epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 17.10.1994 Dozor v přípravném řízení trestním

    17.10.1994 | Sbírka:  9/1994 (ZA) | Částka:  9/1994ASPI

    Vztahy

    Nadřazené: 257/2000 Sb., 137/2000 Sb., 209/1997 Sb., 23/1994 Sb., 283/1993 Sb., 141/1961 Sb., 140/1961 Sb.
    Pasivní derogace: 12/2003 (ZA)
    9/1994
    POKYN_OBECNÉ_POVAHY
    nejvyššího státního zástupce
    ze dne 17. října 1994,
    kterým se upravuje postup státních zastupitelství před zahájením trestního stíhání a při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním, ve znění pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/1996 ze dne 16. ledna 1996, poř. č. 1/1997 ze dne 22. ledna 1997, poř. č. 1/1999 ze dne 4. ledna 1999, poř. č. 2/1999 ze dne 5. března 1999, poř. č. 4/2000 ze dne 4. dubna 2000, poř. č. 8/2000 ze dne 24. července 2000, poř. č. 11/2000 ze dne 13. prosince 2000, sdělení o opravě chyb poř. č. 12/2000 ze dne 28. prosince 2000 (úplné znění vyhlášeno pokynem obecné povahy poř. č. 9/2000), poř. č. 2/2001 ze dne 1. června 2001 a poř. č. 4/2001 ze dne 13. prosince 2001.
    Podle § 9 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím:
    ČÁST PRVNÍ
    Obecná ustanovení
    Čl.1
    Předmět úpravy
    (1) Tento pokyn obecné povahy (dále jen "pokyn") upravuje podrobnosti postupu státních zastupitelství v trestním řízení stanoveného trestním řádem, zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a o podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "jednací řád"), a to v souvislosti s využíváním zákonných oprávnění a plněním povinností státního zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a trestním stíhání osob a při účasti státního zástupce v řízení před soudem.
    (2) Při trestním stíhání a ve zkráceném přípravném řízení ve věcech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby státní zástupci postupují podle pokynu obecné povahy poř. č. 5/2001; ustanovení tohoto pokynu se užijí jen tehdy, pokud pokynem obecné povahy poř. č. 5/2001 není výslovně stanoveno jinak nebo vyplývá-li to z povahy věci.
    (3) Státní zástupci při svém postupu v trestním řízení využívají pomoci a součinnosti s Probační a mediační službou1) s cílem napomoci ve vhodných případech uplatnění mimosoudního vyřízení věci nebo uložení trestu nespojeného s trestem odnětím svobody (část šestá).
    Čl.2
    Příslušnost státních zástupců
    (1) Příslušnost státních zástupců k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním je stanovena v § 12 až § 16 jednacího řádu.
    (2) Příslušnost státních zástupců v řízení před soudem se řídí ustanovením § 8 odst. 1 zákona.
    Čl.2a
    Příslušnost státních zástupců ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 a 2 jednacího řádu
    (1) Ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 a 2 jednacího řádu je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné (dále jen "nižší státní zastupitelství"), jen pokud v nich nebylo zahájeno trestní stíhání nebo v nich nebyly prováděny úkony před zahájením trestního stíhání před nabytím účinnosti vyhlášky č. 311/2000 Sb., kterou se mění jednací řád, a přípravné řízení nebylo do této doby skončeno.
    (2) Trestným činem ve věcech uvedených v odstavci 1 se rozumí i příprava, pokus a účastenství na dokonaném trestném činu (§ 7, 8 a 10 tr. zák.).
    (3) Pokud ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 jednacího řádu bylo zahájeno trestní stíhání nebo v nich byly prováděny úkony před zahájením trestního stíhání před nabytím účinnosti vyhlášky č. 311/2000 Sb., může státní zástupce vrchního státního zastupitelství rozhodnout o tom, že s ohledem na závažnost, skutkovou či právní náročnost přebírá k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení nebo k úkonům před zahájením trestního stíhání od nižšího státního zastupitelství kteroukoliv takovouto věc.Takové rozhodnutí se činí usnesením, proti kterému není stížnost přípustná.6) Usnesení, ve kterém se uvede odkaz na čl. II vyhlášky č. 311/2000 Sb. a na ustanovení § 25 tr. ř. per analogiam, se doručí nižšímu státnímu zastupitelství, policejnímu orgánu s pokynem k založení do vyšetřovacího spisu, obviněnému, jeho obhájci a věznici (je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
    (4) Státní zástupce vrchního státního zastupitelství může rozhodnout, že k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a k úkonům před zahájením trestního stíhání ve věcech trestných činů uvedených v § 15 odst. 1 a 2 jednacího řádu je příslušné nižší státní zastupitelství (§ 15 odst. 3 jednacího řádu). Před tímto rozhodnutím si vyžádá písemný souhlas nejvyššího státního zástupce se změnou příslušnosti, přičemž k žádosti připojí příslušný spisový materiál s odůvodněným stanoviskem k zamýšlenému postupu. Při vydání a oznamování tohoto rozhodnutí postupuje obdobně podle odstavce 3; v usnesení se uvede odkaz na § 15 odst. 3 jednacího řádu a na ustanovení § 25 tr. ř. per analogiam.
    (5) Pokud státní zástupce převzal věc způsobem uvedeným v odstavci 3 a nepostupoval podle odstavce 4 a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství před podáním obžaloby, je příslušný i pro celé řízení před soudem.
    (6) Vykonává-li dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím státního zástupce v prvém stupni nejvyšší státní zástupce (§ 141 odst. 3 poslední věta).
    Čl.3
    Spory o příslušnost
    (1) Spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími v přípravném řízení rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči oběma nejblíže vyšší 2) , a to usnesením, proti němuž zákon stížnost nepřipouští. 3)
    (2) Koná-li se prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (dále jen "prověřování"), a vznikne-li spor o příslušnost mezi policejními orgány (§ 158 odst. 10, § 12 odst. 2 tr. ř.), státní zástupce učiní opatření, aby věc převzal příslušný policejní orgán.
    (3) Předloží-li policejní orgán spisy státnímu zástupci se svým stanoviskem, protože se ve věci, která mu byla předána jiným policejním orgánem k vyšetřování, nepovažuje za příslušného (§ 162 odst. 2 tr. ř.), státní zástupce učiní opatření směřující k tomu, aby věc převzal orgán k vyšetřování příslušný. Shledá-li, že je dána věcná příslušnost policejního orgánu, který mu spisy předložil, zašle mu je s případnými pokyny k dalšímu postupu.
    (4) Zjistí-li státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, že příslušným k prověřování nebo vyšetřování je policejní orgán s vyšším nebo nižším stupněm působnosti anebo považuje-li státní zástupce za potřebné s ohledem na povahu a závažnost věci, aby věc dále prověřoval nebo vyšetřoval policejní orgán s vyšším, popřípadě nižším stupněm působnosti, postupuje podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř.
    (5) Vznikne-li spor o místní příslušnost policejního orgánu, státní zástupce postupuje podle § 21 jednacího řádu.
    Čl.3a
    Rozhodování o vyloučení
    (1) Rozhodne-li v trestním řízení státní zástupce o svém vyloučení z důvodů uvedených v § 30 tr. ř., o stížnosti proti takovému rozhodnutí rozhoduje nejblíže vyšší státní zastupitelství.
    (2) Vydal-li rozhodnutí podle § 31 odst. 1 tr. ř. policejní orgán, státní zástupce, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, o stížnosti nerozhoduje a podání, jež je takovou stížností, postoupí neprodleně vedoucímu policejního orgánu. Věc přezkoumá na základě žádosti podle § 157a odst. 1 tr. ř. (čl. 9e); může tak učinit i z vlastního podnětu.
    Čl.4
    Odnětí a přikázání věci
    (1) Vyšší státní zastupitelství rozhodne o přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství, jestliže vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, jež by jinak bylo příslušné, je z projednání věci vyloučen (§ 30 odst. 1 a odst. 3 druhá věta tr.ř.)4).
    (2) O odnětí a přikázání věci může státní zastupitelství uvedené v odstavci 1 rozhodnout i z jiných důležitých důvodů. 5).
    (3) O přikázání věci podle odstavce 1 a odnětí a přikázání věci podle odstavce 2 se rozhodne vždy usnesením, proti kterému není stížnost přípustná. 6).
    Čl.5
    Výkon dohledu vyšších státních zastupitelství nad nižšími státními zastupitelstvími
    (1) Nejblíže vyšší státní zastupitelství vykonávají dohled nad postupem nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a trestním stíhání a při účasti v řízení před soudem v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 a 2 zákona a § 1 a § 2 jednacího řádu.
    (2) Ustanovení o výkonu dohledu nejsou dotčena ustanovením § 157a odst. 2 tr. ř. o přezkoumávání postupu státního zástupce z podnětu žádostí o odstranění průtahů v řízení nebo závad v jeho postupu ve věcech, ve kterých vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení koná státní zástupce (§ 161 odst. 3, 4 a § 179a odst. 3 tr. ř.).
    Čl.6
    Vyžadování informací o trestních věcech
    Zrušen.
    Čl.7
    Pokyny nižšímu státnímu zastupitelství v konkrétních věcech
    (1) Odmítnutí splnění pokynu (§ 10 zákona) musí nižší státní zastupitelství předložit vyššímu státnímu zastupitelství písemně ve lhůtě dvaceti dnů od doručení pokynu, pokud vyšší státní zastupitelství ve svém pokynu nestanovilo lhůtu jinou. Jestliže je však splnění pokynu vázáno zákonnou lhůtou (např. podání opravného prostředku), je třeba odmítnutí předložit nejpozději dva dny před posledním dnem příslušné zákonné lhůty. Týká-li se odmítnutí splnění pokynu zajištění osob a věcí podle hlavy čtvrté trestního řádu nebo operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158f tr. ř.), musí je nižší státní zastupitelství předložit bezodkladně.
    (2) Pokud vyšší státní zastupitelství věc nižšímu státnímu zastupitelství odejme (§ 10 věty druhé zákona), učiní tak usnesením, proti němuž není stížnost přípustná.6) Usnesení doručí státnímu zastupitelství, jemuž byla věc odňata, a policejnímu orgánu s pokynem, aby je založil do vyšetřovacího spisu, jakož i obviněnému a jeho obhájci; u mladistvého též jeho zákonnému zástupci a orgánu pověřenému péčí o mládež. 7)
    (3) Odejme-li vyšší státní zastupitelství věc nižšímu státnímu zastupitelství a působí v ní samo, může rozhodnout v přípravném řízení o meritorním skončení věci (§ 171, § 172 a § 309 tr. ř.) a o podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 307 tr. ř.). Státní zástupce vyššího státního zastupitelství je oprávněn podat u věcně a místně příslušného soudu obžalobu (§ 179 tr. ř.) a účastnit se řízení před soudem prvního i druhého stupně.
    (4) O nečinnost nebo nedůvodné průtahy v postupu nižšího státního zastupitelství 8) může s přihlédnutím k povaze konkrétní věci jít zejména tehdy, jestliže nižší státní zastupitelství v konkrétní věci neprovede úkon, který bylo povinno v souladu s platnými právními předpisy ve lhůtách zde uvedených provést, nebo nesplní pokyn vydaný vyšším státním zastupitelstvím podle § 10 věty první zákona, pokud současně nevyužije možnosti odmítnout splnění pokynu pro rozpor se zákonem, anebo splnění odmítne, nikoli však ve lhůtách uvedených v odstavci 1.
    Čl.7a
    Poznatky k návrhu na uložení ochranné výchovy
    Poznatky odůvodňující podání návrhu na uložení ochranné výchovy,8a) které státní zastupitelství získalo při výkonu své působnosti v trestním řízení, postoupí příslušnému okresnímu státnímu zastupitelství,8b) není-li samo k podání tohoto návrhu příslušné.
    Čl.7b
    Podnět k návrhu na předběžné opatření
    Státní zastupitelství dá bezodkladně příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí 8c) podnět k podání návrhu na předběžné opatření k zajištění péče o nezletilé dítě, 8d) pokud při výkonu své působnosti v trestním řízení získalo poznatky odůvodňující potřebu tohoto předběžného opatření. Odůvodňují-li získané poznatky i podání návrhu na uložení ochranné výchovy, postupuje státní zastupitelství také podle čl. 7a.
    Čl.8
    Vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
    Jestliže vznikne pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle ustanovení trestního řádu9), podá státní zástupce, který vykonává v přípravném řízení dozor, návrh u Nejvyššího soudu a Nejvyššímu státnímu zastupitelství zašle stejnopis tohoto návrhu na vědomí. Obdobně státní zástupce postupuje, jestliže vznikne pochybnost o tom, zda je někdo osobou, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu (§ 11 odst. 1 písm. c) tr. ř.; § 10 odst. 2 tr. ř. per analogiam).
    ČÁST DRUHÁ
    Trestní stíhání osob a dozor státního zástupce nad přípravným řízením trestním
    Oddíl první
    Náprava závažných nedostatků v činnosti policejního orgánu
    Čl.9
    (1) Zjistí-li státní zástupce závažné nedostatky v postupu policejního orgánu při vykonávání úkonů trestního řízení, pokud na ně písemně neupozorní vedoucího příslušného policejního orgánu, vedoucí státní zástupce je projedná s příslušným vedoucím pracovníkem a navrhne přijmout neprodleně opatření k nápravě. O projednání se pořídí záznam, který se založí do dozorového spisu.
    (2) Pokud by projednání závažných nedostatků nevedlo k nápravě, vedoucí státní zástupce informuje o závažných nedostatcích v postupu policejního orgánu vedoucího příslušného nadřízeného policejního orgánu s požadavkem na provedení opatření k odstranění nedostatků. O tomto opatření vždy uvědomí nejblíže vyšší státní zastupitelství. Neučiní-li tak, požádá o provedení opatření nejblíže vyšší státní zastupitelství, jemuž předloží potřebné písemné materiály, svědčící o nedostatcích v činnosti policejního orgánu a uvede, jaká opatření a s jakými výsledky již dříve v této věci učinil.
    Oddíl druhý
    Základní ustanovení o výkonu dozoru státního zástupce v přípravném řízení
    Obecná ustanovení
    Čl.9a
    (1) Státní zástupce uplatňuje v průběhu přípravného řízení svá jednotlivá oprávnění, aby si s přihlédnutím k závažnosti a povaze trestní věci zajistil přehled o stavu a výsledcích přípravného řízení a měl možnost účinně působit na jeho průběh a neprodleně odstraňovat zjištěné nedostatky.
    (2) V závažných věcech, zejména ve věcech vazebních, nebo ve věcech skutkově, důkazně či právně náročných, státní zástupce pravidelně prověřuje stav přípravného řízení, účastní se důležitých procesních úkonů, popřípadě si vyžádá protokoly o takových úkonech, a svými pokyny usměrňuje průběh přípravného řízení a jeho zaměření.
    (3) Státní zástupce svými návrhy podávanými soudu, pokud podle ustanovení trestního řádu soudce rozhoduje v přípravném řízení nebo se úkon provádí za jeho účasti (§ 158a tr. ř.), přispívá k tomu, aby přípravné řízení probíhalo plynule a bez průtahů a aby si opatřil dostatek podkladů pro podání obžaloby nebo jiné rozhodnutí o věci v přípravném řízení.
    (4) Zjistí-li státní zástupce při své činnosti poznatek, který zakládá důvod pro výkon působnosti státního zastupitelství na jiném než trestním úseku, učiní o tomto zjištění záznam, jeho opis založí do dozorového spisu a záznam předloží státnímu zástupci, do jehož působnosti využití poznatku náleží.
    Čl.9b
    (1) Státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení přezkoumává, zda u trestných činů, u nichž to zákon vyžaduje, byl neprodleně opatřen souhlas poškozeného (§ 163 odst. 1 tr. ř.) a na to, aby vztah osob v tomto ustanovení uvedených byl s výjimkou případů, kdy je nebo má být trestní stíhání vedeno pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 tr. zák., posuzován nikoli podle doby spáchání činů, ale podle doby, v níž je takový souhlas vyžadován. Dále dbá o to, aby tento souhlas nebyl vyžadován v případech, kdy ho není třeba (§ 163a odst. 1 tr. ř.), a o to, aby byla dodržována maximální lhůta 30 dní, po jejímž marném uplynutí již vyslovení souhlasu nepřichází v úvahu (§ 163a odst. 2 tr. ř.).
    (2) Státní zástupce dbá na to, aby policejní orgán řádně poučil poškozeného v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.
    (3) Státní zástupce přezkoumává rozhodnutí policejního orgánu též z podnětu stížností (§ 141 a násl. tr. ř.) a jeho postup může přezkoumat i na základě žádostí oprávněných osob podle § 157a odst. 1 tr. ř. (čl. 9e). Jde-li o takovou žádost, žadatele vždy vyrozumí stručným přípisem o výsledku přezkoumání a o tom, jaká opatření byla učiněna k nápravě zjištěných nedostatků.
    Čl.9c
    Prověrky a informace o stavu prověřování a vyšetřování
    (1) Prověrky spisových materiálů u policejního orgánu (§ 18 jednacího řádu) provede státní zástupce zejména ve vazebních věcech, ve věcech, v nichž koná v prvním stupni řízení krajský soud (§ 17 tr. ř.), ve věcech skutkově, důkazně či právně náročných, popřípadě ve věcech mladistvých, a to podle povahy konkrétní věci a poznatků o práci policejního orgánu zpravidla nejméně jedenkrát za dva měsíce, nestanoví-li vedoucí státní zástupce svým opatřením (§ 11 odst. 3 zákona), v jakých věcech a v jakých lhůtách mají být prověrky prováděny.
    (2) Ve věcech uvedených v § 167 odst. 3 (§ 170 odst. 2) tr. ř. státní zástupce musí prověrku provést nejméně jednou za měsíc.
    (3) Státní zástupce může prověrku provést i v případech uvedených v čl. 17 odst. 4; prověrku provede též tehdy, bude-li proti usnesení o zahájení trestního stíhání podána obviněným včas stížnost.
    (4) Záznam o prověrce podle odstavce 1 až 3 státní zástupce založí do dozorového spisu.
    (5) Stav prověřování a vyšetřování může státní zástupce zjišťovat rovněž na podkladě ústních informací, které vyžaduje od policejního orgánu. O jejich obsahu podle povahy věci učiní stručný záznam do dozorového spisu. Tento postup nezbavuje státního zástupce povinnosti vykonávat ve věcech prověrky.
    Čl.9d
    Účast konzultanta
    (1) V úředním záznamu, který státní zástupce sepsal o přibrání konzultanta 9a), uvede i důvod jeho přibrání, jeho jméno a příjmení, pracovní zařazení nebo funkci a skutečnosti, z nichž je zřejmé, v jakém oboru má konzultant speciální znalosti.
    (2) Jsou-li pro to důvody, zejména je-li třeba na podkladě vyjádření konzultanta opatřovat konkrétní důkazy, zaznamená státní zástupce podstatu jeho vyjádření k jím posuzovaným skutečnostem v úředním záznamu, nepodal-li konzultant své vyjádření písemně. V takovém případě toto vyjádření založí státní zástupce do dozorového spisu.
    (3) Konzultanta nelze v téže věci, v níž konzultaci poskytl, přibrat ani jako znalce 9b), ani od něho vyžádat odborné vyjádření. 9c)
    Čl.9e
    Vyřizování žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu
    Byla-li oprávněnou osobou učiněna žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. ř., státní zástupce prověří postup policejního orgánu z hlediska, zda se ve věci nevyskytují průtahy v řízení nebo závady a oprávněnou osobu vždy vyrozumí stručným přípisem o výsledku přezkoumání a o tom, jaká opatření byla učiněna k nápravě zjištěných nedostatků.
    Oddíl třetí
    Postup státního zástupce před zahájením trestního stíhání
    Čl.10
    (1) Prověřování státní zástupce neprovádí. Je však oprávněn objasnit v potřebném rozsahu povahu podání označeného jako trestní oznámení (§ 14 až § 16 zákona).
    (2) Podání se vždy posuzuje podle svého obsahu (§ 59 odst. 1 věta první tr. ř.). Činí-li se u státního zastupitelství ústně trestní oznámení, musí z něho být zřejmé okolnosti uvedené v § 59 odst. 4 tr. ř. Výslech provádí zásadně státní zástupce okresního státního zastupitelství (§ 59 odst. 2 věta první tr. ř.); státní zástupce krajského, vrchního nebo Nejvyššího státního zastupitelství, jen výjimečně, jsou-li pro to důležité důvody (§ 59 odst. 2 věta druhá tr. ř.). Státní zástupce provádějící výslech je povinen poučit oznamovatele o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje (zejména z hlediska § 166, 174, 206 a 209 tr. zák., § 47a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a popřípadě podle § 163 a § 163a tr. ř.) a vyslechnout oznamovatele k okolnostem v tomto ustanovení uvedeným.
    (3) Jestliže je příslušnému státnímu zastupitelství doručeno podání označené jako oznámení o trestném činu, státní zástupce, který je k vyřízení trestního oznámení příslušný, přezkoumá, zda v podání jsou uvedeny alespoň základní skutečnosti umožňující závěr o podezření ze spáchání skutku, který lze posoudit jako trestný čin; o takový případ však nejde, spatřuje-li podatel podezření ze spáchání trestného činu jen ve výkonu působnosti soudu, státního zastupitelství nebo jiného státního orgánu, pokud z obsahu podání nevyplývá zřejmé porušení zákona způsobem zakládajícím možné podezření z trestného činu. Jestliže v podání nejsou uvedeny takové skutečnosti, státní zástupce je vrátí podateli s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, pokud výjimečně nepostupuje podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř. Pokud ani po výzvě není podání doplněno a k doplnění nevedl popřípadě ani postup podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř., státní zástupce postupuje podle odstavce 5. Skutečnost, že podatel nepředložil potřebný počet stejnopisů podání i s přílohami, nebo že ani po provedeném doplnění podání neobsahuje zcela všechny náležitosti uvedené v § 59 odst. 3 první větě tr. ř., nemůže být důvodem pro to, že se k podání nepřihlíží (§ 59 část páté věty za středníkem tr. ř.), pokud lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu v rozsahu uvedeném v první větě.
    (4) Trestním oznámením nejsou zejména
    a) podání, která ani po případném doplnění podle odstavce 3 neobsahují údaje, z nichž lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, ač oznamovatel tvrdí, že jde o trestní oznámení, nebo je tak výslovně označil,
    b) podání, která nejsou podatelem podepsána; obsahují-li však závažné skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, lze je posoudit jako jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu (dále jen "jiný podnět k trestnímu stíhání"),
    c) řádné opravné prostředky podle trestního řádu,
    d) mimořádné prostředky podle trestního řádu10) nebo podněty k jejich uplatnění, 11)
    e) podněty k postupu nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. ř.,
    f) stížnosti na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství, 12)
    g) podání, jež jsou podnětem k výkonu dohledu, 13)
    h) podání vyjadřující nespokojenost oznamovatele s postupem státního zástupce na úseku netrestním,
    i) podání dožadující se provedení opatření státního zástupce pověřeného výkonem dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda, jakož i státního zástupce, který je oprávněn nad ním vykonávat dohled,
    j) žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu policejního orgánu 14) nebo státního zástupce, 15)
    k) podání směřující proti svědkům, znalcům, tlumočníkům a osobám, které podaly odborné vyjádření (§ 105 odst. 1 věta první tr. ř.), pro obsah jimi podaných vysvětlení, 16) výpovědí, odborných vyjádření, znaleckých posudků a tlumočnických úkonů v době, kdy ve věci, v níž byly tyto úkony provedeny, ještě nebylo skončeno trestní stíhání, a není důvod údaje uvedené v podání samostatně prověřit,
    l) podání, jimiž se podatel domáhá nároků, jež by mohl uplatnit nebo již bezvýsledně uplatnil v řízení ve věcech občanskoprávních nebo v řízení před jiným orgánem,
    m) podání vyjadřující nespokojenost oznamovatele s postupem či rozhodnutím soudu 17) nebo jiného státního orgánu, než je uveden v písm. c) až l),
    pokud v případech uvedených v písm. c) až k) z podání nevyplývají zřejmé poznatky nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin státním zástupcem, zaměstnancem státního zastupitelství, policejním orgánem, svědkem, znalcem, tlumočníkem, soudcem nebo jinou soudní osobou, popřípadě jinou osobou.
    (5) Podání uvedená v odstavci 4 písm. a) příslušný státní zástupce odloží podle § 159a odst. 1 věty první tr. ř. nebo odevzdá podle § 159a odst. 1 písm. a) tr. ř. příslušnému orgánu k projednání přestupku nebo podle § 159a odst. 1 písm. b) tr. ř. jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání jen tehdy, vydal-li policejní orgán záznam o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (dále jen "záznam o zahájení úkonů trestního řízení"). V ostatních případech podatele o závěru spočívajícím ve zjevné neodůvodněnosti podezření z trestné činnosti zpravidla vyrozumí. Podání uvedená v odst. 4 písm. b), nepůjde-li o jiný podnět k trestnímu stíhání, se bez dalšího opatření založí.
    (6) Podání uvedená v odstavci 4 písm. c) až k) příslušný státní zástupce podle povahy věci vyřídí zejména vrácením podateli a jeho stručným poučením, postoupením orgánu příslušnému rozhodovat o řádném či mimořádném opravném prostředku nebo o podání mimořádného opravného prostředku. Může je postoupit orgánu oprávněnému k přezkoumání postupu orgánu činného v trestním řízení nebo orgánu příslušnému k vyřízení stížnosti. V těchto případech se nevydává rozhodnutí podle § 159a tr. ř. Podatele je však nutno o učiněném opatření vždy vyrozumět.
    (7) Poznatky státního zastupitelství z jiných úseků činnosti, z informačních prostředků, tiskovin, letáků, písemných výzev, apod. lze posoudit jako jiný podnět k trestnímu stíhání, pokud na jejich podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu.
    Čl.11
    (1) Příslušný státní zástupce předá trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání učiněné na státním zastupitelství neprodleně policejnímu orgánu, který je příslušný k postupu před zahájením trestního stíhání, s pokynem k prověření (§ 158 odst. 1, 3 tr. ř.). Nasvědčují-li již v této době zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, pokud nepřichází v úvahu postup dle § 159b tr. ř., vydá státní zástupce pokyn k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.).
    (2) Státní zástupce vykonává dozor již ve stadiu postupu před zahájením trestního stíhání a je proto oprávněn uložit policejnímu orgánu provedení úkonů ve věci podle § 157 odst. 2 věty první, jakož i využít některého ze svých oprávnění podle § 157 odst. 2 písm. a) až c) nebo § 174 odst. 2 písm. c) nebo e) tr. ř. Jsou-li splněny zákonné podmínky, může též vydat kterékoli z rozhodnutí uvedených v § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. K takovému rozhodnutí, popřípadě i opatření podle § 159a odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., může státní zástupce vydat též pokyn policejnímu orgánu (§ 157 odst. 2 věta první tr. ř.) nebo může s takovým zamýšleným rozhodnutím nebo opatřením vyslovit souhlas. Takový pokyn musí být vydán nebo souhlas učiněn písemnou formou a musí být formulován zcela jednoznačně.
    (3) Jestliže se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání týkají činnosti policejního orgánu při prověřování nebo vyšetřování a uvádějí se v nich takové skutečnosti, které neměly nebo nemohly mít vliv na zákonnost nebo oprávněnost úkonu policejního orgánu, popřípadě nemají žádný vztah k věci, v níž státní zástupce vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, plní povinnosti uvedené v odstavci 2 ohledně takového trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání státní zástupce příslušný jinak k vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky (§ 161 odst. 3, 4 tr. ř.).
    (4) Jestliže se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání týkají činnosti policejního orgánu při prověřování nebo vyšetřování a údaje v nich uvedené alespoň zčásti souvisejí s obhajobou obviněného nebo jejich prověření je důležité pro objasnění věci, činí úkony nezbytné k jejich prověření státní zástupce, který vykonává v této věci dozor. Přitom je oprávněn postupem podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř. vyžádat šetření inspekčního orgánu ministra vnitra podle zvláštních předpisů. Po skončení šetření postupuje podle jeho výsledku podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2. Je-li k trestnímu stíhání nebo k postupu podle § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. příslušný státní zástupce jiného státního zastupitelství, postoupí mu opis podstatné části spisového materiálu k dalšímu opatření.
    (5) Oznamovatele je třeba o opatřeních učiněných podle odstavců 1, 3 a 4 vyrozumět, pokud o to po poučení podle § 158 odst. 2 věty druhé tr. ř. požádal.
    (6) Pokud se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání týkají poslance nebo senátora Parlamentu České republiky, soudce Ústavního soudu nebo soudce a jsou současně splněny podmínky podle § 160 odst. 1 tr. ř., příslušný státní zástupce dbá o to, aby byl opatřen souhlas podle ustanovení Ústavy a zvláštních zákonů.18)
    Čl.11a
    (1) Zjistí-li státní zástupce při přijímání oznámení o podezření z trestného činu, že je nutno oznamovatele vyslechnout jako svědka nebo provést s oznamovatelem rekognici 18a), neboť jde o neodkladný nebo neopakovatelný úkon, 18b) a nelze-li ihned postupovat podle čl. 11 odst. 1 poslední věty, zpravidla učiní opatření, aby výslech provedl k tomu příslušný policejní orgán, jemuž současně uloží, aby o zahájení úkonů trestního řízení sepsal záznam (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.). Současně navrhne soudci, aby se zúčastnil tohoto výslechu.
    (2) Zjistí-li státní zástupce, že jsou dány zákonné důvody k použití operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158e tr. ř.) a nelze-li pro ohrožení účelu trestního řízení rozhodnutí o jejich použití odložit na dobu, kdy věc převezme k prověřování příslušný policejní orgán, projedná jejich použití bezodkladně s vedoucím příslušného útvaru policie či příslušné složky policie provádějící operativně pátrací úkony, o jejichž použití se jedná. V závažných a zvlášť odůvodněných případech a nejde-li o použití agenta, je státní zástupce oprávněn uložit použití operativně pátracích prostředků takovému útvaru policie či policejní složce pokynem podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř.
    (3) Dospěje-li státní zástupce na základě jím takto zjištěných skutečností k závěru, že jako operativně pátrací prostředek má být použit agent (§ 158e tr. ř.), předá věc policejnímu orgánu s pokynem, aby neprodleně projednal se státním zástupcem vrchního státního zastupitelství (§ 18a odst. 2 jednacího řádu) případné použití agenta. Současně vrchní státní zastupitelství o tomto svém pokynu informuje s uvedením důvodů, pro které shledává použití agenta za nezbytné pro splnění účelu trestního řízení v uvedené věci.
    Čl.12
    (1) O stížnosti poškozeného proti usnesení policejního orgánu o odložení věci rozhoduje státní zástupce, který by byl příslušný vykonávat ve věci dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.19) Jestliže státní zástupce vydal k takovému usnesení policejnímu orgánu nebo policejnímu orgánu pokyn (čl. 11 odst. 2 poslední věta), rozhoduje o stížnosti poškozeného státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství (§ 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.). Obdobně se postupuje tehdy, pokud k takovému usnesení státní zástupce dal souhlas.
    (2) Domáhá-li se poškozený přezkoumání rozhodnutí státního zástupce, kterým byla jeho stížnost proti rozhodnutí o odložení věci policejním orgánem (§ 159a odst. 1 až 4 tr. ř.) zamítnuta, přezkoumá toto rozhodnutí státní zástupce nejblíže vyššího státní zastupitelství (§ 9 odst. 1 a odst. 2 věta první zákona). Pokud vyšší státní zastupitelství shledá, že ve věci byl nižším státním zastupitelstvím porušen zákon, postupuje podle § 10 věty první zákona a § 1 odst. 2 písm. e) jednacího řádu. Poškozeného o svém postupu vyšší státní zastupitelství vyrozumí.
    (3) Pokud vyšší státní zastupitelství zjistí, že v činnosti nižšího státního zastupitelství nebyl zákon porušen, podání poškozeného odloží a o výsledku přezkoumání ho vyrozumí. Vyrozumění musí obsahovat poučení, že budou-li podány další obsahově shodné podněty, nebudou již přezkoumávány a podatel o tom nebude vyrozumíván.
    (4) Pokud dojde státnímu zastupitelství opakovaný, obsahově shodný podnět poškozeného k přezkoumání věci, po přezkoumání jeho obsahu postupuje podle § 2 odst. 2 a 3 jednacího řádu.
    (5) Pokud dojde státnímu zastupitelství opakovaný podnět poškozeného, který obsahuje nové skutečnosti, státní zastupitelství postupuje podle čl. 11. Podatele o učiněném opatření vyrozumí.
    (6) Domáhá-li se přezkoumání věci oznamovatel nebo jiná osoba, postupuje se podle ustanovení odstavců 2 až 5 obdobně.
    (7) Ustanovení odstavců 2 až 5 se užije obdobně i tehdy, jestliže podnět k přezkoumání věci směřuje proti usnesení o odložení věci, které vydal státní zástupce.
    Čl.13
    Záznamy o zahájení úkonů trestního řízení
    (1) Státní zástupce poté, co mu byl doručen opis záznamu policejního orgánu o zahájení úkonů trestního řízení, posoudí, zda nejsou důvody pro využití některého z oprávnění podle § 157 odst. 2 nebo § 174 odst. 2 tr. ř. Protokoly o neodkladných a neopakovatelných úkonech přezkoumává zejména, uplatní-li postup podle první věty.
    (2) Neodkladnými úkony pro účely odstavce 1 mohou být zejména úkony uvedené v § 158 odst. 3 písm. d) až f) tr. ř., podněty či žádosti policejního orgánu k vydání předchozího souhlasu (čl. 21) nebo příkazu či povolení státního zástupce, podání návrhu na vydání rozhodnutí soudu (čl. 22), jakož i všechny úkony, k nimž je podle trestního řádu třeba takového předchozího souhlasu, příkazu nebo povolení státního zástupce, byly-li provedeny policejním orgánem bez souhlasu. Neopakovatelnými úkony pro stejný účel mohou být úkony týkající se osob, které mohou být v době bezprostředně následující po předpokládaném provedení úkonu pro orgány činné v trestním řízení nedosažitelné.
    (3) Dojde-li státní zástupce k závěru, že záznam podle odstavce 1 byl vydán policejním orgánem, který k jeho vydání nebyl věcně příslušný, učiní opatření, aby věc byla neprodleně předána příslušnému policejnímu orgánu, popř. může rozhodnout podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř. o odejmutí věci policejnímu orgánu a opatření, jímž se věc přikazuje jinému policejnímu orgánu; záznam zůstává v platnosti.
    (4) Zjistí-li státní zástupce, že záznam podle odstavce 1 neobsahuje náležitosti podle § 158 odst. 3 věty první tr. ř., upozorní na tuto skutečnost policejní orgán a uloží mu provedení opatření k nápravě. Podle povahy věci přichází v úvahu oprava nebo doplnění záznamu podle § 131 a § 138 tr. ř. per analogiam anebo jiné vhodné opatření. Státní zástupce není oprávněn zrušit takový záznam postupem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
    (5) Státní zástupce může v případě zjištění, že k nápravě nedostatku uvedeného v odstavci 4 větě první nedošlo, postupovat podle § 157 odst. 2 písm. b) nebo § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř. (čl. 20).
    Čl.14
    Postup při provádění výslechů svědků před zahájením trestního stíhání
    (1) Státní zástupce dbá o to, aby výslech svědků byl v prověřování prováděn jen za podmínky, že jde o:
    a) neodkladný nebo neopakovatelný úkon (§ 160 odst. 4 tr. ř.),
    b) výslech osoby mladší než patnáct let (§ 102 tr. ř.),
    c) výslech osoby, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti,
    d) výslech osoby a zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že na svědka by mohl být pro jeho výpověď vyvíjen nátlak,
    e) výslech poškozeného a svědků, jestliže hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna jejich výpověď nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skutečnosti nebo schopnost tyto skutečnosti reprodukovat, pokud v případech uvedených v písm. b) až e) lze předpokládat, že další prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání bude trvat delší dobu, zejména proto, že nebyla zjištěna osoba, u níž je dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala, a v důsledku toho hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi; státní zástupce v souvislosti s tímto postupem vždy zvažuje i podmínky, za nichž přichází v úvahu v hlavním líčení číst protokol o výpovědi svědka (§ 211 odst. 2 písm. b) tr. ř.), přečíst protokol o dřívější výpovědi svědka (§ 211 odst. 3 tr. ř.) nebo za nichž lze protokol o takovém výslechu pouze předestřít k vysvětlení rozporů (§ 212 tr. ř.), a to za účelem použitelnosti výsledků těchto úkonů jako důkazů v řízení před soudem.
    (2) Je-li prováděn výslech svědka podle odstavce 1 písm. a) nebo rekognice, státní zástupce k žádosti policejního orgánu nebo i bez takové žádosti projedná s příslušným soudcem (§ 26 tr. ř. per analogiam), aby úkon byl proveden v době co nejkratší tak, aby nedošlo ke zmaření účelu úkonu a účelu sledovaného trestním řízením (§ 1 odst. 1 tr. ř.). Skutečnost, že byl návrh na provedení úkonu učiněn, se zpravidla poznamená v protokole o úkonu, pokud soudce nevyžaduje, aby byl návrh učiněn písemně. Státní zástupce zváží, zda se úkonu prováděného za účasti soudce zúčastní.
    (3) Pokud má být prováděna rekognice za podmínek § 158a tr. ř., postupem podle odstavce 2 státní zástupce navrhne účast soudce již při předběžném výslechu poznávající osoby (§ 104b odst. 2 a § 93 odst. 2 věta za středníkem tr. ř.).
    (4) V protokolu o výslechu svědka, který je prováděn jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon, nebo v protokolu o rekognici se v části protokolu následující před souvislým vyjádřením svědka k věci (§ 101 odst. 2 poslední věta tr. ř.) vždy rozvedou důvody, pro které je výslech za neodkladný nebo neopakovatelný úkon považován.
    Čl.15
    Účast státního zástupce při úkonech v prověřování
    (1) Státní zástupce v prověřování zváží svou účast při provádění výslechů uvedených v § 158a tr. ř. a dále při ohledání místa činu, vyšetřovacím pokusu, rekonstrukci, prověrce na místě nebo výslechu dalších důležitých svědků, nejde-li v tomto případě o neodkladný či neopakovatelný úkon, popřípadě při výslechu znalce. U policejního orgánu je nutno zajistit, aby byl státní zástupce o době a místě konání těchto úkonů v potřebném časovém předstihu vyrozuměn.
    (2) Státní zástupce sleduje postup policejního orgánu a dbá, aby úkony byly prováděny v souladu se zákonem a byly správně protokolovány. Do provádění úkonů zasahuje jen výjimečně, pokud je to nutné k zajištění správného a zákonného provedení úkonu.
    Oddíl čtvrtý
    Postup při ochraně svědka
    Čl.16
    (1) Státní zástupce dbá o to, aby neprodleně poté, jakmile budou skutečnosti zjištěné v průběhu prověřování nebo ve vyšetřování nasvědčovat tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, policejní orgán neprodleně přikročil k utajení totožnosti i podoby svědka (§ 55 odst. 2 tr. ř.) anebo v odůvodněných případech k poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci svědkovi podle zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "zákon č. 137/2001 Sb."). Za tímto účelem si zabezpečí podávání potřebných informací již po vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 odst. 3 tr. ř.).
    (2) Za podmínek stanovených zákonem č. 137/2001 Sb., státní zástupce navrhne, aby svědku, popř. osobě, která má být jako svědek vyslechnuta, byla poskytnuta ochrana podle tohoto zákona.
    (3) Návrh podle odstavce 2 musí obsahovat jméno a příjmení takové osoby, popis skutku a jeho právní posouzení, je-li v době podání návrhu známo, odůvodnění návrhu, v němž budou uvedeny zejména okolnosti podle § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2001 Sb. Dále se uvede, která opatření z výčtu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb. mají být u dotčené osoby uplatněna. Souhlas osoby s ochranou se podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2001 Sb. v těchto případech nevyžaduje.
    (4) Návrh podle odstavce 2 státní zástupce předkládá ministru vnitra prostřednictvím ministra spravedlnosti.
    (5) Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 zákona č. 137/2001 Sb., státní zástupce požádá policejního prezidenta o poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci dotčené osobě ještě předtím, než bude návrh schválen ministrem vnitra.
    (6) Jestliže státní zástupce považuje za dostatečné opatření utajení podoby a totožnosti svědka podle § 55 odst. 2 tr. ř., dbá o to, aby policejní orgán
    a) poučil o možnosti postupu podle tohoto ustanovení osobu podávající vysvětlení (§ 158 odst. 5 až 7 tr. ř.) a prohlásí-li osoba podávající vysvětlení, že žádá o utajení své totožnosti, poznamenal v úředním záznamu též důvody, pro které osoba podávající vysvětlení požaduje utajení své totožnosti v řízení; dále vedl údaje o totožnosti této osoby, jakož i o dalších skutečnostech, z nichž by totožnost této osoby bylo možno zjistit, odděleně až do doby, než bude rozhodnuto o tom, zda bude vyslechnuta jako svědek a zda v takovém případě bude vypovídat pod utajeno
    u totožností podle § 55 odst. 2 tr. ř.,
    b) svědka předvolal zásadně osobně nebo prostřednictvím jiné osoby služebně činné v policejním orgánu a v souvislosti s předvoláním svědku navrhl způsob zajištění jeho utajení,
    c) při sdělování obhájci, že bude vyslýchat takového svědka, neuvedl údaje, z nichž by mohl zjistit skutečnou totožnost svědka (§ 165 odst. 3 poslední věta tr. ř.),
    d) předvolání svědka provedl v takovém časovém předstihu, aby bylo možno svědka náležitě poučit podle ustanovení § 55 odst. 2 tr. ř.,
    e) zabezpečil příchod svědka k výslechu tak, aby se nemohl setkat ani s obviněným, ani s jeho obhájcem,
    f) svědka vyslýchal v oddělené místnosti, než bude obhájce obviněného, který bude přítomen při jeho výslechu, nebo jiným technickým opatřením zajistil, že obhájci bude znemožněno při výslechu zjistit skutečnou totožnost svědka (§ 165 odst. 2 poslední věta tr. ř.),
    g) po skončení výslechu opětovně zabezpečil odchod svědka tak, aby se nemohl setkat ani s obviněným, ani s jeho obhájcem,
    h) bude-li provádět výslech takového svědka bez možnosti náležité přípravy podle písm. a) až f), vyhotovil vždy protokol o výslechu svědka se smyšleným jménem a příjmením a úvodní část protokolu o výslechu svědka vložil do spisu nebo obálky, jež budou vedeny odděleně od vyšetřovacího spisu,
    i) vznikne-li důvod k utajení podoby a totožnosti svědka až v průběhu jeho výslechu za přítomnosti obhájce, vyžádal neprodleně od obhájce vyjádření, zda obviněnému nebo jiné osobě sdělil skutečnou totožnost svědka; jestliže se tak dosud nestalo, postupoval podle písm. g) a obhájce poučil způsobem uvedeným v § 35 odst. 4 tr. ř. s odkazem na to, že jde o skutečnost utajovanou podle zvláštního zákona, 18c)
    j) neshledal-li důvody k utajení podoby a totožnosti svědka podle § 55 odst. 2 tr. ř., neprodleně mu předložil příslušný spisový materiál a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, odložil výslech svědka do doby, než státní zástupce rozhodne; hrozí-li nebezpečí z prodlení, do přijetí opatření státního zástupce, postupoval tak, že totožnost svědka zůstane utajena (§ 101a tr. ř.),
    k) v odůvodněných případech utajil totožnost a podobu svědka dodatečně, jestliže obviněný ani obhájce nebyli dosud seznámeni se skutečnou totožností svědka nebo obhájce učiní vyjádření uvedené v písm. i), že dosud obviněnému nesdělil skutečnou totožnost svědka, nebo utajil pouze některé osobní údaje takového svědka (např. místo jeho pobytu) anebo skutečnou totožnost svědka utajil pouze ve vztahu k některým z obviněných, pokud postup podle § 55 odst. 2 tr. ř. přichází ještě v úvahu.
    (7) Státní zástupce, považuje-li to za potřebné, si vyžádá spis nebo obálku obsahující údaje o skutečné totožnosti svědka u policejního orgánu, u něhož jsou uloženy, a to zejména byl-li mu již předložen vyšetřovací spis s návrhem na podání obžaloby. Se spisem se u státního zastupitelství nakládá podle zvláštních předpisů.18d)
    Oddíl pátý
    Dozor ve stadiu vyšetřování
    Čl.17
    Přezkoumání usnesení o zahájení trestního stíhání
    (1) Státní zástupce ihned po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obvinění přezkoumá, zda usnesení
    a) bylo vydáno příslušným policejním orgánem,
    b) popis skutku ve výrokové části usnesení je uveden tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, obsahuje údaje o místě, době a způsobu spáchání trestného činu,
    c) z popisu skutku jsou zřejmé všechny znaky skutkové podstaty stíhaného trestného činu včetně subjektivní stránky a skutečností, pro které policejní orgán posuzuje jednání obviněného jen jako přípravu či pokus nebo jako účastenství na trestném činu, pro který se trestní stíhání vede,
    d) trestný čin je uveden číselným označením i slovním pojmenováním včetně označení jeho stadia a formy účastenství,
    e) trestní stíhání obviněného není nepřípustné (§ 159a odst. 2 tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 tr. ř.),
    f) v odůvodnění usnesení jsou uvedeny zejména konkrétní důkazy a skutečnosti, o které policejní orgán opírá důvodnost zahájení trestního stíhání, a právní zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu odůvodňujícího použitou právní kvalifikaci z hlediska všech znaků stíhaného trestného činu včetně jeho stadia či formy účastenství.
    (2) Jsou-li splněny podmínky § 28 odst. 2 tr. ř., státní zástupce ověří, zda policejní orgán pořídil překlad a obviněnému doručil překlad usnesení o zahájení trestního stíhání nebo jeho části. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen ta jeho část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části usnesení.
    (3) Zjistí-li státní zástupce, že usnesení bylo vydáno policejním orgánem, který není věcně příslušný k vyšetřování, postupuje podle čl. 3 odst. 4 a přiměřeně podle čl. 13 odst. 3.
    (4) Pokud výroková část vzbuzuje vážné pochybnosti o své zákonnosti nebo odůvodněnosti, státní zástupce provede prověrku spisového materiálu (čl. 9c odst. 1 až 3). Zjistí-li, že usnesení je nezákonné nebo neodůvodněné, postupuje podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. Spisový materiál po zrušení vrátí policejnímu orgánu s pokynem podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř., pokud neuplatní - je-li to potřebné - ještě jiná opatření v rámci dozoru (např. podle § 157 odst. 2 písm. b) nebo § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř.).
    (5) Obsah spisu přezkoumá také tehdy, byla-li podána stížnost proti usnesení obviněným nebo jinou oprávněnou osobou. O stížnosti rozhodne s přihlédnutím k rozsahu spisového materiálu, který je nutno přezkoumat, urychleně a dbá o to, aby s výjimkou případů, kdy bezprostředně po předložení spisu se stížností obviněného nebo oprávněné osoby je zřejmé, že usnesení o zahájení trestního stíhání bude nutno zrušit, byly i v době mezi oznámením usnesení a rozhodnutím o podané stížnosti prováděny vyšetřovací úkony.
    (6) Nepodařilo-li usnesení o zahájení trestního stíhání doručit osobě, která má být obviněna, proto, že je neznámého pobytu nebo z jiných závažných důvodů, a konání řízení proti uprchlému (§ 302 a násl. tr. ř.) nepřichází v úvahu, státní zástupce v takové věci postupuje přiměřeně podle § 159 tr. ř.; pravidelně - nejméně jedenkrát za 6 měsíců a vydal-li předchozí souhlas k zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 76 odst. 1 věty druhé, nejméně jedenkrát za 3 měsíce - dotazy u policejního orgánu zjišťuje, zda nebylo možné usnesení o zahájení trestního stíhání řádně doručit nebo uplatnit jiný postup (např. konání řízení proti uprchlému).
    Čl.18
    Účast státního zástupce na vyšetřovacích úkonech
    Při využívání svého oprávnění podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. ř. se státní zástupce účastní zejména takových úkonů, které jsou rozhodné pro správné a úplné objasnění závažnější věci, a to především tehdy, jestliže je vzhledem k jejich povaze nelze opakovat. V dalším postupuje obdobně podle čl. 15.
    Čl.19
    Provádění jednotlivých úkonů nebo celého vyšetřování státním zástupcem
    (1) Celé vyšetřování provede státní zástupce sám jen výjimečně. V takovém případě státní zástupce přiměřeně postupuje podle pokynu obecné povahy upravujícího postup státních zastupitelství při trestním stíhání a ve zkráceném přípravném řízení ve věcech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby.
    (2) Je-li toho třeba, protože obviněný nebo svědek se nedostavili k výslechu, nebo je-li tu některý z důvodů uvedených v § 90 odst. 2 a § 98 tr. ř., státní zástupce požádá příslušný policejní orgán o předvedení obviněného nebo svědka. Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, požádá o předvedení jeho velitele nebo náčelníka.
    Čl.20
    Rozhodnutí o odnětí věci policejnímu orgánu
    (1) Pokud státní zástupce ve vyšetřování podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř. věc odejme policejnímu orgánu, rozhodne o tom usnesením, proti němuž není stížnost přípustná 6). Poté věc opatřením podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř. přikáže jinému policejnímu orgánu.
    (2) Státní zástupce podle odstavce 1 postupuje - nejde-li o řešení sporu o příslušnost mezi policejními orgány (čl. 3 odst. 2 až 4, čl. 13 odst. 3) - zejména tehdy, byl-li zjištěn důvod vyloučení policejního orgánu a policejní orgán nevydá odpovídající rozhodnutí podle § 31 odst. 1 tr. ř., nesprávný nebo nezákonný postup policejního orgánu při vyšetřování nebo neprovedení pokynu státního zástupce.
    (3) Postupuje-li státní zástupce podle § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř., přikáže usnesením, proti kterému není stížnost přípustná 6), aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.
    Oddíl šestý
    Předchozí souhlas nebo povolení státního zástupce k postupu policejního orgánu v přípravném řízení.
    Čl.21
    Obecné ustanovení
    (1) Státní zástupce vydává předchozí souhlas policejnímu orgánu
    a) k zadržení osoby podezřelé (§ 76 odst. 1 tr. ř.),
    b) k odnětí věci (§ 79 odst. 1 tr. ř.),
    c) k rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (§ 79a odst. 1 tr. ř.) a k rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (§ 79a odst. 3 tr. ř.),
    d) k rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu a k rozhodnutí o zrušení nebo omezení těchto druhů zajištění (§ 79b tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 1, 3 tr. ř.),
    e) k prohlídce jiných prostor a pozemků (§ 83a odst. 1 tr. ř.),
    f) k osobní prohlídce obviněného (§ 83b odst. 1 tr. ř.),
    g) jestliže je v jiných prostorách a na pozemku třeba provést rekonstrukci, rekognici, prověrku na místě nebo vyšetřovací pokus a z povahy takového úkonu vyplývá, že jej nelze provést jinde, a ten, u koho se má úkon vykonat, k němu nedal souhlas (§ 85b a § 83a odst. 1 tr. ř.),
    h) k dočasnému odložení zahájení trestního stíhání a k prodloužení lhůty k dočasnému odložení zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu (§ 159b odst. 1 a 2 tr. ř.).
    (2) Státní zástupce vydává povolení policejnímu orgánu k
    a) předstíranému převodu (§ 158c odst. 1, 2 tr. ř.); nesnese-li věc odkladu (§ 158c odst. 3 tr. ř.), lze je vydat i dodatečně,
    b) sledování osob a věcí, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy (§ 158d odst. 2 tr. ř.) a k prodloužení doby takového sledování (§ 158d odst. 4 poslední věta tr. ř.); nesnese-li věc odkladu, nejde-li o případy uvedené v § 158d odst. 3 tr. ř., lze je vydat i dodatečně (§ 158d odst. 5 tr. ř.).
    (3) Státní zástupce může vyslovit souhlas, nebo zrušit
    a) rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky v naléhavých případech, které nesnesou odkladu (§ 79a odst. 1 poslední věta tr. ř.),
    b) rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu v naléhavých případech, které nesnesou odkladu (§ 79b tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 1 poslední větou tr. ř.),
    c) rozhodnutí o zajištění zaknihovaných cenných papírů v naléhavých případech, které nesnesou odkladu (§ 79c odst. 2, 4 tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř.).
    (4) K vydání předchozího souhlasu podle odstavce 1 nebo povolení podle odstavce 2, nejde-li o případy uvedené v odst. 2 písm. a) a b) věta za středníkem (odst. 5 věta třetí), přistoupí státní zástupce jen na základě spolehlivé znalosti skutkového stavu, kterou získá ze spisu nebo ve výjimečných případech z informace policejního orgánu a kterou popřípadě upřesní dotazy. Státní zástupce ověří po předložení příslušného záznamu, protokolu nebo jiného dokladu, při prověrce spisového materiálu nebo zpracování obžaloby, návrhu na potrestání nebo jiného meritorního rozhodnutí, zda informace odpovídala skutečnosti a zda úkon, k němuž dal souhlas, byl proveden podle zákona.
    (5) Státní zástupce při přezkoumávání úkonů, které byly provedeny bez jeho předchozího souhlasu, zejména přezkoumá, proč věc nesnesla odkladu a zda skutečně z naléhavých důvodů nebylo možno souhlasu dosáhnout. Zjistí-li závady, písemně na ně upozorní příslušného nadřízeného policejního orgánu, a to popřípadě i prostřednictvím vedoucího státního zástupce (čl. 9 odst. 1), pokud nebude v úvahu přicházet též jiné neodkladné opatření (např. propuštění obviněného ze zadržení). Povolení vydá dodatečně (odst. 2 písm. a) a b) věta za středníkem) nebo vysloví souhlas s již vydanými rozhodnutími (odst. 3), jen byly-li splněny podmínky pro provedení těchto úkonů policejním orgánem bez jeho předchozího souhlasu nebo povolení a současně byly splněny podmínky k vydání tohoto souhlasu nebo povolení již v době provádění úkonů.
    (6) O každém souhlasu, povolení a o každém jejich odmítnutí, jakož i o výsledku přezkoumání ve smyslu předchozích odstavců, učiní státní zástupce záznam do dozorového spisu.
    Oddíl sedmý
    Další oprávnění státního zástupce v přípravném řízení
    Čl.21a
    Obecné ustanovení
    (1) Státní zástupce je dále oprávněn
    a) požadovat v trestním řízení údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů, v řízení o trestném činu podle § 178 tr. zák. individuální údaje získané podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a údaje, které byly získány v daňovém řízení za podmínek stanovených v § 24 odst. 5 písm. b) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (§ 8 odst. 2 tr. ř.),
    b) nařídit v přípravném řízení vydání nedoručených poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů poštou nebo osobou provádějící jejich přepravu k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení v konkrétní věci (§ 86 odst. 1 tr. ř.),
    c) nařídit v přípravném řízení sledování zásilky (§ 87b odst. 1 tr. ř.) a dávat pokyny policejnímu orgánu k dalšímu postupu ohledně sledování zásilky, jestliže věc nesnese odkladu a příkazu nelze předem dosáhnout (§ 87b odst. 2 tr. ř.) .); vydat příkaz k ukončení zásilky (§ 87a odst. 4 věta první tr. ř.),
    d) vyslovit souhlas s pohřbením mrtvoly, vzniklo-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem a byla-li provedena pitva (§ 115 odst. 1 tr. ř.).
    (2) Při vydání žádosti, pokynu nebo příkazu podle odstavce 1 státní zástupce postupuje přiměřeně podle čl. 21 odst. 4 a 6.
    Čl.21b
    Vyžadování údajů pro účely trestního řízení a zproštění povinnosti mlčenlivosti podle zvláštních právních předpisů
    (1) Požaduje-li státní zástupce údaje podle § 8 odst. 2 tr. ř., dbá o to, aby rozsah vyžadovaných údajů byl omezen na míru nezbytnou pro posouzení věci, zásah do práva na zachování jejich utajení byl prováděn v míře co nejmenší a byla učiněna opatření k jejich ochraně před zneužitím nepovolanými osobami. Za tím účelem co nejpřesněji konkretizuje svůj požadavek na sdělení těchto údajů.
    (2) Má-li být proveden výslech zaměstnance dožadovaného subjektu předtím, než byl zaměstnanec zproštěn příslušné povinnosti mlčenlivosti způsobem stanoveným zvláštním zákonem nebo podle § 8 odst. 4 tr. ř., státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán postupoval podle ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících postup zaměstnanců uvedeného subjektu při zproštění povinnosti mlčenlivosti, a bude-li zjištěno, že zvláštní zákon nestanoví podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat skutečnosti, které jsou podle něho utajovány nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, mu včas předložil žádost o podání příslušného návrhu soudci.
    Oddíl osmý
    Návrhy státního zástupce na vydání rozhodnutí soudu v přípravném řízení
    Čl.22
    Obecné ustanovení
    (1) Státní zástupce předkládá soudu tyto návrhy na rozhodnutí v přípravném řízení
    a) návrh na vydání předchozího souhlasu k vyžádání skutečností, které jsou podle zvláštního zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, v přípravném řízení, nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž je lze v trestním řízení sdělit (§ 8 odst. 4 tr. ř.),
    b) návrh na ustanovení obhájce (§ 39 tr. ř.), jsou-li dány důvody nutné obhajoby (§ 36 tr. ř.),
    c) návrh na rozhodnutí o tom, že poškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí (§ 44 odst. 2 věta první tr. ř.), a na výběr společných zmocněnců za podmínek § 44 odst. 2 věty třetí tr. ř.,
    d) návrh na vzetí do vazby (§ 68 tr. ř.),
    e) návrh na vydání příkazu k zatčení (§ 69 odst. 1 tr. ř.),
    f) návrh na rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu (§ 73a odst. 3 tr. ř.),
    g) návrh na omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a tr. ř.),
    h) návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce (§ 83 odst. 1 tr. ř.),
    i) návrh na vstup do bytu a obydlí k provedení rekonstrukce, rekognice nebo vyšetřovacího pokusu na uvedených místech (§ 85b a § 83 odst. 1 tr. ř.),
    j) návrh na otevření zásilek (§ 87 odst. 1 tr. ř.),
    k) návrh na záměnu zásilek (§ 87a odst. 1 tr. ř. ),
    l) návrh na odposlech a záznam telekomunikačního provozu (§ 88 odst. 1 tr. ř.) včetně návrhu na prodloužení doby jejich provádění (§ 88 odst. 2 věta třetí tr. ř.),
    m) návrh na sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat (§ 88a odst. 1 tr. ř.),
    n) návrh na pozorování obviněného ve zdravotnickém ústavu nebo zvláštním oddělení nápravného zařízení (§ 116 odst. 2 tr. ř.) a návrh na prodloužení doby takového pozorování (§ 117 tr. ř.),
    o) návrh na sledování osob a věcí, pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků (§ 158d odst. 3 tr. ř.) a na prodloužení doby takového sledování (§ 158d odst. 4 tr. ř.),
    p) návrh na vydání zatýkacího rozkazu (§ 376 odst. 1 věta druhá tr. ř.),
    r) návrh na vzetí zadržené osoby, o jejíž vydání požádal cizí stát, do vazby (§ 379 odst. 4 věta druhá tr. ř., § 381 odst. 1 tr. ř.), a to i v průběhu zkráceného přípravného řízení (§ 382a odst. 5 tr. ř.),
    s) návrh na vzetí do vazby osoby, která má být na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo výhrady cizího státu držena ve vazbě (§ 384 odst. 4 tr. ř.).
    (2) Návrh na povolení použití agenta a na prodloužení doby jeho použití (§ 158e odst. 4 tr. ř.) předkládá vrchnímu soudu státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru ve věci; pokud takové státní zastupitelství nelze určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal (§ 18a odst. 2 věta první jednacího řádu).
    (3) Před podáním návrhu soudu státní zástupce přezkoumá, zda jsou splněny zákonné podmínky k jeho podání. Návrh na ustanovení obhájce obviněnému v případech nutné obhajoby a návrh na sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a tr. ř. podá jen tehdy, hrozí-li nebezpečí z prodlení a neučinil-li tak již policejní orgán.
    (4) Návrhy uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 musí být odůvodněny a důkazy předloženy tak, aby soud o nich mohl v souladu s návrhem a obsahem popřípadě předloženého spisového materiálu rozhodnout.
    (5) Návrhy podle odst. 1 písm. k) a l) a podle odst. 2 musí být označeny příslušným stupněm utajení.19a)
    (6) Pokud státní zástupce nevyhoví žádosti policejního orgánu o podání návrhu soudu na vydání rozhodnutí, povolení, souhlasu nebo příkazu soudu podle odst. 1 písm. b) až o), učiní o tom záznam do dozorového spisu a policejnímu orgánu to písemně nebo telefonicky sdělí.
    Čl.22a
    Předkládání dalších žádostí, návrhů a podnětů soudu
    (1) Státní zástupce v přípravném řízení předkládá soudu též
    a) žádosti o propuštění z vazby na svobodu obviněných (§ 72 odst. 2 tr. ř.),
    b) žádosti obviněných o zrušení nebo zmírnění omezení ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a odst. 3 tr. ř. ve spojení s § 72 odst. 2 tr. ř.), pokud těmto žádostem v plném rozsahu nevyhověl.
    (2) Státní zástupce podává podle § 158a tr. ř. soudu návrh na provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu spočívajícího ve výslechu svědka nebo v rekognici v prověřování za účasti soudce za podmínek uvedených v čl. 14 odst. 2, 3.
    (3) Státní zástupce dále v přípravném řízení předkládá soudu návrh obviněného, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2, 3 tr. ř.) a vyjadřuje se k návrhu poškozeného, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu (§ 51a odst. 1, 2 tr. ř.).
    (4) Státní zástupce může soudu učinit návrh nebo podnět k rozhodnutí:
    a) o vyloučení zvoleného advokáta jako obhájce z obhajování (§ 37a odst. 1, 2 tr. ř.),
    b) o zproštění ustanoveného obhájce povinnosti obhajování (§ 40a odst. 1 tr. ř. ve spojení rovněž s § 37a odst. 1, 2 tr. ř.),
    c) o zproštění zmocněnce poškozeného povinnosti zastupovat poškozeného (§ 51a odst. 4 tr. ř.).
    (5) Při předkládání těchto žádostí, návrhů a podnětů postupuje státní zástupce obdobně podle čl. 22 odst. 3 první věty a odst. 4.
    Čl.22b
    Předkládání spisů soudu v souvislosti se stížnostmi podanými proti rozhodnutím státního zástupce v přípravném řízení
    (1) Státní zástupce předkládá soudu spisový materiál spolu s podanou stížností proti usnesení státního zástupce
    a) jímž rozhodl o dalším trvání vazby (§ 73b odst. 2, § 146a odst. 1 písm. a) tr. ř.),
    b) jímž rozhodl o přijetí některého z opatření nahrazujícího vazbu (čl. 30, 31) nebo o změně důvodů vazby podle čl. 28 odst. 3, 4 (§ 146a odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam),
    c) jímž rozhodl o dalším trvání omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a odst. 3, § 146a odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam),
    d) jímž rozhodl o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, usnesení, jímž rozhodl o omezení zajištění, nebo usnesení, jímž nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79a odst. 1, 3, 4 tr. ř., § 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.),
    e) jímž rozhodl o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiné instituce, která vede účet pro jiného, o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, o blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu, rozhodl o omezení takového zajištění nebo blokace, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění nebo blokace (§ 79b, § 79a odst.1, 3, 4 a § 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.),
    f) jímž rozhodl o zajištění zaknihovaných cenných papírů, rozhodl o omezení takového zajištění nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4, § 146a odst. 1 písm. c) tr. ř.),
    g) v případech uvedených v § 146a odst. 1 písm. d) a e) tr. ř.
    (2) Státní zástupce předkládá soudu spisový materiál se stížností i tehdy, pokud byla podána proti usnesení policejního orgánu, jímž rozhodoval o zajišťovacích institutech uvedených v odst. 1 písm. d) až f).
    (3) Při předkládání stížností soudu postupuje státní zástupce obdobně podle čl. 22 odst. 3 první věty a odst. 4.
    Oddíl devátý
    Dozor státního zástupce při zajištění osob a ve vazebních věcech v přípravném řízení
    Čl.23
    Zadržení osoby podezřelé
    (1) Státní zástupce vydá předchozí souhlas podle § 76 odst. 1 tr. ř. k zadržení osoby podezřelé z trestného činu na základě písemné žádosti policejního orgánu po přezkoumání spisového materiálu. Od písemné žádosti lze upustit jen zcela výjimečně, např. v mimopracovní době, je-li nutno vydat souhlas naléhavě a státní zástupce si opatří prostřednictvím telekomunikačního spojení podklady pro vydání souhlasu. Souhlas lze vydat i za využití technických prostředků (např. faxu nebo prostřednictvím elektronické pošty). O udělení telefonického souhlasu nebo souhlasu za použití faxu anebo elektronické pošty státní zástupce učiní do dozorového spisu záznam, v němž uvede i důvody naléhavosti udělení souhlasu. Souhlas na podkladě písemné žádosti i zcela výjimečně bez ní vydá jen tehdy, je-li dostatečně odůvodněn závěr, že podezřelá osoba spáchala trestný čin, a to z hlediska podmínek stanovených v § 67 tr. ř. za citací důvodů vazby, je-li dán některý z důvodů vazby podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř., zadržení podezřelé osoby je naléhavé a nelze proti této osobě ihned zahájit trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.), obviněného zadržet podle § 75 tr. ř. a podat soudu návrh na vzetí do vazby.
    (2) Při udělení souhlasu k zadržení státní zástupce s přihlédnutím k povaze věci určí policejnímu orgánu, který zadržení provede, lhůtu, v níž mu bude předán protokol o výslechu zadržené osoby, usnesení o zahájení trestního stíhání a další důkazní materiál. Lhůtu určí tak, aby mohl v zákonné lhůtě věc posoudit a popřípadě podat návrh na vzetí do vazby.
    (3) Po doručení spisových materiálů uvedených v odstavci 2 státní zástupce přezkoumá, zda policejní orgán, který zadržení provedl, nebo kterému byla zadržená osoba předána (§ 76 odst. 2 tr. ř.), sepsal protokol o zadržení, zda protokol obsahuje náležitosti uvedené v § 76 odst. 3 tr. ř., zda osobu vyslechl a zda bylo vůči ní zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.). Tam, kde je v pracovní době a v době pracovní pohotovosti možno využít technických prostředků (např. faxu nebo elektronické pošty), státní zástupce trvá na tom, aby jich bylo využito vzápětí po ukončení výslechu, popřípadě již v jeho průběhu. Přesný čas doručení spisových materiálů policejním orgánem poznamená do dozorového spisu.
    (4) Po doručení spisových materiálů uvedených v odstavci 2 přezkoumá státní zástupce odůvodněnost podezření z trestné činnosti a zda jsou dány konkrétní skutečnosti odůvodňující vazbu. Zjistí-li, že je nezbytné k odůvodnění podezření nebo skutečností odůvodňujících vazbu provést další důkazy, uloží jejich provedení neprodleně policejnímu orgánu. Zjistí-li nedůvodné omezení osobní svobody nebo překážku trestního stíhání, kterou nelze odstranit, propustí zadrženou osobu na svobodu.
    Čl.24
    Zadržení obviněného
    (1) Státní zástupce dbá, aby mu zadržení obviněného podle § 75 tr. ř. bylo policejním orgánem bezodkladně ohlášeno telefonicky nebo jiným obdobným způsobem. Při ohlášení určí policejnímu orgánu lhůtu k předání protokolu o zadržení a dalšího materiálu, který je nezbytný k tomu, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí obviněného do vazby. Určí lhůtu tak, aby mohl ve stanovené lhůtě (§ 77 odst. 1 tr. ř.) nařídit propuštění zadržené osoby nebo ji odevzdat soudu v zákonné lhůtě s návrhem na vzetí do vazby. O tom učiní záznam do dozorového spisu, kde uvede přesný čas zadržení obviněného a přesný čas ohlášení.
    (2) Po doručení protokolu o zadržení obviněného a dalšího materiálu státní zástupce prověří, zda zadržení následovalo až po zahájení trestního stíhání pro trestný čin a zda věc nesnesla odkladu.
    (3) Povinnosti uvedené v čl. 23 odstavcích 3 a 4 platí přiměřeně pro postup státního zástupce při zadržení obviněného.
    Čl.25
    Návrh na vzetí do vazby
    (1) Návrh na vzetí do vazby podá státní zástupce zpravidla na návrh policejního orgánu. Pokud podá návrh sám, sdělí to policejnímu orgánu. Považuje-li za potřebné obviněného před podáním návrhu vyslechnout, požádá příslušný orgán, aby obviněného předvedl podle § 90 odst. 2 tr. ř. (čl. 27 odst. 1 první věta).
    (2) Před podáním návrhu na vzetí do vazby státní zástupce zkoumá, zda důvody vazby podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř. jsou podloženy konkrétními skutečnostmi; zjistí-li, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání (§ 71 odst. 2 část druhé věty za středníkem tr. ř.), vyjádří tyto okolnosti výslovně v návrhu na vzetí do vazby. Státní zástupce při posuzování podmínek k podání návrhu vždy zvažuje i omezení uvedená v § 68 odst. 2 tr. ř. a okolnosti, které vylučují jejich užití (§ 68 odst. 3 tr. ř.), a zda s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. Nabídl-li obviněný nebo jiná osoba záruku, dohled nebo slib, vyjádří se státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby i k této nabídce, a jsou-li důvody pro jejich přijetí, navrhne soudu, aby je přijal. Obdobně postupuje, pokud obviněný nabídne složení peněžité záruky (§ 73a tr. ř.).
    (3) Předcházelo-li návrhu na vzetí do vazby zadržení podle § 75 nebo § 76 tr. ř., dbá státní zástupce na to, aby návrh na vzetí do vazby byl soudu doručen nejpozději do 48 hodin od zadržení nebo omezení osobní svobody podle ustanovení zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiného zákona; jinak doba, po kterou byl obviněný zajištěn nebo předveden podle § 12 odst. 8, § 13 odst. 5, § 14 odst. 1 písm. a) až c), popřípadě podle § 15 odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle ustanovení jiných zákonů se do lhůty 48 hodin nezapočítává, pokud k omezení osobní svobody nedošlo v souvislosti s trestním řízením. Návrh státní zástupce doručí prostřednictvím kanceláře státního zastupitelství, doručovatele státního zastupitelství, justiční stráže nebo výjimečně o doručení požádá policejní orgán podle § 62 odst. 1 tr. ř. s tím, že datum a přesný čas doručení návrhu si nechá potvrdit na stejnopis návrhu, který založí do dozorového spisu. V návrhu soudce upozorní na důležité skutečnosti, např. že obviněný žádá o ustanovení obhájce, že k jeho výslechu bude zapotřebí tlumočníka, apod.
    (4) Pokud státní zástupce při přezkoumání materiálů předložených policejním orgánem postupuje podle čl. 23 odst. 4 a uloží policejnímu orgánu provedení dalších úkonů do doby, než soudce vyslechne obviněného (§ 77 odst. 2 tr. ř.), protokoly o těchto dodatečných úkonech předloží soudci nejpozději při výslechu obviněného před soudcem.
    Čl.26
    Náležitosti návrhu
    (1) Návrh na vzetí do vazby musí obsahovat zejména
    a) osobní údaje obviněného (u osob bez jakýchkoliv dokladů a zejména u cizinců nebo osob bez státní příslušnosti bez dokladů lze totožnost obviněného prokázat postupem podle § 13 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů),
    b) stručný popis skutkových zjištění včetně uvedení skutečností, z nichž plynou důvody, pro které došlo k zadržení,
    c) trestný čin, pro který je obviněný stíhán, a to jeho zákonným pojmenováním i číselným označením,
    d) zdůvodnění, které konkrétní skutečnosti ve smyslu § 68 odst. 3 tr. ř. umožňují vzetí obviněného do vazby i při trestním stíhání pro trestné činy uvedené v § 68 odst. 2 tr. ř.,
    e) důvody vazby uvedené jejich zákonným pojmenováním včetně číselného označení příslušného ustanovení trestního řádu; jde-li o důvod vazby pole § 67 písm. b) tr. ř. i okolnosti uvedené v § 71 odst. 2 části druhé věty za středníkem tr. ř., byly-li zjištěny,
    f) stručné zhodnocení provedených důkazů, z něhož vyplývá, že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a jaké konkrétní takto zjištěné skutečnosti odůvodňují důvody vazby uvedené v návrhu,
    g) zdůvodnění, proč s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením,
    h) dobu zadržení s uvedením dne a hodiny zadržení a ustanovení trestního řádu, podle něhož k zadržení došlo; dobu omezení osobní svobody podle ustanovení zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiných zákonů, pokud k němu došlo v souvislosti s trestním řízením,
    i) má-li obviněný obhájce, jméno a sídlo obhájce,
    j) osobní údaje (jméno a příjmení, datum narození, bydliště, údaje k stíhané trestné činnosti) spoluobviněných, kteří se již nacházejí ve vazbě (§ 70a odst. 1 písm. g) tr. ř.,
    k) další důležité skutečnosti týkající se osoby obviněného, ke kterým bude nutno přihlédnout v průběhu výkonu zadržení a případné vazby, zejména okolnosti důležité pro zabezpečení řádného výkonu ostrahy obviněného; týká-li se návrh více obviněných, uvedou se všechny údaje podle písm. a) až i) a k) ohledně každého z nich.
    (2) Je-li dán důvod nutné obhajoby a obviněný nemá obhájce a prohlásil-li, že si obhájce nezvolí, státní zástupce v návrhu na tuto skutečnost upozorní. Upozorní též na okolnost, že obviněný požaduje účast obhájce při výslechu před soudem (§ 77 odst. 2 věta druhá tr. ř.).
    (3) Je-li třeba účasti obviněného u vyšetřovacích úkonů po podání návrhu na vzetí do vazby (např. provedení rekognice, domovní prohlídky, rekonstrukce, vyšetřovacího pokusu nebo prověrky na místě), uvede státní zástupce v návrhu i tuto skutečnost s uvedením místa a času předpokládaného úkonu (čl. 25 odst. 4). Státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby současně navrhne soudu, aby v příkazu k přijetí do vazby vyznačil důležité okolnosti pro umístění obviněného ve vazbě, jména spolupachatelů, kteří již jsou ve vazbě, upozornění na možnost sebevraždy, útěku, násilí, na to, zda obviněný může být zařazen do práce, aby nebyl měněn jeho vzhled, apod.
    Čl.27
    Účast státního zástupce při rozhodování soudu o vazbě
    (1) Jestliže státní zástupce podá návrh na vzetí do vazby obviněného, u něhož nepředcházelo zadržení, požádá o předvedení obviněného podle § 90 odst. 2 tr. ř. policejní orgán. Státní zástupce se v těchto případech výslechu obviněného před soudem zpravidla zúčastní.
    (2) Pokud návrhu na vzetí do vazby předcházelo zadržení (§ 75, § 76 odst. 1 tr. ř.) nebo omezení osobní svobody podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiného zákona, státní zástupce po obdržení vyrozumění o době a místě konání výslechu zváží svou účast na výslechu obviněného před soudcem (§ 77 odst. 2 tr. ř.), zejména jde-li o trestný čin, k jehož projednání je v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 17 tr. ř.), nebo ve věcech skutkově, důkazně či právně náročných. Výslechu se dále může zúčastnit i v jiných věcech, než uvedených v první větě, a to tehdy, považuje-li za potřebné předložit soudu materiály, získané dodatečně na základě svého pokynu policejnímu orgánu, anebo má-li za to, že vzhledem k okolnostem omezení osobní svobody obviněného nebo k upřesnění skutečností nezbytných pro správné posouzení jednání, za které je obviněný stíhán, je jeho účast při výslechu nutná.
    Přezkoumávání důvodnosti vazby v přípravném řízení
    Čl.28
    (1) V průběhu celého přípravného řízení je státní zástupce povinen zkoumat, zda důvody vazby trvají. Zjistí-li, že pominuly, rozhodne usnesením, že se obviněný propouští z vazby na svobodu (§ 72 odst. 2 písm. a) tr. ř.). Příkaz k propuštění obviněného z vazby na svobodu je nutno bezodkladně doručit věznici, ve které je vazba vykonávána.
    (2) Obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby na svobodu také tehdy, jestliže na základě skutečností zjištěných v přípravném řízení je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a obviněný se nedopustil jednání uvedeného v § 68 odst. 3 tr. ř. (§ 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.).
    (3) Zjistí-li státní zástupce, že některý důvod vazby ve smyslu § 67 písm. a), b), c) tr. ř. pominul, ale některý z důvodů vazby nadále trvá, rozhodne neprodleně o změně důvodů vazby. O tom bez průtahů vyrozumí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu (§ 70a odst. 1 písm. b) tr. ř.).
    (4) Zjistí-li státní zástupce, že některý důvod vazby ve smyslu § 67 písm. a), b), c) tr. ř. vedle důvodů, pro které je obviněný již ve vazbě, nově vznikl, navrhne soudu, aby o změně důvodů vazby rozhodl, zejména při předložení žádosti obviněného o propuštění z vazby anebo před svým postupem podle § 71 odst. 3, 4 tr. ř. Svůj návrh náležitě odůvodní.
    (5) Je-li obviněný ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) tr. ř. a má-li státní zástupce za to, že bylo zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání (§ 71 odst. 2 část věty druhé za středníkem tr. ř.), neprodleně podá návrh soudu, aby bylo rozhodnuto o tom, že jsou dány tyto důvody. Při podání takového návrhu postupuje přiměřeně podle odstavce 4 a dále podle čl. 25 odst. 2, čl. 26 odst. 1, čl. 27. Proti usnesení soudu je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby.
    Čl.29
    (1) Podal-li obviněný žádost o propuštění z vazby, státní zástupce bezodkladně přezkoumá, zda důvody vazby nadále trvají, a pokud žádosti obviněného nevyhoví, předloží ji nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení (§ 73b odst. 1 třetí věta tr. ř.) soudu k rozhodnutí se svým odůvodněným stanoviskem spolu s vyšetřovacím spisem nebo jeho konceptem, nelze-li vyšetřovací spis ze závažných důvodů předložit. O předložení žádosti soudu současně obviněného vyrozumí.
    (2) Byla-li žádost o propuštění z vazby na svobodu obviněným podána ještě předtím, než státní zástupce podal na tohoto obviněného obžalobu, ale o žádosti nebylo ke dni doručení obžaloby soudu příslušným soudem (§ 26 tr. ř.) rozhodnuto nebo bylo sice o ní tímto soudem rozhodnuto, ale nebylo dosud rozhodnuto o stížnosti podané obviněným, státním zástupcem nebo jinou oprávněnou osobou, státní zástupce postupuje podle čl. 41 odst. 9.
    Čl.30
    Nahrazení vazby zárukou, slibem a dohledem probačního úředníka
    (1) Je-li dán u obviněného, který je ve vazbě, důvod vazby podle § 67 písm. a) nebo c) tr. ř., může státní zástupce rozhodnout o propuštění obviněného z vazby na svobodu, jestliže zájmové sdružení občanů nebo důvěryhodná osoba nabídne záruku podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. ř., obviněný dá písemný slib podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř., jestliže státní zástupce považuje tuto záruku nebo slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečné a přijme je, anebo s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným (§ 73 odst. 1 písm. c) tr. ř.).
    (2) Jestliže obviněný, který byl propuštěn na svobodu po přijetí záruky, slibu nebo uplatnění dohledu probačního úředníka, neplní povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením vazby některým z těchto opatření, může státní zástupce po přezkoumání věci podat soudu návrh na opětovné vzetí obviněného do vazby, popřípadě návrh na vydání příkazu k zatčení (§ 73 odst. 4 tr. ř.).
    Čl.31
    Peněžitá záruka
    (1) Je-li u obviněného, který je ve vazbě, dán důvod vazby podle § 67 písm. a) nebo c) tr. ř. a není-li v případě důvodu vazby podle § 67 písm. c) tr. ř. obviněný stíhán pro některý z trestných činů uvedených v § 73a odst. 1 větě druhé tr. ř., může státní zástupce k návrhu obviněného nebo jiné osoby vyslovit, že přijetí peněžité záruky nabízené obviněným nebo s jeho souhlasem jinou osobou je přípustné, určit její výši s přihlédnutím k osobě a majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabídl, k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán, a závažnosti důvodů vazby, jakož i způsob jejího složení, a propustit obviněného po složení této částky z vazby na svobodu. Součástí rozhodnutí o přípustnosti přijetí peněžité záruky musí být i poučení obviněného a osoby, která peněžitou záruku složila, na dobu trvání peněžité záruky, nerozhodne-li soud jinak (§ 73a odst. 5 věta první tr. ř.), a na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu (§ 73a odst. 3 tr. ř.) nebo být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení (§ 73a odst. 6 tr. ř.).
    (2) Státní zástupce zruší nebo změní výši peněžité záruky na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez takového návrhu, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly, nebo se změnily okolnosti rozhodné pro určení její výše. Rozhodne-li o zrušení peněžité záruky (§ 73a odst. 4 tr. ř.) nebo podá-li návrh na její připadnutí státu (§ 73a odst. 3 tr. ř.), přezkoumá zároveň, zda nejsou dány důvody pro vzetí obviněného do vazby, a případně podá soudu návrh na opětovné vzetí obviněného do vazby, popřípadě návrh na vydání příkazu k zatčení.
    Čl.32
    Návrh na omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody
    Je-li třeba omezit obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a tr. ř.), podá státní zástupce soudu příslušný návrh. Ohledně náležitostí návrhu se užije čl. 26 přiměřeně, návrh musí zejména obsahovat konkrétní údaje o druhu a povaze omezení (např. zákaz volného pohybu mimo věznici, zákaz styku s určitými osobami, kontrolu korespondence, apod.). Při podání návrhu státní zástupce přihlédne k omezením, jimž by byl obviněný podroben ve vazbě podle zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. Ohledně žádostí obviněných o zrušení nebo zmírnění z omezení platí přiměřeně ustanovení § 72 tr. ř. a čl. 29. Při změně důvodů omezení se postupuje obdobně podle čl. 28 odst. 3 a 4. Na omezení se vztahují přiměřeně lhůty uvedené v § 71 tr. ř. a ohledně rozhodování o jejich dalším trvání se čl. 34 použije přiměřeně.
    Čl.33
    Návrh na vydání příkazu k zatčení
    (1) Návrh na vydání příkazu k zatčení lze vydat pouze tehdy, jsou-li u obviněného dány důvody vazby podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř. a nelze zajistit jeho přítomnost při výslechu předvoláním, předvedením nebo zadržením.
    (2) K návrhu na vydání příkazu k zatčení předkládanému soudu přiloží státní zástupce vyšetřovací spis obsahující usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) s dokladem o jeho doručení. V návrhu uvede popis skutku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován a konkrétní skutečnosti, které odůvodňují vzetí obviněného do vazby z důvodů podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř. Rovněž uvede okolnosti, z nichž se dovozuje nemožnost zajistit přítomnost obviněného při výslechu.
    (3) Provádí-li se po vydání příkazu k zatčení další dokazování, které je významné z hlediska rozhodnutí soudu o vzetí do vazby osoby, na niž byl vydán příkaz k zatčení, státní zástupce průběžně předkládá soudu stejnopisy protokolů o takových důkazech tak, aby soud měl pro své rozhodnutí podle § 69 odst. 1 tr. ř. náležité podklady.
    (4) Pominou-li důvody pro vydání příkazu k zatčení, státní zástupce neprodleně podá soudu návrh na jeho odvolání.
    Čl.34
    Postup státního zástupce při rozhodování o dalším trvání vazby v přípravném řízení
    (1) Jde-li o důvod vazby podle § 67 písm. b) tr. ř., státní zástupce dbá o to, aby v případě, že nebude zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání (§ 71 odst. 2 část druhé věty za středníkem tr. ř.), byl obviněný z vazby propuštěn na svobodu nejpozději den následující po uplynutí lhůty uvedené v § 71 odst. 2 tr. ř. pokud nebyl propuštěn na svobodu před uplynutím této lhůty.
    (2) Nelze-li skončit věc v přípravném řízení ve lhůtě tří měsíců trvání vazby, státní zástupce musí nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout o dalším trvání vazby. Státní zástupce buď vydá usnesení o propuštění obviněného z vazby na svobodu (§ 71 odst. 3, § 72 odst. 2 tr. ř.), které bez průtahů doručí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu (§ 70a odst. 1 písm. d) tr. ř.), nebo usnesení, jímž se obviněný ponechává ve vazbě.
    (3) Rozhodne-li státní zástupce podle § 71 odst. 3 tr. ř., že obviněný se ponechává ve vazbě, je povinen nejpozději do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se propouští z vazby na svobodu (§ 71 odst. 4 tr. ř.). Ponechat obviněného ve vazbě lze, jen pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. Za splnění těchto podmínek lze rozhodnout o ponechání obviněného ve vazbě i opětovně, ale jen v rozsahu celkové doby trvání vazby v přípravném řízení (§ 71 odst. 8, 9 tr. ř.).
    (4) Usnesení, jímž se obviněný ponechává ve vazbě podle odstavců 2 a 3, musí obsahovat:
    a) osobní údaje obviněného,
    b) stručný popis skutkových zjištění včetně uvedení skutečností, z nichž plynou důvody vazby,
    c) trestný čin, pro který je obviněný stíhán, a to jeho zákonným pojmenováním i číselným označením, d) zdůvodnění, které konkrétní skutečnosti ve smyslu § 68 odst. 3 tr. ř. nadále odůvodňují, aby obviněný byl nadále ponechán ve vazbě i při trestním stíhání pro trestné činy uvedené v § 68 odst. 2 tr. ř., a případně i poukaz na skutečnosti, které vedou k závěru, že nepřicházelo v úvahu použití ustanovení § 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.,
    e) důvody vazby uvedené jejich zákonným pojmenováním včetně číselného označení příslušného ustanovení trestního řádu,
    f) stručné zhodnocení provedených důkazů, z něhož vyplývá, že dosud zjištěné skutečnosti potvrzují, že trestní stíhání je proti obviněnému vedeno důvodně,
    g) uvedení úkonů, které dosud nebylo možno ve věci provést, včetně zdůvodnění,
    h) jde-li o postup podle odstavce 3, poukaz na obtížnost věci nebo jiné závažné důvody, pro které nebylo možno věc skončit, a zdůvodnění, proč propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání.
    (5) Pokud nebude rozhodnuto o dalším trvání vazby ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 a 3, musí státní zástupce propustit obviněného na svobodu nejpozději následující den po uplynutí lhůty, na niž bylo trvání vazby omezeno (§ 71 odst. 2 poslední věta tr. ř. per analogiam). Příkaz k propuštění z vazby na svobodu doručí věznici, v níž se obviněný nachází.
    (6) Státní zástupce v průběhu přípravného řízení až do podání obžaloby v souvislosti s prověrkami a dotazy na stav vyšetřování (čl. 9c) přezkoumává, zda jsou nadále podmínky pro to, aby skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl nadále posuzován jako trestný čin, jemuž odpovídá určitá celková doba vazby (§ 71 odst. 8 tr. ř.) v části připadající na přípravné řízení (§ 71 odst. 9 tr. ř.). Zjistí-li, že tento skutek je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu určenou podle předchozí věty, obviněný musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace skutku, i když některé vazební důvody nadále trvají. V případě, že změna právního posouzení vyplývá přímo z ustanovení trestního zákona (např. z § 89 odst. 11 tr. zák., ve znění zákona č. 265/2001 Sb.), musí být obviněný propuštěn z vazby na svobodu ihned.
    (7) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce zabezpečí pořízení překladu usnesení o ponechání obviněného ve vazbě; překlad doručí obviněnému s největším urychlením ve lhůtách uvedených v § 71 odst. 3 a 4 tr. ř. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen ta jeho část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části usnesení.
    (8) O rozhodnutí o ponechání obviněného nadále ve vazbě podle odstavců 2 a 3 vyrozumí státní zástupce bez průtahů věznici, v níž obviněný vykonává vazbu (§ 70a odst. 1 písm. c) tr. ř.); vyrozumí ji i o právní moci usnesení o ponechání obviněného ve vazbě podle odstavce 2.
    Zvláštní ustanovení o postupu ve vazebních věcech
    Čl.35
    Zjistí-li státní zástupce průtahy ve vyšetřování vazební věci, dá policejnímu orgánu neprodleně písemný pokyn a popřípadě na své zjištění upozorní vedoucího příslušného policejního orgánu nebo učiní jiná opatření k odstranění průtahů. Zůstanou-li jeho opatření bezvýsledná, informuje o nedostatcích vedoucího útvaru policejního orgánu s vyšším stupněm působnosti. Zpravidla přitom postupuje podle čl. 9.
    Čl.36
    Zrušen.
    Čl.36a
    Vyrozumění věznice o postoupení věci k výkonu dozoru
    Státní zástupce vykonávající dozor ve vazební trestní věci při postoupení věci k výkonu dozoru jinému věcně nebo místně příslušnému státnímu zástupci o tom vyrozumí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu (§ 70a odst. 1 písm. h) tr. ř.).
    Oddíl devátý
    Zvláštní ustanovení o postupu při podávání dalších návrhů a předkládání žádostí soudu v přípravném řízení
    Čl.36b
    Přezkoumávání důvodnosti zajištění nebo blokace finančních prostředků v přípravném řízení
    Při přezkoumávání důvodnosti zajištění peněžních prostředků na účtu u banky v přípravném řízení soudem (§ 79a odst. 4 tr. ř.), u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokace peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokace čerpání finančního úvěru, blokace finančního pronájmu (§ 79b tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 4 tr. ř.), zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 4 tr. ř.) v přípravném řízení soudem, státní zástupce postupuje obdobně podle čl. 29.
    Čl.36c
    Postup státního zástupce při odposlechu a záznamu telekomunikačního a zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu
    (1) Po doručení opisu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem podle § 88 odst. 2 tr. ř. státní zástupce předá neprodleně stejnopis policejnímu orgánu, který bude odposlech zajišťovat. S příkazem, protokolem o odposlechu o záznamu telekomunikačního provozu a dalšími opatřeními týkajícími se tohoto úkonu se nakládá tak, aby nebyl zmařen jeho účel a výsledky úkonu bylo možno použít v dalším řízení.
    (2) Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (§ 88a tr. ř.) státní zástupce neprodleně předá policejnímu orgánu, aby mohl být bez průtahů doručen právnické nebo fyzické osobě, která vykonává telekomunikační činnost, pokud tak neučinil již policejní orgán.
    Čl.37
    Vyšetření duševního stavu obviněného pozorováním ve zdravotnickém ústavu
    Pro náležitosti návrhu státního zástupce na vyšetření duševního stavu obviněného pozorováním ve zdravotnickém ústavu (§ 116 odst. 2 tr. ř.) a návrhu státního zástupce na prodloužení doby pozorování duševního stavu (§ 117 tr. ř.) platí ustanovení o návrhu na vzetí do vazby obdobně (čl. 26).
    Čl.38
    Nutná obhajoba v přípravném řízení
    (1) Jsou-li dány důvody nutné obhajoby v přípravném řízení (§ 36 tr. ř.), dbá státní zástupce na to, aby policejní orgán
    a) včas obviněného poučil o nutné obhajobě, o právu zvolit si obhájce, jakož i o tom, že v případě nevyužití tohoto práva mu bude obhájce ustanoven (§ 38 odst. 1 tr. ř.) a že oprávnění ustanoveného obhájce zaniká, pokud bude obhájce zvolen (§ 37 tr.ř.), jakož i o podmínkách postupu podle § 37a a § 40a tr. ř.,
    b) v době od vzniku důvodů nutné obhajoby do zvolení nebo ustanovení obhájce prováděl pouze úkony, jejichž provedení nelze odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit s ohledem na to, že dosud nebyl zvolen nebo ustanoven (§ 165 odst. 2 věta první tr. ř. per analogiam),
    c) poučil obviněného i o tom, že osvědčí-li, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2, 3 tr. ř.).
    (2) Je-li vedeno trestní stíhání obviněného pro další dílčí útoky jednoho a téhož pokračujícího trestného činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.)a přichází-li v úvahu případný postup soudu podle § 37a tr. zák. v budoucnu, přičemž v souhrnu tyto jednotlivé dílčí útoky přesáhnou hranici značné škody (§ 89 odst. 11 tr. zák.), i v řízení o dílčích útocích, u nichž sama o sobě výše škody hranice značné škody nedosahuje, dbá státní zástupce rovněž o to, aby policejní orgán postupoval podle odstavce 1 již od zahájení trestního stíhání nebo od okamžiku, kdy tato skutečnost vyjde najevo.
    (3) Za úkony uvedené v odstavci 1 písm. b) lze považovat zejména tyto úkony:
    a) vydání a odnětí věci (§ 78 a § 79 tr. ř.),
    b) domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor a pozemků (§ 82 odst. 1 a 2 tr. ř.),
    c) osobní prohlídku (§ 82 odst. 3 tr. ř.),
    d) vstup do obydlí, do jiných prostor a na pozemek (§ 83c tr. ř.),
    e) provádění důkazu v bytě, obydlí, jiných prostorách a na pozemku (§ 85b tr. ř.),
    f) ohledání místa činu (§ 113 tr. ř.),
    g) prohlídka těla a odběr krve nebo jiný obdobný úkon (§ 114 odst. 1 a 2 tr. ř.),
    h) odběr pachové stopy a další úkony směřující ke zjištění totožnosti osoby, která se zdržovala na místě činu (§ 114 odst. 3 tr. ř.).
    (4) Vždy je však potřebné při posuzování povahy úkonů uvedených v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 3 vzít v úvahu, že účast obhájce na vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, může být vyloučena ve skutečně odůvodněných případech (§ 165 odst. 2 věta první tr. ř.).
    (5) Účast obhájce při provádění úkonů spojených s využíváním operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158e tr. ř.), v případě, že by tyto úkony byly prováděny až po zahájení trestního stíhání (§ 158f tr. ř.), při záměně zásilky (§ 87a odst. 1 tr. ř.), sledování zásilky (§ 87b tr. ř.), odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§ 88 tr. ř.), zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat (§ 88a tr. ř.), jakož i na úkonech znalce spojených s přípravou a vypracováním znaleckého posudku (§ 107 tr. ř.), je vyloučena, neboť v těchto případech nejde o vyšetřovací úkony.
    Čl.38a
    Opakování výslechů svědků na návrh obviněného nebo obhájce po zahájení trestního stíhání
    Navrhne-li obviněný nebo jeho obhájce opakování úkonů provedených před zahájením trestního stíhání (§ 158 odst. 8 tr. ř.), státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán opakoval takové úkony za účasti obviněného nebo jeho obhájce, jde-li o úkony, které jsou zásadní pro posouzení věci a výsledek řízení před soudem, lze-li je podle povahy úkonů opakovat; přitom zvažuje okolnosti uvedené v čl. 14 odst. 1 věta za středníkem. Na úkony provedené za účasti soudce (§ 158a tr. ř.) se první věta nevztahuje; to neplatí, vyjde-li již v průběhu přípravného řízení najevo, že podmínky pro posouzení těchto úkonů jako neodkladných či neopakovatelných splněny nebyly. V ostatních případech, než jsou uvedeny v první větě, se obhajoba poučí o právu domáhat se osobního výslechu takového svědka v řízení před soudem.
    Čl.38b
    Rozhodování o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který obviněný nebo poškozený vyžádá
    Při rozhodování o žádostech obviněného, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2, 3 tr. ř.), nebo poškozeného, který má nárok na ustanovení zmocněnce (§ 51a odst. 1, 2 tr. ř.), o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který obviněný nebo poškozený vyžádá, státní zástupce po přezkoumání spisu posoudí, zda nejsou dány okolnosti, které vylučují možnost takové žádosti vyhovět (§ 151a odst. 1 věta druhá tr. ř.).
    Čl.38c
    Posuzování námitek proti osobě znalce, odbornému zaměření znalce a otázek položených znalci
    (1) Státní zástupce při posuzování námitek proti osobě znalce z důvodů, které stanoví § 11 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci, vychází z toho, že tyto námitky může vznést pouze obviněný nebo osoba, pokud je k podání znaleckého posudku třeba, aby něco konala nebo strpěla (§ 105 odst. 1 věta druhá a čtvrtá tr. ř.) a že podání námitek není omezeno žádnou lhůtou. Dále dbá o to, aby otázky položené znalci byly uvedeny již v opatření, kterým se přibírá znalec.
    (2) Vyhoví-li státní zástupce námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Vždy tak činí opatřením, které doručí obviněnému nebo jiné osobě, která může vznést námitky.
    (3) Jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je státní zástupce v rámci rozhodnutí o tomto opravném prostředku; pro obsah tohoto posouzení platí přiměřeně odstavec 2 věta první, výsledek posouzení se uvede v odůvodnění příslušného usnesení.
    Čl.39
    Rozhodnutí o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce
    (1) Ve věcech, ve kterých byl ustanoven obhájce a v nichž bylo trestní stíhání obviněného skončeno jeho pravomocným rozhodnutím, neskončila-li obhajoba již dříve v době, kdy ve věci konal vyšetřování policejní orgán, státní zástupce na návrh obhájce bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou měsíců od podání návrhu, rozhodne usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů (§ 151 odst. 3 tr. ř.), za podmínky, že nárok nezanikl (§ 151 odst. 2 poslední věta tr. ř.). Státní zástupce takto postupuje i tehdy, pokud obhajoba obhájce v přípravném řízení skončila jiným způsobem. V ostatních případech vrátí návrh spolu s vyúčtováním odměny a hotových výdajů obhájci, aniž by rozhodoval usnesením.
    (2) Vykonatelné usnesení podle odstavce 1 opatřené doložkou právní moci státní zástupce předá příslušnému oddělení státního zastupitelství s pokynem k úhradě tak, aby úhrada mohla být provedena nejpozději do 30 dnů od právní moci usnesení uvedeného v odstavci 1. Opis dokladu o provedení úhrady založí do dozorového a vyšetřovacího spisu.
    (3) Na návrh obhájce však může státní zástupce i před pravomocným skončením trestního stíhání postupovat podle § 151 odst. 3 poslední věty tr. ř., zejména trvá-li trestní stíhání již výrazně delší dobu anebo bylo-li trestní stíhání podmíněně zastaveno nebo přerušeno. V opatření státního zástupce se uvedou především údaje o výši přiměřené zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů a odůvodnění tohoto postupu; stejnopis opatření a dokladu o úhradě se založí do dozorového a vyšetřovacího spisu. Neshledá-li státní zástupce návrh obhájce důvodným, opatřením, v němž uvede důvody svého postupu, jej zamítne.
    Čl.40
    Rozhodnutí o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného zmocněnce poškozeného
    Podle čl. 39 se postupuje přiměřeně i při rozhodování státního zástupce o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného zmocněnce poškozeného (§ 151a odst. 6 tr. ř.).
    Oddíl devátý
    Obžaloba, jiná rozhodnutí státního zástupce ve věci a návrh státního zástupce na schválení narovnání
    Čl.41
    Obžaloba
    (1) Státní zástupce před podáním obžaloby pečlivě přezkoumá výsledky přípravného řízení prověřením celého vyšetřovacího spisu a posoudí, zda dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. Zejména přezkoumá, zda bylo vůči obviněnému řádně zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.).
    (2) Žalobní návrh musí být stručný, ucelený, jasně formulovaný, logicky uspořádaný a musí obsahovat náležitosti podle zákona (§ 177 písm. c) tr. ř.). Do žalobního návrhu patří též návrh ochranného opatření, pokud pro jeho uložení jsou zákonné podmínky (§ 178 odst. 1 tr. ř.).
    (3) Státní zástupce v obžalobě vždy uvede, které důkazy provede před soudem, zejména které svědky svědčící ve prospěch obžaloby zamýšlí sám před soudem vyslechnout (§ 215 odst. 2 tr. ř.). Je povinen navrhovat ke slyšení před soudem zpravidla jen ty svědky, na jejichž osobním slyšení hodlá v hlavním líčení trvat.
    (4) Z odůvodnění obžaloby (§ 177 písm. d) tr. ř.) musí být zřejmé, o jaké důkazy se tvrzení obžaloby opírá, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.
    (5) Podává-li státní zástupce obžalobu na obviněného pro dílčí útok u pokračujícího trestného činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.), posouzeného jako další skutek (§ 12 odst. 12 tr. ř.), pro jehož ostatní útoky již dříve podal nebo hodlá podat obžalobu pro jiné dílčí útoky tohoto trestného činu, takže v řízení před soudem přichází v úvahu použití ustanovení § 37a odst. 1 věty první tr. zák., v obžalobě odkáže na dílčí útoky, ohledně nichž již byla obžaloba dříve podána, a způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 4 popíše tento dílčí útok nebo další dílčí útoky, pro které zamýšlí podat novou obžalobu; jako předběžnou otázku (§ 9 odst. 1 tr. ř.) posoudí, zda všechny tyto dílčí útoky tvoří skutečně součást jednoho a téhož pokračujícího trestného činu z hledisek uvedených v § 89 odst. 3 tr. zák.
    (6) O podání obžaloby státní zástupce neprodleně vyrozumí obviněného a obhájce (§ 176 odst. 1 tr. ř.). Je-li obviněný ve vazbě, vyrozumí o podání obžaloby státní zástupce také věznici, v níž se vazba vykonává (§ 70a odst. 1 písm. i) tr. ř.).
    (7) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce zabezpečí pořízení překladu obžaloby a překlad doručí soudu nejpozději spolu s podanou obžalobou; překlad obviněnému nedoručuje. Týká-li se obžaloba více obviněných, přeloží se jen ta její část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části obžaloby.
    (8) Jestliže státní zástupce zamýšlí posuzovat skutek, pro který má být podána obžaloba, jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, postupuje podle § 176 odst. 2 tr. ř. Ve sdělení obviněnému a jeho obhájci stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají učinit své případné návrhy na doplnění vyšetřování s ohledem na zamýšlenou změnu. O svém stanovisku k navrhovanému doplnění vyrozumí obviněného a jeho obhájce zpravidla písemně.
    (9) Podá-li státní zástupce obžalobu na obviněného dříve, než bylo rozhodnuto o žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu příslušným soudem (§ 26 tr. ř.) anebo dříve, než o stížnosti proti rozhodnutí o takové žádosti podané obviněným, státním zástupcem nebo jinou oprávněnou osobou rozhodl soud druhého stupně, státní zástupce o podání obžaloby vyrozumí podle povahy věci buď soud, který má o žádosti o propuštění na svobodu rozhodovat, anebo soud, který má rozhodovat o stížnosti proti rozhodnutí o takové žádosti obviněného. Vždy však na skutečnost, že nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o žádosti o propuštění z vazby, upozorní soud, u něhož obžalobu podává.
    Čl.42
    Rozhodnutí státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání
    (1) Státní zástupce může v přípravném řízení se souhlasem obviněného rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání za splnění podmínek § 307 odst. 1 tr. ř.
    (2) Státní zástupce před rozhodnutím o podmíněném zastavení trestního stíhání při výkonu dozoru v přípravném řízení dbá o to, aby policejní orgán provedl neodkladné a neopakovatelné úkony a všechny další úkony nezbytné k tomu, aby nemohlo dojít ke zmaření účelu trestního řízení, pokud bude rozhodnuto, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje (§ 308 odst. 2 věta druhá tr. ř.). Zjišťuje, zda obviněný se k trestnému činu doznal, zda projevuje vážně míněnou snahu o odstranění jeho následků a zda vzhledem k osobě pachatele a k okolnostem případu lze podmíněné zastavení trestního stíhání považovat za dostačující. Poté vyžádá souhlas udělený písemně nebo ústně do protokolu obviněného s podmíněným zastavením trestního stíhání (§ 307 odst. 1 tr. ř.), popřípadě vyslechne za tím účelem obviněného do protokolu.
    (3) Pokud byla obviněnému v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uložena přiměřená omezení v souladu s § 307 odst. 4 tr. ř., mohou mít formu zákazu určitého chování (např. zákaz požívat nadměrně alkoholické nápoje) nebo příkazu ke konání (např. řádně platit výživné), apod. Obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody, se v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uloží, aby ji v průběhu zkušební doby podle podmínek uzavřené dohody nahradil.
    (4) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce zabezpečí pořízení překladu usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání a překlad doručí obviněnému. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen ta jeho část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části usnesení.
    (5) Byla-li uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody na základě součinnosti s Probační a mediační službou nebo pokud v usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání byla obviněnému uložena přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život (§ 307 odst. 4 tr. ř.), a Probační a mediační služba se bude podílet na kontrole jejich plnění, státní zástupce pravomocné usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání zašle také příslušnému středisku Probační a mediační služby.
    (6) Po uplynutí zkušební doby (§ 307 odst. 2 tr. ř.) státní zástupce zjišťuje, zda obviněný ve zkušební době vedl řádný život, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu a dodržoval i další uložená omezení. Vyžádá si opis rejstříku trestů obviněného, zprávy o pověsti, popřípadě vyjádření poškozeného, zda obviněný nahradil způsobenou škodu nebo zda plní dohodu o způsobu náhrady škody. Pokud obviněný tyto povinnosti splnil, vysloví státní zástupce po uplynutí zkušební doby usnesením, že se osvědčil. Pokud obviněný ve zkušební době nevyhoví uloženým podmínkám, v jeho trestním stíhání se pokračuje. Rozhodnutí o pokračování v trestním stíhání obviněného lze učinit i během zkušební doby. Usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání se v těchto případech nezrušuje.
    (7) Právní mocí rozhodnutí o tom, že se obviněný ve zkušební době osvědčil nebo pokud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí podle § 308 odst. 1 tr. ř., aniž měl na tom obviněný vinu, nastávají účinky zastavení trestního stíhání (§ 11 odst. 1 písm. f) tr. ř.). Na tyto účinky je třeba obviněného upozornit buď v usnesení o tom, že se ve zkušební době osvědčil, nebo písemným vyrozuměním, jestliže nastaly ze zákona. O tom, že osvědčení s těmito účinky nastalo, učiní státní zástupce v dozorovém spise záznam a uvědomí o tom písemně vyšetřovatele. Pokračovat v trestním stíhání obviněného pro týž skutek je možné jen po zrušení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v řízení o obnově (§ 277 a násl. tr. ř.).
    Čl.43
    Rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání
    (1) Ve výrokové části usnesení o zastavení trestního stíhání uvede státní zástupce kromě právního posouzení i popis skutku, kterého se zastavení trestního stíhání týká, v odůvodnění zejména důvody zastavení. Usnesení o zastavení trestního stíhání se doručí také poškozenému.
    (2) Prohlásí-li obviněný,že trvá na projednávání věci 20), státní zástupce učiní opatření, aby se pokračovalo v trestním stíhání. Usnesení o zastavení trestního stíhání se nezrušuje. Opětovné zastavení trestního stíhání přichází v úvahu v těchto případech pouze tehdy, zjistí-li se v průběhu dalšího vyšetřování jiný důvod zastavení než podle § 11 odst. 1 písm. a), b) nebo h) anebo podle § 172 odst. 2 tr. ř.
    (3) Podá-li obviněný nebo poškozený proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost a nebude-li uplatněn postup podle § 146 odst. 1 tr. ř., státní zástupce neprodleně předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí. Stejně postupuje, podá-li obviněný stížnost a zároveň prohlásí, že trvá na projednání věci; postup podle odstavce 2 tu přichází v úvahu teprve, bude-li stížnost obviněného zamítnuta.
    (4) Jakmile usnesení o zastavení trestního stíhání nabude právní moci, státní zástupce, který o zastavení trestního stíhání rozhodl, nebo - byla-li ve věci podána stížnost - státní zástupce vyššího státního zastupitelství předloží stejnopis usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství (§ 173a tr. ř.).
    Čl.44
    Rozhodnutí státního zástupce o postoupení věci
    (1) Po zjištění, že skutek, pro který je trestní stíhání vedeno, není trestným činem, ale jednání obviněného může být příslušným orgánem posouzeno jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění, a že věc je náležitě objasněna, státní zástupce rozhodne o postoupení věci, neučinil-li tak již policejní orgán. Za těchto podmínek nemůže po vydání rozhodnutí státní zástupce pokračovat v trestním stíhání a zjišťovat další okolnosti potřebné pro posouzení jako přestupku, jiného správního deliktu nebo kárného provinění, zejména odstraňovat pochybnosti o tom, zda se obviněný skutku dopustil.
    (2) Ve výroku usnesení uvede státní zástupce popis skutku, jak vyplývá z důkazů ve spise a označení orgánu, jemuž věc postupuje s tím, že jde o skutek, který by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění. V usnesení nelze uvést označení přestupku nebo jiného správního deliktu podle určitého ustanovení zákona. V odůvodnění rozhodnutí uvede zejména právní důvody postoupení věci.
    (3) Ohledně postupu při podání stížnosti proti usnesení státního zástupce o postoupení věci a při předkládání stejnopisu usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství platí obdobně ustanovení čl. 43 odst. 3 a 4.
    Čl.44a
    Rozhodnutí státního zástupce o schválení narovnání
    (1) Státní zástupce může v přípravném řízení se souhlasem obviněného a poškozeného rozhodnout o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání za splnění podmínek § 309 odst. 1 a § 311 odst. 1 tr. ř.
    (2) Státní zástupce před rozhodnutím podle odstavce 1 vždy ověří, zda obviněný skutečně složil na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu.
    (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 obsahuje ve výroku zejména údaj o tom, že obviněný a poškozený souhlasí s narovnáním a o tom, že se schvaluje narovnání, přičemž součástí tohoto výroku je vždy i výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká, popis skutku, jeho právní posouzení, údaje o výši peněžní částky, kterou obviněný složil na obecně prospěšné účely na účet státního zastupitelství, včetně částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, označení příjemce, jemuž má být tato částka určena. V odůvodnění se uvedou okolnosti, z nichž státní zástupce dovozuje možnost vyřídit věc schválením narovnání.
    (4) Ohledně postupu při podání stížnosti proti usnesení státního zástupce o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání platí obdobně ustanovení čl. 43 odst. 3.
    (5) Byla-li na základě součinnosti s Probační a mediační službou uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo odčinění újmy způsobené trestným činem, státní zástupce zašle pravomocné usnesení o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání též příslušnému středisku Probační a mediační služby.
    Čl.45
    Vrácení věci policejnímu orgánu k doplnění
    Vrátí-li státní zástupce věc policejnímu orgánu k doplnění (§ 174 odst. 2 písm. d) tr. ř.), učiní tak písemným pokynem, v němž konkrétně uvede, v jakých směrech, popřípadě kterými důkazy, má být řízení doplněno a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
    Čl.45a
    Zvláštní ustanovení o postupu státního zástupce při vydávání rozhodnutí obsahově navazujících na rozhodnutí o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci
    (1) Má-li být vydáno rozhodnutí obsahově navazující na rozhodnutí o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci vydané státním zástupcem v přípravném řízení, státní zástupce k tomu příslušný je vydá nebo podá návrh soudu na jeho vydání, není-li tak nutno učinit bezodkladně, až po uplynutí lhůty dvou měsíců od okamžiku, kdy rozhodnutí o zastavení trestního stíhání či o postoupení věci nabylo právní moci.
    (2) Rozhodnutími a návrhy podle odstavce 1 jsou zejména rozhodnutí podle čl. 39 odst. 1 a čl. 40 rozhodnutí o postupu podle § 80 nebo § 81 tr. ř. a návrhy podle čl. 51 a 52.
    Oddíl desátý
    Zajištění majetku
    Čl.46
    (1) Usnesení státního zástupce o zajištění majetku musí obsahovat též poučení podle ustanovení § 348 odst. 1, 3 tr. ř. a o právu žádat o rozhodnutí podle § 348 odst. 2 tr. ř., že se na určité prostředky nebo věci zajištění nevztahuje.
    (2) Usnesení o zajištění majetku zašle státní zástupce obviněnému, jeho obhájci, popřípadě osobě, která s obviněným žije ve společné domácnosti nebo osobě, o jejíž výchovu a výživu je obviněný podle zákona povinen pečovat. Po právní moci usnesení zašle jeho stejnopis opatřený doložkou právní moci též tomu, kdo podle zvláštního právního předpisu 20a) eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje, a okresnímu úřadu, v jehož obvodu měl odsouzený poslední bydliště; není-li poslední bydliště obviněného známo nebo je v cizině, okresnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází majetek obviněného, a zároveň je vyzve, aby mu neprodleně oznámili, pokud zjistí, že s věcmi, na které se zajištění vztahuje, se nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení výkonu trestu propadnutí majetku (§ 349a odst. 1 poslední věta tr. ř.).
    Čl.47
    (1) Dojde-li státnímu zástupci oznámení o tom, že jiná osoba má ve své moci majetek spadající do zajištěného majetku obviněného a hrozí-li současně nebezpečí, že s jednotlivou zajištěnou cennou věcí nebo jejich souborem bude nakládáno tak, že bude zmařen nebo ztížen výkon trestu propadnutí majetku, státní zástupce vyzve toho, kdo má takovou věc nebo soubor věcí u sebe, k jejich vydání podle § 78 tr. ř. nebo podle § 79 tr. ř. přikáže policejnímu orgánu jejich odnětí.
    (2) Vztahuje-li se rozhodnutí o zajištění majetku na peněžní prostředky na účtu nebo cenné papíry, státní zástupce postupuje podle povahy věci podle § 79a, § 79b nebo § 79c tr. ř.
    (3) O každé žádosti nebo návrhu na vynětí podle § 348 odst. 2 tr. ř. rozhodne státní zástupce urychleně. Jestliže nemůže rozhodnout na podkladě spisového materiálu, který má k dispozici, prověří důvodnost žádosti nebo návrhu jiným vhodným způsobem, např. vyžádáním součinnosti policejního orgánu.
    (4) Pokud třetí osoba uplatní vlastnické nebo jiné právo k zajištěným prostředkům a nejde-li o případ uvedený v § 348 odst. 2 tr. ř., státní zástupce poučí tyto osoby o tom, že své nároky mohou uplatnit v řízení ve věcech občanskoprávních (§ 348 odst. 5 tr. ř.).
    Oddíl jedenáctý
    Zajištění nároku poškozeného
    Čl.48
    (1) Státní zástupce před rozhodnutím o zajištění nároku poškozeného ověří, zda poškozený má nárok na náhradu škody proti obviněnému podle zákona (§ 43 odst. 3 tr. ř.) a zda o něm nebylo rozhodnuto již v jiném řízení (§ 44 odst. 3 tr. ř.). Probíhá-li takové řízení nebo jestliže nebylo dosud zahájeno, lze za podmínek § 47 odst. 1 tr. ř. takový nárok zajistit.
    (2) Shledá-li státní zástupce na základě návrhu poškozeného nebo na základě zjištění, že to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména hrozí nebezpečí z prodlení, odůvodněným zajištění nároku poškozeného, vydá policejnímu orgánu pokyn k provedení soupisu věcí vhodných k zajištění s tím, aby je popsal způsobem, který by umožnil jejich snadnou identifikaci, a aby předložil soupis státnímu zástupci.
    (3) V pokynu k provedení soupisu státní zástupce vždy upozorní na to, že pokyn neopravňuje policejní orgán k provedení domovní nebo osobní prohlídky.
    Čl.49
    (1) Na základě soupisu zajistí státní zástupce usnesením části majetku do pravděpodobné výše škody. Přitom dbá, aby nebyly zajištěny části majetku, které jsou uvedeny v § 47 odst. 3 tr. ř., jichž nemůže být k zajištění použito. V usnesení je třeba části majetku přesně označit a obviněnému se zakáže s nimi nakládat.
    (2) Státní zástupce zašle usnesení o zajištění nároku poškozeného obviněnému, jeho obhájci, poškozenému, v jednom stejnopise též policejnímu orgánu. Je-li předmětem zajištění nároku nemovitost, doručí se usnesení i příslušnému katastrálnímu úřadu (§ 47 odst. 2 tr. ř.).
    Čl.50
    Jakmile pomine obava, že uspokojení nároku poškozeného bude mařeno nebo ztěžováno, zejména bylo-li dosaženo dohody mezi poškozeným a obviněným nebo zaručil-li obviněný poškozenému, že nárok bude uspokojen, státní zástupce usnesením zruší zajištění (§ 48 odst. 1 písm. a) tr. ř.). Další důvody pro zrušení zajištění vyplývají z ustanovení § 48 odst. 1 písm. b) a c) tr. ř.
    Oddíl dvanáctý
    Návrh státního zástupce na ochranné léčení a zabrání věci
    Čl.51
    Návrh na uložení ochranného léčení
    (1) Pokud jsou splněny podmínky § 72 odst. 1 nebo odst. 2 tr. zák., navrhne státní zástupce soudu, aby podle § 239 odst. 1 tr. ř. bylo obviněnému uloženo ochranné léčení. Takto postupuje zejména v případě, jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný.
    (2) Návrh na ochranné léčení vypracuje státní zástupce, který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení. S návrhem soudu předloží zpravidla vyšetřovací spis nebo jeho koncept spolu s usnesením o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř.
    (3) Návrh na uložení ochranného léčení musí obsahovat údaj o jménu a příjmení obviněného a další údaje k jeho osobě, popis skutku, pro který byl obviněný stíhán, zákonné označení trestného činu, který je ve skutku spatřován, údaj o tom, že trestní stíhání bylo zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř., včetně údaje o tom, že usnesení nabylo právní moci. Dále se uvedou právní úvahy státního zástupce ohledně zdůvodnění návrhu na uložení ochranného léčení, jakož i údaj o druhu a formě navrhovaného ochranného léčení.
    (4) Rozhodl-li státní zástupce o propuštění obviněného z vazby na svobodu ve věci, v níž jsou dány důvody pro zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. a současně na podkladě znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, popřípadě sexuologie nebo psychologie, a dalších důkazů provedených v přípravném řízení lze učinit závěr o tom, že pobyt obviněného na svobodě je nebezpečný a ve věci bude podán návrh podle odstavce 1 věty druhé, státní zástupce zpravidla prostřednictvím policejního orgánu zajistí neprodlenou hospitalizaci obviněného ve zdravotnickém zařízení. Postupuje přitom podle předpisů o ochraně života a zdraví občanů. 21)
    Čl.52
    Návrh na zabrání věci
    Při podání návrhu na zabrání věci podle § 239 odst. 1 tr. ř. se užije přiměřeně ustanovení čl. 51.
    ČÁST TŘETÍ
    Postup státního zástupce ve zkráceném přípravném řízení
    Čl.52a
    Obecné ustanovení
    Pokud není dále výslovně stanoveno jinak, ustanovení oddílu druhého až dvanáctého části tohoto pokynu se při postupu státního zástupce ve zkráceném přípravném řízení neužijí. Pokud zkrácenému přípravnému řízení předcházelo prověřování, postupuje se v něm podle oddílu třetího části druhé tohoto pokynu. Státní zástupce dbá o to, aby bezodkladně po vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.) byl policejním orgánem informován o případech, kdy zamýšlí zkrácené přípravné řízení konat, jakož i o počátku běhu lhůty uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. (čl. 52h odst. 1). Dbá rovněž o to, aby okruh věcí, v nichž má být konáno zkrácené přípravné řízení, odpovídal účelu sledovanému ustanoveními § 179a až § 179f tr. ř. a aby šlo o věci, v nichž je reálný předpoklad, že mohou být skončeny ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř., popřípadě prodloužené nejvýše o deset dní (§ 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.).
    Čl.52b
    Dozor státního zástupce ve zkráceném přípravném řízení
    (1) Zkrácené přípravné řízení podle oddílu sedmého desáté hlavy trestního řádu je zvláštním typem přípravného řízení ve věcech uvedených v § 179a odst. 1 tr. ř. Státní zástupce vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti i ve zkráceném přípravném řízení s následujícími odchylkami:
    a) státní zástupce je oprávněn vydat pokyn policejnímu orgánu, aby ve věci bylo konáno zkrácené přípravné řízení (§ 157 odst. 2 věta první tr. ř.),
    b) přibrání konzultanta (§ 157 odst. 3 tr. ř., čl. 9d) se neuplatní,
    c) vydává-li státní zástupce závazný pokyn k postupu ve zkráceném přípravném řízení (§ 174 odst. 2 písm. a) tr. ř.), určí zpravidla policejnímu orgánu lhůtu pro provedení příslušných úkonů tak, aby mu byla předložena zpráva o výsledku zkráceného přípravného řízení nejméně 3 dny před skončením lhůty uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř., nebo pokud předtím prodloužil lhůtu pro skončení zkráceného přípravného řízení (§ 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.), nejméně 3 dny před skončením příslušné lhůty, neuplatní-li postup podle čl. 52k.
    d) státní zástupce zjišťuje stav zkráceného přípravného řízení informacemi vyžadovanými od policejního orgánu; prověrky provádí jen zcela výjimečně a jen pokud je to nezbytné k zajištění skončení věci ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. nebo v prodloužené lhůtě podle § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř. a dále v případech uvedených v čl. 52c odst. 2 nebo pokud státní zástupce přezkoumává postup policejního orgánu (§ 157a odst. 1 tr. ř.),
    e) státní zástupce se zúčastní úkonu ve zkráceném přípravném řízení jen zcela výjimečně, je-li jeho účast nezbytná k zajištění skončení věci ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. nebo v prodloužené lhůtě podle § 179f odst. 2 tr. ř.,
    f) vrací-li státní zástupce věc ve zkráceném přípravném řízení policejnímu orgánu k doplnění, postupuje podle § 179c odst. 2 písm. g) tr. ř.; čl. 45 se užije přiměřeně,
    g) shledá-li státní zástupce nezákonným nebo neodůvodněným rozhodnutí nebo opatření policejního orgánu o odložení nebo odevzdání věci podle § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. a má-li být nadále konáno zkrácené přípravné řízení, státní zástupce takové rozhodnutí nebo opatření zruší tak, aby věc bylo možno skončit ještě ve lhůtách uvedených v § 179b odst. 4, popř. 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.; jinak postupuje podle čl. 52k.
    (2) Státní zástupce může provést jednotlivý úkon ve zkráceném přípravném řízení; může konat celé zkrácené přípravné řízení i v jiných případech než podle § 179a odst. 3 tr. ř. (§ 174 odst. 2 písm. c) tr. ř.). V takovém případě postupuje podle pokynu obecné povahy poř. č. 5/2001.
    Čl.52c
    Přezkoumání sdělení podezření
    (1) Státní zástupce ihned po doručení sdělení podezření (§ 179b odst. 3 tr. ř.) přezkoumá, zda podezřelému bylo řádně sděleno, ze spáchání jakého skutku je podezírán a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. Vždy také ověří, zda jde o trestný čin, o němž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta. Pokud důvodem pro konání zkráceného přípravného řízení je některá z okolností uvedených v § 179a odst. 1 písm. a) tr. ř., přezkoumá, zda byl podezřelý přistižen při činu nebo bezprostředně poté. Jsou-li důvodem pro konání zkráceného přípravného řízení okolnosti uvedené v § 179a odst. 1 písm. b) tr. ř., zvažuje hlediska uvedená v čl. 52a poslední větě.
    (2) Pokud sdělení podezření vzbuzuje vážné pochybnosti o své zákonnosti nebo odůvodněnosti, státní zástupce neprodleně provede prověrku spisového materiálu. Zjistí-li, že sdělení podezření je nezákonné nebo neodůvodněné, postupuje podle čl. 52b odst. 1 písm. g). Spisový materiál po zrušení bezodkladně vrátí policejnímu orgánu s pokyny k dalšímu postupu.
    (3) Obsah spisu státní zástupce přezkoumá také tehdy, byla-li podána oprávněnou osobou žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu (§ 157a odst. 1 tr. ř., čl. 52b odst. 1 písm. d)).
    Čl.52d
    Účast obhájce ve zkráceném přípravném řízení
    (1) Ve zkráceném přípravném řízení přichází v úvahu zejména zvolený obhájce (§ 37, § 179b odst. 2 věta druhá tr. ř.). Obhájce je třeba ustanovit pouze v případech uvedených v § 179b odst. 2 větě třetí až páté tr. ř.; dále tehdy, pokud by výjimečně ve zkráceném přípravném řízení vznikl jiný důvod nutné obhajoby (§ 36 tr. ř.). V takových případech se postupuje podle čl. 22 odst. 1 písm. b) a čl. 38 odst. 1 přiměřeně.
    (2) Obhájci se ve zkráceném přípravném řízení umožní účast při výslechu podezřelého; účast při jiných úkonech přichází v úvahu výjimečně s přihlédnutím k tomu, že se zde pořizují především úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5 tr. ř.), které se pořizují bez účasti obhájce a jež lze za podmínek uvedených v § 314d odst. 2 poslední věta tr. ř. přečíst ve zjednodušeném řízení před samosoudcem.
    (3) Učiní-li obhájce ve zkráceném přípravném řízení návrh na opakování úkonů provedených výjimečně v prověřování za podmínek § 158 odst. 8 tr. ř., čl. 38a, státní zástupce mu sdělí, že takový návrh ve zkráceném přípravném řízení uplatnit nemůže, a to se zřetelem k § 314b odst. 1 větě druhé tr. ř.
    Čl.52e
    Postup při zajištění osob a věcí a při využití operativně pátracích prostředků ve zkráceném přípravném řízení
    (1) Státní zástupce při výkonu dozoru ve zkráceném přípravném řízení dbá o to, aby úkony podle hlavy čtvrté trestního řádu byly ve zkráceném přípravném řízení prováděny jen tehdy, jde-li o neodkladné nebo neopakovatelné úkony (§ 179b odst. 1 tr. ř.), nebyly-li provedeny již v prověřování. Za stejných podmínek přichází v úvahu i využití operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158e tr. ř.). Ustanovení § 159b tr. ř. o dočasném odložení trestního stíhání se ve zkráceném přípravném řízení neužije.
    (2) Státní zástupce při vydávání předchozího souhlasu, souhlasu vydanému poté, co již rozhodnutí bylo vydáno, anebo povolení policejnímu orgánu k zajištění osob a věcí nebo k využití operativně pátracích prostředků postupuje přiměřeně podle čl. 21 odst. 4 až 6 a čl. 21a.
    (3) Při vyžadování údajů pro účely trestního řízení státní zástupce postupuje podle čl. 21b obdobně.
    (4) V případech, ve kterých k zajištění osob a věcí trestní řád vyžaduje rozhodnutí nebo povolení soudce, státní zástupce postupuje i ve zkráceném přípravném řízení přiměřeně podle čl. 22 odst. 1 písm. b), h), j), k), l) a m), odst. 3 až 6.
    (5) Vznikne-li výjimečně potřeba provést výslech svědka jako neodkladného či neopakovatelného úkonu anebo rekognice v průběhu zkráceného přípravného řízení, postupuje se podle čl. 14 obdobně.
    Čl.52f
    Postup při zadržení osoby ve zkráceném přípravném řízení
    Při zadržení osoby ve zkráceném přípravném řízení státní zástupce postupuje podle čl. 23 a čl. 24 přiměřeně. Vždy dbá o to, aby mu podezřelý byl policejním orgánem předán tak, aby nejpozději do 48 hodin jej mohl - neuplatní-li postup podle § 179e věta za středníkem tr. ř. - předat soudu spolu s návrhem na potrestání.
    Čl.52g
    Předání podezřelého soudu spolu s návrhem na potrestání
    (1) Byla-li státnímu zástupci za podmínek uvedených v čl. 52f větě druhé policejním orgánem předána zadržená podezřelá osoba, přičemž současně mu policejní orgán předložil zprávu o výsledku zkráceného přípravného řízení s přílohami (§ 179c tr. ř.), přezkoumá tyto materiály z hledisek uvedených v čl. 25 odst. 2 a 3. S přihlédnutím k okolnostem případu zvažuje, zda ve lhůtě 48 hodin od zadržení podá u soudu návrh na potrestání (čl. 52i) a předá podezřelého soudu, nebo osobu propustí ze zadržení, anebo bude postupovat podle odstavce 3.
    (2) Skutečnost, že spolu s návrhem na potrestání předává soudu zadrženou podezřelou osobu, uvede státní zástupce v návrhu na potrestání (čl. 52i).
    (3) Pokud podání návrhu na potrestání není možné ve lhůtě 48 hodin od zadržení, zejména tehdy, pokud věc není náležitě objasněna (§ 2 odst. 5 tr. ř.), přichází v úvahu postup podle § 179c odst. 2 nebo podle § 179f odst. 1 tr. ř., státní zástupce postupuje podle § 179e věty za středníkem tr. ř. V takovém případě neprodleně vydá usnesení o zahájení trestního stíhání, které doručí obviněnému a jeho obhájci, a to tak, aby ve lhůtě 48 hodin od zadržení mohl podat návrh na vzetí obviněného do vazby. Při tom postupuje přiměřeně podle čl. 26 a 27. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek (§ 174 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 160 odst. 7 a § 141 odst. 2 věta druhá tr. ř.).
    (4) Náležitosti a postup státního zástupce při vydání usnesení o zahájení trestního stíhání upravuje čl. 28 a čl. 30 pokynu obecné povahy poř. č. ../2001.
    Čl.52h
    Lhůta ke skončení zkráceného přípravného řízení a její prodloužení
    (1) Lhůta pro skončení zkráceného přípravného řízení se počítá od okamžiku, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k zahájení trestního stíhání (§ 179b odst. 4 tr. ř.). Takovým podnětem je i doručení pokynu státního zástupce ke konání zkráceného přípravného řízení (čl. 52b odst. 1 písm. a)(; může jím být i den vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.).
    (2) Tato lhůta končí podáním návrhu na potrestání soudu nebo jiným rozhodnutím podle § 179c odst. 1, 2 písm. b) až f) a § 179e věty za středníkem tr. ř. nebo opatřením podle § 179c odst. 3, § 179f odst. 2 písm. b) a c) tr. ř., jakož i marným uplynutím lhůty deseti dnů, o níž nejvýše lze prodloužit zkrácené přípravné řízení (§ 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.).
    (3) O prodloužení lhůty podle § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř., pokud neuplatní postup podle čl. 52k, rozhodne státní zástupce opatřením, které neprodleně doručí policejnímu orgánu. Stejnopis opatření se založí do spisu o zkráceném přípravném řízení a do dozorového spisu.
    (4) V prodloužené lhůtě uvedené v odstavci 2 musí být zkrácené přípravné řízení skončeno, nebude-li uplatněn postup podle čl. 52k nebo nenastanou-li podmínky pro postup podle § 179f odst. 1 tr. ř.
    (5) Prodlouží-li státní zástupce lhůtu pro skončení zkráceného přípravného řízení, dbá o to, aby policejní orgán předložil spis se zprávou o jeho výsledku (§ 179c odst. 1 tr. ř.) nejpozději 3 dny před jejím skončením, nestanovil-li mu lhůtu jinou (čl. 52b odst. 1 písm. c)(
    Čl.52i
    Náležitosti návrhu na potrestání
    (1) Na náležitosti výrokové části návrhu na potrestání se užijí ustanovení čl. 41 odst. 2, 5 a 6 obdobně; návrh neobsahuje odůvodnění (§ 179d odst. 1 tr. ř.).
    (2) V návrhové části návrhu na potrestání státní zástupce uvede jména svědků, na jejichž osobním výslechu v řízení před soudem bude výjimečně trvat. Důležité důkazy, které bude nutno v řízení před soudem provést, označí státní zástupce příslušným číslem listu spisu. Vychází přitom z obsahu úředních záznamů uvedených v čl. 52d odst. 2 a i z protokolů o výslechu svědků, pokud byly výjimečně provedeny (§ 158 odst. 8 tr. ř.).
    (3) Státní zástupce může dále v návrhové části návrhu na potrestání označit skutečnosti, které považuje za nesporné (§ 314d odst. 2 tr. ř.).
    (4) Podává-li státní zástupce návrh na potrestání ohledně některého z trestných činů uvedených v § 163 odst. 1 tr. ř., předloží souhlas poškozeného s trestním stíháním soudu spolu s návrhem; za tím účelem dbá, aby policejní orgán poskytl poškozenému lhůtu k vyjádření tak, aby bylo možno věc skončit ve lhůtách uvedených v § 179b odst. 4, popř. v § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř. (§ 163a odst. 2 věta první tr. ř.).
    (5) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce pořídí překlad návrhu na potrestání, který doručí soudu; podezřelému jej nedoručuje. Týká-li se návrh na potrestání více podezřelých, pořizuje se překlad části návrhu týkající se podezřelého, lze-li ji od částí týkajících se ostatních podezřelých oddělit.
    Čl.52j
    Jiná rozhodnutí ve zkráceném přípravném řízení
    (1) Policejní orgán konající zkrácené přípravné řízení rozhoduje o odložení nebo o odevzdání věci z důvodů uvedených v § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. usnesením (§ 159a odst. 1 až 4 tr. ř.) nebo opatřením (§ 159a odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř.); proti usnesení o odložení věci může poškozený podat stížnost, která má odkladný účinek (§ 159a odst. 6 tr. ř.).
    (2) Vydává-li státní zástupce usnesení o odložení věci podle § 179c odst. 2 písm. b), e), f) tr. ř. nebo opatření o odevzdání věci podle § 179c odst. 2 písm. c) nebo d) tr. ř., v takovém usnesení nebo opatření uvede stručný popis skutku, pro který bylo zkrácené přípravné řízení vedeno, jeho právní posouzení a zdůvodnění postupu podle těchto ustanovení. Podání stížnosti proti takovému usnesení nebo opatření nepřichází v úvahu. Poškozený se o odložení nebo odevzdání věci pouze vyrozumí (§ 179c odst. 4 tr. ř.).
    (3) Jsou-li na základě výsledků zkráceného přípravného řízení dány důvody k podmíněnému zastavení trestního stíhání nebo narovnání, státní zástupce zpravidla vzhledem k okolnostem případu postupuje podle § 179f odst. 2 písm. b) nebo c) tr. ř. (čl. 52k); státní zástupce může v odůvodněných případech, má-li za to, že ve zkráceném přípravném řízení byly objasněny všechny okolnosti odůvodňující postup podle § 307 nebo § 309 tr. ř., výjimečně podat i návrh na potrestání podezřelého a současně soudu navrhnout, aby rozhodl o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo schválil narovnání (§ 314c odst. 1 písm. a) tr. ř.).
    Čl.52k
    Nařízení nebo uložení zahájení trestního stíhání
    (1) Nebylo-li zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. a s přihlédnutím k okolnostem případu nelze předpokládat jeho skončení ani ve lhůtě prodloužené podle § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř., státní zástupce podle svých poznatků o úrovni práce policejního orgánu, který dosud konal zkrácené přípravné řízení, a podle povahy věci, o kterou jde, buď
    a) nařídí policejnímu orgánu, který dosud zkrácené přípravné řízení vedl, aby ve lhůtě, kterou mu pro to stanoví, zahájil trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté trestního řádu, nebo
    b) uloží, aby věc byla předložena policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 tr. ř. k zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.); státní zástupce takto musí vždy postupovat, je-li dán některý z důvodů uvedených v § 179f odst. 1 tr. ř.
    (2) Pokyn podle odstavce 1 státní zástupce neprodleně zašle policejnímu orgánu, který dosud konal zkrácené přípravné řízení, a jeho stejnopis založí vždy do vyšetřovacího spisu i do dozorového spisu.
    ČÁST ČTVRTÁ
    Dozor nad zachováváním zákonnosti ve vyšetřování některých trestných činů
    Čl.52l
    Obecné ustanovení o dozoru státního zástupce ve věcech trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud
    (1) Při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti ve vyšetřování ve věcech uvedených v § 17 tr. ř. se užije ustanovení části druhé obdobně, s následujícími odchylkami: a) státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán provedl ve věci
    všechny důkazy, jež jsou nezbytné pro podání obžaloby nebo jiné rozhodnutí státního zástupce ve věci (§ 169 odst. 1 tr. ř.), a to od okamžiku, kdy bylo zahájeno trestní stíhání pro některý z trestných činů uvedených v § 17 tr. ř., nebo od okamžiku změny právní kvalifikace na takový trestný čin; byl-li vydán záznam o zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.) a pokud obsah záznamu svědčí pro závěr, že se může jednat o právní kvalifikaci uvedenou v § 17 tr. ř., státní zástupce podle těchto zásad postupuje přiměřeně,
    b) v přípravném řízení ohledně výslechu svědků neplatí omezení uvedené v § 164 odst. 1 tr. ř.; výslechy svědků lze provádět bez ohledu na to, zda jde o neodkladný nebo neopakovatelný úkon; státní zástupce však v těchto případech zvlášť důsledně zvažuje hlediska uvedená v čl. 14 odst. 1 věta za středníkem za účelem použitelnosti výsledků těchto úkonů jako důkazů v řízení před soudem,
    c) státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti ve vyšetřování prověrkami nebo informacemi o stavu vyšetřování (čl. 9c) soustavně posuzuje, zda právní kvalifikace skutku, pro který je obviněný stíhán, odpovídá výčtu trestných činů uvedených v § 17 tr. ř.; zjistí-li důvody pro změnu právní kvalifikace, vydá neprodleně pokyn policejnímu orgánu, aby obviněného a jeho obhájce na změnu právní kvalifikace upozornil (§ 160 odst. 6 tr. ř.),
    d) státní zástupce dbá o to, aby vyšetřování bylo skončeno ve lhůtě uvedené v § 170 odst. 1 tr. ř.; nebude-li v této lhůtě skončeno, platí § 167 odst. 2 a 3 tr. ř.
    (2) Státní zástupce podle odstavce 1 písm. c) přiměřeně postupuje u věcí, které jsou zatím posuzovány jako trestné činy, ohledně nichž je dána příslušnost okresního soudu jako soudu prvního stupně (§ 16 tr. ř.), pokud vzhledem k okolnostem případu může důvodně přicházet v úvahu i právní posouzení uvedené v § 17 tr. ř. Neprodleně po upozornění na změnu právní kvalifikace předá věc státnímu zástupci příslušnému k výkonu dozoru ve věcech trestných činů uvedených v § 17 tr. ř.
    Čl.52m
    Postup státního zástupce při použití ustanovení § 37a trestního zákona
    (1) Zjistí-li státní zástupce, že obviněný, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.), pro dílčí útok u pokračujícího trestného činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.), posouzeného jako další skutek (§ 12 odst. 12 tr. ř.), pro jehož ostatní útoky již dříve podal nebo hodlá podat obžalobu pro trestný čin uvedený v § 17 odst. 1 tr. ř. a v řízení před soudem přichází v úvahu použití ustanovení § 37a odst. 1 věty první tr. zák., postupuje při výkonu dozoru ohledně tohoto dílčího útoku posouzeného jako další skutek podle čl. 52l. Stejně státní zástupce postupuje tehdy, pokud zjistí, že teprve souhrn dílčích útoků tvořících součást jednoho a téhož pokračujícího trestného činu obsažených v obžalobě, kterou podal nebo hodlá podat u okresního soudu jako soudu prvního stupně (§ 16 tr. ř.), a v usnesení o zahájení trestního stíhání vytváří skutkový základ pro věcnou příslušnost krajského soudu jako soudu prvního stupně (§ 17 tr. ř.). Zda se v případech podle první a druhé věty v případě dílčího útoku obsaženého v původní obžalobě a v usnesení o zahájení trestního stíhání skutečně jedná o dílčí útok jednoho a téhož pokračujícího trestného činu za podmínek § 89 odst. 3 tr. zák., posoudí státní zástupce jako předběžnou otázku (§ 9 odst. 1 tr. ř.).
    (2) Státní zástupce po zjištění, že trestní stíhání proti obviněnému je vedeno pro dílčí útok posouzený jako další skutek (§ 12 odst. 12 tr. ř.), u něhož přichází v úvahu použití ustanovení § 37a tr. zák. za podmínek uvedených v odstavci 1, neprodleně postoupí věc k výkonu dozoru státnímu zástupci příslušnému podle § 17 odst. 2 tr. ř., a to i přesto, že podmínky věcné příslušnosti podle tohoto ustanovení nemusí být ještě zcela splněny; rozhodující zde je, zda bude přicházet v úvahu budoucí případný postup krajského soudu jako soudu prvního stupně podle § 37a tr. zák., bez zřetele na to, zda původní odsuzující rozsudek byl vydán okresním nebo krajským soudem jako soudem prvního stupně.
    (3) Státní zástupce, jemuž byla věc postoupena podle odstavce 2, a hrozí-li nebezpečí z prodlení, i státní zástupce, který zjistil skutečnosti uvedené v odstavci 1, dbá o to, aby obviněnému byl neprodleně ustanoven obhájce, pokud si ho dosud nezvolil nebo mu nebyl zvolen jinou oprávněnou osobou; při tom přihlíží k tomu, že jednotlivé dílčí útoky obsažené v původní obžalobě a v usnesení o zahájení trestního stíhání ve svém souhrnu mohou odůvodňovat právní kvalifikaci trestného činu, který je uveden v § 17 tr. ř. a že tato skutečnost je sama o sobě důvodem nutné obhajoby (§ 36 odst. 3 tr. ř.).
    (4) V průběhu vyšetřování konaného pro dílčí útok posouzený jako další skutek uvedený v odstavci 1 státní zástupce zjišťuje, zda důvody pro postup podle § 37a tr. zák. stále trvají. Zjistí-li, že dány nejsou, dozor v takové věci nadále vykonává a případnou obžalobu podá u věcně a místně příslušného soudu (§ 179 odst. 1 tr. ř.).
    (5) Při podání obžaloby státní zástupce postupuje podle čl. 41 odst. 5.
    ČÁST PÁTÁ
    Účast státního zástupce v řízení před soudem
    Oddíl první
    Účast v řízení u soudu prvního a druhého stupně
    Čl.53
    Základní ustanovení
    (1) Státní zástupce v řízení před soudem svými návrhy a účastí u veřejného zasedání nebo u hlavního líčení zajišťuje, aby při projednání věci před soudem byly provedeny všechny důkazy důležité pro posouzení viny obžalovaného a pro uložení přiměřeného trestu. K tomu využívá svého postavení a práv, které má jako strana v řízení před soudem (§ 12 odst. 6 tr. ř.) z hlediska plnění své úlohy orgánu veřejné žaloby. 22)
    (2) Státní zástupce při postupu podle odstavce 1
    a) vystupuje v takovém řízení aktivně,
    b) opatřuje z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy senátu důkazy, které dosud nebyly provedeny; za tím účelem je oprávněn požádat policejní orgán o opatření důkazu (§ 179 odst. 2 tr. ř.),
    c) navrhuje a provádí důkazy, které podporují obžalobu,
    d) je povinen prokazovat vinu obžalovaného, což ho nezbavuje povinnosti posuzovat všechny rozhodné okolnosti případu i z hlediska okolností a důkazů svědčících ve prospěch obžalovaného a nesmí se zaměřit výlučně na prokazování viny obžalovaného a musí respektovat ustanovení trestního řádu o spravedlivém procesu.23)
    (3) Při vyžadování součinnosti policejního orgánu za účelem opatření důkazu za podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) státní zástupce postupuje přiměřeně podle § 157 odst. 2 věty první a § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř.; žádost adresuje zpravidla policejnímu orgánu, který ve věci konal prověřování nebo vyšetřování, pokud podle povahy důkazu, který má být takto opatřen, nevyžádá součinnost jiného policejního orgánu.
    Čl.54
    Předběžné projednání obžaloby
    (1) Státní zástupce se účastní předběžného projednání obžaloby, jestliže předseda senátu za tím účelem nařídil veřejné zasedání (§ 187 odst. 1 poslední věta tr. ř.).
    (2) Při veřejném zasedání uvede státní zástupce důvody, pro které pokládá nařízení hlavního líčení za nezbytné a pro které považuje každý jiný postup soudu za odporující zákonu, pokud nedospěje k závěru, že stanovisko soudu je důvodné. Půjde-li o vazební věc, poukáže současně na vazební důvody, pokud v době veřejného zasedání trvají, a navrhne soudu, aby rozhodl o dalším trvání vazby obviněného (§ 192 tr. ř.).
    (3) Považuje-li státní zástupce rozhodnutí soudu učiněné ve věci při předběžném projednání obžaloby za nesprávné, podá proti němu stížnost. Jedná-li se o rozhodnutí ve veřejném zasedání, jehož se zúčastnil, učiní tak zpravidla ihned do protokolu. Stížnost odůvodní, jakmile mu bude doručeno písemné vyhotovení usnesení.
    (4) Je-li usnesení soudu o vrácení věci k došetření (§ 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.) v právní moci, zajistí státní zástupce, aby soudem vytýkané nedostatky byly odstraněny. Vznikne-li po vrácení věci k došetření odůvodněná potřeba provést další důkazy, učiní opatření, aby věc byla došetřena i nad rámec požadavků soudu. Přitom dbá, aby došetření bylo provedeno co nejrychleji. Obdobně státní zástupce postupuje, byla-li věc soudem vrácena k došetření z hlavního líčení (§ 221 odst. 1 tr. ř.) nebo po rozhodnutí o řádném nebo mimořádném opravném prostředku (§ 149 odst. 2, § 260 odst. 2, § 265l odst. 1, § 270 odst. 1 a § 284 odst. 2 tr. ř.).
    Příprava státního zástupce na jednání soudu
    Čl.55
    (1) Na účast na hlavní líčení se státní zástupce připravuje již při zpracování obžaloby. Ve složitějších případech může podchytit písemně svá zjištění o studiu spisu a odkazy na čísla listů nejdůležitějších důkazů, popřípadě může využít opisů protokolů o těchto důkazech, jež jsou založeny v dozorovém spisu. Podle potřeby státní zástupce zpracuje písemně osnovu závěrečné řeči. Ve zvláštním záznamu uvede návrhy na způsob vyřízení věci soudem v hlavním líčení. Všechny písemnosti eviduje státní zástupce v dozorovém spise.
    (2) Obžalobu zastupuje u hlavního líčení pokud možno ten státní zástupce, který vykonával dozor v přípravném řízení trestním a zpracoval obžalobu. Není-li to výjimečně možné, seznámí se státní zástupce pověřený účastí při hlavním líčení s projednávanou věcí před jednáním studiem obžaloby a dozorového spisu, ve složitější věci prostuduje trestní spis u soudu, popřípadě konzultuje věc se státním zástupcem, který konal dozor v přípravném řízení a zpracoval obžalobu.
    Čl.55a
    Přiměřeně podle čl. 55 postupuje státní zástupce při přípravě na ostatní jednání soudu. Do záznamu o přípravě na veřejné zasedání o odvolání, který se zakládá do dozorového spisu, uvede důkazy, jejichž provedení před soudem hodlá navrhnout, a závěrečný návrh, který zamýšlí podat.
    Čl.56
    Účast státního zástupce při jednání soudu
    (1) Není-li účast státního zástupce při veřejném zasedání soudu povinná již podle zákona ( § 263 odst. 2, § 265r odst. 2, § 274 a § 297 odst. 2 tr. ř.), účastní se veřejného zasedání, pokud je vzhledem k závažnosti věci a v úvahu přicházejícího rozhodnutí třeba, aby osobně vyjádřil své stanovisko, zejména aby podal a odůvodnil závěrečný návrh nebo aby po vyhlášení usnesení ihned podal stížnost.
    (2) Státní zástupce se účastní veřejného zasedání zpravidla též tehdy, je-li rozhodováno o návrhu na povolení obnovy trestního řízení, o ochranných opatřeních, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, zejména pokud veřejné zasedání soudu probíhá na podkladě návrhu podaného státním zástupcem.
    Čl.57
    Vystoupení státního zástupce při jednání soudu
    (1) Při jednání soudu působí státní zástupce svými návrhy, vyjádřeními k návrhům jiných účastníků, otázkami vyslýchaným osobám a svým aktivním vystoupením k tomu, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí soudu. Své návrhy vždy řádně odůvodní.
    (2) Státní zástupce navrhne předsedovi senátu, aby mu bylo v hlavním líčení umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce, za podmínek a způsobem uvedeným v § 215 odst. 2 tr. ř. nebo položením otázek podle § 215 odst. 3 tr. ř., neučinil-li tak již v žalobním návrhu při podání obžaloby (čl. 41 odst. 3).
    (3) Státní zástupce přispívá svými návrhy a svou činností k tomu, aby soud mohl rozhodnout o nárocích poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem. Ukáže-li se až v průběhu řízení před soudem potřeba zajistit nárok poškozeného, podá neprodleně návrh soudu na zajištění nároku poškozeného (§ 47 odst. 4 tr. ř.).
    (4) Státní zástupce podá proti nesprávné protokolaci ihned námitky (§ 55 odst. 1 písm. f) tr. ř.), pokud není za podmínek uvedených v § 55a odst. 3 tr. ř. vyhotovován ve zjednodušeném řízení pouze stručný záznam o průběhu hlavního líčení za současného pořízení zvukového záznamu.
    (5) Státní zástupce si vyžádá od soudu vždy stejnopis protokolu o hlavním líčení, je-li pořizován; jinak v dozorovém spise podchytí státní zástupce podstatný obsah rozhodnutí soudu, popřípadě důvod odročení jednání a termín, na který bylo jednání odročeno, a podle povahy a závažnosti věci zachytí v záznamu o hlavním líčení i další podstatné údaje týkající se jeho průběhu.
    (6) Státní zástupce vezme obžalobu24) nebo návrh na potrestání24a) zpět písemně nebo ústně do protokolu před zahájením hlavního líčení zejména tehdy, vyjdou-li najevo skutečnosti, které by vedly k jinému rozhodnutí státního zástupce v přípravném řízení než podání obžaloby nebo návrhu na potrestání. Důvodem pro zpětvzetí obžaloby však není skutečnost, že vyšel najevo další dílčí útok tvořící součást jednoho a téhož pokračujícího trestného činu, který může být posouzen jako další skutek (§ 12 odst. 12 tr. ř.), přichází-li v úvahu postup soudu podle § 37a tr. zák.; tato skutečnost je však vždy důvodem pro zpětvzetí návrhu na potrestání. Po zahájení hlavního líčení může vzít obžalobu nebo návrh na potrestání zpět jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokračování. Vezme-li státní zástupce návrh na potrestání zpět, postupuje podle čl. 52k.
    Čl.58
    Závěrečná řeč státního zástupce
    (1) V závěrečné řeči zhodnotí státní zástupce výsledky dokazování a uvede, které skutečnosti považuje za prokázané a na základě jakých důkazů. Přitom zaujme stanovisko k důkazům, jež svědčí ve prospěch i v neprospěch obžalovaného. Objektivně zhodnotí stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, osobu pachatele, pohnutky, skutkové a další okolnosti případu, jež mají význam pro návrh na rozhodnutí soudu o vině, trestu, ochranných opatřeních a nárocích poškozených na náhradu škody.
    (2) V závěrečném návrhu na rozhodnutí o vině státní zástupce odůvodní právní kvalifikaci, jež odpovídá výsledkům dokazování. Dospěje-li k názoru, že skutek obviněného má být posuzován podle jiného zákonného ustanovení, než se uvádí v obžalobě, odůvodní podrobně i návrh této změny. Hodlá-li v závěrečné řeči navrhnout použití přísnější právní kvalifikace, navrhne soudu ještě v průběhu hlavního líčení postup podle § 225 odst. 2 věty druhé tr. ř.
    (3) V závěrečném návrhu ohledně výroku o trestu státní zástupce uvede, jaký druh trestu navrhuje uložit a v jaké sazbě (např. při horní či dolní hranici, v polovině nebo v horní čtvrtině sazby. Navrhuje-li uložení trestu odnětí svobody v trestní sazbě, která připouští podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody, a to popřípadě s dohledem, a jsou-li dány zákonné důvody (§ 58 odst. 1 písm. a) nebo b), § 60a odst. 1 tr. zák., s přihlédnutím i k ustanovení § 39 odst. 2 tr. zák.) pro takový postup, navrhne, aby trest odnětí svobody byl podmíněně odložen na přiměřenou zkušební dobu (§ 59 odst. 1, § 60a odst. 2 tr. zák.), popřípadě navrhne uložit obžalovanému přiměřená omezení (§ 59 odst. 2, § 60a odst. 3 tr. zák.). Nejsou-li podle názoru státního zástupce splněny zákonné podmínky pro podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody nebo pro jiný trest nespojený s výkonem trestu odnětí svobody, navrhne soudu, aby byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, a svůj návrh, včetně zařazení do příslušného typu věznice, odůvodní. Zvažuje předpoklady k použití ustanovení § 24, § 25, § 26, § 29, § 32, § 37a, § 39a, § 40, § 41, § 42, § 43, § 44, § 45 až § 45a, § 47, § 51, § 53, § 60b, § 77, § 78 a § 79 odst. 2 tr. zák. a ve svém návrhu použití příslušných ustanovení náležitě odůvodní.
    (4) Státní zástupce podá soudu řádně odůvodněný návrh na rozhodnutí o ochranných opatřeních a o věcech důležitých pro trestní řízení. Vyjádří se rovněž k návrhu poškozeného na náhradu škody.
    Čl.59
    Podání řádného opravného prostředku
    (1) Státní zástupce po prostudování rozhodnutí soudu zváží, zda jsou dány důvody k podání řádného opravného prostředku. Zvlášť důkladnému rozboru podrobí rozhodnutí v těch případech, kdy soud rozhodl v rozporu se závěrečným návrhem státního zástupce. Pokud se státní zástupce ztotožní s odchylným rozhodnutím soudu, poznamená to v dozorovém spise a vysvětlí, jaké důvody ho k této názorové změně vedly. V opačném případě si ponechá lhůtu k podání opravného prostředku. Proti zřejmě nesprávnému rozhodnutí podá opravný prostředek ihned.
    (2) Opravný prostředek státní zástupce ve lhůtě uvedené v § 248 tr. ř., popřípadě v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, písemně odůvodní tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. V odvolání uvede, zda je podává ve prospěch, v neprospěch nebo ve prospěch i v neprospěch obžalovaného. V odůvodnění odvolání výrazně vyznačí skutečnost, kterých obžalovaných se odvolání týká a jakých výroků rozsudku a zda je podáváno ve prospěch, v neprospěch nebo ve prospěch i neprospěch obžalovaného, a to i v případě, že to státní zástupce uvede ihned po vyhlášení rozsudku do protokolu.
    (3) Pokud soud nerozhodl o návrzích na provedení důkazů, jež státní zástupce považuje za podstatné, nebo pokud soud tyto návrhy nedůvodně zamítl, státní zástupce tyto návrhy opakuje v opravném prostředku. V odůvodnění opravného prostředku zároveň uvede, jaké rozhodnutí soudu druhého stupně navrhuje; při tom vychází z toho, kterých obžalovaných se odvolání podle vypracovaného písemného odůvodnění (odstavec 2) týká a jakých výroků rozsudku a zda je podáváno v neprospěch či ve prospěch obžalovaného
    (4) Podle povahy a závažnosti věci státní zástupce může zpracovat k opravnému prostředku podanému jinou stranou trestního řízení vyjádření.
    (5) Spisy potřebné pro projednání opravného prostředku, pokud některá ze stran podala odvolání nebo státní zástupce podal stížnost (opis obžaloby, rozsudku, usnesení, odvolání obžalovaného nebo státního zástupce a jejich odůvodnění, stížnost státního zástupce a její odůvodnění, vyjádření k odvolání jiné strany řízení, záznam o přípravě a účasti státního zástupce v hlavním líčení, stejnopis protokolu o hlavním líčení, popřípadě další obsah dozorového spisu) předloží státní zástupce neprodleně nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství. Toto státní zastupitelství si může pro účely řízení o řádných opravných prostředcích vyžádat i předložení dalších spisových materiálů. Je-li to potřebné, uvedou se v předkládací zprávě další okolnosti, jež nejsou zřejmé z dozorového spisu.
    Čl.60
    Účast státního zástupce v řízení o řádném opravném prostředku
    (1) Státní zástupce vyššího státního zastupitelství přezkoumá důvodnost řádného opravného prostředku podaného nižším státním zástupcem. Zcela zjevně nedůvodný opravný prostředek vezme zpět a státnímu zástupci, který jej podal, sdělí písemně důvody svého rozhodnutí.
    (2) V řízení před soudem druhého stupně vystupuje státní zástupce tak, aby byla v plném rozsahu přezkoumána zákonnost napadeného rozhodnutí i postupu, který rozhodnutí předcházel. O účasti státního zástupce na jednání soudu druhého stupně platí přiměřeně ustanovení pro postup státního zástupce v řízení u soudu prvního stupně, a to včetně povinnosti vyžádat si od soudu vždy stejnopis protokolu o veřejném zasedání.
    (3) Rozhodnutí soudu druhého stupně sdělí státní zástupce nižšímu státnímu zástupci písemně a uvede své stanovisko k věci.
    Oddíl druhý
    Zvláštní ustanovení o účasti v řízení před samosoudcem nebo ve zjednodušeném řízení
    Čl.61
    Postup státního zástupce v řízení před samosoudcem nebo ve zjednodušeném řízení
    (1) V řízení před samosoudcem nebo ve zjednodušeném řízení postupuje státní zástupce přiměřeně podle předchozích ustanovení. Vyjádření a návrhy formuluje stručně a odůvodňuje je pouze tehdy, byly-li proti nim vysloveny námitky nebo lze-li takové námitky očekávat. Pokud samosoudce učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 tr. ř. a státní zástupce toto rozhodnutí považuje za nesprávné, podá proti němu podle § 314c odst. 4 tr. ř. stížnost.
    (2) Státní zástupce postupuje přiměřeně podle čl. 54 odst. 5, byl-li z důvodů uvedených v § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. samosoudcem odmítnut návrh na potrestání.
    (3) Přiměřeně podle čl. 55 odst. 1 a 2 státní zástupce postupuje ve věcech, v nichž podal návrh na potrestání a samosoudce je projednává ve zjednodušeném řízení (§ 314b odst. 1 věta první tr. ř.).
    (4) Státní zástupce, který podal návrh na potrestání a současně předal soudu zadrženého podezřelého, se vždy zúčastní výslechu obviněného a hlavního líčení, které se může s jeho souhlasem konat ihned po výslechu obviněného (§ 314b odst. 2 věta druhá tr. ř.); jinak se hlavního líčení zúčastní poté, jakmile bude samosoudcem nařízeno.
    (5) Rozhodne-li samosoudce trestním příkazem v rozporu se zákonem, podá státní zástupce podle § 314g odst. 1 tr. ř. v zákonné lhůtě proti trestnímu příkazu odpor, jehož důvody stručně zaznamená v dozorovém spise.
    Oddíl třetí
    Zvláštní ustanovení o postupu ve vykonávacím řízení
    Čl.62
    Postup státního zástupce ve vykonávacím řízení
    (1) Zjistí-li státní zástupce při dozoru v přípravném řízení proti obviněnému z opisu rejstříku trestů, že jeho předchozí trestní stíhání bylo jiným státním zástupcem podmíněně zastaveno a nové vyšetřování se vede pro trestný čin spáchaný ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání, neprodleně o tom písemně vyrozumí státního zástupce, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání vydal.
    (2) Výsledek pravomocného skončení trestního stíhání sdělí neprodleně státní zástupce, který byl činný v tomto řízení, státnímu zástupci, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného vydal v jiné jeho trestní věci. Po obdržení vyrozumění rozhodne státní zástupce, který trestní stíhání obviněného podmíněně zastavil, o dalším postupu podle § 308 odst. 1 tr. ř.
    (3) Zjistí-li státní zástupce, že proti obviněnému, jehož trestní stíhání bylo soudem podmíněně zastaveno nebo byl podmíněně odsouzen, včetně podmíněného odsouzení nebo podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, anebo byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn a byl mu popřípadě uložen dohled, se vede trestní stíhání pro trestný čin spáchaný ve zkušební době, vyrozumí o tom soud, který rozhodl o podmíněném zastavení trestního stíhání, podmíněném odsouzení včetně podmíněného odsouzení nebo podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, nebo o podmíněném propuštění. Současně vyrozumí o svém postupu státního zástupce, jehož působnost se vztahuje na obvod tohoto soudu.
    ČÁST ŠESTÁ
    Zvláštní ustanovení o postupu státního zástupce při uplatnění mediace a probace v trestním řízení
    Čl.62a
    Obecné ustanovení
    (1) Státní zástupci využívají při své činnosti v trestním řízení, zejména k objasnění příčin trestného činu a k urovnání sporu mezi obviněným a poškozeným, pomoci a součinnosti s Probační a mediační službou.
    (2) Pomoc a součinnost Probační a mediační služby v trestním řízení směřuje k tomu, aby
    a) vazba byla nahrazena jiným opatřením,
    b) věc mohla být ve vhodných případech projednána v některém ze zvláštních druhů řízení,
    c) mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody.
    (3) Státní zástupci při pomoci a součinnosti s Probační a mediační službou vycházejí z toho, že Probační a mediační služba
    a) pomáhá při odstraňování následků trestného činu poškozeným a dalším osobám dotčeným trestným činem,
    b) věnuje zvláštní péči mladistvým obviněným a obviněným ve věku blízkém věku mladistvých,
    c) přispívá k ochraně práv osob poškozených trestnou činností a ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s obviněnými, zejména jde-li o mladistvé a uživatele omamných a psychotropních látek,
    d) podílí se na prevenci trestné činnosti.
    Čl.62b
    Součinnost státních zástupců s Probační a mediační službou při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení
    (1) Státní zástupci při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení po Probační a mediační službě vyžadují zejména
    a) obstarávání podkladů k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí,
    b) vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání (čl. 42), pro schválení narovnání a zastavení trestního stíhání (čl. 44a), zejména tím, že Probační a mediační služba zprostředkuje projednání a uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody, dohody o narovnání, popřípadě podmínek pro další takové procesní postupy,
    c) vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bude rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem (čl. 30).
    (2) Státní zástupce uloží Probační a mediační službě obstarání podkladů s jeho souhlasem k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí v případech, kdy ve věci přichází v úvahu pomoc a součinnost Probační a mediační služby (čl. 62a odst. 2).
    (3) Státní zástupce vydá Probační a mediační službě pokyn k provedení některého z úkonů uvedených v odstavci 1 písm. b) zejména tehdy, má-li za to, že vzhledem k povaze a menší závažnosti trestného činu a osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho postojům ke spáchanému trestnému činu a trestu, jehož uložení mu za něj hrozí, přichází v úvahu uplatnění podmíněného zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, a to již v přípravném řízení, popř. má za to, že v řízení po podání obžaloby by mohl být obviněnému uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody a úkony Probační a mediační služby mohou v tomto stadiu řízení přispět ke splnění účelu trestního řízení (§ 1 odst. 1 tr. ř.) a účelu trestu (§ 23 tr. zák.).
    (4) Pokud státní zástupce nemá dostatek podkladů pro postup podle odstavce 3, vyrozumí příslušné středisko Probační a mediační služby o věci vhodné k mediaci, a to zejména v trestních věcech mladistvých, aby mediace mohla být využita již od zahájení trestního stíhání nebo místo něj.
    (5) Zjistí-li státní zástupce, že policejní orgán již způsobem uvedeným v odstavci 4 vyrozuměl příslušné středisko Probační a mediační služby o věci vhodné k mediaci, zváží, zda dosavadní výsledky řízení odůvodňují postup podle odstavce 3; jinak si vyžádá od příslušného střediska Probační a mediační služby poskytnutí podrobnější informace o takové věci a o vydání pokynu rozhodne případně dodatečně, neuplatní-li postup podle odstavce 7.
    (6) Zahájí-li Probační a mediační služba provádění úkonů uvedených v odstavci 1 bez pokynu státního zástupce, státní zástupce dbá o to, aby ho o tom příslušné středisko Probační a mediační služby neprodleně informovalo. Poté, co obdrží takovou informaci, požádá příslušné středisko Probační a mediační služby o poskytnutí podrobnějšího sdělení o tom, kteří její úředníci a asistenti jsou ve věci činní a jaký je jejich zamýšlený postup ve věci. Úředníky a asistenty činné ve věci seznámí s povahou trestní věci, jejími charakteristickými rysy a zvláštnostmi, o tom, že svou činností nesmí v žádném případě bránit řádnému provádění úkonů trestního řízení nebo zmařit jejich výsledek (např. v případě rekognice, vyšetřovacího pokusu, rekonstrukce nebo prověrky výpovědi nebo dalších úkonů prováděných s obviněným nebo poškozeným).
    (7) Dospěje-li státní zástupce po obdržení informace a sdělení příslušného střediska Probační a mediační služby k závěru, že provedení úkonů mediace ve věci není vhodné, vydá rozhodnutí o tom, že věc se k mediaci nepředává a mediace proto dále prováděna nebude (§ 4 odst. 7 věta za středníkem zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě). Toto rozhodnutí, které se nevydává podle trestního řádu a označí se jako rozhodnutí, stručně odůvodní a zašle jej výlučně příslušnému středisku Probační a mediační služby; obviněnému a poškozenému se rozhodnutí nedoručuje. Stejnopis rozhodnutí se založí do dozorového spisu.
    (8) Vydá-li státní zástupce rozhodnutí podle odstavce 7, zváží, zda je vhodné do vyšetřovacího spisu založit jakékoli podklady k osobě obviněného a jeho rodinnému či sociálnímu zázemí, a to z hlediska, že provádění úkonů probace či mediace by zásadně nemělo být obviněnému v dalším průběhu řízení na újmu. Za tím účelem si zpravidla vyžádá vyjádření obviněného; dotáže se rovněž poškozeného, zda s případným založením těchto materiálů do vyšetřovacího spisu výslovně souhlasí.
    (9) Státní zástupce v případech, kdy přezkoumáním důvodů vazby z vlastního podnětu anebo na základě žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu zjistí, že ve věci by přicházelo v úvahu uplatnění probačního dohledu nad obviněným, který by mohl být propuštěn z vazby na svobodu, vyžádá stanovisko příslušného střediska Probační a mediační služby. Vždy ho též požádá i o vypracování zprávy podle odstavce 2, pokud nebyla opatřena z jiných důvodů již dříve. Přezkoumá obsah takové zprávy v souvislosti s dosavadními skutkovými zjištěními ve věci a podle výsledku přezkoumání postupuje podle čl. 30 odst. 1.
    (10) Povinnosti podle předchozích odstavců, s výjimkou povinností podle odstavce 5, 7, 8 a 9, státní zástupce nemusí plnit, plní-li je z vlastní iniciativy nebo na základě jeho pokynu policejní orgán. Státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení zjišťuje, zda policejní orgán v těchto případech postupuje v souladu se zásadami uvedenými v odstavcích 1 až 6.
    Čl.62c
    Součinnost státního zástupce s Probační a mediační službou při plnění úkolů v trestním řízení soudním
    V případech, kdy soud, u něhož byla podána obžaloba nebo návrh na potrestání, vydal pokyn k úkonům probace nebo mediace, státní zástupce poté, co obdrží takovou informaci, zvažuje podmínky pro uplatnění upuštění od potrestání s dohledem (§ 26 tr. zák.), podmíněného odsouzení s dohledem (§ 60a, § 60b tr. zák.) nebo uložení trestu obecně prospěšných prací nebo jiného druhu trestu nespojeného s odnětím svobody. Může též soudu navrhnout, aby trestní stíhání obviněného bylo podmíněně zastaveno nebo aby bylo schváleno narovnání, a to zejména tehdy, má-li za to, že podklady opatřené Probační a mediační službou spolu s dalšími zjištěními a důkazy ve věci takový postup odůvodňují. Takto může postupovat i ve věci, v níž se konalo zkrácené přípravné řízení a v řízení před samosoudcem o ní probíhá zjednodušené řízení (§ 314b až § 314g tr. ř.), pokud již při podání návrhu na potrestání nepostupoval podle čl. 52j odst. 3.
    ČÁST SEDMÁ
    Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení
    Oddíl první
    Čl.63
    Závěrečné ustanovení
    Tento pokyn nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1994.
    Oddíl druhý
    PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM OD 1. LEDNA 2001
    (Pokyn obecné povahy poř. č. 4/2001)
    Přechodná a závěrečná ustanovení
    Čl.II
    1. Ve věcech, v nichž prověřování započalo před účinností tohoto pokynu, si státní zástupce vyžádá od policejního orgánu podání informace o těchto věcech a poté stanoví policejnímu orgánu přiměřenou lhůtu k vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.) v případech, budou-li po dni nabytí účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. v těchto věcech prováděny úkony podle trestního řádu, s výjimkou rozhodnutí o odložení nebo odevzdání věci podle § 159a odst. 1 až 4 tr. ř.
    2. Lhůty uvedené v § 159 odst. 1 písm. a), b) a c) tr. ř. ve věcech, v nichž prověřování započalo před dnem účinnosti zákona č. 265/2001 Sb., začínají dnem vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle bodu 1.
    3. Lhůty uvedené v § 167 odst. 1 písm. a), b) a § 170 odst. 1 tr. ř. ve věcech, v nichž trestní stíhání bylo zahájeno před účinností zákona č. 265/2001 Sb., začínají dnem 1. 1. 2002.
    4. Státní zástupce postupuje podle čl. 59 odst. 2 tohoto pokynu i u odvolání, která byla podána před nabytím jeho účinnosti, a soud druhého stupně o nich dosud nerozhodl, vyzve-li ho předseda senátu soudu prvního stupně, aby nedostatek náležitostí odvolání podle zákona č. 265/2001 Sb. odstranil ve lhůtě uvedené v § 251 odst. 1 tr. ř.
    Čl.III
    Přílohu tohoto pokynu obecné povahy tvoří přehled nejvyšších přípustných dob trvání vazby s rozdělením na přípravné řízení a řízení před soudem s ohledem na jednotlivé trestní sazby odnětí svobody podle § 71 odst. 8 a 9 tr. ř.
    Nejvyšší státní zástupkyně
    Mgr. Marie Benešová
    Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/1996 ze dne 16. ledna 1996, jímž se mění a doplňuje pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/1994 ze dne 17. října 1994, nabyl účinnosti dnem 1. února 1996.
    Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/1997 ze dne 22. ledna 1997, jímž se mění a doplňuje pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/1994 ze dne 17. října 1994, nabyl účinnosti dnem 1. února 1997.
    Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/1999 ze dne 4. ledna 1999, jímž se mění a doplňuje pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/1994 ze dne 17. října 1994, nabyl účinnosti dnem 10. ledna 1999.
    Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 2/1999 ze dne 5. března 1999, jímž se mění a doplňuje pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/1994 ze dne 17. října 1994, nabyl účinnosti dnem 12. března 1999.
    Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 4/2000 ze dne dne 4. dubna 2000, kterým se mění pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 3/1999 o postupu státního zastupitelství v netrestní oblasti, ve znění pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č.1/2000, a pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/1994, kterým se upravuje postup státních zastupitelství před zahájením trestního stíhání a při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce, nabyl účinnosti dnem 10. dubna 2000.
    Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 8/2000 ze dne 24. července 2000, jímž se mění a doplňuje pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/1994 ze dne 17. října 1994, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2000.
    Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 11/2000 ze dne 13. prosince 2000, jímž se upravují podrobnosti podávání informací státními zastupitelstvími a jejich poskytování podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a jímž se mění pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 6/1996, kterým se vydává Kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění pokynu obecné povahy poř. č. 2/2000, pokynu obecné povahy poř. č. 7/2000 a pokynu obecné povahy poř. č. 10/2000, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
    Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 2/2001 ze dne 1. června 2001, jímž se mění a doplňuje pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/1994 ze dne 17. října 1994, kterým se upravuje postup státních zastupitelství před zahájením trestního stíhání a při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001.
    Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 4/2001 ze dne 13. prosince 2001, jímž se mění pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/1994 ze dne 17. října 1994, kterým se upravuje postup státních zastupitelství před zahájením trestního stíhání a při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002.
    1) Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě.
    2) § 8 odst. 2 zákona.
    3) § 24 tr. ř. per analogiam ve spojení s § 141 odst. 2 tr. ř.
    4) § 8 odst. 3 zákona.
    5) § 25 tr. ř. per analogiam
    6) § 141 odst. 2 tr. ř
    7) § 137 odst. 2 a 3 a § 298 odst. 2 tr. ř.
    8) § 10 věta třetí zákona.
    8a) § 86 tr. zák., ve znění zákona č. 360/1999 Sb.
    8b) § 8 odst. 1 zákona ve spojení s § 88 písm. c) o. s. ř.
    8c) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
    8d) § 76a o. s. ř.
    9) § 10 odst. 2 tr. ř.
    9a) § 157 odst. 3 trestního řádu.
    9b) § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
    9c) § 105 odst. 1 věta první tr. ř.
    10) § 265a a násl., § 278 tr. ř.
    11) § 266 a § 266a ve spojení s § 389a tr. ř.; § 278 tr. ř.
    12) § 16b zákona.
    13) § 9 odst. 1 a 2 zákona, § 1 odst. 3, 4 a § 2 odst. 2, 3 jednacího řádu.
    14) § 157a odst. 1 tr. ř.
    15) § 157a odst. 2 tr. ř.
    16) § 158 odst. 3 tr. ř.
    17) § 6 a § 44 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů; § 25 odst. 2 a § 29 a násl. zákona č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 2 zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění pozdějších předpisů.
    18) Čl. 27 odst. 4 a 86 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. (Ústavy České republiky) a § 55 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
    18a) § 104b tr. ř.
    18b) § 158 odst. 3 písm. i), odst. 8, § 158a a § 160 odst. 4 tr.ř.
    18c) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    18d) Vyhláška Národního bezpečnostního úřadu č. 244/1998 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností, ve znění vyhlášky č. 338/1999 Sb.
    19) § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. per analogiam
    19a) Nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
    20) § 11 odst. 3 a § 172 odst. 4 tr. ř.
    20a) Např. zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
    21) § 23 odst. 4 písm. b) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
    22) § 4 odst. 1 písm. a) zákona.
    23) § 2 odst. 5, § 180 odst. 2 a 3 tr. ř.
    24) § 182 tr. ř.
    24a) § 182 tr. ř. per analogiam.

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 15.02.2023Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    • 17.02.2023Velká implementační novela zákona o svobodném přístupu k informacím (online - živé vysílání) - 17.2.2023
    • 24.02.2023NIS2: Nová regulace kybernetické bezpečnosti v EU (online - živé vysílání) - 24.2.2023
    • 24.03.2023Aktuální judikatura k procesnímu právu (online - živé vysílání) - 24.3.2023
    • 31.03.2023Variace dle smluvních podmínek FIDIC (online - živé vysílání) - 31.3.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (prosinec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022 - část 2)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022)
    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 30.05.2023Rodina v právu a bezpráví - Patchworkové rodiny - právní a neprávní souvislosti - 30.5.2023
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Někdy nezákonné označování alternativních výrobků rostlinného původu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc prosinec 2022
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Projekt přeměny a insolvence
    • Náhrada škody
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Při postupování vykonatelné pohledávky nezapomínejme na ověření podpisů
    • Změny v ochraně malých a středních podnikatelů

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Projekt přeměny a insolvence

    Pokud se jedná o šestou směrnici Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, zapracovanou do českého právního řádu zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev, její článek...

    Náhrada škody

    Příčinou vzniku škody jsou všechny okolnosti, bez nichž by ke škodnému následku nedošlo, proto je třeba zvážit veškeré příčiny, které se na vzniku škody podílely, přičemž...

    Incidenční spory, započtení pohledávky

    Právní jednání, jímž bylo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka, nakládáno s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní...

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.