Obecně závazná vyhláška ze dne 31.8.2004, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské aglomerace

30.9.2004 | Sbírka:  1/2004 (KP) | Částka:  7/2004ASPI

Vztahy

Nadřazené: 129/2000 Sb., 50/1976 Sb.
1/2004
Obecně závazná vyhláška
Plzeňského kraje
ze dne 31. srpna 2004,
kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské aglomerace
Zastupitelstvo Plzeňského kraje podle § 29 odst. 3 zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 35 odst. 2 písm. e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, se dne 31. srpna 2004 usneslo vydat Obecně závaznou vyhlášku Plzeňského kraje (dále "vyhláška"), kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské aglomerace:
Čl.1
Územní plán velkého územního celku Plzeňské aglomerace je závazný pro území okresů Plzeň - jih, Plzeň - město, Plzeň - sever a Rokycany.
Čl.2
Závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské aglomerace, včetně veřejně prospěšných staveb, je vymezena v Příloze č. 1 vyhlášky.
Čl.3
Lhůta pro vyhodnocení, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byl územní plán velkého územního celku Plzeňské aglomerace schválen, se stanovuje do 31. prosince 2009.
Čl.4
Územní plán velkého územního celku Plzeňské aglomerace, schválený usnesením Zastupitelstva Plzeňského kraje číslo 664/2004 ze dne 31. srpna 2004, je uložen na Krajském úřadu Plzeňského kraje.
Čl.5
Touto vyhláškou se pro území okresů Plzeň - jih, Plzeň - město, Plzeň - sever a Rokycany ukončuje platnost územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace.
Čl.6
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení ve Věstníku právních předpisů Plzeňského kraje.
MUDr. Petr Zimmermann
MVDr. Václav Červený
hejtman
náměstek hejtmana
Příl.1
Závazná část územního plánu velkého územního celku
Plzeňské aglomerace
A.
ROZSAH PLATNOSTI
Územním plánem velkého územního celku Plzeňské aglomerace je řešeno území okresů: Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih a Rokycany. K 1.1.2003 žilo na území aglomerace 357 tis. obyvatel. Na území o výměře 3 102 km2 je celkem 269 obcí.
B.
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
1. Zvláště chráněná území vyhlášená v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
- chráněná krajinná oblast
- národní přírodní rezervace
- národní přírodní památky
- přírodní rezervace
- přírodní památky.
2. Přírodní parky vyhlášené za účelem ochrany krajinného rázu.
3. Lokality výskytu zvlášť chráněných, kriticky a silně ohrožených, druhů rostlin a živočichů regionálního a nadregionálního významu.
4. Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability.
5. Území chráněných kulturně-historických hodnot; vyhlášených dle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů:
- městská památková rezervace,
- městské památkové zóny,
- vesnické památkové rezervace,
- vesnické památkové zóny,
- památkové objekty a areály a jejich ochranná pásma,
- krajinné památkové zóny.
6. Evidovaná území s archeologickými nálezy.
7. Plochy přípustné pro těžbu nerostných surovin:
- výhradní ložiska a ostatní ložiska, chráněná ve smyslu § 15 zákona č. 439/1992 Sb.;
- území s předpokládanými ložisky (prognózní zdroje), vymezená ve smyslu zákona č. 543/1991 Sb.
8. Poddolovaná území, narušená po ukončení těžební činnosti.
9. Území vodohospodářských zájmů, chráněná podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění a navazujících vyhlášek:
- chráněná oblast přirozené akumulace vod Brdy;
- ochranná pásma vodních zdrojů podzemních i povrchových (zejména pak ochranná pásma 1. - 3. stupně vodárenského odběru pro Plzeň z Úhlavy);
- vyhlášená záplavová území vodních toků Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy, Vejprnického potoka, Berounky, Klabavy, Třemošné, Střely, Javornice, Manětínského potoka a Bělé;
- území chráněná jako nenahraditelná pro akumulaci vod
- výhledové vodní nádrže podle Přílohy ke Směrnému vodohospodářskému plánu.
10. Ochranná pásma dopravních zařízení a ostatní technické infrastruktury, stanovená příslušnými resortními vyhláškami a normami.
11. Území s výskytem kvalitní zemědělské půdy s třídou ochrany I. a II. a území zajišťující mimoprodukční funkce lesa.
C.
ZÁSADY A REGULATIVY PRO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ
C.1.
Celková urbanistická koncepce
1. Při regulaci územního rozvoje a rozhodování o využití území vycházet ze zásad urbanistické koncepce, vyjádřené v grafické a v textové části územního plánu, a ze závěrů posouzení vlivů koncepce územního plánu na životní prostředí.
2. Za základ všestranného rozvoje aglomerace pokládat využívání přirozeného potenciálu území a mimořádně výhodné dopravní polohy Plzně a dalších center při komunikačních trasách směřujících k jihozápadní hranici ČR.
3. Vycházet ze specifik uspořádání řešeného území, vyznačujícího se vysokou koncentrací osídlení v jádru aglomerace (dále členěném) s podmínkami pro rozvoj rozhodujících hospodářských aktivit a sídelních funkcí, zázemí jádra aglomerace s podmínkami pro rozvoj vyvážené sídelní struktury a využívání přírodního potenciálu a okrajových částí s potřebou posílení center osídlení, zlepšení dopravní dostupnosti, ochrany krajiny a stability území.
4. Při rozvoji území vycházet z návrhu hierarchie sídelní struktury s hlavním centrem osídlení Plzní a s nižším centrem Rokycany. Tato centra doplňuje dalších 26 sídel, která umožňují zajistit obsluhu řešeného území a vytvářejí předpoklady pro stabilizaci osídlení (Nýřany, Přeštice, Dobřany, Třemošná, Starý Plzenec, Stod, Plasy, Kralovice, Radnice, Blovice, Spálené Poříčí, Nepomuk, Heřmanova Huť, Holoubkov, Horní Bříza, Chrást, Kasejovice, Manětín, Merklín, Město Touškov, Mirošov, Nezvěstice, Strašice, Štěnovice, Zbiroh a Žihle).
C.2.
Hlavní rozvojová území aglomerace
1. Za nejvýznamnější rozvojové osy aglomerace pokládat následující koridory silnic a železnic:
- D5, II/605, ČD 170 Rokycany - Holoubkov - Mýto s odbočením Hrádek - Mirošov;
- D5, II/203, ČD 180 Vejprnice - Nýřany - Blatnice;
- I/27, ČD 160 Třemošná - Kaznějov - Plasy - Kralovice;
- I/26, ČD 180 Líně - Zbůch - Chotěšov - Stod;
- I/27, ČD 183 Dobřany / Chlumčany - Přeštice;
- I/20, ČD 190 Starý Plzenec - Šťáhlavy - Nezvěstice - Blovice - Nepomuk.
Za hlavní prostory pro lokalizaci regionálně významných ploch pro ekonomický rozvoj pokládat dále uvedená území. Jejich využití usměrňovat na základě podrobnější územně plánovací dokumentace a podkladů.
- areál letiště Líně,
- Nýřany - Tlučná,
- Úherce,
- Borská pole západ,
- Rokycany - západ,
- Plzeň - Karlovarská,
- Chotíkov - jihovýchod.
2. Za nejvýznamnější rozvojové prostory pro lokalizaci rekreačních a kulturních aktivit pokládat dále uvedené lokality:
- Chotěšov, areál kláštera;
- Plasy, areál kláštera;
- Kralovice, areál Mariánské Týnice;
- Zbiroh, areál zámku a prostoru města;
- prostor Hůrky u Starého Plzence;
- okraj vojenského výcvikového prostoru Brdy, obce Strašice, Skořice, Trokavec;
- prostor Klabavské nádrže a krajinného okolí;
- Cekovský rybník pod vrchem Radeč u Zbirohu;
- areál Žinkovy;
- Merklínský rybník;
- oblast Nepomucka (včetně zámku Zelená Hora).
C.3.
Obyvatelstvo a bydlení
1. Vycházet z výhledového počtu 371 tis. obyvatel v r. 2015 v Plzeňské aglomeraci (přírůstek 3,8%), z mírného nárůstu v Plzni a vlastní aglomeraci, stagnace v zázemí aglomerace i v její okrajové zóně.
2. Při přípravě rozvojových záměrů vycházet z navržené kategorizace sídel.
3. V souladu s předpokládaným demografickým vývojem a snahou o zlepšení poměrů v bydlení uvažovat s čistým přírůstkem 20 000 bytů v aglomeraci v letech 2004-2015.
C.4.
Občanská vybavenost a služby
1. Vytvářet předpoklady pro udržení alespoň stávající sítě základní zdravotní péče (včetně nezbytné péče specializované) ve venkovském osídlení.
2. Posílit nedostatečnou síť sociálních zařízení a služeb zejména ve formách malých a středních typů domů s pečovatelskou službou.
C.5.
Rekreace a cestovní ruch
1. Pokládat rekreaci a cestovní ruch za významnou rozvojovou funkční složku, perspektivní oblast pro rozvoj podnikatelských aktivit a zaměstnanosti.
2. Pro jeho potenciální ekonomický přínos vypracovat marketingovou strategii cestovního ruchu v regionu s provázaností na nabídku atraktivních území, vybraných objektů včetně památkových, kulturně-propagačních a sportovních akcí.
3. Zachovávat přírodní fenomény říčních údolí a krajinného rázu vymezených přírodních parků jako nejvhodnější prostředí pro rekreaci obyvatel z blízkých sídel i pro domácí a zahraniční cestovní ruch. Nepřipouštět zde mimo vymezená zastavitelná území sídel vznik dalších rekreačních lokalit.
4. Citlivě využívat přírodních území s ohledem na jejich ekologickou únosnost a zachovat krajinný ráz území (regulace návštěvnosti, zejména v I. a II. zóně CHKO Křivoklátsko, ekoturistika).
5. Pro krátkodobou rekreaci využívat především zázemí jednotlivých sídel.
6. Nenarušovat kvalitu vodárenského toku Úhlavy příměstskou rekreací Plzně.
7. V okolí významných vodních ploch řešit rozvoj rekreace pouze při současné realizaci čištění odpadních vod s vyústěním do toku pod nádrž.
8. Respektovat vyhlášenou stavební uzávěru v rekreačním území vodního díla Hracholusky a v CHKO Křivoklátsko.
C.6.
Ekonomická základna, výrobní a těžební činnosti
Výroba, těžba a ochrana ložisek nerostných surovin
1. Pro intenzifikaci využití stávajících průmyslových ploch a pro vznik nových ekonomických aktivit vytvářet územně technickými opatřeními potřebné předpoklady (výstavba inženýrských sítí a sociální infrastruktury).
2. Pro vstup velkých investorů chránit rozvojové prostory, navrhované územním plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) k r. 2015.
3. Územně chránit dobývací prostory a územní ložiskovou ochranu zajistit i pro lokality s pozitivními výsledky geologického průzkumu. Dbát na komplexní vytěžení ložisek.
4. Důsledně provádět sanaci pozemků dotčených těžbou. Technické i biologické rekultivace provádět již v průběhu těžby. Pokračovat v rozebírání a asanaci odvalů.
Zemědělství a lesní hospodářství
5. Podporovat zemědělskou činnost v jejích produkčních i mimoprodukčních funkcích, jako je udržování kulturní krajiny, druhová rozmanitost ekosystémů a genofondu.
6. Pro zamezení eroze počítat se zatravněním vybraných svažitých ploch a dále pozemků začleněných do územních systémů ekologické stability.
7. Podporovat zlepšení ekologické a estetické úrovně zemědělských farem a průběžně sledovat hygienické poměry a prosazovat využití neobsazených zemědělských areálů pro přidružené a doplňkové výroby při dodržení hygienických norem.
8. Pro nezemědělské účely především využívat nezemědělskou půdu či méně kvalitní zemědělskou půdu.
9. Lesní porosty, navržené jako součást systému ekologické stability, zařadit po projednání do kategorie lesů zvláštního určení.
10. Chránit pozemky určené k plnění funkce lesa a jen v nevyhnutelných případech umisťovat stavby na tyto pozemky.
C.7.
Doprava
1. Jako nadřazený dopravní systém respektovat dálnici D5, silnice I. třídy č. 19, 20, 26 a 27 navrhované k dílčím úpravám a přestavbě, v kolejové síti celostátní tratě č. 170 - III. tranzitní koridor, č. 160, č. 180, č. 183 a č. 190 sledované k diferencované přestavbě v úrovni optimalizace a modernizace s cílem dosažení potřebných parametrů pro požadované rychlosti.
2. Ve výhledu respektovat územní ochranu vysokorychlostní tratě Praha - Plzeň - Rozvadov (- Norimberk), procházející železničním uzlem Plzeň se společnými vjezdovými a výjezdovými úseky s modernizovaným III. železničním koridorem a železniční tratí č. 180.
3. Jako doplňující systém respektovat silnice II. třídy, navrhované k dílčí přestavbě a dostavbě nových úseků, v kolejové dopravě síť územně stabilizovaných regionálních tratí.
4. Územně chránit mezinárodní neveřejné letiště Plzeň, Líně s vyhlášenými výškovými ochrannými pásmy, veřejná vnitrostátní letiště Letkov a Plasy s vyhlášenými výškovými ochrannými pásmy a plochu pro vzlet a přistání Rokycany.
5. Pro systémové obvodové propojení nadřazeného systému dálnic a silnic I. třídy v jádrovém prostoru aglomerace sledovat zásadní přestavbu silnice II/180, ("příměstský okruh") s přímou obsluhou a vzájemným obvodovým propojením sídel ve spojení Kyšice (MÚK D5) - Starý Plzenec - Štěnovice - Dobřany - Zbůch - Nýřany - Kozolupy - Město Touškov - Čemíny - Třemošná - Chrást - Dýšina - Kyšice.
6. Příměstský okruh systémově doplnit "aglomeračním okruhem", který vyžaduje dílčí přestavbu silnic II. třídy ve spojení Rokycany (MÚK D5) - Hrádek - Mirošov - Spálené Poříčí - Blovice - Přeštice - Stod - Heřmanova Huť - Stříbro - Úněšov - Kaznějov, přemostění Berounky - Újezd u sv. Kříže - Břasy - Osek - Rokycany.
7. Celostátní a regionální železniční tratě v dílčích přepravních ramenech začlenit do integrovaného dopravního systému Plzeňska (IDP) s postupným rozšířením stávajícího systému přesahujícího hranice aglomerace.
8. Pro rozvoj cykloturistiky územně chránit koridor mezinárodní cyklistické stezky Praha - Plzeň - Regensburg, na kterou navazují ostatní hlavní trasy základního systému cyklotras.
9. V samostatné studii posoudit možnosti zlepšení dopravní dostupnosti Strašicka.
10. Při přípravě dopravních staveb vycházet ze závěrů Posouzení vlivů koncepce ÚP VÚC na životní prostředí, zabezpečit zejména ochranu obyvatel před hlukem, ochranu krajinného rázu a lokalit výskytu zvlášť chráněných, kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů.
C.8.
Vodní hospodářství
1. Respektovat vyhlášená záplavová území vodních toků i ostatních inundačních území. Veškerou stavební činnost v těchto prostorech vázat souhlasem vodohospodářského orgánu.
2. Zabezpečit ochranu malých vodních nádrží a rybníků, které stabilizují vodní režim a zvyšují akumulační i retenční potenciál území. Nové vodní plochy zřizovat i v rámci revitalizace vodních toků.
3. Vytvářet předpoklady pro rekreační využití nádrže České údolí (vybudovat obtokové koryto pro Radbuzu).
4. Urychlit novelizaci ochranných pásem vodních zdrojů ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů s cílem přesněji specifikovat území, nutná k ochraně zdrojů pitné vody.
5. Usilovat o rozšiřování centrálního zásobování pitnou vodu do dalších sídel s nedostatkovými nebo nekvalitními místními zdroji.
6. Připravovat rozšíření oblastního vodovodu Plzeň z nýřanské větve do oblasti Heřmanova Huť a blovické větve do okolních, dosud nenapojených obcí. Obdobně rozšiřovat i místní skupinové vodovody.
7. Pro odstranění závislosti aglomerace na jediném vodárenském zdroji - odběru z Úhlavy - zajistit rezervní zdroj, přivaděč vody z Radbuzy.
8. Chránit povodí vodárenského toku Úhlava. Stavby kanalizací a čističky odpadních vod (dále "ČOV") proto dokončit u všech sídel vázaných na tok v ochranném pásmu 2. stupně odběru pitné vody a rekonstruovat ČOV u největších znečišťovatelů v povodí.
9. Pokračovat ve výstavbě páteřních kanalizačních sběračů, odvodňujících přilehlá území na plzeňskou ČOV: Úslavského sběrače (napojení Lobez, Koterova, Černic a Bručné) a sběrače podél řeky Mže (napojení Radčic, Křimic, event. dalších obcí).
10. Připravit k napojení na intenzifikovanou ČOV Chotěšov pro Hoříkovice, Týnec a Losinou.
11. Připravit realizaci skupinové splaškové kanalizace pro obec Ejpovice přes Kyšice s vyústěním na ČOV Dýšina.
12. Na rozšířenou městskou ČOV Přeštice připravit napojení Lužan, Skočic a Žerovic.
13. Pro malé obce hledat úsporné, ale v efektu čištění přijatelné (i netradiční) způsoby čištění odpadních vod.
C.9.
Energetika, telekomunikace a spoje
1. Připravovat rozvoj systému 110 kV s výstavbou rozvoden 110/22 kV v lokalitách Plzeň - Ostrá Hůrka a Blovice a s výstavbou propojovacích vedení 110 kV v trasách Rokycany - Blovice - Nepomuk a Ostrá Hůrka - Chrást
2. V plynofikaci počítat s připojením obcí Šťáhlavy, Šťáhlavice a Nebílovy [nové regulační stanice (RS)], dále Žihle, Manětín a Nečtiny (z vysokotlakého plynovodu Mladotice), Hromnice, Merklín, Mladý Smolivec a Dobřív. Vhodné předpoklady pro plynofikaci mají i všechny významnější rozvojové zóny.
3. Rozšiřovat uplatnění potencionálních obnovitelných zdrojů energie, zejména:
- vodní energie zřizováním malých vodních elektráren;
- biomasy jako náhrady nevyhovujících primárních paliv s výstavbou linky na její zpracování včetně dřeva a dřevních odpadů;
- geotermální a solární energie jako doplňkových zdrojů ve významných rozvojových lokalitách.
4. Počítat s rozvojem kabelové televize v Plzni, dostavbou sítě T-Mobile, Eurotel a Český Mobil, s digitalizací telefonních ústředen, s výstavbou optických kabelů a radioreléových tras nižších řádů (s místním určením).
C.10.
Odpadové hospodářství
1. Při nakládání s odpady vycházet z požadavků zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a prováděcích předpisů k tomuto zákonu a z Plánu odpadového hospodářství.
2. Nepočítat se vznikem žádné nové skládky odpadů. U skládky Chotíkov počítat s možností rozšíření.
3. V souladu s Plánem odpadového hospodářství umístit v území zpracovatelské závody, kompostárny, resp. alternativní energetický zdroj (na palivo ze zbytkových lehkých frakcí odpadu).
C.11.
Životní prostředí
Ochrana přírody a krajiny
1. Územně chránit maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území a přírodní parky, vyhlášené dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a lokality výskytu zvláště chráněných, kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů (ve smyslu vyhl. Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb.).
2. Respektovat diferencovanou ochranu a péči, vyjádřenou ve vnitřním členění CHKO Křivoklátsko jeho zonací.
3. V lokalitách zvýšeného zájmu ochrany přírody počítat s rozšířením chráněných území : Zemětice, Úpolínové louky u Chynína, Úpolínové louky u Přešína, Maňovický rybník a Dlouhá louka.
4. Počítat s vyhlášením přírodních parků Niva, Mže, Úterský potok a Jesenicko.
5. Hodnotné části krajiny registrovat dle zákona č. 114/1992 Sb. jako významné krajinné prvky.
6. Nepřipustit zásahy, které by znamenaly snížení stávající úrovně ekologické stability vymezených skladebných částí územního plánu ekologické stability (ÚSES).
7. Postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena.
Ochrana kulturních hodnot, péče o památkový fond
8. Respektovat zájmy památkové péče v územích památkových zón a rezervací a ochranných pásem památkově chráněných objektů a areálů.
9. Zajistit zpracování podkladů památkového průzkumu a výzkumu pro potřeby regenerace všech vyhlášených památkových zón a rezervací.
10. Vytipovat ohrožené architektonické památky a provést záchovná stavební opatření tak, aby byla zajištěna jejich fyzická záchrana a další možná rekonstrukce.
11. Zajistit ochranu archeologických nalezišť.
Hygiena životního prostředí
12. Vycházet z požadavků na ochranu ovzduší vyplývajících ze zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, a z národních a krajských emisních stropů a imisních limitů.
13. Zlepšení kvality ovzduší docílit snížením emisí u zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (v souladu s Národním a Krajským programem snižování emisí - zejména u skupinově regulovaných zdrojů: Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika, Aktiva a.s., Železárny Hrádek a.s). Postupovat v souladu se závěry Územní energetické koncepce Plzeňského kraje.
14. Pokračovat v sanaci území kontaminovaného v důsledku starých zátěží (bývalých skládek aj.).
15. Negativní vlivy na ovzduší a hlukovou zátěž v okolí hlavních silničních tahů snižovat budováním přeložek některých hlavních silničních tahů a převedením dopravy mimo zastavěné části sídel, i obměnou vozového parku.
16. Respektovat hlukové zóny letiště Plzeň - Líně vymezené hlukovou studií.
D.
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
D.1.
Doprava
a)
Dálniční a silniční stavby
D1 Silnice I/19 Losiná [mimoúrovňová křižovatka(MÚK)] - Nezbavětice - Nezvěstice, přeložka
D2 Silnice I/20 Černice (MÚK) - Losiná (MÚK s I/19); přeložka
D3 Silnice I/20 Chválenice - Seč, přeložka
D4 Silnice I/20 Klášter - Borek u Nepomuka, přeložka
D5 Silnice I/20 Životice - Kasejovice - hranice kraje, přeložka
D6 Silnice I/20 Nepomuk - MÚK s navrhovanou přeložkou silnice II/191
D7 Silnice I/20 Plzeň, průtah
D8 Silnice I/26 Nýřany (MÚK) - Chotěšov - Stod - hranice aglomerace, přeložka
D9 Silnice I/26 Plzeň, západní dálniční přivaděč
D10 Silnice I/27 Šlovice - Dolní Lukavice, přeložka a zkapacitnění
D11 Silnice I/27 Dolní Lukavice - Lužany - hranice aglomerace, přeložka
D12 Silnice I/27 Plzeň, průtah
D24 Silnice I/27 Plzeň - Třemošná, zkapacitnění (čtyřpruhová komunikace)
D13 Silnice I/27 Třemošná, přeložka se západním obchvatem
D14 Silnice I/27 Kaznějov - Rybnice, přeložka
D15 Silnice I/27 Plasy, přeložka s východním obchvatem
D16 Silnice I/27 Výrov-Hadačka - Kralovice, přeložka
D17 Silnice I/27 Kralovice, přeložka s jihovýchodním obchvatem
D18 Silnice I/27 Kralovice - Vysoká Libyně, směrové úpravy
D19 Silnice I/27 Vysoká Libyně, přeložka s východním obchvatem
D20 Silnice II/180 Kyšice - Dýšina - Chrást, přeložka se západními obchvaty sídel
D21 Silnice II/180 Zruč-Senec, přeložka se severním obchvatem
D22 Silnice II/180 Třemošná, přeložka s jižním obchvatem
D23 Silnice II/180 Záluží, přeložka se severním obchvatem
D25 Silnice II/180 Chotěšov, přeložka se severovýchodním obchvatem
D26 Silnice II. tř. Zbůch - Úherce, přeložka s východním obchvatem (alt. II/180)
D27 Silnice II. tř. Vodní Újezd - Zbůch, Červený Újezd, nová propojovací komunikace (alt. II/180)
D28 Silnice II/180 Myslinka - Město Touškov - Čemíny, přeložka s východními obchvaty sídel
D29 Silnice II/191 Nepomuk, přeložka s východním obchvatem
D30 Silnice II/201 Manětín, přeložka s jižním obchvatem a úpravou průtahu
D31 Silnice II/201 Mariánská Týnice - Kralovice, přeložka
D32 Silnice II/203 Vejprnice, úprava průtahu
D33 Silnice II/203 Vejprnice - Tlučná, směrové úpravy
D34 Silnice II/203 Nýřany, přeložka se severním obchvatem
D35 Silnice II/204 Úněšov, přeložka
D36 Silnice II/204 Dolní Bělá, přeložka s jižním obchvatem sídla
D37 Silnice II/232 Osek - Břasy - Újezd u sv. Kříže, přeložka
D38 Silnice II/232 Rokycany - Hrádek - Mirošov, nová trasa
D39 Silnice II/233 Břasy, úprava průtahu
D40 Silnice II/605 Ejpovice, přeložka s jihovýchodním obchvatem
D41 Silnice II/605 Ejpovice - Kyšice, přeložka
D42 Silnice II. tř. Zhůř - Starý Plzenec, nová propojovací komunikace
D43 Silnice III. tř. silniční spojení Rochlov - silnice II/203, nová trasa
D49 Silnice III/1882 Chanovice, přeložka
b)
Železniční stavby
D50 Trať č. 170 (III. tranzitní koridor) Zbiroh - Rokycany, optimalizace tratě s přeložkami v Mýtě a Rokycanech
D51 Trať č. 170 (III. tranzitní koridor) Rokycany - Plzeň, přeložka tratě s tunely Homolka a Chlum
D52 Trať č. 170 (III. tranzitní koridor) Kozolupy - Pňovany, optimalizace se zdvojkolejněním a směrovými úpravami
D53 Trať č. 180 Plzeň, Skvrňany - přesmyk domažlické trati
D54 Trať č. 180 Plzeň, Skvrňany - Chotěšov, modernizace tratě v nové trase (v úseku Plzeň - Líně ve společné trase s vysokorychlostní tratí)
D57 Trať č. 180 Chotěšov - Holýšov, optimalizace tratě s drobnými směrovými úpravami a elektrizací
D55 Trať č. 183 Plzeň - Přeštice, zdvojkolejnění s přeložkou v Dobřanech
c)
Cyklistická stezka
D56 Cyklistická stezka Praha - Plzeň - Regensburg; úseky Strašice - Červený Hrádek a Lhota - Hradec
D.2.
Vodní hospodářství
Plzeň-město
Vodovody
V1 Vodárenský soubor Vinice s výtlakem na vodojem Sylván
V2 Vodárenský soubor Lobzy s čerpáním do vodojemu Dýšina
V3 Náhradní zdroj pro vodárnu Plzeň - odběr z Radbuzy
Kanalizace
V4 Úslavský sběrač
V5 Doplnění městské ČOV Plzeň včetně protipovodňových hrází
V6 Sběrač K - Křimice - Radčice
V7 Odvodnění Valchy a Lhoty s přečerpáním do Litického sběrače
Nádrže a vodní toky
V8 Vybudování obtokového koryta pro Radbuzu v nádrži České údolí.
okres Plzeň-sever
Vodovody
V9 Rozšíření vodovodu Nýřany (oblastní vodovod Plzeň) na Heřmanovu Huť, Blatnici a Rochlov
V10 Napojení obcí Bezvěrov - Dolní Jamné - Úterý na přivaděč z úpravny vody Žlutice (zásobování Bezdružicka v okrese Tachov)
V11 Skupinový vodovod Tatěná - Žilov - Stýskaly - napojení Ledce a Příšova
V12 Výstavba vodovodu Kůští - Krumberk - Malesice - připojení na oblastní vodovod Plzeň přes Chotíkov
Kanalizace
V13 Napojení Krašovic a Tlučné na skupinovou ČOV Trnová
okres Plzeň-jih
Kanalizace
V14 Rekonstrukce ČOV Přeštice s připojením obcí Lužany, Skočice a Žerovice
V15 Výstavba kanalizace ČOV Čižice - ochrana toku Úhlavy
V16 Napojení Horní Lukavice na ČOV Dolní Lukavice.
V17 Výstavba skupinové ČOV pro Šťáhlavy, Šťáhlavice a Nezvěstice
V18 Napojení Vstiše a Vodního Újezda na ČOV Dobřany
V19 Napojení Hoříkova a Týnce na ČOV Chotěšov
okres Rokycany
Vodovody
V20 Vodovod Břasy - nové zdroje pro město
Kanalizace
V21 Napojení Ejpovic přes Kyšice na ČOV Dýšina
V22 Skupinová ČOV pro Mirošov a Dobřív
V23 Výstavba ČOV a kanalizačního sběrače Radnice
V24 Výstavba ČOV a přivaděče Zbiroh
D.3.
Energetika, telekomunikace a spoje
Zásobování elektrickou energií
E1 Výstavba rozvodny 110/22 kV v lokalitě Černice (Ostrá Hůrka) a propojení se stávajícím vedením 110 kV Přeštice - Plzeň-jih
E2 Výstavba transformace 110/22 kV Blovice
E3 Vedení 110 kV Rokycany - Blovice - Nepomuk
E4 Propojení uzlu 100 kV Černice se stávajícím R400/110 kV Chrást vedením 110 kV
Zásobování plynem
E5 RS Žihle včetně vysokotlaké přípojky od Mladotic
E6 RS Manětín a Nečtiny včetně VTL přípojky od Mladotic
E7 vysokotlaká přípojka Třemošná - Hromnice