Nařízení ze dne 14.2.1894 o zakládání, udržování, užívání a zrušování rybníků

14.2.1894 | Sbírka:  45/1894 ř.z. | Částka:  45/1894ASPI

Vztahy

Pasivní derogace: 11/1955 Sb.
45/1894 ř. z.
Nařízení ministerstev orby, vnitra a obchodu
ze dne 14. února 1894,
o zakládání, udržování, užívání a zrušování rybníků
Aby ustanovení vodních zákonů, vztahující se k zakládání, udržování, užívání a zrušování rybníků, byla přiměřeně vykonávána, nařizuje se toto:
A.
O zakládání nových a o změně dosavadních rybníků
§ 1
Úřední povolení, jehož podle platných zemských zákonů o tom, jak vody lze užívati, ji sváděti a vodě se brániti, jest potřebí k založení nových rybníků, ať již rybníky tyto určeny jsou k chovu ryb, ke hnaní strojů, za sběrací nádržky k zavodňování, za regulátory přítoku a odtoku vody, k vodovodům nebo k jakémukoli jinému účelu, smí uděleno býti toliko na základě řízení podle vodního práva provedeného.
Při předběžném prozkumu takovýchto žádostí, který dle ustanovení příslušných zemských zákonů (§ 74 pro Bukovinu, § 78 pro Istrii, § 57 pro Krajinu, § 75 pro Dolní Rakousy, § 73 pro Štýrsko, § 79 pro ostatní země) od úřadu jest vykonati, budiž zejména vyšetřeno, zdali rybník, jenž má býti založen, nějak působiti bude nebo může na některou železnici.
Je-li tomu tak, žadatel budiž poukázán, aby návrh doplnil nákresem plánu, z něhož nechť seznati jest místní polohu rybníka a železniční stavby jím dotčené.
O řízení (místním ohledání), které bude konáno, buďte zpraveny železniční podnik a generální inspekce železnic - inspekci této budiž zároveň zaslán svrchu řečený nákres - s pozváním, aby se jeho účastnily, pokládají-li tímto návrhem zájem železnice za dotčený.
Při rozhodnutí o návrhu budiž nejen k tomu přihlédáno, jaký asi vliv rybník, jenž má býti založen, bude míti na své nejbližší okolí, nýbrž i také k tomu, jak působiti bude na území sběrací a odtokové.
Úřady správní, stanovíce zvláštní podmínky, za kterých založení nových rybníků může býti povoleno, mají přiměřeně šetřiti předpisů v následujících §§ 2 až 14 obsažených.
§ 2
Aby stržení rybníků bylo uvarováno, budiž v oněch případnostech, kde podnikatel po ruce má více míst k založení rybníka, k tomu hleděno, aby rybník, pokud tvar půdy a hospodářský účel toho dopouštějí, založen byl na takovém místě, kde půda koryto činí a kde by rybník co možná obklopen byl přirozenými břehy.
Není-li to možná, budiž přihlédáno k tomu, aby hráze, k zahrazení rybníka potřebné, byly důkladně vystaveny.
§ 3
Hráze musí podle upotřebeného právě materiálu tak uměle zařízeny a v takových rozměrech provedeny býti, aby vodnímu tlaku úplně vzdorovaly i při vodě nejvyšší.
Není-li celá hráz zřízena z nepromokavého materiálu, musí ve své délce alespoň obdržeti nepromokavé jádro, nebo obkladem ze slínu, hlíny, betonu, nepromokavého zdiva, dlážděním do cementové malty vloženým atd. býti chráněna od prosakování vody.
Výška hrází musí býti tak volena, aby nemohly přetéci ani při nejvyšší vodě ani za příboje.
Každou měrou však koruna hráze musí býti alespoň 0,60 metru nad nejvyšší vodou.
Při zakládání hrází budiž pokaždé o to pečováno, aby dobře spojeny byly s rostlou půdou; dále budiž ve všech případnostech také k tomu působeno, aby půda tato přiměřeně byla odvodňována.
Hráze musí býti nepromokavě zřízeny a na straně vodní až do výše alespoň 0,50 m nad nejvyšší vodou chráněny býti od útoků vodních.
Při hrázích ze země zřízených budiž materiál ve vodorovných vrstvách nejvíce 0,20 m vysokých navezen, potom srovnán a upěchován.
Upotřebený materiál zemní musí býti dostatečně vlhkým; zmrzlého materiálu a větších hrud země nebudiž užíváno.
Koruna hráze musí býti nejméně 1,50 metru široká.
Má-li koruny hrázové užíváno býti i za jízdnou cestu, politický úřad - při veřejných jízdních cestách ve srozumění se správou silniční - má ustanoviti, jak jízdná dráha má býti zařízena a jak má býti užívána a udržována.
§ 4
Sklon hrází budiž ustanoven podle upotřebeného materiálu, podle výšky staveb a vody zahrazené.
Jestliže by hráze ze země zřízené nebyly zvláště zabezpečeny, tedy sklony na stranu zemní buďte zřízeny alespoň v poměru 1 : 1,5, sklony na stranu vodní pak v poměru alespoň 1 : 2.
Svrchní plocha hrázové koruny musí dopouštěti lehký odtok povrchních vod k rybníku.
Jestliže by horní část hráze nebyla nasypána z materiálu dostatečně vzdorujícího a scházela-li by kromě toho ochran a jízdnou cestou dostatečně pevnou, budiž koruna hráze v síle alespoň 0,40 m zřízena z dostatečně vzdorujícího a nepromokavého materiálu.
§ 5
Mají-li skrze hráz vedeny býti potrubí nebo stoky, budiž o to pečováno, aby hráz co možná kolem nich byla neprostupnou, pročež buďte zeminy kolem nich pečlivě upěchovány.
Avšak doporučuje se, ve všech případnostech, kde to jest možná, roury a stoky vésti postranně půdou rostlou místo skrze hráze.
§ 6
O tom, zda hráz může osázena býti stromy nebo keři, rozhodnuto budiž po vyslechnutí lesnického technika politické správy.
Smí-li se tak státi, budiž ustanoven také způsob osázení (druh dřeva, vazba atd.), přičemž zejména k tomu buď přihlédáno, aby vichry na porost účinkujícími hráz nebyla uvolněna nebo shnitím kořenů nevznikly v ní díry a dutiny.
Hráze, jichž koruna jest užší nežli 2 metry, nebuďte vůbec na korunách osázeny.
§ 7
Dovolená výška vzedmuté vody v rybníku budiž tak určena, aby vzniklé tím zedmutí vodstva rybník napájejícího nebo jím protékajícího nemohlo působiti škodlivě na práva cizí.
§ 8
Každý rybník podle své polohy, velikosti a svého vodního přítoku má býti opatřen jedním a dle okolností i několika důkladnými spodními splavy, zřízenými v nejnižších místech hráze nebo odtokem skrze rostlou půdu.
Rozměry spodních splavů nebo odtoku musí stačiti také i pro srážky kromobyčejné.
Zřízení přepadů ve hrázích nezprošťuje závazku, zříditi spodní splavy nebo odtoky skrze rostlou půdu.
Přepady buďte proto povoleny toliko, zřídí-li se zároveň spodní splavy nebo takovéto odtoky, a to i jen tenkrát, když odtokové stoky dopouštějí odtok přepadající vodou rozmnožený tak, že není se obávati, že by cizí závody a usedlosti dole ležící byly ohroženy.
Konstrukce přepadů budiž ustanovena podle upotřebeného materiálu, podle množství vody přes ně sváděné a podle výšky přepadu, přičemž zároveň budiž přiměřené opatření učiněno proti nebezpečenství, aby popřípadě úprava nebyla po straně vypláchnuta a obtékána, i aby snad půda před ní nebyla vymleta.
§ 9
Výška splavových stavidel budiž tak vyměřena, aby jejich horní kraj při zavřeném stavidle přesně shodoval se s vodní hladinou povoleného zedmutí rybníka.
Zavěradla (stavidla) u splavů musí tím způsobem opatřena býti přístroji vytahovacími, aby vytahování a spouštění stavidel lehce, jistě a bez nebezpečenství mohlo býti vykonáváno.
Dále buďte na řečených vytahovadlech zřízeny přístroje zavěrací, aby zabráněno bylo zlomyslnému zasáhání nepovolaných osob.
§ 10
Odváděcí stoky mějte takový průřez, aby mohly pojati a odvésti nejen vodu za obyčejných poměrů odtékající, nýbrž i rybničnou vodu za kromobyčejných srážek vypuštěnou.
Jak se samo sebou rozumí, musí tyto stoky od rybníkového splavu až ke svému ústí do řeky nebo potoka tak býti zabezpečeny, aby pro ně nebylo se obávati ani poškození ani zaplavení cizích pobřežních pozemků.
Totéž platí o přiváděcích stokách, když stoky takové mají býti zřízeny, i o přirozených přítocích, pokud na ně účinkuje zedmutí rybníka.
§ 11
Brlení při vtoku nebo výtoku rybníka buď tak zřízeno, aby štěrbiny mezi latěmi nebo tyčemi pospolu stačily, bez závady propustiti množství vody se shora přicházející.
Držiteli rybníka budiž za povinnost uloženo, aby pokaždé bez prodlení a pečlivě odstranil křoví, seno, slámu, kořeny apod., které by se usadily na brlení.
§ 12
Třebaže konstrukce hrází a stavby v plánech a stavebních popisech politickému úřadu předložených vůbec musí vyznačena býti ve všech částech, úřední znalci jsou přece zavázáni, buď při komisionálním řízení nebo již před ním, přesně prozkoumati pevnost, únosnost a propustnost spodní půdy, a zdali připustiti lze materiál, jehož ke stavbě chce se upotřebiti.
Co při tomto prozkumu bylo shledáno, budiž vyznačeno v projednacím protokole.
§ 13
Každá povolená stavba rybníka musí ještě před napuštěním schválena býti podle předpisů vodního zákona a opatřena býti cejchem.
Rovněž sváděcí stoky buďte cejchovním kůlem opatřeny.
§ 14
U rybníků menšího významu může upuštěno býti od neomezeného používání předpisů §§ 2 - 12, když při místním ohledání najisto se postaví, že obmýšlená stavba svou polohou, svým rozměrem, svou náplní a účelem dopuštěna býti může i za ulehčených podmínek bez nebezpečenství pro veřejné zájmy nebo práva osob třetích.
§ 15
Ustanovení §§ 1 - 14 vztahují se obdobně také ke změně dosavadních rybníků, ke které dle vodních zákonů potřebí jest úředního povolení.
B.
O udržování a užívání rybníků
§ 16
Podle platných vodních zákonů buďte všechny části rybničných staveb stále udržovány v takovém stavu, aby neškodily cizím právům a aby povodně co možná byly odvarovány.
Aby splnění této všeobecné povinnosti v jednotlivých případnostech co možná bylo zabezpečeno a pochybnosti nebo spory již napřed byly vyloučeny, buďte již při úředním povolení stavby nových rybníků přesně určena také ona opatření, kterých osoba k tomu dle vodních zákonů zavázaná šetřiti má vzhledem k udržování stavby.
Sem patří zejména stálý dozor ke stavu hrází, příkopů, stok a jiných předmětů zvláště při povodních, pak důkladné ohledání po každé povodni.
Shledané škody, byť i byly zdánlivě nepatrné, buďte ihned spraveny.
U větších rybníků budiž osobě k jich udržování zavázané uloženo, aby zřídila rybničné hlídače (baštýře), kteří by dávali zvláštní pozor na výpustné splavy a častými pokusy se přesvědčovali, že spouštěcí přístroje správně účinkují a že lávky k stavidlům vedoucí poskytují potřebné bezpečnosti.
Občasné čištění rybníků i jejich přítoků a odtoků budiž výslovně nařízeno osobám k udržování zavázaným.
§ 17
Když povolují se nové rybníky, buďte také vydána přiměřená ustanovení, aby uzavřením přítoku vody nebo vypuštěním vody z rybníka, buď při správce, čištění, lovení nebo z jiné příčiny nižádným způsobem škodu neutrpěly rybníku na blízku jsoucí stavby, budovy, pozemky a vodní práva.
Též buďte při tom výslovně vyhrazeny dodatečné změny těchto ustanovení zkušeností snad vyžadované.
C.
O zrušení dosavadních rybníků
§ 18
Zrušení rybníků státi se smí toliko s povolením příslušného správního úřadu po provedeném řízení ve vodních zákonech předepsaném.
Co se týče případného účinku, který by zrušení rybníku mělo na železnice, užito buď obdobně předpisu, obsaženého v druhém a třetím odstavci § 1 tohoto nařízení.
§ 19
Při komisionálním řízení, kterém konati jest za příčinou žádosti o zrušení rybníka, budiž nejen zkoumáno, jak zrušení toto působiti bude na bezprostřední okolí rybníka, nýbrž vzat buď zřetel i ke všem poměrům vodního odtoku, na které zrušení rybníka i v další vzdálenosti může působiti.
Též přihlédáno buď k účinku na hnací stroje, zdýmací stavby po právu tu jsoucí a na jinaké stavby a práva k odběru vody s rybníkem, o jehož zrušení jde, ve spojení jsoucí.
§ 20
V rozhodnutí o žádosti za zrušení rybníka budiž vysloveno, zdali a pod kterými podmínkami dosavadní tok vody dále zachován býti má v zájmu veřejném nebo k zachování platných práv osob třetích (§ 19), nebo zda a která opatření zavázán jest učiniti držitel rybníka, aby opět zřízen byl tok vody před založením rybníka bývalý, nebo aby změny dřívějšího stavu, založením rybníka způsobené, neškodnými byly učiněny pro sousedy a pro jiné vodní oprávněnce, popřípadě v zájmu veřejném.
Přitom buď k tomu přihlédáno, aby stavby tam, kde jejich další trvání není nutné a jich udržování v dobrém stavu není zabezpečeno, držitelem zrušeného rybníka byly odstraněny, pokud by jejich další trávní bez řádného udržování mohlo býti na újmu cizím právům nebo veřejnému zájmu.
D.
O úředním dohledu k rybníkům
§ 21
Politické úřady mají nad tím bdíti, aby užívání a udržování rybníků vždy srovnávalo se s předpisy úředního povolení.
Spozoruje-li politický úřad, že ze stavu nebo z využitkování rybníků, které z dřívější doby, bez prokazatelné koncese, avšak přece po právu jsou zřízené, vznikají újmy cizím právům nebo zájmu veřejnému, má dle vodních zákonů opatřiti, čeho třeba jest k odstranění těchto vad.
§ 22
Když některá železniční správa nebo některý jiný interesent s udáním důvodů žádá za úřední ohledání stavu některého rybníka, zejména takového, který po delším čase opět má býti napuštěn, politický úřad okresní má ihned naříditi vyšetření technickým znalcem, k němuž předvolán buď žadatel a držitel rybníka nebo jejich plnomocníci.
Podle toho, co při tomto ohledání bylo shledáno, politický úřad má postupovati ve smyslu § 21.
O povinnosti, zaplatiti příslušné náklady komisionální, rozhodne politický úřad podle ustanovení vodních zákonů.