epravo.cz

(1) Zjistí-li státní zástupce závažné nedostatky v postupu policejního orgánu při vykonávání úkonů trestního řízení, pokud na ně písemně neupozorní vedoucího příslušného policejního orgánu, vedoucí státní zástupce je projedná s příslušným vedoucím pracovníkem a navrhne přijmout neprodleně opatření k nápravě. O projednání se pořídí záznam, který se založí do dozorového spisu.

(2) Pokud by projednání závažných nedostatků nevedlo k nápravě, vedoucí státní zástupce informuje o závažných nedostatcích v postupu policejního orgánu vedoucího příslušného nadřízeného policejního orgánu s požadavkem na provedení opatření k odstranění nedostatků. O tomto opatření vždy uvědomí nejblíže vyšší státní zastupitelství. Neučiní-li tak, požádá o provedení opatření nejblíže vyšší státní zastupitelství, jemuž předloží potřebné písemné materiály, svědčící o nedostatcích v činnosti policejního orgánu a uvede, jaká opatření a s jakými výsledky již dříve v této věci učinil.

(1) Prověřování státní zástupce neprovádí. Je však oprávněn objasnit v potřebném rozsahu povahu podání označeného jako trestní oznámení (§ 14 až § 16 zákona).

(2) Podání se vždy posuzuje podle svého obsahu (§ 59 odst. 1 věta první tr. ř.). Činí-li se u státního zastupitelství ústně trestní oznámení, musí z něho být zřejmé okolnosti uvedené v § 59 odst. 4 tr. ř. Výslech provádí zásadně státní zástupce okresního státního zastupitelství (§ 59 odst. 2 věta první tr. ř.); státní zástupce krajského, vrchního nebo Nejvyššího státního zastupitelství, jen výjimečně, jsou-li pro to důležité důvody (§ 59 odst. 2 věta druhá tr. ř.). Státní zástupce provádějící výslech je povinen poučit oznamovatele o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje (zejména z hlediska § 166, 174, 206 a 209 tr. zák., § 47a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a popřípadě podle § 163 a § 163a tr. ř.) a vyslechnout oznamovatele k okolnostem v tomto ustanovení uvedeným.

(3) Jestliže je příslušnému státnímu zastupitelství doručeno podání označené jako oznámení o trestném činu, státní zástupce, který je k vyřízení trestního oznámení příslušný, přezkoumá, zda v podání jsou uvedeny alespoň základní skutečnosti umožňující závěr o podezření ze spáchání skutku, který lze posoudit jako trestný čin; o takový případ však nejde, spatřuje-li podatel podezření ze spáchání trestného činu jen ve výkonu působnosti soudu, státního zastupitelství nebo jiného státního orgánu, pokud z obsahu podání nevyplývá zřejmé porušení zákona způsobem zakládajícím možné podezření z trestného činu. Jestliže v podání nejsou uvedeny takové skutečnosti, státní zástupce je vrátí podateli s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, pokud výjimečně nepostupuje podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř. Pokud ani po výzvě není podání doplněno a k doplnění nevedl popřípadě ani postup podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř., státní zástupce postupuje podle odstavce 5. Skutečnost, že podatel nepředložil potřebný počet stejnopisů podání i s přílohami, nebo že ani po provedeném doplnění podání neobsahuje zcela všechny náležitosti uvedené v § 59 odst. 3 první větě tr. ř., nemůže být důvodem pro to, že se k podání nepřihlíží (§ 59 část páté věty za středníkem tr. ř.), pokud lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu v rozsahu uvedeném v první větě.

(5) Podání uvedená v odstavci 4 písm. a) příslušný státní zástupce odloží podle § 159a odst. 1 věty první tr. ř. nebo odevzdá podle § 159a odst. 1 písm. a) tr. ř. příslušnému orgánu k projednání přestupku nebo podle § 159a odst. 1 písm. b) tr. ř. jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání jen tehdy, vydal-li policejní orgán záznam o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (dále jen "záznam o zahájení úkonů trestního řízení"). V ostatních případech podatele o závěru spočívajícím ve zjevné neodůvodněnosti podezření z trestné činnosti zpravidla vyrozumí. Podání uvedená v odst. 4 písm. b), nepůjde-li o jiný podnět k trestnímu stíhání, se bez dalšího opatření založí.

(6) Podání uvedená v odstavci 4 písm. c) až k) příslušný státní zástupce podle povahy věci vyřídí zejména vrácením podateli a jeho stručným poučením, postoupením orgánu příslušnému rozhodovat o řádném či mimořádném opravném prostředku nebo o podání mimořádného opravného prostředku. Může je postoupit orgánu oprávněnému k přezkoumání postupu orgánu činného v trestním řízení nebo orgánu příslušnému k vyřízení stížnosti. V těchto případech se nevydává rozhodnutí podle § 159a tr. ř. Podatele je však nutno o učiněném opatření vždy vyrozumět.

(7) Poznatky státního zastupitelství z jiných úseků činnosti, z informačních prostředků, tiskovin, letáků, písemných výzev, apod. lze posoudit jako jiný podnět k trestnímu stíhání, pokud na jejich podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu.

(1) Příslušný státní zástupce předá trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání učiněné na státním zastupitelství neprodleně policejnímu orgánu, který je příslušný k postupu před zahájením trestního stíhání, s pokynem k prověření (§ 158 odst. 1, 3 tr. ř.). Nasvědčují-li již v této době zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, pokud nepřichází v úvahu postup dle § 159b tr. ř., vydá státní zástupce pokyn k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.).

(2) Státní zástupce vykonává dozor již ve stadiu postupu před zahájením trestního stíhání a je proto oprávněn uložit policejnímu orgánu provedení úkonů ve věci podle § 157 odst. 2 věty první, jakož i využít některého ze svých oprávnění podle § 157 odst. 2 písm. a) až c) nebo § 174 odst. 2 písm. c) nebo e) tr. ř. Jsou-li splněny zákonné podmínky, může též vydat kterékoli z rozhodnutí uvedených v § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. K takovému rozhodnutí, popřípadě i opatření podle § 159a odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., může státní zástupce vydat též pokyn policejnímu orgánu (§ 157 odst. 2 věta první tr. ř.) nebo může s takovým zamýšleným rozhodnutím nebo opatřením vyslovit souhlas. Takový pokyn musí být vydán nebo souhlas učiněn písemnou formou a musí být formulován zcela jednoznačně.

(3) Jestliže se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání týkají činnosti policejního orgánu při prověřování nebo vyšetřování a uvádějí se v nich takové skutečnosti, které neměly nebo nemohly mít vliv na zákonnost nebo oprávněnost úkonu policejního orgánu, popřípadě nemají žádný vztah k věci, v níž státní zástupce vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, plní povinnosti uvedené v odstavci 2 ohledně takového trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání státní zástupce příslušný jinak k vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky (§ 161 odst. 3, 4 tr. ř.).

(4) Jestliže se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání týkají činnosti policejního orgánu při prověřování nebo vyšetřování a údaje v nich uvedené alespoň zčásti souvisejí s obhajobou obviněného nebo jejich prověření je důležité pro objasnění věci, činí úkony nezbytné k jejich prověření státní zástupce, který vykonává v této věci dozor. Přitom je oprávněn postupem podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř. vyžádat šetření inspekčního orgánu ministra vnitra podle zvláštních předpisů. Po skončení šetření postupuje podle jeho výsledku podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2. Je-li k trestnímu stíhání nebo k postupu podle § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. příslušný státní zástupce jiného státního zastupitelství, postoupí mu opis podstatné části spisového materiálu k dalšímu opatření.

(5) Oznamovatele je třeba o opatřeních učiněných podle odstavců 1, 3 a 4 vyrozumět, pokud o to po poučení podle § 158 odst. 2 věty druhé tr. ř. požádal.

(6) Pokud se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání týkají poslance nebo senátora Parlamentu České republiky, soudce Ústavního soudu nebo soudce a jsou současně splněny podmínky podle § 160 odst. 1 tr. ř., příslušný státní zástupce dbá o to, aby byl opatřen souhlas podle ustanovení Ústavy a zvláštních zákonů.¹⁸⁾

(1) Zjistí-li státní zástupce při přijímání oznámení o podezření z trestného činu, že je nutno oznamovatele vyslechnout jako svědka nebo provést s oznamovatelem rekognici ^18a), neboť jde o neodkladný nebo neopakovatelný úkon, ^18b) a nelze-li ihned postupovat podle čl. 11 odst. 1 poslední věty, zpravidla učiní opatření, aby výslech provedl k tomu příslušný policejní orgán, jemuž současně uloží, aby o zahájení úkonů trestního řízení sepsal záznam (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.). Současně navrhne soudci, aby se zúčastnil tohoto výslechu.

(2) Zjistí-li státní zástupce, že jsou dány zákonné důvody k použití operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158e tr. ř.) a nelze-li pro ohrožení účelu trestního řízení rozhodnutí o jejich použití odložit na dobu, kdy věc převezme k prověřování příslušný policejní orgán, projedná jejich použití bezodkladně s vedoucím příslušného útvaru policie či příslušné složky policie provádějící operativně pátrací úkony, o jejichž použití se jedná. V závažných a zvlášť odůvodněných případech a nejde-li o použití agenta, je státní zástupce oprávněn uložit použití operativně pátracích prostředků takovému útvaru policie či policejní složce pokynem podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř.

(3) Dospěje-li státní zástupce na základě jím takto zjištěných skutečností k závěru, že jako operativně pátrací prostředek má být použit agent (§ 158e tr. ř.), předá věc policejnímu orgánu s pokynem, aby neprodleně projednal se státním zástupcem vrchního státního zastupitelství (§ 18a odst. 2 jednacího řádu) případné použití agenta. Současně vrchní státní zastupitelství o tomto svém pokynu informuje s uvedením důvodů, pro které shledává použití agenta za nezbytné pro splnění účelu trestního řízení v uvedené věci.

(1) O stížnosti poškozeného proti usnesení policejního orgánu o odložení věci rozhoduje státní zástupce, který by byl příslušný vykonávat ve věci dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.¹⁹⁾ Jestliže státní zástupce vydal k takovému usnesení policejnímu orgánu nebo policejnímu orgánu pokyn (čl. 11 odst. 2 poslední věta), rozhoduje o stížnosti poškozeného státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství (§ 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.). Obdobně se postupuje tehdy, pokud k takovému usnesení státní zástupce dal souhlas.

(2) Domáhá-li se poškozený přezkoumání rozhodnutí státního zástupce, kterým byla jeho stížnost proti rozhodnutí o odložení věci policejním orgánem (§ 159a odst. 1 až 4 tr. ř.) zamítnuta, přezkoumá toto rozhodnutí státní zástupce nejblíže vyššího státní zastupitelství (§ 9 odst. 1 a odst. 2 věta první zákona). Pokud vyšší státní zastupitelství shledá, že ve věci byl nižším státním zastupitelstvím porušen zákon, postupuje podle § 10 věty první zákona a § 1 odst. 2 písm. e) jednacího řádu. Poškozeného o svém postupu vyšší státní zastupitelství vyrozumí.

(3) Pokud vyšší státní zastupitelství zjistí, že v činnosti nižšího státního zastupitelství nebyl zákon porušen, podání poškozeného odloží a o výsledku přezkoumání ho vyrozumí. Vyrozumění musí obsahovat poučení, že budou-li podány další obsahově shodné podněty, nebudou již přezkoumávány a podatel o tom nebude vyrozumíván.

(4) Pokud dojde státnímu zastupitelství opakovaný, obsahově shodný podnět poškozeného k přezkoumání věci, po přezkoumání jeho obsahu postupuje podle § 2 odst. 2 a 3 jednacího řádu.

(5) Pokud dojde státnímu zastupitelství opakovaný podnět poškozeného, který obsahuje nové skutečnosti, státní zastupitelství postupuje podle čl. 11. Podatele o učiněném opatření vyrozumí.

(6) Domáhá-li se přezkoumání věci oznamovatel nebo jiná osoba, postupuje se podle ustanovení odstavců 2 až 5 obdobně.

(7) Ustanovení odstavců 2 až 5 se užije obdobně i tehdy, jestliže podnět k přezkoumání věci směřuje proti usnesení o odložení věci, které vydal státní zástupce.

(1) Státní zástupce poté, co mu byl doručen opis záznamu policejního orgánu o zahájení úkonů trestního řízení, posoudí, zda nejsou důvody pro využití některého z oprávnění podle § 157 odst. 2 nebo § 174 odst. 2 tr. ř. Protokoly o neodkladných a neopakovatelných úkonech přezkoumává zejména, uplatní-li postup podle první věty.

(2) Neodkladnými úkony pro účely odstavce 1 mohou být zejména úkony uvedené v § 158 odst. 3 písm. d) až f) tr. ř., podněty či žádosti policejního orgánu k vydání předchozího souhlasu (čl. 21) nebo příkazu či povolení státního zástupce, podání návrhu na vydání rozhodnutí soudu (čl. 22), jakož i všechny úkony, k nimž je podle trestního řádu třeba takového předchozího souhlasu, příkazu nebo povolení státního zástupce, byly-li provedeny policejním orgánem bez souhlasu. Neopakovatelnými úkony pro stejný účel mohou být úkony týkající se osob, které mohou být v době bezprostředně následující po předpokládaném provedení úkonu pro orgány činné v trestním řízení nedosažitelné.

(3) Dojde-li státní zástupce k závěru, že záznam podle odstavce 1 byl vydán policejním orgánem, který k jeho vydání nebyl věcně příslušný, učiní opatření, aby věc byla neprodleně předána příslušnému policejnímu orgánu, popř. může rozhodnout podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř. o odejmutí věci policejnímu orgánu a opatření, jímž se věc přikazuje jinému policejnímu orgánu; záznam zůstává v platnosti.

(4) Zjistí-li státní zástupce, že záznam podle odstavce 1 neobsahuje náležitosti podle § 158 odst. 3 věty první tr. ř., upozorní na tuto skutečnost policejní orgán a uloží mu provedení opatření k nápravě. Podle povahy věci přichází v úvahu oprava nebo doplnění záznamu podle § 131 a § 138 tr. ř. per analogiam anebo jiné vhodné opatření. Státní zástupce není oprávněn zrušit takový záznam postupem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.

(5) Státní zástupce může v případě zjištění, že k nápravě nedostatku uvedeného v odstavci 4 větě první nedošlo, postupovat podle § 157 odst. 2 písm. b) nebo § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř. (čl. 20).

(2) Je-li prováděn výslech svědka podle odstavce 1 písm. a) nebo rekognice, státní zástupce k žádosti policejního orgánu nebo i bez takové žádosti projedná s příslušným soudcem (§ 26 tr. ř. per analogiam), aby úkon byl proveden v době co nejkratší tak, aby nedošlo ke zmaření účelu úkonu a účelu sledovaného trestním řízením (§ 1 odst. 1 tr. ř.). Skutečnost, že byl návrh na provedení úkonu učiněn, se zpravidla poznamená v protokole o úkonu, pokud soudce nevyžaduje, aby byl návrh učiněn písemně. Státní zástupce zváží, zda se úkonu prováděného za účasti soudce zúčastní.

(3) Pokud má být prováděna rekognice za podmínek § 158a tr. ř., postupem podle odstavce 2 státní zástupce navrhne účast soudce již při předběžném výslechu poznávající osoby (§ 104b odst. 2 a § 93 odst. 2 věta za středníkem tr. ř.).

(4) V protokolu o výslechu svědka, který je prováděn jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon, nebo v protokolu o rekognici se v části protokolu následující před souvislým vyjádřením svědka k věci (§ 101 odst. 2 poslední věta tr. ř.) vždy rozvedou důvody, pro které je výslech za neodkladný nebo neopakovatelný úkon považován.

(1) Státní zástupce v prověřování zváží svou účast při provádění výslechů uvedených v § 158a tr. ř. a dále při ohledání místa činu, vyšetřovacím pokusu, rekonstrukci, prověrce na místě nebo výslechu dalších důležitých svědků, nejde-li v tomto případě o neodkladný či neopakovatelný úkon, popřípadě při výslechu znalce. U policejního orgánu je nutno zajistit, aby byl státní zástupce o době a místě konání těchto úkonů v potřebném časovém předstihu vyrozuměn.

(2) Státní zástupce sleduje postup policejního orgánu a dbá, aby úkony byly prováděny v souladu se zákonem a byly správně protokolovány. Do provádění úkonů zasahuje jen výjimečně, pokud je to nutné k zajištění správného a zákonného provedení úkonu.

(1) Státní zástupce dbá o to, aby neprodleně poté, jakmile budou skutečnosti zjištěné v průběhu prověřování nebo ve vyšetřování nasvědčovat tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, policejní orgán neprodleně přikročil k utajení totožnosti i podoby svědka (§ 55 odst. 2 tr. ř.) anebo v odůvodněných případech k poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci svědkovi podle zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "zákon č. 137/2001 Sb."). Za tímto účelem si zabezpečí podávání potřebných informací již po vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 odst. 3 tr. ř.).

(2) Za podmínek stanovených zákonem č. 137/2001 Sb., státní zástupce navrhne, aby svědku, popř. osobě, která má být jako svědek vyslechnuta, byla poskytnuta ochrana podle tohoto zákona.

(3) Návrh podle odstavce 2 musí obsahovat jméno a příjmení takové osoby, popis skutku a jeho právní posouzení, je-li v době podání návrhu známo, odůvodnění návrhu, v němž budou uvedeny zejména okolnosti podle § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2001 Sb. Dále se uvede, která opatření z výčtu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb. mají být u dotčené osoby uplatněna. Souhlas osoby s ochranou se podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2001 Sb. v těchto případech nevyžaduje.

(4) Návrh podle odstavce 2 státní zástupce předkládá ministru vnitra prostřednictvím ministra spravedlnosti.

(5) Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 zákona č. 137/2001 Sb., státní zástupce požádá policejního prezidenta o poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci dotčené osobě ještě předtím, než bude návrh schválen ministrem vnitra.

(7) Státní zástupce, považuje-li to za potřebné, si vyžádá spis nebo obálku obsahující údaje o skutečné totožnosti svědka u policejního orgánu, u něhož jsou uloženy, a to zejména byl-li mu již předložen vyšetřovací spis s návrhem na podání obžaloby. Se spisem se u státního zastupitelství nakládá podle zvláštních předpisů.^18d)

(2) Jsou-li splněny podmínky § 28 odst. 2 tr. ř., státní zástupce ověří, zda policejní orgán pořídil překlad a obviněnému doručil překlad usnesení o zahájení trestního stíhání nebo jeho části. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen ta jeho část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části usnesení.

(3) Zjistí-li státní zástupce, že usnesení bylo vydáno policejním orgánem, který není věcně příslušný k vyšetřování, postupuje podle čl. 3 odst. 4 a přiměřeně podle čl. 13 odst. 3.

(4) Pokud výroková část vzbuzuje vážné pochybnosti o své zákonnosti nebo odůvodněnosti, státní zástupce provede prověrku spisového materiálu (čl. 9c odst. 1 až 3). Zjistí-li, že usnesení je nezákonné nebo neodůvodněné, postupuje podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. Spisový materiál po zrušení vrátí policejnímu orgánu s pokynem podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř., pokud neuplatní - je-li to potřebné - ještě jiná opatření v rámci dozoru (např. podle § 157 odst. 2 písm. b) nebo § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř.).

(5) Obsah spisu přezkoumá také tehdy, byla-li podána stížnost proti usnesení obviněným nebo jinou oprávněnou osobou. O stížnosti rozhodne s přihlédnutím k rozsahu spisového materiálu, který je nutno přezkoumat, urychleně a dbá o to, aby s výjimkou případů, kdy bezprostředně po předložení spisu se stížností obviněného nebo oprávněné osoby je zřejmé, že usnesení o zahájení trestního stíhání bude nutno zrušit, byly i v době mezi oznámením usnesení a rozhodnutím o podané stížnosti prováděny vyšetřovací úkony.

(6) Nepodařilo-li usnesení o zahájení trestního stíhání doručit osobě, která má být obviněna, proto, že je neznámého pobytu nebo z jiných závažných důvodů, a konání řízení proti uprchlému (§ 302 a násl. tr. ř.) nepřichází v úvahu, státní zástupce v takové věci postupuje přiměřeně podle § 159 tr. ř.; pravidelně - nejméně jedenkrát za 6 měsíců a vydal-li předchozí souhlas k zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 76 odst. 1 věty druhé, nejméně jedenkrát za 3 měsíce - dotazy u policejního orgánu zjišťuje, zda nebylo možné usnesení o zahájení trestního stíhání řádně doručit nebo uplatnit jiný postup (např. konání řízení proti uprchlému).

Při využívání svého oprávnění podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. ř. se státní zástupce účastní zejména takových úkonů, které jsou rozhodné pro správné a úplné objasnění závažnější věci, a to především tehdy, jestliže je vzhledem k jejich povaze nelze opakovat. V dalším postupuje obdobně podle čl. 15.

(1) Celé vyšetřování provede státní zástupce sám jen výjimečně. V takovém případě státní zástupce přiměřeně postupuje podle pokynu obecné povahy upravujícího postup státních zastupitelství při trestním stíhání a ve zkráceném přípravném řízení ve věcech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby.

(2) Je-li toho třeba, protože obviněný nebo svědek se nedostavili k výslechu, nebo je-li tu některý z důvodů uvedených v § 90 odst. 2 a § 98 tr. ř., státní zástupce požádá příslušný policejní orgán o předvedení obviněného nebo svědka. Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, požádá o předvedení jeho velitele nebo náčelníka.

(1) Pokud státní zástupce ve vyšetřování podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř. věc odejme policejnímu orgánu, rozhodne o tom usnesením, proti němuž není stížnost přípustná 6). Poté věc opatřením podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř. přikáže jinému policejnímu orgánu.

(2) Státní zástupce podle odstavce 1 postupuje - nejde-li o řešení sporu o příslušnost mezi policejními orgány (čl. 3 odst. 2 až 4, čl. 13 odst. 3) - zejména tehdy, byl-li zjištěn důvod vyloučení policejního orgánu a policejní orgán nevydá odpovídající rozhodnutí podle § 31 odst. 1 tr. ř., nesprávný nebo nezákonný postup policejního orgánu při vyšetřování nebo neprovedení pokynu státního zástupce.

(3) Postupuje-li státní zástupce podle § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř., přikáže usnesením, proti kterému není stížnost přípustná ⁶⁾, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.

(4) K vydání předchozího souhlasu podle odstavce 1 nebo povolení podle odstavce 2, nejde-li o případy uvedené v odst. 2 písm. a) a b) věta za středníkem (odst. 5 věta třetí), přistoupí státní zástupce jen na základě spolehlivé znalosti skutkového stavu, kterou získá ze spisu nebo ve výjimečných případech z informace policejního orgánu a kterou popřípadě upřesní dotazy. Státní zástupce ověří po předložení příslušného záznamu, protokolu nebo jiného dokladu, při prověrce spisového materiálu nebo zpracování obžaloby, návrhu na potrestání nebo jiného meritorního rozhodnutí, zda informace odpovídala skutečnosti a zda úkon, k němuž dal souhlas, byl proveden podle zákona.

(5) Státní zástupce při přezkoumávání úkonů, které byly provedeny bez jeho předchozího souhlasu, zejména přezkoumá, proč věc nesnesla odkladu a zda skutečně z naléhavých důvodů nebylo možno souhlasu dosáhnout. Zjistí-li závady, písemně na ně upozorní příslušného nadřízeného policejního orgánu, a to popřípadě i prostřednictvím vedoucího státního zástupce (čl. 9 odst. 1), pokud nebude v úvahu přicházet též jiné neodkladné opatření (např. propuštění obviněného ze zadržení). Povolení vydá dodatečně (odst. 2 písm. a) a b) věta za středníkem) nebo vysloví souhlas s již vydanými rozhodnutími (odst. 3), jen byly-li splněny podmínky pro provedení těchto úkonů policejním orgánem bez jeho předchozího souhlasu nebo povolení a současně byly splněny podmínky k vydání tohoto souhlasu nebo povolení již v době provádění úkonů.

(6) O každém souhlasu, povolení a o každém jejich odmítnutí, jakož i o výsledku přezkoumání ve smyslu předchozích odstavců, učiní státní zástupce záznam do dozorového spisu.

(2) Při vydání žádosti, pokynu nebo příkazu podle odstavce 1 státní zástupce postupuje přiměřeně podle čl. 21 odst. 4 a 6.

(1) Požaduje-li státní zástupce údaje podle § 8 odst. 2 tr. ř., dbá o to, aby rozsah vyžadovaných údajů byl omezen na míru nezbytnou pro posouzení věci, zásah do práva na zachování jejich utajení byl prováděn v míře co nejmenší a byla učiněna opatření k jejich ochraně před zneužitím nepovolanými osobami. Za tím účelem co nejpřesněji konkretizuje svůj požadavek na sdělení těchto údajů.

(2) Má-li být proveden výslech zaměstnance dožadovaného subjektu předtím, než byl zaměstnanec zproštěn příslušné povinnosti mlčenlivosti způsobem stanoveným zvláštním zákonem nebo podle § 8 odst. 4 tr. ř., státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán postupoval podle ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících postup zaměstnanců uvedeného subjektu při zproštění povinnosti mlčenlivosti, a bude-li zjištěno, že zvláštní zákon nestanoví podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat skutečnosti, které jsou podle něho utajovány nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, mu včas předložil žádost o podání příslušného návrhu soudci.

(2) Návrh na povolení použití agenta a na prodloužení doby jeho použití (§ 158e odst. 4 tr. ř.) předkládá vrchnímu soudu státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru ve věci; pokud takové státní zastupitelství nelze určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal (§ 18a odst. 2 věta první jednacího řádu).

(3) Před podáním návrhu soudu státní zástupce přezkoumá, zda jsou splněny zákonné podmínky k jeho podání. Návrh na ustanovení obhájce obviněnému v případech nutné obhajoby a návrh na sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a tr. ř. podá jen tehdy, hrozí-li nebezpečí z prodlení a neučinil-li tak již policejní orgán.

(4) Návrhy uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 musí být odůvodněny a důkazy předloženy tak, aby soud o nich mohl v souladu s návrhem a obsahem popřípadě předloženého spisového materiálu rozhodnout.

(5) Návrhy podle odst. 1 písm. k) a l) a podle odst. 2 musí být označeny příslušným stupněm utajení.^19a)

(6) Pokud státní zástupce nevyhoví žádosti policejního orgánu o podání návrhu soudu na vydání rozhodnutí, povolení, souhlasu nebo příkazu soudu podle odst. 1 písm. b) až o), učiní o tom záznam do dozorového spisu a policejnímu orgánu to písemně nebo telefonicky sdělí.

(2) Státní zástupce podává podle § 158a tr. ř. soudu návrh na provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu spočívajícího ve výslechu svědka nebo v rekognici v prověřování za účasti soudce za podmínek uvedených v čl. 14 odst. 2, 3.

(3) Státní zástupce dále v přípravném řízení předkládá soudu návrh obviněného, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2, 3 tr. ř.) a vyjadřuje se k návrhu poškozeného, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu (§ 51a odst. 1, 2 tr. ř.).

(5) Při předkládání těchto žádostí, návrhů a podnětů postupuje státní zástupce obdobně podle čl. 22 odst. 3 první věty a odst. 4.

(2) Státní zástupce předkládá soudu spisový materiál se stížností i tehdy, pokud byla podána proti usnesení policejního orgánu, jímž rozhodoval o zajišťovacích institutech uvedených v odst. 1 písm. d) až f).

(3) Při předkládání stížností soudu postupuje státní zástupce obdobně podle čl. 22 odst. 3 první věty a odst. 4.

(1) Státní zástupce vydá předchozí souhlas podle § 76 odst. 1 tr. ř. k zadržení osoby podezřelé z trestného činu na základě písemné žádosti policejního orgánu po přezkoumání spisového materiálu. Od písemné žádosti lze upustit jen zcela výjimečně, např. v mimopracovní době, je-li nutno vydat souhlas naléhavě a státní zástupce si opatří prostřednictvím telekomunikačního spojení podklady pro vydání souhlasu. Souhlas lze vydat i za využití technických prostředků (např. faxu nebo prostřednictvím elektronické pošty). O udělení telefonického souhlasu nebo souhlasu za použití faxu anebo elektronické pošty státní zástupce učiní do dozorového spisu záznam, v němž uvede i důvody naléhavosti udělení souhlasu. Souhlas na podkladě písemné žádosti i zcela výjimečně bez ní vydá jen tehdy, je-li dostatečně odůvodněn závěr, že podezřelá osoba spáchala trestný čin, a to z hlediska podmínek stanovených v § 67 tr. ř. za citací důvodů vazby, je-li dán některý z důvodů vazby podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř., zadržení podezřelé osoby je naléhavé a nelze proti této osobě ihned zahájit trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.), obviněného zadržet podle § 75 tr. ř. a podat soudu návrh na vzetí do vazby.

(2) Při udělení souhlasu k zadržení státní zástupce s přihlédnutím k povaze věci určí policejnímu orgánu, který zadržení provede, lhůtu, v níž mu bude předán protokol o výslechu zadržené osoby, usnesení o zahájení trestního stíhání a další důkazní materiál. Lhůtu určí tak, aby mohl v zákonné lhůtě věc posoudit a popřípadě podat návrh na vzetí do vazby.

(3) Po doručení spisových materiálů uvedených v odstavci 2 státní zástupce přezkoumá, zda policejní orgán, který zadržení provedl, nebo kterému byla zadržená osoba předána (§ 76 odst. 2 tr. ř.), sepsal protokol o zadržení, zda protokol obsahuje náležitosti uvedené v § 76 odst. 3 tr. ř., zda osobu vyslechl a zda bylo vůči ní zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.). Tam, kde je v pracovní době a v době pracovní pohotovosti možno využít technických prostředků (např. faxu nebo elektronické pošty), státní zástupce trvá na tom, aby jich bylo využito vzápětí po ukončení výslechu, popřípadě již v jeho průběhu. Přesný čas doručení spisových materiálů policejním orgánem poznamená do dozorového spisu.

(4) Po doručení spisových materiálů uvedených v odstavci 2 přezkoumá státní zástupce odůvodněnost podezření z trestné činnosti a zda jsou dány konkrétní skutečnosti odůvodňující vazbu. Zjistí-li, že je nezbytné k odůvodnění podezření nebo skutečností odůvodňujících vazbu provést další důkazy, uloží jejich provedení neprodleně policejnímu orgánu. Zjistí-li nedůvodné omezení osobní svobody nebo překážku trestního stíhání, kterou nelze odstranit, propustí zadrženou osobu na svobodu.

(1) Státní zástupce dbá, aby mu zadržení obviněného podle § 75 tr. ř. bylo policejním orgánem bezodkladně ohlášeno telefonicky nebo jiným obdobným způsobem. Při ohlášení určí policejnímu orgánu lhůtu k předání protokolu o zadržení a dalšího materiálu, který je nezbytný k tomu, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí obviněného do vazby. Určí lhůtu tak, aby mohl ve stanovené lhůtě (§ 77 odst. 1 tr. ř.) nařídit propuštění zadržené osoby nebo ji odevzdat soudu v zákonné lhůtě s návrhem na vzetí do vazby. O tom učiní záznam do dozorového spisu, kde uvede přesný čas zadržení obviněného a přesný čas ohlášení.

(2) Po doručení protokolu o zadržení obviněného a dalšího materiálu státní zástupce prověří, zda zadržení následovalo až po zahájení trestního stíhání pro trestný čin a zda věc nesnesla odkladu.

(3) Povinnosti uvedené v čl. 23 odstavcích 3 a 4 platí přiměřeně pro postup státního zástupce při zadržení obviněného.

(1) Návrh na vzetí do vazby podá státní zástupce zpravidla na návrh policejního orgánu. Pokud podá návrh sám, sdělí to policejnímu orgánu. Považuje-li za potřebné obviněného před podáním návrhu vyslechnout, požádá příslušný orgán, aby obviněného předvedl podle § 90 odst. 2 tr. ř. (čl. 27 odst. 1 první věta).

(2) Před podáním návrhu na vzetí do vazby státní zástupce zkoumá, zda důvody vazby podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř. jsou podloženy konkrétními skutečnostmi; zjistí-li, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání (§ 71 odst. 2 část druhé věty za středníkem tr. ř.), vyjádří tyto okolnosti výslovně v návrhu na vzetí do vazby. Státní zástupce při posuzování podmínek k podání návrhu vždy zvažuje i omezení uvedená v § 68 odst. 2 tr. ř. a okolnosti, které vylučují jejich užití (§ 68 odst. 3 tr. ř.), a zda s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. Nabídl-li obviněný nebo jiná osoba záruku, dohled nebo slib, vyjádří se státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby i k této nabídce, a jsou-li důvody pro jejich přijetí, navrhne soudu, aby je přijal. Obdobně postupuje, pokud obviněný nabídne složení peněžité záruky (§ 73a tr. ř.).

(3) Předcházelo-li návrhu na vzetí do vazby zadržení podle § 75 nebo § 76 tr. ř., dbá státní zástupce na to, aby návrh na vzetí do vazby byl soudu doručen nejpozději do 48 hodin od zadržení nebo omezení osobní svobody podle ustanovení zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiného zákona; jinak doba, po kterou byl obviněný zajištěn nebo předveden podle § 12 odst. 8, § 13 odst. 5, § 14 odst. 1 písm. a) až c), popřípadě podle § 15 odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle ustanovení jiných zákonů se do lhůty 48 hodin nezapočítává, pokud k omezení osobní svobody nedošlo v souvislosti s trestním řízením. Návrh státní zástupce doručí prostřednictvím kanceláře státního zastupitelství, doručovatele státního zastupitelství, justiční stráže nebo výjimečně o doručení požádá policejní orgán podle § 62 odst. 1 tr. ř. s tím, že datum a přesný čas doručení návrhu si nechá potvrdit na stejnopis návrhu, který založí do dozorového spisu. V návrhu soudce upozorní na důležité skutečnosti, např. že obviněný žádá o ustanovení obhájce, že k jeho výslechu bude zapotřebí tlumočníka, apod.

(4) Pokud státní zástupce při přezkoumání materiálů předložených policejním orgánem postupuje podle čl. 23 odst. 4 a uloží policejnímu orgánu provedení dalších úkonů do doby, než soudce vyslechne obviněného (§ 77 odst. 2 tr. ř.), protokoly o těchto dodatečných úkonech předloží soudci nejpozději při výslechu obviněného před soudcem.

(2) Je-li dán důvod nutné obhajoby a obviněný nemá obhájce a prohlásil-li, že si obhájce nezvolí, státní zástupce v návrhu na tuto skutečnost upozorní. Upozorní též na okolnost, že obviněný požaduje účast obhájce při výslechu před soudem (§ 77 odst. 2 věta druhá tr. ř.).

(3) Je-li třeba účasti obviněného u vyšetřovacích úkonů po podání návrhu na vzetí do vazby (např. provedení rekognice, domovní prohlídky, rekonstrukce, vyšetřovacího pokusu nebo prověrky na místě), uvede státní zástupce v návrhu i tuto skutečnost s uvedením místa a času předpokládaného úkonu (čl. 25 odst. 4). Státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby současně navrhne soudu, aby v příkazu k přijetí do vazby vyznačil důležité okolnosti pro umístění obviněného ve vazbě, jména spolupachatelů, kteří již jsou ve vazbě, upozornění na možnost sebevraždy, útěku, násilí, na to, zda obviněný může být zařazen do práce, aby nebyl měněn jeho vzhled, apod.

(1) Jestliže státní zástupce podá návrh na vzetí do vazby obviněného, u něhož nepředcházelo zadržení, požádá o předvedení obviněného podle § 90 odst. 2 tr. ř. policejní orgán. Státní zástupce se v těchto případech výslechu obviněného před soudem zpravidla zúčastní.

(2) Pokud návrhu na vzetí do vazby předcházelo zadržení (§ 75, § 76 odst. 1 tr. ř.) nebo omezení osobní svobody podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiného zákona, státní zástupce po obdržení vyrozumění o době a místě konání výslechu zváží svou účast na výslechu obviněného před soudcem (§ 77 odst. 2 tr. ř.), zejména jde-li o trestný čin, k jehož projednání je v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 17 tr. ř.), nebo ve věcech skutkově, důkazně či právně náročných. Výslechu se dále může zúčastnit i v jiných věcech, než uvedených v první větě, a to tehdy, považuje-li za potřebné předložit soudu materiály, získané dodatečně na základě svého pokynu policejnímu orgánu, anebo má-li za to, že vzhledem k okolnostem omezení osobní svobody obviněného nebo k upřesnění skutečností nezbytných pro správné posouzení jednání, za které je obviněný stíhán, je jeho účast při výslechu nutná.

Při přezkoumávání důvodnosti zajištění peněžních prostředků na účtu u banky v přípravném řízení soudem (§ 79a odst. 4 tr. ř.), u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokace peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokace čerpání finančního úvěru, blokace finančního pronájmu (§ 79b tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 4 tr. ř.), zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 4 tr. ř.) v přípravném řízení soudem, státní zástupce postupuje obdobně podle čl. 29.

(1) Po doručení opisu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem podle § 88 odst. 2 tr. ř. státní zástupce předá neprodleně stejnopis policejnímu orgánu, který bude odposlech zajišťovat. S příkazem, protokolem o odposlechu o záznamu telekomunikačního provozu a dalšími opatřeními týkajícími se tohoto úkonu se nakládá tak, aby nebyl zmařen jeho účel a výsledky úkonu bylo možno použít v dalším řízení.

(2) Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (§ 88a tr. ř.) státní zástupce neprodleně předá policejnímu orgánu, aby mohl být bez průtahů doručen právnické nebo fyzické osobě, která vykonává telekomunikační činnost, pokud tak neučinil již policejní orgán.

Pro náležitosti návrhu státního zástupce na vyšetření duševního stavu obviněného pozorováním ve zdravotnickém ústavu (§ 116 odst. 2 tr. ř.) a návrhu státního zástupce na prodloužení doby pozorování duševního stavu (§ 117 tr. ř.) platí ustanovení o návrhu na vzetí do vazby obdobně (čl. 26).

(2) Je-li vedeno trestní stíhání obviněného pro další dílčí útoky jednoho a téhož pokračujícího trestného činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.)a přichází-li v úvahu případný postup soudu podle § 37a tr. zák. v budoucnu, přičemž v souhrnu tyto jednotlivé dílčí útoky přesáhnou hranici značné škody (§ 89 odst. 11 tr. zák.), i v řízení o dílčích útocích, u nichž sama o sobě výše škody hranice značné škody nedosahuje, dbá státní zástupce rovněž o to, aby policejní orgán postupoval podle odstavce 1 již od zahájení trestního stíhání nebo od okamžiku, kdy tato skutečnost vyjde najevo.

(4) Vždy je však potřebné při posuzování povahy úkonů uvedených v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 3 vzít v úvahu, že účast obhájce na vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, může být vyloučena ve skutečně odůvodněných případech (§ 165 odst. 2 věta první tr. ř.).

(5) Účast obhájce při provádění úkonů spojených s využíváním operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158e tr. ř.), v případě, že by tyto úkony byly prováděny až po zahájení trestního stíhání (§ 158f tr. ř.), při záměně zásilky (§ 87a odst. 1 tr. ř.), sledování zásilky (§ 87b tr. ř.), odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§ 88 tr. ř.), zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat (§ 88a tr. ř.), jakož i na úkonech znalce spojených s přípravou a vypracováním znaleckého posudku (§ 107 tr. ř.), je vyloučena, neboť v těchto případech nejde o vyšetřovací úkony.

Navrhne-li obviněný nebo jeho obhájce opakování úkonů provedených před zahájením trestního stíhání (§ 158 odst. 8 tr. ř.), státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán opakoval takové úkony za účasti obviněného nebo jeho obhájce, jde-li o úkony, které jsou zásadní pro posouzení věci a výsledek řízení před soudem, lze-li je podle povahy úkonů opakovat; přitom zvažuje okolnosti uvedené v čl. 14 odst. 1 věta za středníkem. Na úkony provedené za účasti soudce (§ 158a tr. ř.) se první věta nevztahuje; to neplatí, vyjde-li již v průběhu přípravného řízení najevo, že podmínky pro posouzení těchto úkonů jako neodkladných či neopakovatelných splněny nebyly. V ostatních případech, než jsou uvedeny v první větě, se obhajoba poučí o právu domáhat se osobního výslechu takového svědka v řízení před soudem.

Při rozhodování o žádostech obviněného, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2, 3 tr. ř.), nebo poškozeného, který má nárok na ustanovení zmocněnce (§ 51a odst. 1, 2 tr. ř.), o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který obviněný nebo poškozený vyžádá, státní zástupce po přezkoumání spisu posoudí, zda nejsou dány okolnosti, které vylučují možnost takové žádosti vyhovět (§ 151a odst. 1 věta druhá tr. ř.).

(1) Státní zástupce při posuzování námitek proti osobě znalce z důvodů, které stanoví § 11 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci, vychází z toho, že tyto námitky může vznést pouze obviněný nebo osoba, pokud je k podání znaleckého posudku třeba, aby něco konala nebo strpěla (§ 105 odst. 1 věta druhá a čtvrtá tr. ř.) a že podání námitek není omezeno žádnou lhůtou. Dále dbá o to, aby otázky položené znalci byly uvedeny již v opatření, kterým se přibírá znalec.

(2) Vyhoví-li státní zástupce námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Vždy tak činí opatřením, které doručí obviněnému nebo jiné osobě, která může vznést námitky.

(3) Jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je státní zástupce v rámci rozhodnutí o tomto opravném prostředku; pro obsah tohoto posouzení platí přiměřeně odstavec 2 věta první, výsledek posouzení se uvede v odůvodnění příslušného usnesení.

(1) Ve věcech, ve kterých byl ustanoven obhájce a v nichž bylo trestní stíhání obviněného skončeno jeho pravomocným rozhodnutím, neskončila-li obhajoba již dříve v době, kdy ve věci konal vyšetřování policejní orgán, státní zástupce na návrh obhájce bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou měsíců od podání návrhu, rozhodne usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů (§ 151 odst. 3 tr. ř.), za podmínky, že nárok nezanikl (§ 151 odst. 2 poslední věta tr. ř.). Státní zástupce takto postupuje i tehdy, pokud obhajoba obhájce v přípravném řízení skončila jiným způsobem. V ostatních případech vrátí návrh spolu s vyúčtováním odměny a hotových výdajů obhájci, aniž by rozhodoval usnesením.

(2) Vykonatelné usnesení podle odstavce 1 opatřené doložkou právní moci státní zástupce předá příslušnému oddělení státního zastupitelství s pokynem k úhradě tak, aby úhrada mohla být provedena nejpozději do 30 dnů od právní moci usnesení uvedeného v odstavci 1. Opis dokladu o provedení úhrady založí do dozorového a vyšetřovacího spisu.

(3) Na návrh obhájce však může státní zástupce i před pravomocným skončením trestního stíhání postupovat podle § 151 odst. 3 poslední věty tr. ř., zejména trvá-li trestní stíhání již výrazně delší dobu anebo bylo-li trestní stíhání podmíněně zastaveno nebo přerušeno. V opatření státního zástupce se uvedou především údaje o výši přiměřené zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů a odůvodnění tohoto postupu; stejnopis opatření a dokladu o úhradě se založí do dozorového a vyšetřovacího spisu. Neshledá-li státní zástupce návrh obhájce důvodným, opatřením, v němž uvede důvody svého postupu, jej zamítne.

Podle čl. 39 se postupuje přiměřeně i při rozhodování státního zástupce o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného zmocněnce poškozeného (§ 151a odst. 6 tr. ř.).

(1) Státní zástupce před podáním obžaloby pečlivě přezkoumá výsledky přípravného řízení prověřením celého vyšetřovacího spisu a posoudí, zda dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. Zejména přezkoumá, zda bylo vůči obviněnému řádně zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.).

(2) Žalobní návrh musí být stručný, ucelený, jasně formulovaný, logicky uspořádaný a musí obsahovat náležitosti podle zákona (§ 177 písm. c) tr. ř.). Do žalobního návrhu patří též návrh ochranného opatření, pokud pro jeho uložení jsou zákonné podmínky (§ 178 odst. 1 tr. ř.).

(3) Státní zástupce v obžalobě vždy uvede, které důkazy provede před soudem, zejména které svědky svědčící ve prospěch obžaloby zamýšlí sám před soudem vyslechnout (§ 215 odst. 2 tr. ř.). Je povinen navrhovat ke slyšení před soudem zpravidla jen ty svědky, na jejichž osobním slyšení hodlá v hlavním líčení trvat.

(4) Z odůvodnění obžaloby (§ 177 písm. d) tr. ř.) musí být zřejmé, o jaké důkazy se tvrzení obžaloby opírá, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.

(5) Podává-li státní zástupce obžalobu na obviněného pro dílčí útok u pokračujícího trestného činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.), posouzeného jako další skutek (§ 12 odst. 12 tr. ř.), pro jehož ostatní útoky již dříve podal nebo hodlá podat obžalobu pro jiné dílčí útoky tohoto trestného činu, takže v řízení před soudem přichází v úvahu použití ustanovení § 37a odst. 1 věty první tr. zák., v obžalobě odkáže na dílčí útoky, ohledně nichž již byla obžaloba dříve podána, a způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 4 popíše tento dílčí útok nebo další dílčí útoky, pro které zamýšlí podat novou obžalobu; jako předběžnou otázku (§ 9 odst. 1 tr. ř.) posoudí, zda všechny tyto dílčí útoky tvoří skutečně součást jednoho a téhož pokračujícího trestného činu z hledisek uvedených v § 89 odst. 3 tr. zák.

(6) O podání obžaloby státní zástupce neprodleně vyrozumí obviněného a obhájce (§ 176 odst. 1 tr. ř.). Je-li obviněný ve vazbě, vyrozumí o podání obžaloby státní zástupce také věznici, v níž se vazba vykonává (§ 70a odst. 1 písm. i) tr. ř.).

(7) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce zabezpečí pořízení překladu obžaloby a překlad doručí soudu nejpozději spolu s podanou obžalobou; překlad obviněnému nedoručuje. Týká-li se obžaloba více obviněných, přeloží se jen ta její část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části obžaloby.

(8) Jestliže státní zástupce zamýšlí posuzovat skutek, pro který má být podána obžaloba, jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, postupuje podle § 176 odst. 2 tr. ř. Ve sdělení obviněnému a jeho obhájci stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají učinit své případné návrhy na doplnění vyšetřování s ohledem na zamýšlenou změnu. O svém stanovisku k navrhovanému doplnění vyrozumí obviněného a jeho obhájce zpravidla písemně.

(9) Podá-li státní zástupce obžalobu na obviněného dříve, než bylo rozhodnuto o žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu příslušným soudem (§ 26 tr. ř.) anebo dříve, než o stížnosti proti rozhodnutí o takové žádosti podané obviněným, státním zástupcem nebo jinou oprávněnou osobou rozhodl soud druhého stupně, státní zástupce o podání obžaloby vyrozumí podle povahy věci buď soud, který má o žádosti o propuštění na svobodu rozhodovat, anebo soud, který má rozhodovat o stížnosti proti rozhodnutí o takové žádosti obviněného. Vždy však na skutečnost, že nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o žádosti o propuštění z vazby, upozorní soud, u něhož obžalobu podává.

(1) Státní zástupce může v přípravném řízení se souhlasem obviněného rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání za splnění podmínek § 307 odst. 1 tr. ř.

(2) Státní zástupce před rozhodnutím o podmíněném zastavení trestního stíhání při výkonu dozoru v přípravném řízení dbá o to, aby policejní orgán provedl neodkladné a neopakovatelné úkony a všechny další úkony nezbytné k tomu, aby nemohlo dojít ke zmaření účelu trestního řízení, pokud bude rozhodnuto, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje (§ 308 odst. 2 věta druhá tr. ř.). Zjišťuje, zda obviněný se k trestnému činu doznal, zda projevuje vážně míněnou snahu o odstranění jeho následků a zda vzhledem k osobě pachatele a k okolnostem případu lze podmíněné zastavení trestního stíhání považovat za dostačující. Poté vyžádá souhlas udělený písemně nebo ústně do protokolu obviněného s podmíněným zastavením trestního stíhání (§ 307 odst. 1 tr. ř.), popřípadě vyslechne za tím účelem obviněného do protokolu.

(3) Pokud byla obviněnému v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uložena přiměřená omezení v souladu s § 307 odst. 4 tr. ř., mohou mít formu zákazu určitého chování (např. zákaz požívat nadměrně alkoholické nápoje) nebo příkazu ke konání (např. řádně platit výživné), apod. Obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody, se v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uloží, aby ji v průběhu zkušební doby podle podmínek uzavřené dohody nahradil.

(4) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce zabezpečí pořízení překladu usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání a překlad doručí obviněnému. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen ta jeho část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části usnesení.

(5) Byla-li uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody na základě součinnosti s Probační a mediační službou nebo pokud v usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání byla obviněnému uložena přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život (§ 307 odst. 4 tr. ř.), a Probační a mediační služba se bude podílet na kontrole jejich plnění, státní zástupce pravomocné usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání zašle také příslušnému středisku Probační a mediační služby.

(6) Po uplynutí zkušební doby (§ 307 odst. 2 tr. ř.) státní zástupce zjišťuje, zda obviněný ve zkušební době vedl řádný život, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu a dodržoval i další uložená omezení. Vyžádá si opis rejstříku trestů obviněného, zprávy o pověsti, popřípadě vyjádření poškozeného, zda obviněný nahradil způsobenou škodu nebo zda plní dohodu o způsobu náhrady škody. Pokud obviněný tyto povinnosti splnil, vysloví státní zástupce po uplynutí zkušební doby usnesením, že se osvědčil. Pokud obviněný ve zkušební době nevyhoví uloženým podmínkám, v jeho trestním stíhání se pokračuje. Rozhodnutí o pokračování v trestním stíhání obviněného lze učinit i během zkušební doby. Usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání se v těchto případech nezrušuje.

(7) Právní mocí rozhodnutí o tom, že se obviněný ve zkušební době osvědčil nebo pokud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí podle § 308 odst. 1 tr. ř., aniž měl na tom obviněný vinu, nastávají účinky zastavení trestního stíhání (§ 11 odst. 1 písm. f) tr. ř.). Na tyto účinky je třeba obviněného upozornit buď v usnesení o tom, že se ve zkušební době osvědčil, nebo písemným vyrozuměním, jestliže nastaly ze zákona. O tom, že osvědčení s těmito účinky nastalo, učiní státní zástupce v dozorovém spise záznam a uvědomí o tom písemně vyšetřovatele. Pokračovat v trestním stíhání obviněného pro týž skutek je možné jen po zrušení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v řízení o obnově (§ 277 a násl. tr. ř.).

(1) Ve výrokové části usnesení o zastavení trestního stíhání uvede státní zástupce kromě právního posouzení i popis skutku, kterého se zastavení trestního stíhání týká, v odůvodnění zejména důvody zastavení. Usnesení o zastavení trestního stíhání se doručí také poškozenému.

(2) Prohlásí-li obviněný,že trvá na projednávání věci ²⁰⁾, státní zástupce učiní opatření, aby se pokračovalo v trestním stíhání. Usnesení o zastavení trestního stíhání se nezrušuje. Opětovné zastavení trestního stíhání přichází v úvahu v těchto případech pouze tehdy, zjistí-li se v průběhu dalšího vyšetřování jiný důvod zastavení než podle § 11 odst. 1 písm. a), b) nebo h) anebo podle § 172 odst. 2 tr. ř.

(3) Podá-li obviněný nebo poškozený proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost a nebude-li uplatněn postup podle § 146 odst. 1 tr. ř., státní zástupce neprodleně předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí. Stejně postupuje, podá-li obviněný stížnost a zároveň prohlásí, že trvá na projednání věci; postup podle odstavce 2 tu přichází v úvahu teprve, bude-li stížnost obviněného zamítnuta.

(4) Jakmile usnesení o zastavení trestního stíhání nabude právní moci, státní zástupce, který o zastavení trestního stíhání rozhodl, nebo - byla-li ve věci podána stížnost - státní zástupce vyššího státního zastupitelství předloží stejnopis usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství (§ 173a tr. ř.).

(1) Po zjištění, že skutek, pro který je trestní stíhání vedeno, není trestným činem, ale jednání obviněného může být příslušným orgánem posouzeno jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění, a že věc je náležitě objasněna, státní zástupce rozhodne o postoupení věci, neučinil-li tak již policejní orgán. Za těchto podmínek nemůže po vydání rozhodnutí státní zástupce pokračovat v trestním stíhání a zjišťovat další okolnosti potřebné pro posouzení jako přestupku, jiného správního deliktu nebo kárného provinění, zejména odstraňovat pochybnosti o tom, zda se obviněný skutku dopustil.

(2) Ve výroku usnesení uvede státní zástupce popis skutku, jak vyplývá z důkazů ve spise a označení orgánu, jemuž věc postupuje s tím, že jde o skutek, který by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění. V usnesení nelze uvést označení přestupku nebo jiného správního deliktu podle určitého ustanovení zákona. V odůvodnění rozhodnutí uvede zejména právní důvody postoupení věci.

(3) Ohledně postupu při podání stížnosti proti usnesení státního zástupce o postoupení věci a při předkládání stejnopisu usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství platí obdobně ustanovení čl. 43 odst. 3 a 4.

(1) Státní zástupce může v přípravném řízení se souhlasem obviněného a poškozeného rozhodnout o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání za splnění podmínek § 309 odst. 1 a § 311 odst. 1 tr. ř.

(2) Státní zástupce před rozhodnutím podle odstavce 1 vždy ověří, zda obviněný skutečně složil na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 obsahuje ve výroku zejména údaj o tom, že obviněný a poškozený souhlasí s narovnáním a o tom, že se schvaluje narovnání, přičemž součástí tohoto výroku je vždy i výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká, popis skutku, jeho právní posouzení, údaje o výši peněžní částky, kterou obviněný složil na obecně prospěšné účely na účet státního zastupitelství, včetně částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, označení příjemce, jemuž má být tato částka určena. V odůvodnění se uvedou okolnosti, z nichž státní zástupce dovozuje možnost vyřídit věc schválením narovnání.

(4) Ohledně postupu při podání stížnosti proti usnesení státního zástupce o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání platí obdobně ustanovení čl. 43 odst. 3.

(5) Byla-li na základě součinnosti s Probační a mediační službou uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo odčinění újmy způsobené trestným činem, státní zástupce zašle pravomocné usnesení o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání též příslušnému středisku Probační a mediační služby.

Vrátí-li státní zástupce věc policejnímu orgánu k doplnění (§ 174 odst. 2 písm. d) tr. ř.), učiní tak písemným pokynem, v němž konkrétně uvede, v jakých směrech, popřípadě kterými důkazy, má být řízení doplněno a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

(1) Má-li být vydáno rozhodnutí obsahově navazující na rozhodnutí o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci vydané státním zástupcem v přípravném řízení, státní zástupce k tomu příslušný je vydá nebo podá návrh soudu na jeho vydání, není-li tak nutno učinit bezodkladně, až po uplynutí lhůty dvou měsíců od okamžiku, kdy rozhodnutí o zastavení trestního stíhání či o postoupení věci nabylo právní moci.

(2) Rozhodnutími a návrhy podle odstavce 1 jsou zejména rozhodnutí podle čl. 39 odst. 1 a čl. 40 rozhodnutí o postupu podle § 80 nebo § 81 tr. ř. a návrhy podle čl. 51 a 52.

(1) Usnesení státního zástupce o zajištění majetku musí obsahovat též poučení podle ustanovení § 348 odst. 1, 3 tr. ř. a o právu žádat o rozhodnutí podle § 348 odst. 2 tr. ř., že se na určité prostředky nebo věci zajištění nevztahuje.

(2) Usnesení o zajištění majetku zašle státní zástupce obviněnému, jeho obhájci, popřípadě osobě, která s obviněným žije ve společné domácnosti nebo osobě, o jejíž výchovu a výživu je obviněný podle zákona povinen pečovat. Po právní moci usnesení zašle jeho stejnopis opatřený doložkou právní moci též tomu, kdo podle zvláštního právního předpisu ^20a) eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje, a okresnímu úřadu, v jehož obvodu měl odsouzený poslední bydliště; není-li poslední bydliště obviněného známo nebo je v cizině, okresnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází majetek obviněného, a zároveň je vyzve, aby mu neprodleně oznámili, pokud zjistí, že s věcmi, na které se zajištění vztahuje, se nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení výkonu trestu propadnutí majetku (§ 349a odst. 1 poslední věta tr. ř.).

(1) Dojde-li státnímu zástupci oznámení o tom, že jiná osoba má ve své moci majetek spadající do zajištěného majetku obviněného a hrozí-li současně nebezpečí, že s jednotlivou zajištěnou cennou věcí nebo jejich souborem bude nakládáno tak, že bude zmařen nebo ztížen výkon trestu propadnutí majetku, státní zástupce vyzve toho, kdo má takovou věc nebo soubor věcí u sebe, k jejich vydání podle § 78 tr. ř. nebo podle § 79 tr. ř. přikáže policejnímu orgánu jejich odnětí.

(2) Vztahuje-li se rozhodnutí o zajištění majetku na peněžní prostředky na účtu nebo cenné papíry, státní zástupce postupuje podle povahy věci podle § 79a, § 79b nebo § 79c tr. ř.

(3) O každé žádosti nebo návrhu na vynětí podle § 348 odst. 2 tr. ř. rozhodne státní zástupce urychleně. Jestliže nemůže rozhodnout na podkladě spisového materiálu, který má k dispozici, prověří důvodnost žádosti nebo návrhu jiným vhodným způsobem, např. vyžádáním součinnosti policejního orgánu.

(4) Pokud třetí osoba uplatní vlastnické nebo jiné právo k zajištěným prostředkům a nejde-li o případ uvedený v § 348 odst. 2 tr. ř., státní zástupce poučí tyto osoby o tom, že své nároky mohou uplatnit v řízení ve věcech občanskoprávních (§ 348 odst. 5 tr. ř.).

(1) Státní zástupce před rozhodnutím o zajištění nároku poškozeného ověří, zda poškozený má nárok na náhradu škody proti obviněnému podle zákona (§ 43 odst. 3 tr. ř.) a zda o něm nebylo rozhodnuto již v jiném řízení (§ 44 odst. 3 tr. ř.). Probíhá-li takové řízení nebo jestliže nebylo dosud zahájeno, lze za podmínek § 47 odst. 1 tr. ř. takový nárok zajistit.

(2) Shledá-li státní zástupce na základě návrhu poškozeného nebo na základě zjištění, že to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména hrozí nebezpečí z prodlení, odůvodněným zajištění nároku poškozeného, vydá policejnímu orgánu pokyn k provedení soupisu věcí vhodných k zajištění s tím, aby je popsal způsobem, který by umožnil jejich snadnou identifikaci, a aby předložil soupis státnímu zástupci.

(3) V pokynu k provedení soupisu státní zástupce vždy upozorní na to, že pokyn neopravňuje policejní orgán k provedení domovní nebo osobní prohlídky.

(1) Na základě soupisu zajistí státní zástupce usnesením části majetku do pravděpodobné výše škody. Přitom dbá, aby nebyly zajištěny části majetku, které jsou uvedeny v § 47 odst. 3 tr. ř., jichž nemůže být k zajištění použito. V usnesení je třeba části majetku přesně označit a obviněnému se zakáže s nimi nakládat.

(2) Státní zástupce zašle usnesení o zajištění nároku poškozeného obviněnému, jeho obhájci, poškozenému, v jednom stejnopise též policejnímu orgánu. Je-li předmětem zajištění nároku nemovitost, doručí se usnesení i příslušnému katastrálnímu úřadu (§ 47 odst. 2 tr. ř.).

Jakmile pomine obava, že uspokojení nároku poškozeného bude mařeno nebo ztěžováno, zejména bylo-li dosaženo dohody mezi poškozeným a obviněným nebo zaručil-li obviněný poškozenému, že nárok bude uspokojen, státní zástupce usnesením zruší zajištění (§ 48 odst. 1 písm. a) tr. ř.). Další důvody pro zrušení zajištění vyplývají z ustanovení § 48 odst. 1 písm. b) a c) tr. ř.

(1) Pokud jsou splněny podmínky § 72 odst. 1 nebo odst. 2 tr. zák., navrhne státní zástupce soudu, aby podle § 239 odst. 1 tr. ř. bylo obviněnému uloženo ochranné léčení. Takto postupuje zejména v případě, jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný.

(2) Návrh na ochranné léčení vypracuje státní zástupce, který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení. S návrhem soudu předloží zpravidla vyšetřovací spis nebo jeho koncept spolu s usnesením o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř.

(3) Návrh na uložení ochranného léčení musí obsahovat údaj o jménu a příjmení obviněného a další údaje k jeho osobě, popis skutku, pro který byl obviněný stíhán, zákonné označení trestného činu, který je ve skutku spatřován, údaj o tom, že trestní stíhání bylo zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř., včetně údaje o tom, že usnesení nabylo právní moci. Dále se uvedou právní úvahy státního zástupce ohledně zdůvodnění návrhu na uložení ochranného léčení, jakož i údaj o druhu a formě navrhovaného ochranného léčení.

(4) Rozhodl-li státní zástupce o propuštění obviněného z vazby na svobodu ve věci, v níž jsou dány důvody pro zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. a současně na podkladě znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, popřípadě sexuologie nebo psychologie, a dalších důkazů provedených v přípravném řízení lze učinit závěr o tom, že pobyt obviněného na svobodě je nebezpečný a ve věci bude podán návrh podle odstavce 1 věty druhé, státní zástupce zpravidla prostřednictvím policejního orgánu zajistí neprodlenou hospitalizaci obviněného ve zdravotnickém zařízení. Postupuje přitom podle předpisů o ochraně života a zdraví občanů. ²¹⁾

Při podání návrhu na zabrání věci podle § 239 odst. 1 tr. ř. se užije přiměřeně ustanovení čl. 51.

(1) Státní zástupce v řízení před soudem svými návrhy a účastí u veřejného zasedání nebo u hlavního líčení zajišťuje, aby při projednání věci před soudem byly provedeny všechny důkazy důležité pro posouzení viny obžalovaného a pro uložení přiměřeného trestu. K tomu využívá svého postavení a práv, které má jako strana v řízení před soudem (§ 12 odst. 6 tr. ř.) z hlediska plnění své úlohy orgánu veřejné žaloby. ²²⁾

(3) Při vyžadování součinnosti policejního orgánu za účelem opatření důkazu za podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) státní zástupce postupuje přiměřeně podle § 157 odst. 2 věty první a § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř.; žádost adresuje zpravidla policejnímu orgánu, který ve věci konal prověřování nebo vyšetřování, pokud podle povahy důkazu, který má být takto opatřen, nevyžádá součinnost jiného policejního orgánu.

(1) Státní zástupce se účastní předběžného projednání obžaloby, jestliže předseda senátu za tím účelem nařídil veřejné zasedání (§ 187 odst. 1 poslední věta tr. ř.).

(2) Při veřejném zasedání uvede státní zástupce důvody, pro které pokládá nařízení hlavního líčení za nezbytné a pro které považuje každý jiný postup soudu za odporující zákonu, pokud nedospěje k závěru, že stanovisko soudu je důvodné. Půjde-li o vazební věc, poukáže současně na vazební důvody, pokud v době veřejného zasedání trvají, a navrhne soudu, aby rozhodl o dalším trvání vazby obviněného (§ 192 tr. ř.).

(3) Považuje-li státní zástupce rozhodnutí soudu učiněné ve věci při předběžném projednání obžaloby za nesprávné, podá proti němu stížnost. Jedná-li se o rozhodnutí ve veřejném zasedání, jehož se zúčastnil, učiní tak zpravidla ihned do protokolu. Stížnost odůvodní, jakmile mu bude doručeno písemné vyhotovení usnesení.

(4) Je-li usnesení soudu o vrácení věci k došetření (§ 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.) v právní moci, zajistí státní zástupce, aby soudem vytýkané nedostatky byly odstraněny. Vznikne-li po vrácení věci k došetření odůvodněná potřeba provést další důkazy, učiní opatření, aby věc byla došetřena i nad rámec požadavků soudu. Přitom dbá, aby došetření bylo provedeno co nejrychleji. Obdobně státní zástupce postupuje, byla-li věc soudem vrácena k došetření z hlavního líčení (§ 221 odst. 1 tr. ř.) nebo po rozhodnutí o řádném nebo mimořádném opravném prostředku (§ 149 odst. 2, § 260 odst. 2, § 265l odst. 1, § 270 odst. 1 a § 284 odst. 2 tr. ř.).

(1) V řízení před samosoudcem nebo ve zjednodušeném řízení postupuje státní zástupce přiměřeně podle předchozích ustanovení. Vyjádření a návrhy formuluje stručně a odůvodňuje je pouze tehdy, byly-li proti nim vysloveny námitky nebo lze-li takové námitky očekávat. Pokud samosoudce učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 tr. ř. a státní zástupce toto rozhodnutí považuje za nesprávné, podá proti němu podle § 314c odst. 4 tr. ř. stížnost.

(2) Státní zástupce postupuje přiměřeně podle čl. 54 odst. 5, byl-li z důvodů uvedených v § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. samosoudcem odmítnut návrh na potrestání.

(3) Přiměřeně podle čl. 55 odst. 1 a 2 státní zástupce postupuje ve věcech, v nichž podal návrh na potrestání a samosoudce je projednává ve zjednodušeném řízení (§ 314b odst. 1 věta první tr. ř.).

(4) Státní zástupce, který podal návrh na potrestání a současně předal soudu zadrženého podezřelého, se vždy zúčastní výslechu obviněného a hlavního líčení, které se může s jeho souhlasem konat ihned po výslechu obviněného (§ 314b odst. 2 věta druhá tr. ř.); jinak se hlavního líčení zúčastní poté, jakmile bude samosoudcem nařízeno.

(5) Rozhodne-li samosoudce trestním příkazem v rozporu se zákonem, podá státní zástupce podle § 314g odst. 1 tr. ř. v zákonné lhůtě proti trestnímu příkazu odpor, jehož důvody stručně zaznamená v dozorovém spise.

(1) Zjistí-li státní zástupce při dozoru v přípravném řízení proti obviněnému z opisu rejstříku trestů, že jeho předchozí trestní stíhání bylo jiným státním zástupcem podmíněně zastaveno a nové vyšetřování se vede pro trestný čin spáchaný ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání, neprodleně o tom písemně vyrozumí státního zástupce, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání vydal.

(2) Výsledek pravomocného skončení trestního stíhání sdělí neprodleně státní zástupce, který byl činný v tomto řízení, státnímu zástupci, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného vydal v jiné jeho trestní věci. Po obdržení vyrozumění rozhodne státní zástupce, který trestní stíhání obviněného podmíněně zastavil, o dalším postupu podle § 308 odst. 1 tr. ř.

(3) Zjistí-li státní zástupce, že proti obviněnému, jehož trestní stíhání bylo soudem podmíněně zastaveno nebo byl podmíněně odsouzen, včetně podmíněného odsouzení nebo podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, anebo byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn a byl mu popřípadě uložen dohled, se vede trestní stíhání pro trestný čin spáchaný ve zkušební době, vyrozumí o tom soud, který rozhodl o podmíněném zastavení trestního stíhání, podmíněném odsouzení včetně podmíněného odsouzení nebo podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, nebo o podmíněném propuštění. Současně vyrozumí o svém postupu státního zástupce, jehož působnost se vztahuje na obvod tohoto soudu.