Vládní nařízení ze dne 30.8.1928 o příplatcích některým přísežným berním vykonavatelům, výpomocným zřízencům, výpomocným berním vykonavatelům a civilním trestním poslům (soudním doručným poslům) ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě

11.9.1928 | Sbírka:  152/1928 Sb. | Částka:  51/1928ASPI

Vztahy

Nadřazené: 80/1928 Sb.
Aktivní derogace: 114/1926 Sb.
Pasivní derogace: 99/1948 Sb.
152/1928 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 30. srpna 1928
o příplatcích některým přísežným berním vykonavatelům, výpomocným zřízencům, výpomocným berním vykonavatelům a civilním trestním poslům (soudním doručným poslům) ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6 zákona ze dne 24. května 1928, č. 80 Sb. z. a n., o příplatcích některým státním a jiným veřejným zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě:
§ 1.
(1) Podle zásad zákona ze dne 24. května 1928, č. 80 Sb. z. a n. příslušejí roční příplatky k řádným zaopatřovacím požitkům přísežných berních vykonavatelů, výpomocných zřízenců, výpomocných berních vykonavatelů, civilních trestních poslů (soudních doručných poslů), a k zaopatřovacím požitkům pozůstalých po nich.
(2) Podmínkou této úpravy jest, že tyto osoby nabyly nároku na zaopatřovací požitky na základě služebních požitků upravených podle zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., vládním nařízením z 8. února 1923, č. 32 Sb. z. a n., nebo, že nabyly nároku na úpravu svých zaopatřovacích požitků podle vládního nařízení z 18. června 1925, č. 142 Sb. z. a n.
§ 2.
Nároku na příplatek nemají z osob v § 1 uvedených:
1. přísežní berní vykonavatelé a pozůstalí po nich, jichž zaopatřovací požitky již nyní jsou vyměřeny z nejvyšší pensijní základny stanovené v § 2 písmena a) nařízení č. 142/1925 Sb. z. a n.,
2. výpomocní zřízenci, výpomocní berní vykonavatelé, civilní trestní poslové (soudní doruční poslové) a pozůstalí po nich, jichž zaopatřovací požitky již nyní jsou vyměřeny z nejvyšší pensijní základny stanovené v § 2 písmena b) nařízení č. 142/1925 Sb. z. a n.,
3. osoby a pozůstalí po osobách,
a) které byly účastny propočítání služební doby podle zákona č. 222/1920 Sb. z. a n. a předpisů vydaných k jeho provedení,
b) které nebyly účastny propočítání služební doby podle zákona právě uvedeného proto, že k novému neb opětnému přijetí do služby došlo až po 8. červnu 1922.
§ 3.
Příplatek určuje se tak, že zvýší se o 20 % pensijní základna rozhodná pro vyměření nynějších zaopatřovacích požitků. Ze zvýšené pensijní základny vypočte se zaopatřovací požitek dosavadní procentní sazbou a podle předpisů, které platí pro výměru těchto požitků. Rozdíl mezi takto vypočteným zaopatřovacím požitkem zaměstnancovým (vdovským požitkem zaopatřovacím, sirotčím požitkem zaopatřovacím) tvoří příplatek. Avšak dosavadní celkové zaopatřovací požitky (zaopatřovací požitek zaměstnancův, vdovský požitek zaopatřovací, sirotčí požitek zaopatřovací, včetně jakýchkoliv přídavků a všech požitků drahotních) s příplatkem dohromady nesmějí převýšiti částku, kterou by činily celkové zaopatřovací požitky, odpovídající nejvyšší pensijní základně uvedené v § 2, č. 1 a 2.
§ 4.
(1) Nedosahují-li dosavadní celkové zaopatřovací požitky (§ 3) zvýšené o příplatek příslušející podle § 1 nejnižších ročních výměr podle § 32 po případě §§ 38 a 40 vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 114 Sb. z. a n., včetně případného výchovného a přídavku na děti podle výměry právě uvedeného nařízení, zvýší se příplatek tak, aby celkové požitky nynější dosáhly příplatkem zmíněné nejnižší výměry včetně případného výchovného a přídavku na děti.
(2) Osobám uvedeným v § 2, kterým nepřísluší příplatek podle § 1, přizná se doplněk na nejnižší výměry - včetně případného výchovného a přídavku na děti - uvedené v předešlém odstavci, jsou-li jejich celkové zaopatřovací požitky (§ 3) menší než uvedené nejnižší roční výměry.
(3) Změní-li se rodinný stav, který byl základem výměry příplatku nebo doplňku, vyměří se příplatek nebo doplněk znova podle změněného stavu.
§ 5.
(1) Příplatky a doplňky povolené podle tohoto nařízení nemají vlivu na výměru drahotních požitků.
(2) Za normální zaopatřovací požitek podle § 8 nařízení veškerého ministerstva ze dne 27. září 1911, č. 193 ř. z., dále podle § 19 vynesení ministerstva financí z 31. března 1914, č. 9313, jest pokládati normální zaopatřovací požitek zvětšený o příplatek nebo doplněk, který zemřelému příslušel nebo by byl příslušel za účinnosti tohoto nařízení.
§ 6.
K zaopatřovacím požitkům poskytnutým podle volné úvahy v mezích příslušných předpisů na základě služebních požitků podle nařízení č. 32/1923 Sb. z. a n., lze takto poskytnouti i příplatky a doplňky podle tohoto nařízení.
§ 7.
(1) Platnost ustanovení § 45 vládního nařízení č. 114/1926 Sb. z. a n., rozšiřuje se i na výpomocné zřízence, kteří nebyli podrobeni zmíněnému nařízení, pokud se týče na pozůstalé po nich.
(2) Nejvyšší pensijní základnou podle § 45, odst. 1., písm. a) vládního nař. č. 114/1926 Sb. z. a nař. rozumí se nejvyšší výměra pensijní základny (nejvyšší normální částka) podle vládního nařízení č. 32/1923 Sb. z. a nař., které výpomocný zřízenec mohl dosáhnouti časovým postupem, to jest částka 5256 Kč.
§ 8.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1928 a provedou je všichni členové vlády.
Dr. Šrámek v. r.,
též za ministra Dr. Beneše.
Černý v. r.
Novák v. r.
Udržal v. r.
Dr. Engliš v. r.
Najman v. r.
Dr. Nosek v. r.
Dr. Spina v. r.,
též za ministra Dr. Mayr-Hartinga.
Dr. Srdínko v. r.,
též za ministra Dr. Hodžu.
Dr. Gažík v. r.,
též za ministra Dr. Tiso.