Zákon ze dne 27.2.1990 o volbách do Federálního shromáždění

1.3.1990 | Sbírka:  47/1990 Sb. | Částka:  11/1990ASPI
47/1990 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. února 1990
o volbách do Federálního shromáždění
změna: 208/1990 Sb.
změna: 59/1992 Sb.
změna: 59/1992 Sb., § 55 odst. 4
Změna: 41/2009 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Volby do Federálního shromáždění se konají na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích.
§ 2
(1) Právo volit mají státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří v den voleb dosáhli věku 18 let a zdržují se v den voleb na území některého z volebních krajů.
(2) Právo volit však nemají občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena. 1)
(3) Překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu
a) ochrany zdraví lidu, 2)
b) výkonu trestu odnětí svobody.
§ 3
Poslancem Federálního shromáždění může být zvolen každý státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má právo volit a v den voleb dosáhl věku 21 let.
ČÁST DRUHÁ
Volební území
§ 4
Území pro konání voleb
Volby se konají na území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 5
Volební kraje
Volby se konají podle volebních krajů, které jsou pro účel zjišťování volebních výsledků sdruženy zvlášť pro Českou republiku a zvlášť pro Slovenskou republiku. Území volebních krajů je stanoveno v příloze č. 1 tohoto zákona.
§ 6
Státní mandátové číslo
(1) Počet poslanců Sněmovny lidu volených na území České republiky a počet poslanců Sněmovny lidu volených na území Slovenské republiky určí předsednictvo Federálního shromáždění na základě státního mandátového čísla. Státní mandátové číslo pro volby do Sněmovny lidu se stanoví tak, že se celkový počet občanů zjištěný k 1. lednu roku, ve kterém se konají volby, dělí ústavně stanoveným počtem poslanců Sněmovny lidu.
(2) V každé z obou republik bude voleno tolik poslanců, kolikrát je státní mandátové číslo obsaženo v součtu počtu občanů každé z obou republik. Jestliže se tímto způsobem nepodařilo přidělit všechny mandáty, přikáže se zbývající mandát té republice, která vykáže větší zbytek dělení.
(3) Počet poslanců Sněmovny národů volených na území České republiky a počet poslanců volených na území Slovenské republiky je stanoven ústavním zákonem.
§ 7
Volební okrsky
(1) Pro odevzdávání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích volební okrsky.
(2) Volební okrsky a volební místnost pro každý okrsek stanoví v České republice obecní rada nebo orgán, který plní funkci obecní rady,3) ve Slovenské republice starosta obce (primátor města) nebo starosta městské části4) (dále jen "příslušný orgán obce") nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb.
(3) Volební okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla 1000 voličů. Pro vzdálené části obce lze vytvořit samostatné volební okrsky, je-li v nich alespoň 50 voličů.
(4) Zvláštní volební okrsky mohou být vytvořeny v nemocnicích, porodnicích, sanatoriích, ústavech sociální péče a podobných ústavech a zařízeních nebo v jejich částech, avšak jen tehdy, je-li tam alespoň 100 voličů.
(5) V celách policejního zajištění5) nebo v místech, kde se vykonává vazba, popřípadě kázeňský trest vězení, zabezpečí možnost výkonu volebního práva na základě voličského průkazu ve spolupráci s náčelníkem příslušného zařízení okrsková volební komise, v jejímž obvodu je toto zařízení. Velikost volebního okrsku podle odstavce 3 nemusí být v tomto případě zachována. Tyto osoby volí na základě voličského průkazu, který si vyžádaly, nemají-li v tomto okrsku trvalý pobyt. V případě předvedení příslušný útvar policejního sboru postupuje tak, aby se předvedené osobě umožnil výkon volebního práva.
(6) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být volební okrsky pro tyto volby společné.
ČÁST TŘETÍ
Seznamy voličů a voličské průkazy
§ 8
Zápis do seznamu voličů
(1) Všichni státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají právo volit, budou zapsáni do seznamu voličů podle místa svého trvalého pobytu. 6) Příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří jsou hromadně ubytováni, budou zapsáni do seznamu voličů v obci, na jejímž území je umístěn útvar, ke kterému jsou přiděleni. Velitel útvaru ve spolupráci s obecním (městským) úřadem nebo úřadem, který plní funkci obecního úřadu (dále jen "obecní úřad")7) obce přidělení to neprodleně potvrdí obecnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu těchto příslušníků.
(2) Občané, kteří po sestavení seznamu voličů nabudou nebo pozbudou práva volit, budou dodatečně do seznamu voličů zapsáni nebo z něho vyškrtnuti.
(3) U voličů, u kterých je překážka ve výkonu volebního práva (§ 2 odst. 3), se tato skutečnost v seznamu voličů poznamenává.
(4) Státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který nemá trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky a dostaví se v den voleb do volební místnosti, bude zapsán okrskovou volební komisí do seznamu voličů. Zápis do seznamu voličů komise zaznamená v jeho československém cestovním dokladu.
(5) Každý volič může být zapsán jen v jednom seznamu voličů.
§ 9
Sestavení seznamu voličů
(1) Seznamy voličů sestavuje obecní úřad podle volebních okrsků.
(2) Jde-li o hromadně ubytované příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, sestavuje obecní úřad seznamy voličů na základě podkladů dodaných veliteli útvarů. Obecní úřad dbá na to, aby nebyly vytvářeny volební okrsky, ve kterých jsou v seznamu voličů zapsáni pouze tito příslušníci, nebo ve kterých volí pouze osoby uvedené v § 7 odst. 5.
(3) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být seznamy voličů společné.
§ 10
Vyložení seznamu voličů
(1) Nejpozději 30 dnů přede dnem volby vyloží obecní úřad seznamy voličů, aby do nich mohli občané v úředních místnostech nahlédnout. O vyložení seznamu voličů vyrozumí obecní úřad občany způsobem v místě obvyklým.
(2) V obcích, v nichž je více než 5000 osob zapsaných do seznamu voličů, zařídí obecní úřad, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí.
§ 11
Námitkové řízení
(1) Každý občan může ústně nebo písemně upozornit obecní úřad na chyby a nesprávnosti v seznamu voličů a navrhnout opravu nebo doplnění. Obecní úřad je povinen do 3 dnů buď provést příslušnou opravu v seznamu voličů, nebo občanovi písemně sdělit, z jakých důvodů nelze opravu provést.
(2) Jestliže obecní úřad návrhu nevyhoví, může občan podat návrh8) u příslušného okresnímu (obvodnímu) soudu na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu. soud je povinen rozhodnout do 3 dnů. Podle rozhodnutí soudu provede obecní úřad a v den voleb okrsková volební komise opravu v seznamu voličů. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat.
§ 12
Voličský průkaz
(1) Voličům, kteří nebudou moci volit ve volebním okrsku, v jehož seznamu voličů jsou zapsáni, vydá obecní úřad na jejich žádost voličský průkaz a ze seznamu voličů je vyškrtne.
(2) Voličský průkaz opravňuje k zápisu do seznamu voličů v jiném volebním okrsku pro volbu do Sněmovny lidu. K zápisu do seznamu voličů pro volbu do Sněmovny národů voličský průkaz opravňuje, jde-li o voliče, jehož trvalý pobyt nebo obec přidělení u hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů (§ 8 odst. 1) jej opravňuje k volbě té části poslanců Sněmovny národů, jejíž volba v tomto volebním okrsku probíhá.
ČÁST ČTVRTÁ
Volební orgány
§ 13
Všeobecná ustanovení
(1) Volby do Federálního shromáždění řídí Ústřední volební komise.
(2) Ve volebních krajích řídí volby krajské volební komise. Sídla krajských volebních komisí stanoví příloha č. 1 tohoto zákona.
(3) V okresech řídí volby okresní volební komise. Na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské republiky Bratislavy řídí volby okresní volební komise podle přílohy č. 2 tohoto zákona.
(4) Ve volebních okrscích se zřizují okrskové volební komise.
(5) Členem volební komise může být každý státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má právo volit a u kterého není překážka výkonu volebního práva. Kandidát na poslance Federálního shromáždění nemůže být členem volební komise.
(6) Volební komise se skládají z rovného počtu vyslaných zástupců politických stran8), politických hnutí9) a jejich koalic 10) (dále jen "politické strany"), které podávají samostatnou kandidátní listinu. Jména a příjmení zástupců a náhradníků s uvedením přesné adresy sdělují politické strany tomu, kdo svolává první zasedání volební komise. Prohlášení kandidátní listiny za neplatnou nebo její stažení má za následek zánik členství zástupců této politické strany v příslušné volební komisi. V případě onemocnění, zaneprázdnění nebo zániku funkce člena volební komise, povolá její předseda jeho náhradníka podle pořadí určeného politickou stranou.
(7) Členové volebních komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se při tom řídit zákony a jinými právními předpisy.". Slib skládá člen volební komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu
(8) Volební komise se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny členů nadpoloviční většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.
(9) Volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany. Losování řídí nejstarší člen volební komise.
(10) Zapisovatele Ústřední volební komise jmenuje a odvolává vláda České a Slovenské Federativní Republiky. Zapisovatele krajské volební komise jmenuje a odvolává ministr vnitra příslušné republiky. Zapisovatele okresní volební komise jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze jmenuje a odvolává primátor hlavního města Prahy. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje a odvolává starosta obce, města, městského obvodu nebo městské části (dále jen "starosta") Zapisovatele je třeba určit v dostatečném předstihu tak, aby mohl plnit úkoly podle § 18; při jednání volebních komisí má zapisovatel právo poradního hlasu. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 7.
(11) Ústřední volební komise, krajské volební komise a okresní volební komise si k výpočetnímu zpracování výsledků voleb vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků přidělených k tomuto účelu příslušným orgánem státní statistiky. Tito pracovníci skládají slib ve znění uvedeném v odstavci 7.
§ 14
Ústřední volební komise
(1) Do Ústřední volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu alespoň v jednom volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.
(2) První zasedání Ústřední volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Ústřední volební komise zejména:
a) dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup krajských volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,
c) zjišťuje a uveřejňuje výsledky voleb,
d) odevzdá zápis o výsledku voleb předsednictvu Federálního shromáždění,
e) vydává zvoleným kandidátům osvědčení o zvolení,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.
§ 15
Krajská volební komise
(1) Do krajské volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu v tomto volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.
(2) První zasedání krajské volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 ministr vnitra příslušné republiky.
(3) Krajská volební komise:
a) dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okresních volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,
c) projednává a registruje kandidátní listiny ve volebním kraji,
d) zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji,
e) předá volební dokumenty do úschovy ministerstvu vnitra příslušné republiky,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů, popř. úkoly, kterými ji pověří Ústřední volební komise.
§ 16
Okresní volební komise
(1) Do okresní volební komise deleguje nejpozději 30 dnů přede dnem voleb každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jednoho člena a jednoho náhradníka. První zasedání okresní volební komise svolá přednosta okresního úřadu, v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy.
(2) Okresní volební komise:
a) dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,
c) dohlíží na zpracování výsledků hlasování za volební okrsky,
d) vzniknou-li pochybnosti, má právo vyžádat si od okrskové volební komise vysvětlivky a jiné informace. Zjevné chyby opraví po dohodě s okrskovou volební komisí sama, jinak požádá okrskovou volební komisi, aby se znovu sešla a zjištěné nedostatky odstranila,
e) odevzdává zpracovávané výsledky hlasování za volební okrsky v rámci své působnosti krajské volební komisi.
§ 17
Okrskové volební komise
(1) Každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, má právo delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise, jmenuje členy a náhradníky na neobsazená místa příslušný orgán obce.
(2) Příslušný orgán obce s přihlédnutím k místním podmínkám stanoví nejnižší počet členů okrskové volební komise.
(3) První zasedání okrskové volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 starosta příslušné obce.
(4) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, zřizuje se pro volební okrsek pouze jedna okrsková volební komise.
(5) Okrsková volební komise:
a) zajišťuje průběh hlasování, zejména dozírá na správné odevzdávání hlasovacích lístků a dbá o pořádek ve volební místnosti,
b) sčítá hlasy a sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování, který předloží neprodleně příslušné okresní komisi,
c) ostatní volební dokumenty odevzdá do úschovy obecnímu úřadu.
ČÁST PÁTÁ
ODDÍL 1
Projednání kandidátních listin
§ 18
Kandidátní listiny
(1) Kandidátní listiny pro volby do Sněmovny lidu a kandidátní listiny pro volby do Sněmovny národů mohou podávat politické strany. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 60 dnů přede dnem voleb ve dvojím stejnopise zapisovateli krajské volební komise. Ke kandidátní listině politická strana připojí:
a) prohlášení, že má nejméně 10 tisíc individuálních členů nebo
b) v případě, že nesplňuje podmínku uvedenou v písmenu a), petici požadující, aby tato politická strana kandidovala, podepsanou tolika dalšími oprávněnými voliči, kolik se jich politické straně nedostává na počtu individuálních členů.
K podpisu pod petici volič po předložení občanského průkazu uvede své jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště. Podpis pod peticí nelze vzít zpět. Krajská volební komise může kontrolovat pravdivost údajů o počtu členů nebo údajů uvedených v petici.
(2) Podává-li politická strana kandidátní listinu ve více volebních krajích, předloží petici pouze jedné krajské volební komisi a v podání ostatním krajským volebním komisím na to odkáže.
(3) Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevztahuje na politické strany, které byly zastoupeny ve Federálním shromáždění 60 dnů přede dnem vyhlášení voleb, nebo které v rámci České republiky nebo Slovenské republiky v posledních volbách do Sněmovny lidu získaly nejméně 10 tisíc platných hlasů.
(4) Kandidátní listina obsahuje:
a) název politické strany,
b) jméno, příjmení, věk, povolání a bydliště kandidátů a jejich pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabské číslice.
(5) Na kandidátní listině může politická strana u jednotlivých kandidátů kromě údajů uvedených v odstavci 4 písm. b) též vyznačit jejich příslušnost k určité politické straně nebo že kandidát není členem žádné politické strany anebo že jde o nezávislého kandidáta.
(6) V příloze ke kandidátní listině politická strana určí svého zmocněnce a jeho dva náhradníky a uvede jejich jména, příjmení a přesné adresy. Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana vázána. Nastoupení náhradníka místo zmocněnce oznámí politická strana krajské volební komisi.
(7) Zapisovatel zjistí, zda předložené kandidátní listiny a přílohy k nim splňují stanovené náležitosti. V případě, že tomu tak není, upozorní na to zmocněnce politické strany. Podání kandidátní listiny zapisovatel potvrdí zmocněnci politické strany.
(8) Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině pro volby do Sněmovny lidu a do Sněmovny národů, se stanoví v příloze č. 3 tohoto zákona.
(9) Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, nedal souhlas s tím, aby byl uveden na jiné kandidátní listině, a že mu nejsou známy překážky jeho volitelnosti.
(10) Politické strany se mohou dohodnout na podání společné kandidátní listiny. Na koalici takto vzniklou se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona týkající se politické strany, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 42). Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a v odstavci 2 se v případě podání společné kandidátní listiny více politických stran zjišťuje za všechny tyto politické strany tak, jako by kandidátní listinu podala jedna politická strana.
§ 19
Projednání kandidátních listin krajskou volební komisí
(1) Krajská volební komise přezkoumá předložené kandidátní listiny do 55 dnů přede dnem voleb.
(2) Krajská volební komise škrtne:
a) kandidáta, u něhož není připojeno prohlášení kandidáta podle § 18 odst. 9,
b) kandidáta v případě, že je uveden na kandidátních listinách více politických stran, na té kandidátní listině, ke které není přiloženo prohlášení podle § 18 odst. 9. Podepsal-li kandidát prohlášení k více kandidátním listinám, škrtne jej na všech kandidátních listinách,
c) ty kandidáty, kteří jsou kandidováni nad nejvýše stanovený počet podle § 18 odst. 8.
(3) Krajská volební komise kandidátní listinu odmítne, jestliže tato listina nesplňuje podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění krajskou volební komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci 2. Proti takovému rozhodnutí může politická strana podat do 24 hodin po jeho doručení odvolání k Ústřední volební komisi.
(4) Po projednání kandidatury zašle předseda krajské volební komise neprodleně jeden stejnopis kandidátní listiny s prohlášením kandidátů o souhlasu s kandidaturou a se zápisem o výsledku projednání kandidátní listiny Ústřední volební komisi. Stejně tak o výsledku jednání podá zprávu všem politickým stranám, které ve volebním kraji předložily kandidátní listinu.
§ 20
Projednání kandidátních listin Ústřední volební komisí
(1) Ústřední volební komise projedná kandidátní listiny do 50 dnů přede dnem voleb. Nejprve přezkoumá usnesení krajských volebních komisí a odstraní zjištěné vady v kandidátních listinách.
(2) Je-li některý z kandidátů na několika kandidátních listinách, škrtne jej Ústřední volební komise na všech kandidátních listinách.
(3) Jsou-li kandidátní listiny podané pravděpodobně stejnou politickou stranou označeny v různých volebních krajích odchylně, vyzve předseda její zástupce, aby nejpozději do konce zasedání Ústřední volební komise oznámili jednotné označení pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak, rozhodne o označení Ústřední volební komise.
(4) Ústřední volební komise kandidátní listinu odmítne, jestliže tato listina nesplňuje podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci 2.
(5) Dále Ústřední volební komise určí losem číslo, kterým budou pro volby do Federálního shromáždění jednotně označeny kandidátní listiny každé politické strany, která předložila kandidátní listinu. Zákony o volbách do národních rad mohou stanovit, že toto číslo platí i pro označení kandidátních listin těchto politických stran pro volby do národních rad, konají-li se tyto volby současně. V takovém případě losování proběhne za účasti zástupců příslušných ústředních republikových volebních komisí.
(6) Předseda Ústřední volební komise zašle neprodleně zápis o výsledku jednání krajským volebním komisím a kandidujícím politickým stranám. Výsledek losování vyhlásí tak, aby vešel v obecnou známost.
§ 20a
Registrace kandidátních listin
(1) Po obdržení zápisu o výsledku projednání kandidátních listin z volebního kraje Ústřední volební komisí krajská volební komise zaregistruje nejpozději do 45 dnů přede dnem voleb kandidátní listiny jako platné a oznámí to písemně politickým stranám. Registrace je podmínkou pro rozmnožení kandidátních listin.
(2) Jestliže krajská volební komise nebo Ústřední volební komise po registraci podle odstavce 1 zjistí, že politická strana, která podala kandidátní listinu, byla zrušena11) anebo byla pozastavena její činnost12), registraci zruší a písemně to oznámí zmocněnci politické strany (§ 18 odst. 6).
(3) Ke kandidátní listině, jejíž registrace byla podle odstavce 2 zrušena se dále nepřihlíží.
§ 21
Vzdání se a odvolání kandidatury
(1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Do téhož okamžiku může zmocněnec politické strany jeho kandidaturu stejným způsobem odvolat. Prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury nelze vzít zpět a je nutno doručit je ve dvojím stejnopise předsedovi krajské volební komise, který jeden stejnopis zašle neprodleně předsedovi Ústřední volební komise a zajistí současně jeho zveřejnění vhodným způsobem.
(2) Bylo-li takové prohlášení učiněno po zaregistrování, zůstávají údaje o kandidátu na kandidátní listině, ale při rozdělování mandátů se k němu nepřihlíží.
§ 21a
Rozpuštění politické strany po registraci kandidátní listiny
Jestliže dojde k rozpuštění politické strany v době po zaregistrování kandidátní listiny krajskou volební komisí, při rozdělování mandátů se k takovéto politické straně nepřihlíží.
§ 22
Hlasovací lístky
(1) Předseda krajské volební komise zajistí prostřednictvím ministerstva vnitra příslušné republiky rozmnožení hlasovacích lístků, na nichž musí být uvedeno vylosované číslo kandidátní listiny (§ 20 odst. 5), název politické strany a údaje o všech kandidátech a jejich pořadí; údaje na hlasovacích lístcích musí být shodné s údaji na kandidátních listinách.
(2) Hlasovací lístky pro volbu do téže sněmovny Federálního shromáždění musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajské volební komise.
(3) Takto rozmnožené hlasovací lístky zašle předseda krajské volební komise starostům obcí, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, jakož i v den voleb všem okrskovým volebním komisím.
ODDÍL 2
Příprava voleb
§ 23
Dne voleb
(1) Volby do Federálního shromáždění se konají téhož dne na celém území České a Slovenské Federativní Republiky. Předsednictvo Federálního shromáždění může stanovit, že se volby konají ve dvou dnech.
(2) Předsednictvo Federálního shromáždění vyhlašuje volby do Federálního shromáždění a stanoví den voleb nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Usnesení předsednictva Federálního shromáždění se uveřejňuje ve Sbírce zákonů.
(3) Volby se konají v určený den od sedmé do osmnácté hodiny. Pokud to místní potřeby vyžadují, může příslušný orgán obce stanovit začátek voleb na dřívější hodinu.
(4) Konají-li se volby ve dvou dnech, stanoví se začátek voleb na čtrnáctou a konec voleb na dvacátou druhou hodinu prvého dne. Druhého dne začínají volby o sedmé hodině a končí o čtrnácté hodině. Pokud to místní potřeby vyžadují, může příslušný orgán obce stanovit začátek voleb na dřívější hodinu, nejdříve však na dvanáctou hodinu prvého dne a pátou hodinu druhého dne; lhůty uvedené v ustanoveních § 21 a 27 se i v těchto případech počítají od čtrnácté hodiny prvého dne voleb.
§ 24
Informování voličů
Obecní úřad vyhlásí nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb způsobem v místě obvyklým dobu a místo konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede obecní úřad, které části obce, popřípadě útvary (§ 8 odst. 1) nebo zařízení (§ 7 odst. 5) připadají k jednotlivým volebním okrskům. Ve vyhlášce obecní úřad zdůrazní povinnost voliče mít u sebe průkaz totožnosti a uvede v ní další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.
§ 25
Přípravy ve volební místnosti
(1) Předseda okrskové volební komise zkontroluje před zahájením hlasování za přítomnosti komise volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku a zapečetí ji. Zkontroluje také vybavení volební místnosti, zda je připraven seznam voličů a dostatečný počet hlasovacích lístků.
(2) Konají-li se volby ve dvou dnech, zajistí předseda okrskové volební komise, aby po skončení voleb prvého dne byla volební schránka, popř. přenosná volební schránka zapečetěna tak, aby bylo znemožněno vkládat do ní hlasovací lístky a bezpečně ji spolu s ostatními volebními dokumenty uloží.
§ 26
Prostory pro úpravu hlasovacích lístků
Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta obce s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. V prostorech nesmí být s výjimkou případů uvedených v § 29 odst. 5 nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise.
ODDÍL 3
Volební kampaň
§ 27
(1) Dobou volební kampaně se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 23 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb.
(2) V době volební kampaně má každá samostatně kandidující politická strana zajištěn rovný přístup ke státním veřejným informačním prostředkům a jiným službám státu a územní samosprávy. V rámci federálních vysílacích okruhů rozhlasu i televize je pro volební kampaň vyhrazeno celkem 21 hodin vysílacího času, které se rozdělí rovným dílem mezi kandidující politické strany tak, aby určením doby vysílání nebyla žádná z politických stran podstatně znevýhodněna; termíny vysílacích časů se rozdělí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany. Volební agitace v rozhlasovém a televizním vysílání držitelů licencí není dovolena.
(3) V době volební kampaně je zakázáno vysílat volební projevy a volební programy, kromě vysílacích časů vyhrazených kandidujícím politickým stranám podle odstavce 2 a zveřejňovat jakékoliv vnější projevy, kterými se propagují kandidující politické strany. Je rovněž zakázáno vysílat volební agitaci v časech, které jsou v rozhlasovém a televizním vysílání vyhrazeny reklamě nebo využívat rozhlasové a televizní reklamy k volební agitaci.
(4) Není dovoleno používat místního rozhlasu k volební agitaci politických stran, s výjimkou pouhého oznamování konání volebních shromáždění.
(5) Vyhradí-li příslušný orgán obce plochu pro vylepení volebních plakátů, musí její využívání odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran.
(6) Spory a stížnosti týkající se průběhu volební kampaně ve státních sdělovacích prostředcích řeší Ústřední volební komise; její rozhodnutí jsou závazná.
(7) V době 48 hodin před zahájením voleb a v den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany a je zakázáno zveřejňování údajů , které by mohly poškodit politickou stranu nebo kandidáta, a to slovem, písmem, zvukem a obrazem ve veřejných informačních prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové volební komise, a v jejich bezprostředním okolí. Zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů veřejného mínění je dovoleno nejvýše do sedmého dne přede dnem voleb.
(8) Členové volebních komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, a to až do podepsání zápisu o výsledku hlasování.
(9) V průběhu voleb až do jejich skončení je zakázáno zveřejňování výsledků volebních průzkumů.
ČÁST ŠESTÁ
Hlasování
§ 28
Zahájení hlasování
Po provedení kontroly podle § 25 odst. 1 prohlásí předseda okrskové volební komise se souhlasem komise hlasování za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové komise.
§ 29
Hlasování
(1) Volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. Členové okrskové volební komise nesmějí voličům upravovat hlasovací lístky. Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.
(2) Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a po záznamu v obou stejnopisech seznamu voličů obdrží od okrskové volební komise prázdnou obálku opatřenou otiskem úředního razítka. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné. Nepředloží-li volič občanský (vojenský, osobní) průkaz a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise jej požádá, aby svou totožnost prokázal svědectvím dvou komisi známých osob; pokud tak volič neučiní do ukončení hlasování, nebude mu hlasování umožněno.
(3) Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů a vyznačí v jeho občanském (vojenském, osobním) průkazu, že se dostavil k hlasování. Zápis podepíše předseda a dva členové komise; voličský průkaz se připojí k prvému stejnopisu seznamu voličů. Poté komise vydá voliči hlasovací lístky pro volbu do Sněmovny lidu; voliči, jehož trvalý pobyt jej opravňuje k volbě té části poslanců Sněmovny národů, jejíž volba probíhá ve volebním okrsku, kde byl dodatečně zapsán do seznamu voličů, vydá okrsková volební komise hlasovací lístky i pro volby do této sněmovny.
(4) Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru k tomu určenému (§ 26). V tomto prostoru vloží do úřední obálky po jednom hlasovacím lístku pro volbu každé ze sněmoven. Na každém hlasovacím lístku, který vkládá do obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u čtyř kandidátů uvedených na jednom hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku provádět nemůže.
(5) Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek podle jeho pokynů upravil a vložil do obálky.
(6) Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní. To platí obdobně pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích (§ 7 odst. 4) s přihlédnutím k podmínkám, za kterých se hlasování koná.
§ 30
Pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí
Za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku ve volební místnosti a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.
§ 31
Přerušení hlasování
Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise po dohodě s krajskou volební komisí odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba hlasování (§ 23) však tímto opatřením nesmí být zkrácena. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým. V případě, že hlasování je přerušeno, zapečetí okrsková volební komise volební dokumenty a volební schránku. Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti komise neporušenost pečetí ověří a poznamená v zápise o průběhu a výsledku hlasování.
§ 32
Ukončení hlasování
Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení voleb, uzavře se volební místnost, avšak předtím odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.
ČÁST SEDMÁ
Zjištění a vyhlášení výsledku voleb
§ 33
Kdo může být přítomen sčítání
V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
§ 34
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí
(1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů, nebo podle § 7 odst. 5 použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.
(2) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu voličů. Neúřední obálky komise vyloučí.
(3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, zvlášť pro volby do Sněmovny lidu a zvlášť pro volby do Sněmovny národů, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále zjistí, kolik voličů politické strany využilo práva přednostního hlasu a sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.
(4) Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
§ 35
Posuzování hlasovacích lístků
(1) Ve prospěch politické strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, k přednostním hlasům se však nepřihlíží.
(2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce několik hlasovacích lístků ve prospěch různých politických stran pro volbu do téže sněmovny, jsou všechny tyto hlasy neplatné, pokud se volby do této sněmovny týče. Neplatný není hlas, odevzdal-li volič obálku s hlasovacím lístkem pouze pro volbu do některé sněmovny. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany pro volbu do téže sněmovny, počítají se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní volba, přihlíží se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních hlasů; pokud však byl odevzdán na více hlasovacích lístcích stejný počet přednostních hlasů, ne však pro stejné kandidáty, k přednostním hlasům se nepřihlíží.
(3) O platnosti obálky, hlasovacího lístku a přednostního hlasu rozhoduje s konečnou platností okrsková volební komise.
§ 36
Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku
(1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů okrskové volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.
(2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeny:
a) doba počátku a ukončení hlasování, popř. jeho přerušení,
b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do seznamu voličů,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,
g) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. g) okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.
§ 37
Skončení jednání v okrskové volební komisi
(1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.
(2) Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi.
(3) Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.
§ 38
Přítomnost při jednání okresní komise
V místnosti, kde okresní volební komise zpracovávají výsledky hlasování za okrskové volební komise, mohou být přítomni kromě členů těchto komisí jen členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
§ 39
Sčítání hlasů v krajské volební komisi
(1) Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.
(2) V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
§ 40
Zápis krajské volební komise
(1) Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise pro každou sněmovnu zvlášť zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji; zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.
(2) V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeny:
a) počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,
b)počet osob zapsaných v seznamu voličů ve volebním kraji,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,
g) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední volební komisi. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy ministerstvu vnitra příslušné republiky.
§ 41
Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích
(1) Ústřední volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny v každém volebním kraji v České socialistické republice a ve Slovenské socialistické republice, zvlášť pro volby do každé sněmovny. Tento údaj vydělí počtem mandátů, které na základě státního mandátového čísla (§ 6) nebo ústavního zákona v případě Sněmovny národů byly republice přiděleny. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.
(2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.
(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty připadající na Českou socialistickou republiku nebo Slovenskou socialistickou republiku, přidělí Ústřední volební komise tyto mandáty postupně v téže republice volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.
§ 42
Postup politických stran do prvního skrutinia
(1) Ústřední volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici v České republice a ve Slovenské republice, zvlášť pro volbu do každé sněmovny.
(2) Ústřední volební komise dále zjistí:
a) které politické strany, popřípadě politická hnutí, získaly méně než pět procent
b) které koalice ze dvou či tří politických stran, popřípadě politických hnutí, získaly méně než sedm procent
c) které koalice z nejméně čtyř politických stran, popřípadě politických hnutí, získaly méně než deset procent
z celkového počtu platných hlasů odevzdaných v České republice nebo ve Slovenské republice.
Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným, nepřihlíží.
(3) Podá-li politická strana, popřípadě politické hnutí, kandidátní listinu v České republice i ve Slovenské republice, stačí, když získá pět procent z celkového počtu platných hlasů v jedné z republik. Pro koalice podle odstavce 2 písm. b) v tomto případě stačí, když získají sedm procent a pro koalice podle odstavce 2 písm. c) deset procent z celkového počtu platných hlasů v jedné z republik.
(4) Zjistí-li Ústřední volební komise, že požadavek podle odstavce 2 nesplnila žádná politická strana, popřípadě politické hnutí, a žádná koalice, sníží postupně
a) u politických stran, popřípadě politických hnutí, hranici pěti procent na hranici čtyř procent a na hranici tří procent,
b) u koalice podle odstavce 2 písm. b) hranici sedmi procent na hranici šesti procent a na hranici pěti procent,
c) u koalice podle odstavce 2 písm. c) hranici deseti procent na hranici devíti procent a na hranici osmi procent
tak, aby do prvního skrutinia mohly postoupit alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, popřípadě politické hnutí, nebo dvě politické strany, popřípadě politická hnutí.
(5) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.
§ 43
První skrutinium
(1) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny (§ 41), zvětšeným o jednu; celé číslo, které vyšlo tímto dělením a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.
(2) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém součtu platných hlasů, které tato politická strana získala.
(3) Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i pak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.
(4) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně 3% z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.
(5) Neuvedla-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.
§ 44
Druhé skrutinium
(1) Všechny mandáty, které nebyly v České republice a Slovenské republice přikázány v prvním skrutiniu, přikáže Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných (a nedostala-li politická strana v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané) v rámci České republiky nebo Slovenské republiky.
(2) Nejpozději do 12 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají členové Ústřední volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých politických stran, zvláště pro Českou republiku a zvláště pro Slovenskou republiku. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byli kandidováni v některém volebním kraji příslušné republiky a nebyli zvoleni v prvém skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.
(3) Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran v rámci České republiky a v rámci Slovenské republiky a pro každou sněmovnu. Tento součet vydělí počtem mandátů, které zbývá obsadit v příslušné republice, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně v příslušné republice tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.
(4) Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty nebo proto, že politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik na ni připadá, přikáže Ústřední volební komise tyto mandáty postupně těm politickým stranám, které podaly platné kandidátní listiny v příslušné republice a které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát té politické straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát té politické straně, jež obdržela v rámci České republiky a Slovenské republiky více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.
(5) Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu; při stejném zbytku menší počet hlasů ve volebních krajích v rámci republiky; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.
(6) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.
§ 45
Zápis Ústřední volební komise a uveřejnění výsledků voleb
(1) Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Ústřední volební komise zápis o výsledku voleb zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů Ústřední volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.
(2) V zápise o výsledku voleb se uvádí:
a) celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů,
b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu v rámci České republiky a Slovenské republiky zvlášť a pro jednotlivé volební kraje zvlášť,
d) jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.
(3) Ústřední volební komise uveřejní celkové výsledky voleb do Sněmovny lidu a do Sněmovny národů Federálního shromáždění ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).
§ 46
Osvědčení o zvolení
Ústřední volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance osvědčení o zvolení.
§ 47
Volební stížnost
(1) Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumání rozhodnutím jiných orgánů se použijí přiměřeně.
(3) Proti usnesení Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky o stížnosti se nelze odvolat.
(4) Své dobrozdání obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky předsednictvu Federálního shromáždění, které je postoupí příslušné sněmovně.
§ 48
Opatření k dodatečnému provedení voleb
(1) Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, předsednictvo Federálního shromáždění nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku voleb učiní potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny, přičemž lhůty mohou být přiměřeně zkráceny.
(2) Byla-li Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo Federálního shromáždění učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení dobrozdání obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Opatření podle odstavce 1 předsednictvo Federálního shromáždění neučiní, jestliže zjištěné vady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.
§ 49
Nastupování náhradníků
(1) Uprázdní-li se v některé sněmovně mandát, nastupuje náhradník13) téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu Sněmovny lidu nebo příslušné části Sněmovny národů pro druhé skrutinium.
(2) Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.
(3) Byla-li politická strana zrušena11), náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn až do konce volebního období.
(4) Byla-li činnost politické strany pozastavena12), po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.
(5) Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá tomuto náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, kterým dnem se jím stal, a současně o tom vyrozumí předsednictvo příslušné sněmovny.
ČÁST OSMÁ
Opatření k zajištění voleb
§ 50
Opatření pomocných prostředků
(1) Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise obecní úřady, v jejichž obvodu jsou zřízeny.
(2) Pro okresní volební komise zajistí všechny pomocné prostředky okresní úřad, pro krajské volební komise okresní úřad v sídle krajské volební komise. Pomocné prostředky pro krajskou volební komisi v hlavním městě Praze zajistí magistrát hlavního města Prahy; pro okresní volební komise v hlavním městě Praze orgány uvedené v příloze č. 2 a pro okresní volební komise v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě příslušný obvodní úřad.
§ 51
Spolupráce jiných orgánů a organizací
(1) Všechny státní orgány a všechny organizace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.
(2) Organizace, popř. osoby zabývající se polygrafickou činností, jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zajistit, aby kandidátní listiny, voličské průkazy a všechny ostatní potřebné úřední dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.
§ 52
Nároky členů volebních komisí
(1) Člen volební komise nesmí být pro výkon své funkce omezen na právech a nárocích, vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy14).
(2) Zaměstnavatel, který vyplatil náhradu mzdy podle odstavce 1, má nárok, aby mu byla vyplacená částka uhrazena. Způsob úhrady stanoví právním předpisem federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.
(3) Člen okrskové volební komise má nárok na odměnu za výkon funkce v době, kdy nemá nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1. Výši odměny a způsob její úhrady a výplaty stanoví právním předpisem federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.
§ 53
Nároky kandidátů
(1) Kandidát má právo, aby v době ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny, na níž je uveden, do konce dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru (dále jen "zaměstnavatel"), poskytl pracovní volno.
(2) Náhradu ušlého výdělku mu vyplatí zaměstnavatel, požádá-li o to kandidát.
(3) Zaměstnavatel má právo, aby mu politická strana, na jejíž kandidátní listině je kandidát zapsán, uhradila to, co kandidátovi vzhledem k ušlému výdělku vyplatil.
(4) Kandidátovi, který není v pracovním nebo obdobném poměru, vyplatí náhradu ušlého výdělku politická strana, na jejíž kandidátní listině je uveden.
(5) Ušlý výdělek kandidátů se vypočítává stejně jako ušlý výdělek členů volebních komisí.
(6) Okolnost, že je někdo kandidátem, mu nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle odstavce 1 se považuje za dobu výkonu práce.
§ 54
Hrazení volebních nákladů
(1) Výdaje spojené s volbami do Federálního shromáždění se hradí ze státního rozpočtu federace. Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, stanoví se způsob úhrady po dohodě příslušných orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
(2) Výdaji podle odstavce 1 nejsou výdaje politických stran spojené s volební kampaní.
(3) Po ověření platnosti voleb poslanců sněmovnami Federálního shromáždění sdělí předsednictvo Federálního shromáždění federálnímu ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany; politické straně, která ve volbách získala více než dvě procenta z celkového počtu platných hlasů odevzdaných v rámci České republiky nebo v rámci Slovenské republiky při volbách do Sněmovny lidu nebo do Sněmovny národů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu federace uhrazeno 15 Kčs.
ČÁST DEVÁTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 55
zrušen
§ 56
zrušen
§ 57
Zmocňovací ustanovení
(1) Federální ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky
a) stanoví podrobnosti o úkolech obcí a okresních úřadů při
1.vytváření volebních okrsků,
2.sestavování seznamu voličů,
3.vystavování voličských průkazů,
4.zajišťování a vybavování volebních místností,
5. úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů;
b) stanoví vzory hlasovacího lístku, seznamu voličů, voličského průkazu, osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších volebních dokumentů;
c) může stanovit podrobnosti o spolupráci orgánů státní správy při kontrole pravdivosti údajů podle § 18 odst. 1.
(2) Federální statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.
(3) Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
§ 58
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 44/1971 Sb., o volbách do Federálního shromáždění, s výjimkou ustanovení § 49, které pozbývá platnosti dnem voleb.
§ 59
Účinnost zákona
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příl.1
Území volebních krajů
  
-----------------------------------------------------------------
Volební    Název
kraj       volebního         Zahrnuje území
číslo      kraje a
           sídlo krajské
           volební komise
-----------------------------------------------------------------

1.         Hl.m. Praha       Hl. město Prahy
           Praha

2.         Středočeský       Okresy: Benešov, Beroun, Kladno
           Praha                     Kolín, Kutná Hora, Mělník,
                                     Mladá Boleslav, Nymburk,
                                     Praha - východ, Praha -
                                     západ, Příbram, Rakovník

3.         Jihočeský         Okresy: České Budějovice, Český
           České Budějovice          Krumlov, Jindřichův Hradec,
                                     Pelhřimov, Písek, Prachatice,
                                     Strakonice, Tábor

4.         Západočeský       Okresy: Domažlice, Cheb, Karlovy
           Plzeň                     Vary, Klatovy, Plzeň -
                                     město, Plzeň - jih, Plzeň
                                     sever, Rokycany, Sokolov,
                                     Tachov

5.         Severočeský       Okresy: Česká Lípa, Děčín, Chomutov,
                   Ústí n. Labem             Jablonec n. Nisou, Liberec,
                                     Litoměřice,  Louny, Most,
                                     Teplice, Ústí n. Labem

6.         Východočeský      Okresy: Havlíčkův Brod, Hradec
           Hradec Králové            Králové, Chrudim, Jičín,
                                     Náchod, Pardubice, Rychnov
                                     n. Kněžnou, Semily, Svitavy,
                                     Trutnov, Ústí n. Orlicí

7.         Jihomoravský      Okresy: Blansko, Brno - město, Brno
           Brno                      - venkov, Břeclav, Zlín,
                                     Hodonín, Jihlava, Kroměříž,
                                     Prostějov, Třebíč, Uherské
                                     Hradiště, Vyškov, Znojmo,
                                     Žďár n. Sázavou

 8.        Severomoravský    Okresy: Bruntál, Frýdek Místek,
           Ostrava                   Karviná,  Nový  Jičín,
                                     Olomouc, Opava, Ostrava -
                                     město, Přerov, Šumperk,
                                     Vsetín


 9.        Hl. m. SR         Hl. města SR Bratislavy
           Bratislava
           Bratislava

10.        Západoslovenský   Okresy: Bratislava - vidiek, Dunajská
           Bratislava                Streda, Galanta,
                                     Komárno, Levice, Nitra,
                                     Nové Zámky, Senice,
                                     Topoľčany, Trenčín, Trnava

11.        Středoslovenský   Okresy: Banská Bystrica, Čadca,
           Banská Bystrica           Dolný Kubín, Liptovský
                                     Mikuláš, Lučenec, Martin,
                                     Považská Bystrica, Prievidza,
                                     Rimavská Sobota, Velký
                                     Krtíš, Zvolen, Žiar n.
                                     Hronom, Žilina

12.        Východoslovenský  Okresy: Bardejov, Humenné, Košice
           Košice                    - město, Košice - vidiek,
                                     Michalovce, Poprad, Prešov,
                                     Rožnava, Spišská Nová Ves,
                                     Stará Lubovňa, Svidník,
                                     Trebišov, Vranov n. Topľou
Příl.2
Vymezení volebních okresů v hl. městě Praze a v hl. městě Slovenské republiky Bratislavě 
  
Hlavní město Praha
-----------------------------------------------------------------
Volební    Zahrnuje území                Pomocné prostředky
okres      městských částí               pro okresní volební
č.                                       komisi zajistí
-----------------------------------------------------------------

   I       Praha I                       Obvodní úřad v Praze 1

  II       Praha 2                       Obvodní úřad v Praze 2

 III       Praha 3                       Obvodní úřad v Praze 3

  IV       Praha 4                       Obvodní úřad v Praze 4

   V       Praha 5, Praha-Lipenec,
           Praha-Lochkov, Praha-Radotín
           Praha-Řeporyje, Praha-
           Slivenec, Praha-Velká
           Chuchle, Praha-Zbraslav,
           Praha-Zličín                  Obvodní úřad v Praze 5

  VI       Praha 6, Praha-Lysolaje,
           Praha-Nebušice, Praha-
           Přední Kopanina, Praha-
           Řepy, Praha-Suchdol           Obvodní úřad v Praze 6

 VII       Praha 7, Praha-Trója          Obvodní úřad v Praze 7

VIII       Praha 8, Praha-Březiněves,
           Praha-Ďáblice, Praha-Dolní
           Chabry                        Obvodní úřad v Praze 8

  IX       Praha 9, Praha-Běchovice,
           Praha-Čakovice, Praha-Dolní
           Počernice, Praha-Horní
           Počernice, Praha-Kbely,
           Praha-Klánovice, Praha-
           Koloděje, Praha-Kyje,
           Praha-Letňany, Praha-
           Satalice, Praha-Újezd nad
           Lesy, Praha-Vinoř             Obvodní úřad v Praze 9

   X       Praha 10, Praha-Benice,
           Praha-Dolní Měcholupy,
           Praha-Dubeč, Praha-Horní
           Měcholupy, Praha-Kolovraty,
           Praha-Královice, Praha-
           Křeslice, Praha-Nedvězí,
           Praha-Petrovice, Praha-
           Štěrboholy, Praha-
           Uhříněves                     Obvodní úřad v Praze 10


  XI       Praha-Jižní Město, Praha-
           Kunratice, Praha-Šeberov,
           Praha-Újezd,                  Místní úřad v Praze-
                                         Jižním Městě

 XII       Praha-Modřany, Praha-Libuš    Místní úřad v Praze-
                                         Modřanech

XIII       Praha-Jihozápadní Město       Místní úřad v Praze-
                                         Jihozápadním Městě




Hlavní město Slovenské republiky Bratislava

-----------------------------------------------------------------

Volební                Zahrnuje území městských částí
okres
-----------------------------------------------------------------

Bratislava   I         Staré Mesto

Bratislava  II         Ružinov, Vrakuňa, Podunajské Biskupice

Bratislava III         Nové Mesto, Rača, Vajnory

Bratislava  IV         Karlová Ves, Dúbravka, Lamač, Devín,
                       Devínská Nová Ves, Záhorská Bystrica

Bratislava   V         Petržalka, Jaroce, Rusovce, Čuňovo
Příl.3
Nejvyšší počty kandidátů na kandidátních listinách
  
-----------------------------------------------------------------
Volební kraj          Nejvyšší počet           Nejvyšší počet
číslo                 kandidátů na             kandidátů na
                      kandidátní listině       kandidátní listině
                      pro volby do SL          pro volby do SN
-----------------------------------------------------------------
 1. Hl.m. Praha              16                      12

 2. Středočeský              14                      10

 3. Jihočeský                 9                       7

 4. Západočeský              10                       8

 5. Severočeský              14                      12

 6. Východočeský             16                      12

 7. Jihomoravský             25                      20

 8. Severomoravský           25                      18

 9. Hl.m. SR Bratislava       5                       8

10. Západoslovenský          22                      33

11. Středoslovenský          21                      30

12. Východoslovenský         18                      27
1) § 10 a 855 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2) § 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
4) § 13 odst. 1 a § 24 odst. 2 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení.
§ 17 odst. 1 zákona SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě.
§ 15 odst. 1 zákona SNR č. 401/1990 Sb., o městě Košice.
5) Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
Zákon SNR č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky.
6) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
7) § 58 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
§ 27 zákona ČNR č. 418/1990 Sb.
§ 16 a § 24 odst. 3 zákona SNR č. 369/1990 Sb.
§ 19 zákona SNR č. 377/1990 Sb.
§ 17 zákona SNR č. 401/1990 Sb.
8) § 200f a 200g občanského soudního řádu.
9) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb.
10) § 18 odst. 8 tohoto zákona.
11) § 13 zákona č. 424/1991 Sb.
12) § 14 zákona č. 424/1991 Sb.
13) § 2 odst. 1 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění.
14) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.