Vyhláška ze dne 13.12.1972 o pokladních operacích v socialistických organizacích

29.12.1972 | Sbírka:  118/1972 Sb. | Částka:  33/1972ASPI

Vztahy

Nadřazené: 21/1971 Sb., 144/1970 Sb.
Aktivní derogace: 208/1964 Sb.
Pasivní derogace: 513/1991 Sb., 91/1980 Sb., 10/1978 Sb.
118/1972 Sb.
VYHLÁŠKA
předsedy Státní banky československé a federálního ministerstva financí
ze dne 13. prosince 1972
o pokladních operacích v socialistických organizacích
Změna: 10/1978 Sb.
Změna: 91/1980 Sb.
Předseda Státní banky československé podle § 7 odst. 5 písm. f) zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, a federální ministerstvo financí v dohodě s Federálním statistickým úřadem podle § 35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, stanoví:
ODDÍL I
Obecná ustanovení
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
(1) Tato vyhláška upravuje provádění pokladních operací s penězi v hotovosti (dále jen "hotovost") v socialistických organizacích 1) (dále jen "organizace"), jakož i jejich dokumentaci a evidenci.
(2) Pokladní operace Státní banky československé (dále jen "banka") se řídí zvláštními pokyny předsedy banky.
§ 2
Základní povinnosti organizací při provádění pokladních operací
Při provádění pokladních operací jsou organizace povinny zejména:
a) přispívat k plynulému a rychlému oběhu hotovostí zajišťováním vhodné hodnotové skladby jak při jejich výběrech, tak i při jejich výplatách,
b) dodržovat termíny a místo výběrů hotovostí na výplatu mezd 2) dohodnuté s bankou v návaznosti na určené termíny výplat mezd,3)
c) odvádět všechny hotovosti přesahující výši limitu pokladního zůstatku na svůj účet u peněžního ústavu,
d) uvádět na dokladech, na jejichž podkladě vybírají nebo odvádějí hotovosti, popř. poukazují částky peněz k výplatě v hotovosti, symboly podle předpisu o platebním styku 4) a používat hotovostí pro účely, pro něž byly vybrány anebo z přijatých hotovostí zadrženy; jestliže jich bylo výjimečně použito na jiný než vyznačený účel, zpřesnit údaj o jejich účelovém použití při příštím výběru hotovostí,
e) vést analytickou evidenci o pokladních operacích,
f) zajišťovat provádění pokladních operací odděleně od účetní služby, pokud organizace, popř. její složka má alespoň dva placené pracovníky; tato povinnost neplatí pro prodejny, závody veřejného stravování a provozovny služeb,
g) zajišťovat bezpečnost hotovostí při manipulaci s nimi, jejich úschově a přesunech,
h) předkládat bance potřebné doklady, poskytovat jí požadované informace a umožnit prověrky na místě,
i) inventarizovat pokladní hotovosti v pokladnách organizace, popř. jejích složek,5)
j) kontrolovat provádění a dokumentaci pokladních operací.
ODDÍL II
Provádění a dokumentace pokladních operací
§ 3
Zřizování pokladen a ustanovení pokladníka
(1) K provádění pokladních operací se v organizacích, popř. v jejich složkách zřizují zpravidla pokladny.
(2) Pokladní operace provádí pracovník organizace, popř. jiná osoba (dále jen "pokladník"). Pokladník musí být k výkonu své funkce (trvalému i přechodnému) písemně pověřen vedoucím organizace a musí s ním být uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti 6) (příloha č. 2).
(3) Předání a převzetí trvalého i přechodného výkonu funkce pokladníka a s tím spojená mimořádná inventarizace 7) pokladní hotovosti se může provést jen na příkaz vedoucího organizace.
(4) Pokladník je povinen zejména
a) prověřit, zda pokladní doklady mají požadované náležitosti (§ 4), zvláště jsou-li podepsány pracovníkem (pracovníky), popř. osobou (osobami), oprávněnou (oprávněnými) vydávat dispozice k pokladním operacím podle příslušných předpisů 8) (dále jen "oprávnění pracovníci"),
b) ověřit si totožnost příjemce hotovostí s výjimkou případů uvedených v ustanovení § 4 odst. 5,
c) potvrdit svým podpisem na pokladním dokladu uskutečnění pokladní operace,
d) vést pokladní knihu (§ 5), vykazovat v ní v určených lhůtách zůstatek hotovostí a sesouhlasovat jeho výši se skutečným stavem hotovostí v pokladně,
e) předávat dokumentaci pokladních operací denně, popř. ve lhůtách stanovených vedoucím organizace příslušnému účetnímu pracovníkovi,
f) hlásit neprodleně vedoucímu organizace pokladní schodky a přebytky.
(5) Pokud funkci pokladníka vykonávají osoby jako dobrovolní funkcionáři společenských organizací, nevztahuje se na ně ustanovení odstavce 2, věta druhá.
§ 4
Pokladní doklady
(1) Pokladní doklady, na jejichž podkladě se provádějí pokladní operace, musí mít tyto náležitosti:
a) název pokladního dokladu,
b) číslo pokladního dokladu,
c) název organizace,
d) datum vyhotovení pokladního dokladu,
e) jméno a adresu plátce nebo příjemce,
f) částku platby číslicemi a slovy,
g) účel platby,
h) podpisy oprávněných pracovníků,
i) podpis pokladníka, popř. i osoby účastnivší se pokladní operace.
(2) Pokladní doklady se musí číslovat podle pořadí zápisů v pokladní knize průběžně buď v jedné řadě za sebou anebo zvlášť příjmové a zvlášť výdajové pokladní doklady v samostatných řadách.
(3) Prodejny, provozovny, závody veřejného stravování, popř. jiné obdobné složky organizací mohou při prodeji zboží a poskytování služeb používat k potvrzování přijatých hotovostí zjednodušených pokladních dokladů, které musí obsahovat alespoň náležitosti podle odstavce 1 písm. b), d) a f), přičemž přijatá částka nemusí být uváděna slovy. Úprava vzorů těchto dokladů musí být schválena orgánem nadřízeným organizaci, který je povinen dbát na to, aby tyto doklady nenabyly charakteru náhražek peněz.
(4) Pokladní doklady musí být před příjmem nebo výplatou hotovostí podepsány oprávněnými pracovníky. Na příjmových pokladních dokladech není podpisů oprávněných pracovníků třeba, jde-li o příjem hotovostí, které je pokladník oprávněn přijímat v rámci výkonu své funkce nebo podle zvláštních pokynů vedoucího organizace. Jména a podpisy oprávněných pracovníků musí být předem písemně oznámeny pokladníkovi a příslušnému účetnímu pracovníkovi.
(5) Pokud zvláštní předpisy 9) nestanoví jinak nebo nejde-li o pokladní operace při koupi valut nebo zlata organizacemi oprávněnými k provádění této činnosti, postupuje se při výplatě hotovostí takto:
a) výdajový pokladní doklad musí být vystaven na jméno příjemce,
b) příjemce nebo jeho zmocněný zástupce potvrdí převzetí hotovosti na výdajovém pokladním dokladu svým podpisem,
c) při výplatě hotovosti příjemci, který není pokladníkovi osobně znám, poznamená pokladník do výdajového pokladního dokladu základní údaje z příjemcova občanského průkazu nebo jiného jej nahrazujícího průkazu totožnosti (druh, číslo),
d) při výplatě zmocněnému zástupci oprávněného příjemce poznamená pokladník kromě základních údajů o totožnosti i údaje o dokladu, podle něhož je zástupce zmocněn k přijetí hotovosti; jde-li o zmocnění jednorázové, připojí se tento doklad k výdajovému pokladnímu dokladu.
(6) Obsahují-li původní doklady (např. faktury, pokladní stvrzenky, cestovní účty apod.) všechny náležitosti pokladních dokladů nebo jsou-li jimi doplněny, lze provádět pokladní operace i na podkladě těchto původních dokladů.
(7) S tiskopisy příjmových pokladních dokladů a dokladů je nahrazujících, které se v organizaci používají při pokladních operacích, je nutno nakládat jako s tiskopisy přísně zúčtovatelnými. Tiskopisy pokladních dokladů a dokladů je nahrazujících, které nelze k provedení a k dokumentaci pokladní operace použít (např. poškozené, chybně vyplněné), je nutno znehodnotit úhlopříčným přeškrtnutím a uložit společně s příslušnými pokladními doklady.
§ 5
Pokladní kniha
(1) Pokladní kniha, do níž se zapisují pokladní operace, musí být vázaná a musí se v ní před prvním zápisem vyznačit:
a) označení pokladní kniha,
b) název organizace,
c) období, kterého se pokladní kniha týká,
d) pořadové očíslování stránek (listů) počínajíc číslem 1 a počet očíslovaných stránek (listů) uvedených v poznámce na začátku nebo na konci pokladní knihy; používá-li se pokladní knihy s perforovanými listy, očíslují se pořadově pevné listy a příslušné perforované listy shodně s nimi,
e) na každé stránce (listu) pokladní knihy předtisk umožňující provádět do určených kolon zápisy v uspořádání podle odstavce 2.
(2) Každý zápis o pokladní operaci v pokladní knize musí obsahovat:
a) datum uskutečnění pokladní operace,
b) číslo pokladního dokladu,
c) stručný popis pokladní operace,
d) částku přijaté či vydané hotovosti.
(3) Zůstatek v pokladní knize vykazuje pokladník buď ke každému dni, v němž se uskutečnila alespoň jedna pokladní operace, anebo ve lhůtách určených písemně vedoucím organizace, nejméně však k poslednímu dni každého měsíce.
(4) Prodejny, provozovny, závody veřejného stravování, popř. jiné obdobné složky organizací, jakož i organizace zálohované, místní národní výbory a jejich složky mohou místo pokladní knihy používat se souhlasem orgánu nadřízeného organizaci jiné písemnosti ji nahrazující (např. pokladní nebo peněžní deník).
§ 6
Opravy v pokladních dokladech a v pokladních knihách
Opravy zápisů v pokladních dokladech a v pokladních knihách, popř. v písemnostech je nahrazujících lze provádět jen způsobem platným pro opravy zápisů v účetních písemnostech.10)
§ 7
Příjem, použití a odvádění hotovostí
(1) Organizace a její složky smějí mít v každé pokladně po skončení pracovního dne nejvýše hotovost 500,- Kčs (limit pokladního zůstatku),11) a to především v drobných penězích. Výši tohoto limitu je oprávněn písemně změnit s přihlédnutím k hospodářské potřebě hotovostí a k bezpečnosti jejich úschovy vedoucí organizace, pokud si změnu limitu nevyhradil orgán nadřízený organizaci.
(2) Nad stanovený limit pokladního zůstatku si organizace mohou ve svých pokladnách ponechat hotovosti,
a) které byly přijaty v době, kdy již nemohly být odvedeny na jejich účet u peněžního ústavu,
b) přijaté do úschovy (depozita).
(3) Pro odvádění hotovostí platí podmínky peněžního ústavu nebo pošty, popř. dohoda či smlouva uzavřená mezi peněžním ústavem nebo poštou a organizací.
(4) Organizace a jejich složky, které vybírají příjmy pro státní rozpočet, jsou povinny odvést přijaté hotovosti na svůj příjmový účet u peněžního ústavu, jakmile přesáhnou částku 200,- Kčs; koncem každého čtvrtletí jsou však povinny odvést tyto hotovosti bez zřetele na výši částky.
(5) V organizacích obchodu a služeb, jakož i v organizacích společenských, které buď přímo nebo prostřednictvím svých složek přijímají tržby v hotovosti, stanoví vedoucí organizace písemně podmínky, za jakých lze z nich hradit jmenovitě určené výdaje. Tyto organizace jsou povinny hlásit pobočkám banky do devátého dne každého měsíce za uplynulý měsíc částku hotovostí použitých z tržeb podle účelu s uvedením symbolu pokladního plánu, a to v členění podle okresů (obvodů).
§ 8
Výběry hotovostí
(1) Organizace vybírají hotovosti ze svého účtu u peněžního ústavu
a) na výplatu mezd,12) peněžitých dávek nemocenského pojištění, přídavků na děti, dávek v mateřství, mateřského příspěvku a na jiné obdobné výplaty (dále jen "výplaty hromadné povahy") způsobem a v termínech dohodnutých s bankou (její pobočkou),
b) na úhradu ostatních výdajů v hotovosti podle zdůvodněné hospodářské potřeby,13)
pokud k tomu nepoužívají hotovostí z přijatých tržeb.
(2) Je-li místem výběru hotovostí na výplaty hromadné povahy pošta nebo jiný peněžní ústav než banka (její pobočka), oznamují organizace k zajištění včasné výplaty tomuto místu výši potřebných hotovostí a jejich skladbu zpravidla dva pracovní dny před uskutečněním jejich výběru. Organizace postupují obdobně i ve vztahu k bance, jestliže o to pobočka banky požádá.
(3) Poukazují-li organizace svým místně odloučeným složkám hotovosti na výplaty hromadné povahy dříve než dva pracovní dny před dohodnutým dnem jejich výběru, jsou povinny uvést na dokladech (převodních příkazech, poštovních poukázkách 14) apod.) s bankou dohodnutý den jejich výběru.
(4) Neodpovídá-li skladba organizacemi požadovaných hotovostí potřebám peněžního oběhu, zejména s ohledem na potřebný podíl drobných peněz, jsou organizace povinny upravit tuto skladbu hotovostí podle pokynů vyplácejícího místa.
§ 9
Postup při výplatách hromadné povahy
(1) Výplaty hromadné povahy se provádějí na podkladě zúčtovacích a výplatních listin, které mohou být zároveň výdajovým pokladním dokladem.
(2) Převzetí částek výplat hromadné povahy potvrzují oprávnění příjemci nebo osoby jimi k tomu písemně zmocněné svým podpisem na zúčtovací a výplatní listině. Podpis na tomto dokladu může být nahrazen podpisem na výplatním sáčku nebo na zvláštní stvrzence. Jestliže příjemce nemůže psát nebo číst, osvědčí se provedení výplaty úředním zápisem nebo svědeckým zápisem 15) na zúčtovací a výplatní listině, popř. na zvláštním listě, který se připojí k zúčtovací a výplatní listině. Byla-li částka příjemci zaslána prostřednictvím peněžního ústavu či pošty, je podpis nahrazen stvrzenkou peněžního ústavu či pošty. Tato stvrzenka se připojí k zúčtovací a výplatní listině. Organizace je povinna zajistit řádný oběh a úschovu výplatních sáčků, zvláštních stvrzenek, zmocnění, úředních nebo svědeckých zápisů apod.
(3) Pokud všechny částky uvedené v zúčtovací a výplatní listině nejsou vyplaceny v jednom dnu, vyhotoví se výdajový pokladní doklad vždy na úhrn částek skutečně vyplacených každého dne. Jeho datum, číslo a úhrnnou částku pokladník zapíše v soupisu vyplacených částek (rekapitulaci) podle zúčtovací a výplatní listiny. Pokud částky uvedené v zúčtovací a výplatní listině nemohou být vyplaceny pracovníku v den výplaty proto, že se k ní nemohl dostavit z vážných důvodů, popř. jde-li o pracovníka, který pracuje na vzdáleném pracovišti, a pokud nemohou být vyplaceny ani osobě zmocněné k jejich převzetí, zašle je organizace, popř. její složka pracovníku v den stanovený pro jejich výplatu, popř. nejpozději v nejbližší následující pracovní den.16) Po skončení výplat porovná pokladník soupis vyplacených částek (rekapitulaci) s celkovým součtem zúčtovací a výplatní listiny a potvrdí jeho správnost svým podpisem.
(4) Vedoucí organizace může přípravou a prováděním výplat hromadné povahy písemně pověřit kromě pokladníka (pokladníků) též další pracovníky, s nimiž organizace současně uzavře dohodu o hmotné odpovědnosti. Přípravou a prováděním výplat hromadné povahy nesmějí být pověřováni pracovníci (osoby), kteří je vypočítávají nebo účtují. V těchto organizacích se úhrn částek uvedený v zúčtovací a výplatní listině ihned zapíše jako pokladní vydání. Nevyplacené částky i při tomto způsobu výplaty zašle organizace, popř. její složka způsobem uvedeným v předchozím odstavci.16)
(5) Připadne-li den výplaty na den pracovního klidu, provede organizace výplatu v předcházejícím pracovním dnu.17)
§ 10
Výplaty důchodů a jiných dávek sociálního zabezpečení
(1) Důchody a jiné dávky sociálního zabezpečení vyplácejí pošty a národní výbory měsíčně v termínech dohodnutých mezi ústředím banky, ministerstvy práce a sociálních věcí ČSR a SSR a federálním ministerstvem spojů.
(2) Připadne-li výplatní termín výplat uvedených v předchozím odstavci na sobotu, provede se výplata v předcházejícím pracovním dnu; připadne-li na jiný den pracovního klidu, provede se v příštím pracovním dnu.
§ 11
Zálohy k vyúčtování
(1) V odůvodněných případech poskytují organizace svým pracovníkům nebo složkám na drobné a neodkladné výdaje v hotovosti 18) zálohy k vyúčtování
a) buď v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být vyúčtovány nejpozději do pěti pracovních dnů po splnění účelu,
b) nebo ve výši odpovídající měsíční potřebě jako zálohy stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce.
(2) Pracovníci nebo složky organizací, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty, musí jejich vyúčtování doložit; koncem roku musí předložit vyúčtování tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy v uplynulém roce mohly být zahrnuty ještě do nákladů tohoto roku.
(3) Pracovníci a složky organizací, jimž byly poskytnuty stálé zálohy k vyúčtování, vedou o nich zápisy na předepsaných tiskopisech.
(4) Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí být záloha vrácena nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti. Vydat pracovníkovi nebo složce pro týž účel další jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.
§ 12
Ukládání hotovostí organizací na cestovní vkladní knížky
Zálohované složky rozpočtových organizací a družstev (např. školy v přírodě, pionýrské tábory, zotavovny) a místní (základní) složky společenských organizací mohou v odůvodněných případech a se schválením vedoucího organizace ukládat hotovosti na cestovní vkladní knížky. Vybírat tyto hotovosti může jen pověřený pracovník nebo osoba vedoucím organizace k tomu zvlášť zmocněná.
§ 13
Bezpečnost při manipulaci s hotovostmi, jejich úschově a přesunech
(1) Vedoucí organizace odpovídá za zajištění bezpečnosti při manipulaci s hotovostmi, jejich úschově a přesunech jak uvnitř organizace, popř. jejích složek, tak i mimo ni.
(2) Hotovosti organizace, jakož i jejích složek musí být uschovávány v bezpečných pokladních skříních, popř. v jiných náhradních zařízeních, která musí být uzamčena
a) v době mimo pokladní hodiny vždy,
b) v průběhu pokladních hodin jen pokud jsou umístěna mimo prostor pokladny nebo vzdálí-li se pokladník z prostoru pokladny.
(3) V organizacích, popř. v jejich složkách, které nemohou z vážných důvodů zajistit úschovu hotovostí v pokladních skříních, určí vedoucí organizace, za jakých podmínek lze hotovosti ukládat do jiných náhradních zařízení (např. do přenosných příručních pokladen, uzamykatelných skříní nebo jiných bezpečných zařízení).
(4) V případech určených vedoucím organizace mohou organizace, popř. jejich složky uschovávat, popř. přepravovat též hotovosti jiných organizací, popř. i občanů, jsou-li zvlášť evidovány, odděleně uloženy a příslušně označeny.
(5) Klíč od pokladní skříně nebo jiného náhradního zařízení má pokladník. Má-li pokladní skříň více zámků, určí vedoucí organizace, kterým pracovníkům (osobám) budou svěřeny klíče od dalších zámků a jaké jsou jejich povinnosti. Záznamy o přidělování klíčů vede pracovník pověřený k tomu vedoucím organizace.
(6) Duplikáty klíčů od pokladní skříně nebo jiného náhradního zařízení uschovávají organizace, popř. jejich složky na bezpečném místě, určeném vedoucím organizace, v obálce zapečetěné pokladníkem (pokladníky), jemuž (jimž) byly svěřeny originály klíčů.
ODDÍL III
Kontrola pokladních operací
§ 14
Pokladní rozdíly
(1) Za pokladní schodek se považuje zjištěný rozdíl mezi nižším stavem pokladní hotovosti a zůstatkem vykázaným v pokladní knize, popř. v písemnosti ji nahrazující.
(2) Za pokladní přebytek se považuje zjištěný rozdíl mezi vyšším stavem pokladní hotovosti a zůstatkem vykázaným v pokladní knize, popř. v písemnosti ji nahrazující. Na zjištěný přebytek je organizace povinna vystavit příjmový pokladní doklad, který nemusí mít náležitosti podle § 4 odst. 1 písm. e) a h).
Kontrola provádění a dokumentace pokladních operací
§ 15
(1) Vedoucí organizace je povinen určit počet a rozsah systematických a namátkových kontrol provádění a dokumentace pokladních operací včetně období, za která budou provedeny, a to vždy s přihlédnutím k četnosti pokladních operací a k zvláštním podmínkám organizace a jejích složek; termín provedení namátkových kontrol stanoví tak, aby nebyl kontrolovanému místu předem znám.
(2) Při kontrole se přepočítá pokladní hotovost a zjištěný její stav se porovná s údaji v pokladní knize, popř. v písemnosti ji nahrazující; dále se ověří výběry a vklady podle výpisů z účtu organizace u peněžního ústavu a k nim přiložených dokladů, přezkoumá se přípustnost provedených pokladních operací, správnost náležitostí pokladních dokladů, správnost vedení pokladní knihy, popř. písemnosti ji nahrazující, zajištění bezpečnosti při manipulaci s hotovostmi, jejich úschově a přesunech, přezkoumají se příčiny vzniku pokladních rozdílů, jakož i dodržování ostatních ustanovení této vyhlášky.
(3) O provedené kontrole a zjištěných nedostatcích se sepíše protokol, v němž se uvedou jména pracovníků, popř. osob za nedostatky odpovědných. Vedoucí organizace rozhodne o opatřeních k odstranění nedostatků, stanoví termíny, do kdy je třeba opatření provést, a určí pracovníky, popř. osoby odpovědné za splnění opatření.
§ 16
Kontrola dodržování ustanovení této vyhlášky přísluší též orgánům nadřízeným organizacím a příslušným kontrolním, popř. revizním orgánům podle zvláštních předpisů.19)
ODDÍL IV
Závěrečná ustanovení
§ 17
Pokud to zvláštní podmínky v organizacích a jejich složkách budou vyžadovat, upraví podrobněji závazné pracovní a kontrolní postupy při provádění pokladních operací v souhlase s touto vyhláškou vedoucí organizace, popř. orgán nadřízený organizaci (příkazem, organizační směrnicí apod.).
§ 18
Výjimky a odchylky z ustanovení § 2 písm. b) a d), 3, 7 až 10, 11 odst. 1 a 4, 12 a 13 této vyhlášky může povolit ústředí banky. Výjimky a odchylky z ustanovení § 2 písm. e), 4, 5 a 11 odst. 2 a 3 této vyhlášky může povolit federální ministerstvo financí. Výjimky a odchylky z ustanovení § 2 písm. f) může povolit ústředí banky v dohodě s federálním ministerstvem financí.
§ 19
Zrušuje se vyhláška ministra financí a generálního ředitele Státní banky československé č. 208/1964 Sb., o emisních a pokladních operacích.
§ 20
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1973.
(2) Organizace mohou podle výjimek a odchylek povolených podle dosavadních předpisů postupovat nejdéle do 31. prosince 1973.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Potáč v. r.
Ministr financí ČSSR:
Doc. Ing. Rohlíček, CSc. v. r.
Příl.1
zrušena
Příl.2
Doporučený vzor Dohody o hmotné odpovědnosti
Organizace.................................(dále jen "organizace")
ze strany jedné a
s................................................................,

narozený(á) dne..................................................,

bytem............................................................,
(dále jen "pracovník") ze strany  druhé, uzavírají ve smyslu § 176
zákoníku  práce č.  65/1965  Sb.  (úplné znění  č. 42/1970 Sb.) *)
tuto

                  dohodu o hmotné odpovědnosti:

                               I.

     Pracovník  přejímá hmotnou  odpovědnost za  svěřené peníze  v
hotovosti,   které  je   povinen  vyúčtovat   (dále  jen  "svěřené
hotovosti").

                               II.

     Pracovník  se zavazuje  učinit ze  své strany  vše, aby  bylo
zabráněno  ztrátě  nebo  poškození  svěřených  hotovostí a provést
všechna  předepsaná  opatření  k  jejich  uchování  a zabezpečení.
Hrozí-li škoda,  je povinen na ni  pracovník bezodkladně upozornit
svého nadřízeného.

                              III.

     Organizace se zavazuje, že zajistí pracovníku takové pracovní
podmínky,  aby mohl  řádně plnit  své pracovní  úkoly bez ohrožení
zdraví a  majetku; zjistí-li organizace závady,  je povinna učinit
opatření  k  nápravě.  Zjistí-li   pracovník,  že  nemá  vytvořeny
potřebné  pracovní  podmínky,  je  povinen  oznámit  závadu  svému
nadřízenému.

                               IV.

     Za pokladní schodek vzniklý na svěřených hotovostech odpovídá
pracovník.  Pracovník  se  zprostí  odpovědnosti  zcela, popřípadě
zčásti, jestliže prokáže, že pokladní  schodek vznikl zcela nebo z
části bez jeho zavinění.

                               V.

     Pracovník,  který odpovídá  za pokladní  schodek, je  povinen
nahradit pokladní schodek v plné výši.

                               VI.

     Pracovník i  organizace prohlašují, že  v den podepsání  této
dohody není  závad, jež by  zabraňovaly řádnému plnění  pracovních
úkolů.

                              VII.

     Pracovník potvrzuje,  že je seznámen  s pracemi a  s předpisy
potřebnými  pro  řádný  výkon  funkce  pokladníka  na místě, které
zastává, jakož i s předpisy  o své hmotné odpovědnosti. Zároveň se
pracovník  zavazuje příslušné  předpisy dodržovat  a zachovávat  v
tajnosti  předpisy a  opatření,  které  se týkají  bezpečnosti při
manipulaci se svěřenými hotovostmi, jejich úschovy a přesunů.

          V....................dne.....................

    ..............................       ...................
    (razítko organizace a podpisy)       (podpis pracovníka)
	 
Příl.3
zrušena
1) § 14 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění č. 37/1971 Sb.).
2) § 113 odst. 1 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. (úplné znění č. 42/1970 Sb.).
3) Zásady pro určování termínů výplat mezd, reg. v částce 55/1965 Sb. a uveřejněné ve Věstníku ministerstva financí č. 8/1965 pod poř. č. 34.
4) § 44 vyhlášky generálního ředitele Státní banky československé č. 85/1966 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací.
5) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků.
6) § 176 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. (úplné znění č. 42/1970 Sb.), popř. § 45 zákona č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 9 písm. b) a § 10 písm. b) vyhl. č. 155/1971 Sb.
8) § 20 až 26 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění č. 37/1971 Sb.).
9) Např. § 9 zákona č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, ve znění zákona č. 163/1968 Sb., vyhláška ministerstva financí č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům, ve znění vyhlášky č. 136/1969 Sb.
10) Oddíl X vyhlášky federálního ministerstva financí č. 154/1971 Sb., o účetnictví.
11) § 367 písm. c) hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění č. 37/1971 Sb.).
12) § 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, ve znění vyhlášky č. 165/1971 Sb.
13) § 15 a 44 vyhl. č. 85/1966 Sb., vyhláška ministra vnitřního obchodu č. 10/1966 Sb., o nákupu zboží ve vnitřním obchodě socialistickými organizacemi, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, ve znění pozdějších předpisů apod.
14) § 31 odst. 2 Poštovního řádu schváleného výnosem Ústřední správy spojů ze dne 9. 6. 1966, j. zn. P-10562/66.
15) § 240 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. (úplné znění č. 42/1970 Sb.).
16) § 121 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. (úplné znění č. 42/1970 Sb.).
17) Bod 13 Zásad pro určování termínů výplat mezd, reg. v částce 55/1965 Sb. a uveřejněných ve Věstníku ministerstva financí č. 8/1965 pod poř. č. 34.
18) Např. podle vyhl. č. 96/1967 Sb., vyhl. č. 10/1966 Sb. apod.
19) Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole, zákon České národní rady č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly, zákon Slovenské národní rady č. 121/1971 Sb., o lidové kontrole v Slovenské socialistické republice, vyhláška ministra Státní kontroly č. 75/1959 Ú. l., kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost, a vyhláška federálního ministerstva financí č. 163/1971 Sb., o provádění periodických revizí hospodaření.
*) Pozn.: Jde-li o dohodu o hmotné odpovědnosti, kterou uzavírá družstvo se členem družstva, je třeba text doporučeného vzoru odpovídajícím způsobem upravit.