Vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu je nabýváno zápisem do takového seznamu, kdy tento zápis má zásadně konstitutivní charakter. Účinky vkladu vlastnického práva nastávají zpětně, retroaktivně. Tento konstrukt byl promítnut do právní úpravy před rekodifikací soukromého práva[1] a je v něm obsažen i nyní, pouze zprecizován…
Téměř každý si dokáže představit situaci, kdy v dětství způsobil nějakou škodu. Ať už se jednalo o drobnější záležitosti jako rozbití hračky jinému dítěti, nebo o škody většího rozsahu jako rozbití okna míčem či průlezky na dětském hřišti, dokážeme si všichni takový moment ve svém životě s největší pravděpodobností vybavit. Vyvstává tak otázka…
Právní úprava přechodu práva a povinností z pracovněprávních vztahů (dle § 338 a násl. zákoníku práce) je budována na principu, že nový zaměstnavatel přejímá práva a povinnosti v té kvalitě a s těmi vlastnostmi, u nichž se vyznačovaly u převodce. Dojde-li však následně k podstatnému zhoršení pracovních podmínek zaměstnance, platí, že zaměstnanec…
Cestující mají dle pravidel Evropské unie[1] v případě zrušení zájezdu či přepravních dokladů, mimo jiné tedy i letenek, vždy na výběr, zda preferují vrácení peněz či akceptují poukaz. Zmíněné právo se na chvilku zdálo být ohroženo koronavirovou situací, respektive snahou se co nejlépe vypořádat s následky této krize. Za účelem pomoci leteckým…
Článek 38 odst. 6 Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)[1] umožňuje, aby pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonával v rámci organizace správce či zpracovatele i jiné úkoly a povinnosti než ty spojené s jeho funkcí pověřence. Správce (popř. zpracovatel) je však v takovém případě povinen zajistit, že výkon těchto úkolů a povinností…
Dne 25. 5. 2018 vstoupilo v účinnost nařízení, o kterém již jistě slyšel snad každý z nás, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)…
Nemoc z povolání nevymezuje zákoník práce, jako to je u pracovního úrazu, ale její definici nalezneme v § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Toto ustanovení definuje nemoc z povolání jako nemoc, která vzniká nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů…
V následujícím článku se budeme věnovat problematice dozoru magistrátu statutárních měst nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti. Zejména ve vztahu k určení nadřízeného orgánu magistrátu se jedná o záležitost, která není v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní…
V souvislosti s předcházením praní špinavých peněz a bojem proti financování terorismu stanoví platná právní úprava advokátům řadu povinností. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně aktuální a často skloňované téma, které navíc v průběhu posledních let prodělalo několik podstatných proměn, považujeme za vhodné připomenout některé základní…
Variace dle smluvních podmínek FIDIC, které v současné době patří mezi nejvyužívanější smluvní standardy v oboru stavebnictví, lze označit za specifický smluvní institut sui generis, který umožňuje smluvním stranám flexibilně reagovat na okolnosti a skutečnosti, které při uzavírání smlouvy nepředvídaly. Prostřednictvím variací lze totiž v omezené…
Dnes chci představit hned dva nálezy Ústavního soudu, které na sebe úzce navazují věcně i časově. Jedná se o nálezy ve věci soudních poplatků z odvolání v řízení o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V obou případech se stěžovatelé…
Rekodifikace civilního práva přinesla do českého právního řádu mnoho převratných změn, některé instituty však zůstaly téměř nedotčeny. Mezi instituty, které nebyly změnami příliš ovlivněny, patří i bankovní záruky.
Dle § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZPr") platí, že u (i) vedoucích příspěvkových organizací a u (ii) vedoucích organizačních útvarů příspěvkových organizací dochází k založení pracovního poměru jmenováním, nikoliv tedy uzavřením pracovní smlouvy, jako je tomu v podnikatelském…
Značně překvapivé rozhodnutí Nejvyššího soudu, které v podstatě popřelo smysl dohod o konkurenční doložce pro zaměstnavatele,[1] zvrátil nález Ústavního soudu.
Lze závěť změnit krom pořízení nové závěti, vedle které nemůže původní závěť obstát, také změnou – přepisováním textu původní závěti? Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 171/2018, ze dne 21. 1. 2019, otázku, zda změna závěti ohledně osob povolaných za dědice, provedená samotnou zůstavitelkou přímo v textu původní závěti, vyžaduje také…
Dlouho očekávaný zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále pouze jako „Adaptační zákon“) upřesňující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále pouze jako „Nařízení GDPR“) vešel ke dni 24. 4. 2019 vyhlášením ve sbírce zákonů v účinnost. Vejitím Adaptačního zákona v účinnost bylo do českého právního řádu zakotveno několik desítek…
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů[1], ve svém § 90 odst. 4 stanoví, že správní orgán zruší správní rozhodnutí napadené odvoláním (nebo rozkladem) a správní řízení v téže zastaví, pokud shledá, že existují důvody, které odůvodňují zastavení správního řízení (srov. § 66 správního řádu, nebo důvody pro zastavení…
Přespříští rok tomu bude již 20 let od doby, kdy český zákonodárce poprvé v pracovněprávních předpisech normoval tzv. konkurenční doložku, která od té doby prošla značným vývojem, jenž, zdá se, stále není u konce. Jedná se o velmi často používaný institut, který zaměstnavatelé využívají k tomu, aby lépe chránili své know-how, a aby si tak upevnili…
V říjnu roku 2018 publikoval autor článek pod názvem „Dojde (konečně) ke sjednocení pravidel při porušení rozpočtových pravidel?“ V článku bylo pojednáno o nejednotné judikatuře Nejvyššího správního soudu v otázce porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace, kdy pro příjemce dotace bylo zcela zásadní, který senát Nejvyššího správního soudu bude…
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 10. července 2018 rozsudek č. j. 4 As 149/2017 – 121, ve kterém se věnoval vztahu insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Vztah těchto dvou řízení je dlouhodobě předmětem odborné diskuze.
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
