Stavovský předpis ze dne 23.5.2002 Kárný řád

11.6.2010 | Sbírka:  EK02/2002 | Částka:  1/2002ASPI

Vztahy

Nadřazené: 120/2001 Sb.
EK02/2002
Stavovský předpis
Exekutorské komory České republiky
ze dne 23. 5. 2002,
Kárný řád
Změna: 15. dubna 2005
Změna: 11. června 2010
Exekutorská komora České republiky (dále jen „Komora“) stanoví podle § 110 odst. 7 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon“) tento kárný řád:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Kárný řád upravuje postup kárných orgánů, účastníků kárného řízení a jiných osob tak, aby byl spolehlivě zjištěn skutkový stav, aby bylo správně rozhodnuto o kárném provinění exekutorského kandidáta (dále jen „kandidát“) nebo exekutorského koncipienta (dále jen „koncipient“) a o kárném opatření.
2) Na kárné řízení vedené proti soudnímu exekutorovi se použijí ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, nestanoví-li exekuční řád jinak.
ČÁST DRUHÁ
ÚČASTNÍCI KÁRNÉHO ŘÍZENÍ A KÁRNÉ ORGÁNY
Účastníci kárného řízení
§ 2
Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce (§ 117 odst. 42 zákona) a kandidát nebo koncipient, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“).
§ 3
Kárně obviněný si může zvolit zástupce z řad exekutorů nebo advokátů. Kárný žalobce má právo si zvolit zástupce a udělit mu plnou moc k zastupování v kárném řízení.
Kárný senát
§ 4
(1) Kárné řízení provádí kárná komise v tříčlenných kárných senátech. Pro každé zahájené kárné řízení jmenuje předseda kárné komise kárný senát.
(2) Členy kárného senátu jsou dva členové kárné komise z řad soudců a jeden člen kárné komise z řad exekutorů. Předsedu a ostatní členy kárného senátu jmenuje předseda kárné komise z řad členů kárné komise. Předsedou kárného senátu může být pouze soudce.
§ 5
(1) Funkce člena kárného senátu zaniká
a) dnem zániku výkonu exekutorského úřadu nebo dnem pozastavení výkonu exekutorského úřadu, jde-li o exekutora;
b) dnem zániku funkce soudce nebo dnem dočasného zproštění výkonu funkce soudce, jde-li o soudce;
c) dnem, kdy člen kárného senátu přestal být členem kárné komise;
d) dnem, kdy byl člen kárného senátu vyloučen z projednávání a rozhodování věci;
e) dnem odvolání z funkce člena kárného senátu na vlastní žádost.
(2) Požádá-li písemně člen kárného senátu o odvolání z funkce člena kárného senátu, předseda kárné komise ho z funkce odvolá, jsou-li pro to důvody žádosti zvláštního zřetele hodné.
(3) Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda bezodkladně jmenuje nového člena kárného senátu. Dosud provedené důkazy se v kárném řízení provedou znovu pouze v případě, že to navrhne některý z účastníků kárného řízení.
Podjatost
§ 6
(1) Z projednání a rozhodování věci je vyloučen člen kárného senátu, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům kárného řízení anebo k jejich zástupcům. Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi kárného senátu a předsedovi kárné komise. Je-li členem kárného senátu, který se dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, předseda kárné komise, oznámí to neprodleně prezidiu Komory. Do rozhodnutí o vyloučení člena kárného senátu z projednávané věci může tento člen kárného senátu činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) O vyloučení člena kárného senátu z důvodů uvedených v odstavci 1 rozhodne bez odkladu k námitce účastníka nebo z podnětu člena kárného senátu předseda kárného senátu, jedná- li se o vyloučení předsedy kárného senátu, rozhodne předseda kárné komise, jedná-li se o vyloučení předsedy kárné komise, rozhodne prezident Komory, případně viceprezident Komory, pokud se prezident Komory ve věci jinak účastní. Námitku lze vznést nejpozději při prvním jednání ve věci, ke kterému byli účastníci kárného řízení předvoláni a kterého se člen kárného senátu, o jehož vyloučení se jedná, zúčastnil.
§ 7
zrušen
ČáST TŘETÍ
ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI
Zahájení kárného řízení
§ 8
Návrh na zahájení kárného řízení
(1) Kárná žaloba se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory. Kárné řízení je zahájeno dnem, kdy byla kárná žaloba doručena Komoře. (2) Předseda kárného senátu doručí kárnou žalobu bez odkladu kárně obviněnému do vlastních rukou a písemně poučí kárně obviněného o jeho právu zvolit si zástupce z řad exekutorů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu a navrhnout důkazy na svou obhajobu. Předseda kárné komise vyzve dále kárně obviněného, aby se ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny a delší než čtyři týdny, ke kárné žalobě písemně vyjádřil.
(3) Nepodal-li kárnou žalobu ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“), vyrozumí ho předseda kárného senátu o zahájení řízení; zahájení kárného řízení oznámí předseda kárného senátu rovněž prezídiu.
(4) Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo jiné kárné řízení.
§ 9
(1) Kárná žaloba musí být podána písemně a musí obsahovat jméno a příjmení kárně obviněného a sídlo exekutora, u něhož je kárně obviněný zaměstnán.
(2) Kárná žaloba dále musí obsahovat zejména popis skutku, v němž je spatřováno kárné provinění, odůvodnění a označení důkazů, o které se kárná žaloba opírá. V odůvodnění kárné žaloby je třeba uvést právní povinnost, jejíž porušení je kárným žalobcem vytýkáno. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici. Kárná žaloba může obsahovat i návrh na uložení konkrétního kárného opatření.
(3) Neobsahuje-li kárná žaloba náležitosti podle odstavců 1 a 2, vyzve předseda kárné komise kárného žalobce k odstranění vad podání ve lhůtě, kterou mu k tomu určí. Lhůta nesmí být stanovena kratší než dva týdny a delší než čtyři týdny.
(4) Podanou kárnou žalobu může ten, kdo ji podal, vzít zpět až do doby, než se kárný senát odebere k závěrečné poradě o rozhodnutí; po zahájení jednání kárného senátu tak může učinit jen se souhlasem kárně obviněného.
§ 10
zrušen
Zastavení a přerušení kárného řízení
§ 11
(1) Kárný senát kárné řízení zastaví, jestliže
a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b) skončil pracovní vztah kárně obviněného k exekutorovi,
c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,
d) kárně obviněný byl za skutek, pro který se vede kárné řízení, pravomocně odsouzen v trestním řízení.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 může být učiněno i bez jednání. Na rozhodnutí o zastavení kárného řízení se použije obdobně ust. § 12 odst. 2 druhá věta.
§ 12
(1) Kárný senát kárné řízení přeruší,
a) má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu; v takovém případě se věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení,
b) dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému vede trestní stíhání.
(2) Rozhodnutí kárného senátu podle odstavce 1 může být učiněno i bez jednání. O přerušení řízení vyrozumí předseda kárného senátu bez odkladu kárného žalobce a kárně obviněného.
(3) Kárný senát pokračuje v řízení, jestliže. kárně obviněný v trestním řízení vedeném pro skutek, pro který se vede kárné řízení, nebyl pravomocně shledán vinným.
§ 13
(1) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, předseda kárného senátu po doručení vyjádření kárně obviněného anebo po marném uplynutí lhůty k jeho vyjádření
a) určí termín ústního jednání k projednání věci, a to tak, aby se konalo zpravidla nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy obdržel od předsedy kárné komise kárný spis,
b) vyrozumí o termínu ústního jednání kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka, termín ústního jednání se sdělí místo kárně obviněnému jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
(2) Termín ústního jednání oznámí předseda kárného senátu účastníkům řízení tak, aby oznámení bylo doručeno nejméně patnáct pracovních dnů přede dnem, kdy se jednání má konat. Pokud by lhůtu k nařízení jednání nebylo možno dodržet, může jednání nařídit jen se souhlasem účastníků kárného řízení. Předseda kárného senátu uvědomí o jednání exekutora, u nějž je kárně obviněný v pracovním poměru, a ten mu umožní na jednání účast.
(3) Je-li to třeba pro náležité objasnění věci před nařízením jednání, pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu.
Průběh jednání
§ 14
(1) Předseda kárného senátu připraví jednání tak, aby bylo možno o věci rozhodnout zpravidla při jediném jednání, a zajistí všechny potřebné podklady ve prospěch i v neprospěch kárně obviněného.
(2) Jednání se koná za stálé přítomnosti všech členů kárného senátu a zapisovatele určeného předsedou kárného senátu, kterým může být i člen kárného senátu.
(3) Jednání je neveřejné.
§ 15
(1) Jednání řídí předseda kárného senátu. Předseda kárného senátu rozhoduje ve všech věcech souvisejících s vedením kárného řízení před kárným senátem, které nejsou zákonem nebo kárným řádem svěřeny někomu jinému.
(2) O námitce toho, kdo nesouhlasí s rozhodnutím předsedy kárného senátu, které podle odstavce 1 učinil při jednání, rozhodne kárný senát.
Protokol
§ 16
(1) O průběhu jednání se sepisuje protokol. V protokolu se zejména označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů a výrok rozhodnutí.
(2) Protokol podepisují předseda kárného senátu a zapisovatel. Protokol o hlasování podepisují všichni členové kárného senátu a zapisovatel.
§ 17
(1) Jednání lze vést pouze v přítomnosti kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného je možno věc projednat jen tehdy, nedostavil-li se řádně předvolaný kárně obviněný k jednání. Při prvním jednání nelze jednat v nepřítomnosti kárného žalobce.
(2) Objeví-li se překážka, pro kterou nelze jednání provést nebo v něm pokračovat (např. pobyt v nemocnici, nebo pobyt v zahraničí), anebo požádá-li kárně obviněný nejpozději do zahájení jednání o jeho odročení a vedou-li k podání této žádosti důvody hodné zvláštního zřetele, může předseda kárného senátu jednání odročit.
§ 18
(1) Jednání zahájí předseda kárného senátu a poté ověří totožnost účastníků kárného řízení, případně jejich obhájců a zástupců; po ověření totožnosti udělí slovo kárnému žalobci k přečtení kárné žaloby.
(2) Po přečtení kárné žaloby umožní předseda kárného senátu kárně obviněnému, aby se ke kárné žalobě vyjádřil. Je-li jednáno v nepřítomnosti kárně obviněného, přečte jeho písemné vyjádření ke kárné žalobě, bylo-li předloženo.
(3) Uskutečnilo-li se před jednáním potřebné šetření, seznámí předseda kárného senátu kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.
Dokazování
§ 19
(1) Dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech chráněných zvláštním právním předpisem a jiná zákonem stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti.
(2) V těchto případech je možno provést výslech jen tehdy, jestliže vyslýchaného zprostil povinnosti zachovat mlčenlivost příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost. To platí přiměřeně i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem. Byl-li vyslýchaný zproštěn povinnosti mlčenlivosti, nemůže se jí dovolávat.
§ 20
(1) Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob, listiny, ohledání a výslech účastníků.
(2) Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé kárnému senátu z jeho činnosti nebo z činnosti kárné komise, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů nebo mezinárodní smlouvy uveřejněné ve Sbírce mezinárodních smluv.
(3) Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na provedení důkazů a ke všem důkazům, které byly provedeny.
§ 21
(1) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze takto provést, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li o provedení důkazu podle zákona nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.
(2) Svědci a další osoby, které byly předvolány v souvislosti s dokazováním, musí být poučeny o tom, že nejsou povinny se dostavit ani se účastnit dokazování v kárném řízení. Učiní-li tak, musí být poučeny o významu svědecké výpovědi pro řádné zjištění skutkového stavu.
(3) V kárném řízení vedeném proti kárně obviněnému si předseda kárného senátu vyžádá od exekutora, k němuž je kárně obviněný v pracovním poměru, písemné vyjádření k dosavadnímu průběhu jeho praxe.
(4) Po zahájení jednání provede potřebné úkony pověřený člen kárného senátu.
§ 22
(1) Po skončení dokazování udělí předseda kárného senátu účastníkům kárného řízení slovo k závěrečným řečem. Nejprve promluví kárný žalobce a po něm zástupce kárně obviněného; naposledy mluví kárně obviněný. Je-li kárně obviněných a jejich obhájců více, určí pořadí závěrečných řečí kárně obviněných a jejich obhájců předseda kárného senátu.
(2) Po závěrečných řečech následuje porada kárného senátu. Na závěr porady kárný senát hlasuje, zda se kárně obviněný dopustil kárného provinění, a to v pořadí od nejmladšího člena senátu k nejstaršímu členu; předseda senátu hlasuje vždy poslední. Kárný senát rozhoduje většinou hlasů. Jestliže kárný senát rozhodl, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhoduje obdobným způsobem o tom, zda a jaké kárné opatření bude kárně obviněnému uloženo. O hlasování se sepíše zvláštní protokol.
(3) Bezprostředně po poradě a hlasování vyhlásí předseda kárného senátu rozhodnutí s podstatnou částí odůvodnění a poučením.
Rozhodnutí kárného senátu
§ 23
Kárný senát může rozhodnout jen o skutku, který je uveden v kárné žalobě.
§ 24
Nezastaví-li kárný senát kárné řízení z důvodů uvedených v § 11, rozhodne, že je kárně obviněný vinen, a uloží mu kárné opatření, nebo rozhodne, že se kárně obviněný zprošťuje kárného obvinění.
§ 25
(1) Kárný senát rozhodne, že je kárně obviněný vinen, jestliže bylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla podána kárná žaloba, že tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný.
(2) Při ukládání kárného opatření přihlíží kárný senát zejména k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům.
(3) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
§ 26
Kárný senát kárně obviněného kárného obvinění zprostí, dojde-li k závěru,
a) že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil, nebo
b) že mu nebylo kárné provinění prokázáno.
§ 27
zrušen
§ 28
zrušen
§ 29
zrušen
§ 30
zrušen
§ 31
zrušen
§ 32
zrušen
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
§ 36
zrušen
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ROZHODNUTÍCH V KÁRNÉM ŘÍZENÍ
§ 37
(1) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení před kárným senátem končí, musí obsahovat, jména a příjmení jeho členů, označení účastníků a jejich zástupců nebo obhájců, označení projednávané věci, výrok rozhodnutí, v případě odsuzujícího rozhodnutí popis skutku a jeho právní kvalifikací s označením právní povinnosti, která byla porušena, označení uloženého kárného opatření, výrok o nákladech kárného řízení, a dále odůvodnění rozhodnutí, poučení o tom, že opravný prostředek není přípustný, a den a místo vyhlášení.
(2) V odůvodnění rozhodnutí se uvede podstatný obsah přednesů, stručně a jasně se vyloží, které skutečnosti považuje kárný orgán za prokázané a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl další důkazy a posoudí se skutkový a právní stav podle příslušných právních ustanovení, které kárný orgán při svém rozhodování použil.
(3) Písemné vyhotovení rozhodnutí podepisuje předseda kárného senátu. Nemůže-li je podepsat, podepíše je jiný člen kárného senátu; důvod se na písemném vyhotovení poznamená.
(4) Písemné vyhotovení rozhodnutí se doručuje účastníkům kárného řízení a ministru, pokud nebyl kárným žalobcem. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se rozhodnutí jen jemu.
§ 38
(1) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 2 a 3. Ostatní rozhodnutí, proti nimž se nelze odvolat, nabývají právní moci a vykonatelnosti vyhlášením.
(2) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. Ustanovení věty první a druhé platí obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.
(3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření napomenutí je vykonatelné jeho vyhlášením.
§ 39
(1) Rozhodnutí musí být vyhlášeno.
(2) Bylo-li rozhodnutí přijato bez jednání, výrok rozhodnutí se písemně zaznamená.
§ 40
Kárná žaloba a, písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se řízení před kárným senátem končí, musí být doručeny účastníkům kárného řízení do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se tyto písemnosti jen jim.
§ 41
(1) Kárně obviněnému doručuje Komora do sídla exekutora, jehož je zaměstnancem. Zástupci, je-li exekutorem, doručuje Komora do sídla exekutorského úřadu, je-li advokátem, doručuje Komora do jeho sídla.
(2) Pro doručování písemností podle § 41 se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních právních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.
(3) Má-li kárně obviněný zástupce, doručují se písemnosti rovněž tomuto obhájci.
ČÁST ŠESTÁ
VÝKON KÁRNÉHO OPATŘENÍ
§ 42
(1) Kárné opatření napomenutí a písemného napomenutí vykonává prezident Komory (dále jen „prezident“) nebo jím pověřená osoba, nestanoví-li kárný řád jinak.
(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí je vykonáno jeho vyhlášením.
(3) Rozhodnutí o uložení kárného opatření písemného napomenutí vykoná prezident jeho zveřejněním ve věstníku Komory na náklady Komory.
(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky.
(5) Po právní moci rozhodnutí, kterým se ukládá kárné opatření odvolání ze zastupování, postoupí kárná komise toto rozhodnutí neprodleně prezidiu Komory.
(6) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení Komoře.
(7) Pravomocně uložené kárné opatření se zapíše do rejstříku kárných opatření, který vede kárná komise.
ČáST SEDMÁ
NÁKLADY ŘÍZENÍ
§ 43
(1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů.
(2) Za podmínek stanovených v § 120 odst. 4 zákona má kárně obviněný nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením.
(3) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že je kárně obviněný vinen, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to paušální částkou ve výši 4 000,- Kč.
(4) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy4).
ČáST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 44
Zahlazení kárného postihu
Na toho, komu bylo uloženo kárné opatření, se hledí, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán, po uplynutí pěti let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření nabylo právní moci, a pokud výkon kárného opatření do té doby neskončil, potom vykonáním kárného opatření.
§ 45
Kárný spis
(1) Předseda kárné komise založí poté, co mu došla kárná žaloba, kárný spis. Za vedení kárného spisu odpovídá předseda kárného senátu.
(2) Součástí kárného spisu jsou zejména kárná žaloba, písemná vyjádření, protokol o jednání a hlasování, rozhodnutí, záznamy, jakož i jiné písemnosti a ostatní důkazní prostředky, které byly v průběhu kárného řízení účastníky předloženy nebo v souladu se zákonem a kárným řádem kárným orgánem získány.
(3) Do kárného spisu jsou oprávněni nahlížet a činit si z něj výpisy účastníci kárného řízení a jejich zástupci nebo obhájci; z důležitých důvodů tak mohou činit se souhlasem předsedy kárné komise i jiné osoby. O nahlédnutí do kárného spisu se učiní záznam, který je jeho součástí.
(4) Komora uloží kárný spis po dobu čtyřiceti let ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým kárné řízení skončilo.
(5) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 postupuje Komora podle zvláštních předpisů.5)
§ 45a
(1) Na řízení zahájená proti exekutorským kandidátům, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu, se použije platná právní úprava. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu, zůstávají zachovány.
(2) Na řízení zahájená proti soudním exekutorům, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu, zůstávají zachovány.
§ 46
Tento stavovský předpis nabývá platnosti schválením Ministerstvem spravedlnosti podle § 127 zákona, přijetím sněmem Exekutorské komory ČR a zveřejněním na internetových stránkách Komory.
Ministerstvo spravedlnosti schválilo tento Kárný řád dne 28.4. 2010, pod č.j. 876/2010-OD-DOH-7.
Tento stavovský předpis nabývá účinnosti zveřejněním na internetových stránkách Komory.
JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., v.r.,
prezident Exekutorské komory ČR
4) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
5) Zákon č. 499/2004 Sb., v platném znění.