Pokyny ze dne 28.2.1995 pro záznam právních vztahů k nemovitostem do katastru nemovitostí

28.2.1995 | Sbírka:  93/1995-23 | Částka:  2/1995ASPI
93/1995-23
POKYNY
Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
ze dne 28. února 1995
pro záznam právních vztahů k nemovitostem do katastru nemovitostí
Změna: 3443/1995-23
Změna: 4703/1995-23
Změna: 3480/1996-23
Změna: 59/1998-23
Změna: 1126/1998-23
Změna: 4229/1998-23
Změna: 89/1999-23
Změna: 5139/2000-23
Změna: 829/2002-23
Změna: 3692/2007-22
Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen "Úřad") pro sjednocení postupu katastrálních úřadů při záznamu právních vztahů k nemovitostem do katastru nemovitostí vydává podle § 3 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, tyto pokyny:
Čl.I
Záznam právních vztahů k nemovitostem do katastru nemovitostí
A.
Záznam vlastnického práva
1. Zápis přechodu vlastnických práv k nemovitostem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, veřejnou dražbou a podle zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů
1.1 Do účinnosti zákona č. 191/1994 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, tj. do 27. října 1994 bylo možné zapsat přechod vlastnictví státu na vydražitele na základě potvrzení vydaném okresní komisí pro privatizaci (Pražskou komisí pro privatizaci) národního majetku. Zákon č. 191/1994 Sb. připustil možnost zrušení této komise.
Přechod majetku státu na vydražitele se v případě, že komise byla po 27. říjnu 1994 zrušena, zapíše do katastru nemovitostí záznamem na základě potvrzení o prodeji veřejnou dražbou, které vydá příslušný okresní úřad (v Praze příslušný obvodní úřad), na který přešel spisový materiál komise ke dni určenému v rozhodnutí o zrušení komise.
1.2 S účinností zákona č. 224/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., tj. od 6. prosince 1994, do 30. dubna 2000 organizoval veřejnou dražbu privatizovaného majetku, který přešel na Fond národního majetku (dále jen "Fond") sám Fond.
Přechod majetku státu na vydražitele se v těchto případech zapíše do katastru nemovitostí záznamem na základě potvrzení o prodeji veřejnou dražbou, které vydá Fond.
1.3 S účinností zákona č. 224/1994 Sb., tj. od 6. prosince 1994, do 30. dubna 2000 organizoval veřejnou dražbu při likvidaci organizací, na jejichž privatizaci se vztahuje zákon č. 92/1991 Sb., likvidátor.
Přechod majetku státu na vydražitele se v těchto případech zapíše do katastru nemovitostí záznamem na základě potvrzení o prodeji veřejnou dražbou, které vydá likvidátor.
1.4 S účinností zákona č. 254/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 425/1990 Sb., tj. od 31. prosince 1994, přechází dnem následujícím po dni zrušení okresních komisí pro privatizaci národního majetku zřízených podle zákona č. 92/1991 Sb. působnost těchto komisí na okresní úřady. V hl.m. Praze a v okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město přechází působnost těchto komisí na tato města.
Přechod majetku státu na vydražitele se zapíše do katastru nemovitostí záznamem na základě potvrzení o prodeji veřejnou dražbou, které vydá příslušný okresní úřad, v hl.m. Praze příslušný obvodní úřad a v okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město magistráty těchto měst.
1.5 S účinností zákona č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách, se při veřejné dražbě privatizovaného majetku i při likvidaci organizací, na jejichž privatizaci se vztahuje zákon č. 92/1991 Sb., postupuje podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
Přechod majetku státu na vydražitele se zapíše do katastru nemovitostí záznamem na základě potvrzení dražebníka podle § 31 zákona č. 26/2000 Sb.
2. Zápis společného jmění manželů, je-li nabyvatelem nemovitosti podle kupní smlouvy pouze jeden z manželů.
2.1. Nabyl-li koupí na základě smlouvy nemovitost pouze jeden z manželů, zapíše katastrální úřad vkladem do katastru nemovitostí jako vlastníka pouze toho z manželů, který je jako nabyvatel uveden v kupní smlouvě.
Nelze vyloučit, že spoluvlastníkem nemovitosti se stal zároveň i druhý z manželů (např. pokud nebyl mezi manžely zúžen rozsah společného jmění podle § 143a ObčZ, pokud nebyla nemovitost opatřena za peníze náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, atd.).
V takovém případě se druhý z manžel nezapíše do katastru nemovitostí vkladem, ale záznamem, protože jeho spoluvlastnické právo vzniklo ze zákona (§ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb., § 143 ObčZ).
Druhý z manželů se zapíše do katastru nemovitostí záznamem na základě ohlášení jednoho z manželů, popřípadě obou, doloženého souhlasným prohlášením manželů [§ 40 odst. 2 písm. a) a odst. 3 vyhlášky ČÚZK č. 26/2007 Sb. (dále jen „katastrální vyhláška“)].
Záznam spoluvlastnictví pro druhého z manželů lze provést i na základě prohlášení manželů o vzniku společného jmění manželů ve formě notářského zápisu, soudního smíru uzavřeného o společném jmění manželů, dohody mezi manžely o uznání společného jmění uzavřené ve formě notářského zápisu nebo schválené soudem formou soudního smíru.
V případě, že je vznik společného jmění mezi manžely sporný, je listinou pro jeho záznam rozhodnutí soudu v řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti.
3. Zápis podílového spoluvlastnictví účastníků sdružení k nemovitostem získaným při společné činnosti, je-li nabyvatelem nemovitosti podle kupní smlouvy pouze jeden účastník sdružení
3.1. Podle § 829 ObčZ se několik osob může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Sdružení přitom nemá způsobilost k právům. Nabyl-li koupí nemovitost jeden z účastníků takového sdružení, zapíše katastrální úřad vkladem do katastru jako vlastníka pouze toho z účastníků sdružení, který je jako nabyvatel uveden v kupní smlouvě.
Nelze vyloučit, že podílovými spoluvlastníky nemovitosti se stali zároveň ostatní účastníci sdružení, pokud nemovitost byla získána při společné činnosti účastníků sdružení (§ 834 ObčZ).
V takovém případě se další účastníci sdružení nezapíší do katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci vkladem, ale záznamem, protože jejich spoluvlastnické právo vzniklo ze zákona (§ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb.).
Další účastník sdružení se zapíše do katastru nemovitostí jako spoluvlastník na základě jeho ohlášení, popřípadě účastníka (účastníků) sdružení, který je již v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník (spoluvlastník), doloženého souhlasným prohlášením účastníků sdružení [§ 40 odst. 2 písm. a) a odst. 3 vyhlášky ČÚZK č. 26/2007 Sb. (dále jen "katastrální vyhláška")].
Záznam spoluvlastnictví účastníků sdružení lze provést i na základě prohlášení účastníků sdružení o vzniku spoluvlastnictví ve formě notářského zápisu, soudního smíru uzavřeného o podílovém spoluvlastnictví mezi účastníky sdružení, dohody mezi účastníky sdružení o uznání podílového spoluvlastnictví uzavřené ve formě notářského zápisu nebo schválené soudem formou soudního smíru.
V případě, že je vznik podílového spoluvlastnictví mezi účastníky sdružení sporný, je listinou pro jeho záznam rozhodnutí soudu v řízení o určení spoluvlastnictví k nemovitosti.
4. Změna podílového spoluvlastnictví při vystoupení nebo vyloučení účastníka sdružení bez zániku sdružení
4.1 Zánik vlastnického práva účastníka sdružení, který vystoupil nebo byl vyloučen, spolu se změnou velikosti spoluvlastnických podílů zbývajících účastníků sdružení (§ 839 občanského zákoníku) se zapíše na základě ohlášení doloženého souhlasným prohlášením účastníka sdružení, který vystoupil nebo byl vyloučen a zbývajících účastníků sdružení [§ 40 odst. 2 písm. a) a odst. 3 katastrální vyhlášky], přičemž původní poměr velikosti spoluvlastnických podílů zbývajících účastníků sdružení zůstává zachován.
4.2 Při vystoupení nebo vyloučení účastníka sdružení, kterým dochází k zániku sdružení (zejména při skončení účasti jednoho účastníka ve dvoučlenném sdružení), a při rozpuštění sdružení trvá podílové spoluvlastnictví bývalých účastníků sdružení nadále. Jeho zrušení a vypořádání lze provést standardními způsoby, a to i odděleně ohledně jednotlivých části společně získaného majetku.
B.
Záznam zástavního práva
1. Zápis zákonného zástavního práva zřízeného rozhodnutím správce daně
1.1. Zápis zástavního práva zřízeného ve prospěch správce daně podle § 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 367/2000 Sb., se provede záznamem až po vzniku tohoto zástavního práva, tedy na základě rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva s vyznačenou doložkou právní moci (k tomu viz též § 160 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 367/2000 Sb.). Se zápisem zástavního práva nebudou nadále spojena žádná omezení vlastníka zastavené věci.
1.2. Při zápisu zástavních práv, u nichž byl jejich rozsah vymezen před 31.12.2000, tj. do uvedeného data bylo vydáno alespoň nepravomocné, ale vykonatelné rozhodnutí, postupuje katastrální úřad při jejich zápisu podle předpisů platných do 31.12.2000. Tento postup vyplývá z přechodného ustanovení čl. V zákona č. 367/2000 Sb.
2. Zápis zákonného zástavního práva a omezení dispozičních práv k nemovitostem podle § 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994.
2.1 Zástavní právo podle § 72 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 255/1994 Sb. vzniká ze zákona. Den jeho vzniku je uveden v rozhodnutí správce daně (finančního úřadu) o tom, na které věci, popřípadě pohledávky daňového dlužníka nebo ručitele se zástavní právo uplatňuje. Rozhodnutí správce daně má pouze deklaratorní účinky.
Katastrální úřad na základě doručeného, dosud nepravomocného rozhodnutí správce daně, vyznačí v souladu s § 72 odst. 4 citovaného zákona, nejpozději následující pracovní den, u dotčených nemovitostí plombu v soupisu informací a skutečnost, že nelze u těchto nemovitostí platně provádět jakékoliv změny v majetkových dispozicích. Tzn., že v souboru popisných informací se u příslušného listu vlastnictví vytvoří věta D s kódem 34 (omezení dispozičních práv) s dotčenou parcelou v číselném doplňku a s doplňkovým textem, který zní: "podle § 72 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb."
2.2 Zástavní právo se zapíše do katastru nemovitostí záznamem až na základě doručeného písemného vyrozumění příslušného finančního úřadu o výsledku řízení a právní moci rozhodnutí, popřípadě pravomocného rozhodnutí správce daně o uplatnění rozsahu zástavního práva. Katastrální úřad zapíše zástavní právo podle § 72 odst. 1 citovaného zákona do katastru nemovitostí postupem podle odstavce 2.35 přílohy č. 8 prozatímního návodu pro vedení katastru nemovitostí ze dne 3. 3. 1995 č.j. 5315/1994-23 ve znění dodatku č. 1/96. Současně se zápisem zástavního práva se zruší zápis omezení dispozičních práv zapsané podle odst. 2.1.
C.
Záznam práva odpovídajícího věcnému břemeni
1. Zápis věcného břemene vzniklého podle § 190 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb.
1.1 Věcné břemeno k dotčeným nemovitostem vzniká podle§ 19 odst. 3 vodního zákona dnem nabytí právní moci rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje. Povinnou osobou z věcného břemene je vlastník pozemku nacházejícího se ve stanoveném ochranném pásmu vodního zdroje. Oprávněnou osobou je ten, kdo je oprávněn k odběru vody z vodního zdroje, pro který jsou stanovena ochranná pásma. U vodárenských nádrží je oprávněnou osobou vlastník nádrže.
1.2 Věcné břemeno se zapíše do katastru nemovitostí záznamem na základě pravomocného rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení, změně nebo zrušení ochranného pásma vodního zdroje. Dotčené nemovitosti musí být v rozhodnutí uvedené podle § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. Vztahuje-li se věcné břemeno pouze k části pozemku, musí být k rozhodnutí přiložen geometrický plán. To platí i v případě, že se věcné břemeno vztahuje k části pozemku evidovaného v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem.
1.3 Při zápisu věcného břemene podle zákona o vodách se u listu vlastnictví vlastníka dotčené nemovitosti vytvoří věta D s kódem 117 (věcné břemeno vodního zdroje) s uvedením jednotného identifikátoru oprávněné osoby v číselném doplňku věty D. V číselném doplňku pokračovací věty se uvede parcelní číslo dotčené nemovitosti. Do údajů o vlastníkovi se zapíše na fiktivní list vlastnictví volné pořadové číslo, rodné číslo, jméno a adresa oprávněného a fiktivní číslo listu vlastnictví (přiděluje se automatizovaně). Listina se označí kódem 98 se základním textem "Rozhodnutí vodohospodářského orgánu a ochranném pásmu podle § 19 zákona o vodách", s uvedením čísla listiny ve tvaru xxxxx/xx. Doplňkovým textem se uvede "ze dne ...(datum vydání rozhodnutí), právní moc nabylo dne .....".
D. Záznam předkupního práva podle § 101 stavebního zákona
1. Zápis zákonného předkupního práva vzniklého podle § 101 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
1.1 Vznik předkupního práva podle § 101 stavebního zákona zapíše katastrální úřad na základě ohlášení pořizovatele územního plánu nebo regulačního plánu doloženého ověřenou částečnou kopií textové části opatření obecné povahy (územního plánu nebo regulačního plánu) opatřenou záznamem o účinnosti (§ 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Ověřená částečná kopie musí obsahovat úvodní a závěrečnou stranu opatření obecné povahy a tu jeho část, kterou se vymezují veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo [bod I. odst. 1 písm. g) a h) přílohy č. 7 a bod I. odst. 1 písm. g) a h) přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti].
1.2 Pokud vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření není provedeno uvedením pozemků označených podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona, nebo pokud z opatření obecné povahy nevyplývá, pro kterou osobu (stát, konkrétní kraj nebo konkrétní obec) předkupní právo vzniklo, musí tyto údaje vyplývat z ohlášení pořizovatele územního plánu nebo regulačního plánu.
1.3 Předkupní právo se zapíše jako jiný právní vztah s kódem 140 „Předkupní právo podle § 101 stavebního zákona“.
1.4 Vzniklo-li předkupní právo pro stát, zapíše se ve prospěch České republiky bez údaje o tom, která organizační složka státu bude jménem státu předkupní právo vykonávat.
1.5 Předkupní právo se zapisuje k celému pozemku i v případě, že byla pro veřejně prospěšnou stavbu, veřejně prospěšné opatření nebo veřejné prostranství určena pouze jeho část.
2. Výmaz zákonného předkupního práva vzniklého podle § 101 stavebního zákona
2.1 Zanikne-li předkupní právo podle § 101 odst. 3 nebo odst. 5 stavebního zákona, provede se jeho výmaz na základě ohlášení doloženého potvrzením oprávněného podle § 40 odst. 2 písm. b) a odst. 4 katastrální vyhlášky. Potvrzení za stát vydává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
2.2 Pokud dojde k oddělení části pozemku, která není zatížena předkupním právem (viz odst. 1. 5), vymaže se předkupní právo k ní dosud zapsané na základě vyjádření pořizovatele územního plánu nebo regulačního plánu o tom, že k této části pozemku se předkupní právo nevztahuje (§ 154 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).
Výmaz nelze provést dříve než spolu se zápisem změny vlastnického práva k této nezatížené nebo zbývající zatížené části pozemku.
2.3 Výmaz předkupního práva, které zaniklo jeho využitím (splynutím), se provede na základě ohlášení doloženého potvrzením oprávněného podle § 40 odst. 2 písm. b) a odst. 4 katastrální vyhlášky. Potvrzení za stát vydává organizační složka státu, které vznikla příslušnost hospodařit s nemovitostí.
Čl.II
Závěrečná ustanovení
1. Těmito pokyny se ruší Sbírka odpovědí na dotazy -I ze dne 29.11.1991, ČÚGK č.j. 4473/1991-21.
2. Tyto pokyny nabývají účinnosti dne 1. března 1995.
Místopředseda:
Ing. Karel Večeře