahuje na poplatníky, kteří mají jen nahodilé (jednorázové) dani podrobené příjmy, které se zpravidla neopakují. Povinnost podat přiznání k dani po uplynutí roku není tím však dotčena.
    K § 17
    Vyměření daně
    (42) Zanikla-li daňová povinnost před uplynutím roku, je k vyměření daně příslušný místní národní výbor, v jehož obvodu měl poplatník bydliště v době zániku daňové povinnosti.
    K § 19
    Placení daně
    (43) Rozdíl mezi částkou, kterou byl poplatník povinen zaplatit podle § 20 zákona na zálohách, a částkou, kterou si poplatník vypočetl po uplynutí roku jako svou daňovou povinnost, je povinen zaplatit do 31. ledna.
    (44) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než jak si ji poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru.
    K § 20
    (45) Poslední roční daňovou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl jako daňovou povinnost za uplynulý rok, a po doručení platebního výměru částka stanovená tímto výměrem.
    (46) Je-li daň předepsána platebním výměrem vyšší než daň, kterou si poplatník sám vypočetl, je poplatník povinen doplatit již splatné zálohy na výši odpovídající dani předepsané platebním výměrem, a to do 15 dnů po jeho doručení.
    (47) Podléhal-li poplatník v uplynulém roce dani jen za část roku, vypočte národní výbor, kolik by činila daň, kdyby podléhal dani za celý rok, a podle takto zjištěné roční daňové povinnosti pak stanoví čtvrtletní zálohy na daň za běžný rok.
    (48) Novým poplatníkům může národní výbor stanovit zálohy na daň (§ 20 zákona) přihlížeje k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně (například k počtu vyživovaných osob, k rodinným poměrům). Novým poplatníkům se stanoví zálohy na daň zejména v těch případech, kde by pozdější vybrání daně mohlo být ohroženo.
    (49) Národní výbor může na žádost snížit zálohy na daň, jestliže se dani podrobený příjem poplatníka v běžném roce podstatně snížil proti roku předcházejícímu.
    (50) Zaplacené zálohy se započtou na daň, kterou je poplatník povinen podle § 19 odst. 1 zákona zaplatit do 31. ledna po uplynutí roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě na daň, která bude poplatníkovi vyměřena platebním výměrem.
    (51) Přestal-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastal úplný zánik jeho daňové povinnosti, není povinen platit zálohy na daň počínajíc kalendářním čtvrtletím, které následuje po úplném zániku daňové povinnosti.
    K § 22
    Záznamní povinnost
    (52) Národní výbor může uložit poplatníkům, kteří provozují výdělečnou činnost:
    a) aby vedli denní záznam o tržbách a jiných příjmech z výdělečné činnosti a o výdajích spojených s touto činností, uskutečněných jak v hotovosti, tak prostřednictvím běžného účtu u peněžního ústavu, s uvedením čísel jednotlivých příslušných dokladů;
    b) aby pořadově číslovali počínajíc číslem 1 pro každý rok doklady k záznamu uvedenému pod písm. a);
    c) aby uschovávali záznamy a doklady uvedené pod písm. a) a b) po dobu pěti roků následujících po roku, kterého se týkají.
    (53) Záznamní povinnost uloží národní výbor zejména v případech, kdy poplatník vykonává výdělečnou činnost ve větším rozsahu, kdy je ztížena kontrola zdanitelných příjmů (například provozovna ve větším městě, druh obchodu) nebo kdy je nebezpečí daňového úniku.
    K § 24
    Součinnost
    (54) Socialistické organizace jsou povinny na výzvu národního výboru srážet zálohy na daň z příjmů obyvatelstva při výplatách úhrad jednotlivým poplatníkům za dodávky zboží, práce a služby, jde-li o úhrady nepodrobené dani ze mzdy, dani z literární a umělecké činnosti nebo dani zemědělské. Povinnost srážet zálohy na daň z příjmů obyvatelstva neuloží národní výbor tehdy, jde-li o úhrady za dodávky zemědělských výrobků (včetně léčivých rostlin), za dodávky lesních plodin (borůvek, hub apod.) a za sběr odpadových surovin.
    (55) Národní výbor může uložit, aby srážka byla provedena až do výše 50 % vyplacené úhrady; přitom uvede, na který účet se má srážka odvést. Srážka se neprovede, nečiní-li úplata za celou sjednanou dodávku, práci nebo službu více než 400 Kčs.
    (56) Sraženou zálohu odvede vyplácející organizace národnímu výboru příslušnému podle bydliště příjemce s uvedením, že jde o zálohovou srážku na daň z příjmů obyvatelstva, a uvede přesnou adresu příjemce a částku výplaty, ze které byla záloha sražena. Sraženou zálohu je nutno odvést, činí-li více než 200 Kčs, nejpozději do 3 dnů po provedení výplaty, jinak nejpozději do 3 dnů po uplynutí měsíce, v němž byla výplata provedena.
    (57) Národní výbor je dále oprávněn uložit socialistické organizaci, aby poukazovala úhradu poplatníkovi za jeho dodávky, práce nebo služby, přesahuje-li částku 100 Kčs, na jediný běžný účet poplatníka zřízený u státní spořitelny, v jejímž obvodu má poplatník bydliště. Před poukázáním úhrady na jediný běžný účet poplatníka provede vyplácející organizace srážku zálohy na daň z příjmů obyvatelstva podle odstavců 54 až 56 této vyhlášky.
    ODDÍL IV
    Závěrečná ustanovení
    K § 28
    (58) Platby na živnostenskou daň za rok 1961 se započtou na úhradu daně z příjmů obyvatelstva za rok 1961. Platby na živnostenskou daň za rok 1960 a léta dřívější, jestliže došly v roce 1961, odečtou se od dosažených příjmů při vyměření daně za rok 1961.
    Účinnost
    (59) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1962; použije se jí poprvé při vyměření daně z příjmů obyvatelstva za rok 1961.
    První náměstek ministra:
    inž. Sucharda v. r.
    1) Podle zásad č. 20/1965 Zb. pro poskytování některých služeb a oprav na základě povolení národního výboru, podle vyhlášky č. 104/1965 Zb. o soukromém vyučování v oboru umění a v oboru cizích jazyků se změnami podle zákonů č. 146/1971 Zb. příl. B, pol. 26 a č. 159/1971 Zb. příl. D, pol. 25 a podle § 6 ods. 2 vyhlášky č. 13/1968 Zb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, ve znění vyhlášky č. 105/1971 Zb.

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 06.06.2023Digitální služby (online - živé vysílání) - 6.6.2023
    • 07.06.2023Vyjednávání s prvky mediace (online - živé vysílání) - 7.6.2023
    • 09.06.2023Nové stavební právo a jeho velká věcná novela od 1. 7. 2023 (online - živé vysílání) - 9.6.2023
    • 14.06.2023Asertivita, řešení problému, řešení konfliktu a jejich prevence (online - živé vysílání) - 14.6.2023
    • 22.06.2023Aktuální otázky ochrany spotřebitele (online - živé vysílání) - 22.6.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2023)
    • Novinky v IT právu a e-commerce pro rok 2023
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Na co se budou zaměřovat finanční úřady v roce 2023?
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Změny v oblasti zdanění od roku 2023
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.06.2023XXX. Konference Karlovarské právnické dny
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Exekuce
    • 10 tipů, jak se nespálit při výběru dodavatele fotovoltaiky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., právník, externí pedagog PF UK v Praze, státní zástupce působící na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 8 - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
    • Lze ve smlouvě sjednat předání díla prostřednictvím právní fikce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Exekuce

    Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo...

    Náhrada škody způsobené státem

    Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

    Chybné posouzení dovolání

    Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil,...

    Zásada kontradiktornosti řízení a náklady řízení

    Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny...

    Poskytnutí informací

    Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.