
Výhrada zpětné koupě představuje tradiční druh vedlejšího ujednání při uzavírání kupní smlouvy. Pro prodávajícího znamená způsob, jak získat prodávanou věc zpět do svého vlastnictví. Do jaké míry lze tuto výhradu v současnosti využít v případě nemovitostí? A jaké změny přinese nový občanský zákoník?
celý článek »
Autor: Mgr. Jan Veselý ( Glatzová & Co. )pošli emailemvytiskni článek17.5.2012
O tom, kdy bude čerpat zaměstnanec dovolenou, rozhoduje zaměstnavatel. Existují však dvě výjimky, kdy toto právo přísluší samotnému zaměstnanci. celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek17.5.2012
Jelikož čas plyne velmi rychle, do účinnosti NOZ nám zbývá už v podstatě jen rok a osm měsíců. Je tedy vhodné se na některé nové pojmy[1] připravit. Jedním z „nových“ pojmů je pacht a ačkoli se často zmiňuji o bezproblémovosti a přínosech NOZ[2], v tomto ohledu jisté praktické komplikace nastanou. Zejména pro právníky, kteří se odmítnou „nového občana“ učit. celý článek »
Autor: JUDr. Jakub Dohnal ( AK JUDr. Roman Brablec )pošli emailemvytiskni článek16.5.2012
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4946/2009 ze dne 23.2.2011 vyjádřil k možnosti převodu akcií, jež dosud nebyly vydány. Do té doby byla tato otázka převážně tématem akademických diskuzí.
celý článek »
Autor: Mgr. Ondřej Huml ( DVOŘÁK & SPOL. )pošli emailemvytiskni článek16.5.2012
§ 109 je možná nejznámějším ustanovením insolvenčního zákona. Znamená, že pokud věřitel chce proti svému dlužníkovi hájit svá práva a domoci se uhrazení pohledávky v situaci, kdy je dlužník předlužen či platebně neschopen, nemůže tak učinit prostřednictvím žaloby a následujícího nalézacího řízení, ale musí svou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení a doufat, že v rámci některého ze způsobů řešení úpadku bude takováto pohledávka alespoň částečně uspokojena.
celý článek »
Autor: Mgr. Vojtěch Mihalíkpošli emailemvytiskni článek15.5.2012
Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy dostal na středečním jednání Nečasova kabinetu zelenou, uvedl po zasedání ministr dopravy Pavel Dobeš (nestr.). Úředníkům zakazuje přijímat jakékoli dary, slibuje jim beztrestnost při oznámení korupce a hrozí výpovědí při porušení pravidel.
celý článek »
Autor: redakce (luc)pošli emailemvytiskni článek14.5.2012
V posledních měsících se udály poměrně velké změny v otázkách rozhodování o náhradě nákladů řízení spočívajících v odměně za zastupování advokátem v občanském soudním řízení v tzv. bagatelních sporech, tj. v současné době ve sporech o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč (viz ust. § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále též jen o.s.ř.). Významným způsobem vývoj v této oblasti ovlivňuje nejen vývoj legislativy, ale i rozhodovací praxe Ústavního soudu. celý článek »
Autor: Mgr. Milan Musil, Mgr. Ludvík Novotný ( Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři )pošli emailemvytiskni článek11.5.2012
V dubnu tohoto roku předložila vláda Poslanecké sněmovně ke schválení návrh nového zákona o zvýšení transparentnosti právnických osob. Cílem tohoto návrhu, jak vyplývá z důvodové zprávy, je vyloučit možnost existence akcionářských struktur, kdy by identita akcionářů společnosti nemohla být ze strany státních orgánů ověřena a umožnit jako alternativu „volného oběhu“ akcií na majitele větší využití tzv. imobilizace cenných papírů.
celý článek »
Autor: Monika Kajánková ( Weinhold Legal )pošli emailemvytiskni článek11.5.2012
Nakladatelství Linde Praha akciová společnost vydalo na sklonku loňského roku titul Ochrana spotřebitele v praxi se vzory a příklady. Jeho autorem je JUDr. Blanka Tomančáková, PhD., LL.M., která přednáší problematiku ochrany spotřebitele na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. celý článek »
Autor: Mgr. Tomáš Liškutínpošli emailemvytiskni článek11.5.2012
Jednou ze základních povinností dočasně práce neschopného pojištěnce (pacienta) je dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, ten zahrnuje i povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených (ošetřujícím lékařem stanovených) vycházek, samozřejmě za předpokladu, že pojištěnec vůbec nějaké vycházky povoleny má… Až do 1. 1. 2012 podrobnější úprava stanovení těchto vycházek scházela, teprve od tohoto data jsou taková pravidla součástí zákona o nemocenském pojištění. [1]
celý článek »
Autor: Adolf Maulwurfpošli emailemvytiskni článek11.5.2012
Nejvyšší soud v posledních letech vydal řadu rozhodnutí, ve kterých se vyjádřil k řadě zásadních otázek vypořádání SJM dle právní úpravy obsažené v současném občanském zákoníku. Níže je uveden výběr judikatury Nejvyššího soudu k účinkům žaloby o vypořádání SJM, k formě návrhů na vypořádání SJM a k oceňování položek SJM.
celý článek »
Autor: Mgr. Ondřej Richter ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )pošli emailemvytiskni článek10.5.2012
Nově přijatý zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Nový OZ“) přináší řadu změn. Jednou z nich je i nová úprava věci v právním smyslu (upravená zejména v ustanoveních § 489 a § 496 Nového OZ). Účelem tohoto článku je zamyslet se nad tím, zda navržená změna úpravy věci v právním smyslu bude mít vliv i na vnímání a postavení autorských práv. celý článek »
Autor: JUDr. Anna Valeková ( MSB Legal, v.o.s. )pošli emailemvytiskni článek10.5.2012
„U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je možné konat práci za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě.“ Zní to lákavě, že? Ale není to pravda. Před takovou informací je třeba varovat a odmítnout ji stejně jako to, že „zaměstnavatel odpovídá pomáhajícímu členovi rodiny za škodu, která mu při této činnosti případně vznikne“. celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek10.5.2012
Účelem tohoto článku je popsat a shrnout konkrétní případy, kdy mají skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku účinky konstitutivní či deklaratorní, spíše než přinést inovativní výklad ustanovení obchodního zákoníku („ObchZ“) týkajících se účinků zápisů do obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že pravidla rozlišování povahy zápisů rozličných skutečností do obchodního rejstříku jsou roztroušena na různých místech ObchZ, považuji za účelné jejich sepsání do uceleného textu, neboť okolnost, zda účinky té které skutečnosti nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, nebo ještě před tímto zápisem, má zásadní vliv na právní postavení nejen samotné společnosti, jejích společníků či orgánů, ale také na postavení třetích osob, zejména věřitelů společnosti. Tento článek rovněž přináší shrnutí jednotlivých změn v zápisech do obchodního rejstříku v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.
celý článek »
Autor: Mgr. Pavel Janků ( ŘANDA HAVEL LEGAL )pošli emailemvytiskni článek9.5.2012
Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Tento trestněprávní kodex ve svém ustanovení § 304 nově upravil skutkovou podstatu trestného činu pytláctví, a to konkrétně v části druhé, hlavě XIII tj. trestné činy proti životnímu prostředí. Nové znění skutkové podstaty vzbudilo vlnu emocí mezi veřejností, převážně z řad myslivců a rybářů. Ve svém článku se proto stručně zaměřím na vývoj právní úpravy pytláctví a rozdíly mezi novou a starou právní úpravou.
celý článek »
Autor: Mgr. Zbyněk Lubovskýpošli emailemvytiskni článek9.5.2012
Vyšší efektivitu občanského soudního řízení, snížení administrativní zátěže soudů a další elektronizaci justice má přinést novela občanského soudního řádu. Nečasův kabinet normu ministerstva spravedlnosti na svém zasedání odsouhlasil, řekla vicepremiérka Karolína Peake (nez.). celý článek »
Autor: redakce (luc)pošli emailemvytiskni článek7.5.2012
Nejvyšší soud České republiky vydal (vynesl) i v uplynulém r. 2011 celou řadu zajímavých a pro personální praxi přínosných rozhodnutí ve věcech pracovně-právních. Bez nároku na úplnost přehledu – autor neřešil otázku, co uvést, nýbrž naopak v zájmu přístupnosti příspěvku a přiměřeného rozsahu článku, co neuvést - následuje výběr judikátů, který pochopitelně vychází z jeho subjektivního přístupu k materii. celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek7.5.2012
Hlavním cílem novely zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti provedené zákonem č. 1/2012 Sb. s účinností od 5. ledna 2012 je především zabránit zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Úkolem novely je tak (mimo jiné) dostát povinnosti stanovené členským zemím ve směrnici ES 2009/52/ES, o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, která měla být transponována do jejich právních řádů do 20. července 2011. Novela zákona o zaměstnanosti ovšem neupravuje jen nové povinnosti v souvislosti s výkonem nelegální práce cizinci ze třetích zemí, ale dopadá rovněž na výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém.
celý článek »
Autor: JUDr. Anna Bartůňková, JUDr. Pavel Holec ( HOLEC, ZUSKA & Partneři )pošli emailemvytiskni článek4.5.2012
Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „novela“). Tato novela, mimo jiné, přináší významnou změnu limitů pro veřejné zakázky, které mají být zadávány v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). K novele vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) doporučení postupu u zakázek, u kterých má být smlouva uzavřena po 1. 4. 2012[1], jenž vyvolává u mnoha zadavatelů ohledně jejich postupu při výběru dodavatele ve veřejných zakázkách s předpokládanou hodnotou od 1 mil. Kč do 2 mil. Kč, resp. od 3 mil. Kč do 6 mil. Kč zahájeného a neukončeného dle právní úpravy zadávání veřejných zakázek účinné do 31. 3. 2012 značnou nejistotu. Důvodem nejistoty zadavatelů je především skutečnost, že dle MMR lze přechodná ustanovení novely, tedy možnost dokončit řízení dle dosavadních právních předpisů, aplikovat pouze na zadávání veřejných zakázek v režimu ZVZ, ovšem nikoliv na postup mimo režim ZVZ. V tomto článku se pokusíme nejistotu zadavatelů ve výše naznačeném smyslu zmírnit. celý článek »
Autor: Mgr. Jan Tejkal, Mgr. Petr Pernica ( Fiala, Tejkal a partneři )pošli emailemvytiskni článek4.5.2012
Od 1. ledna 2012 byl rozšířen okruh výpovědních důvodů, pro které může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem. Přibyl jeden zcela nový výpovědní důvod (v novém ust. § 52 písm. h) zákoníku práce), [1] který může zaměstnavatel uplatnit, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost stanovenou v (rovněž zbrusu novém) ust. § 301a zákoníku práce, přičemž jinou povinností dle tohoto ustanovení se rozumí povinnost v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 [2] do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. [3]
celý článek »
Autor: Adolf Maulwurf pošli emailemvytiskni článek4.5.2012