Policisté se opírají o zákon o elektronických komunikacích, podle kterého se preventivně po dobu půl roku uchovávají záznamy o každém e-mailu, přístupu na web, telefonním hovoru i SMS. Zákon vzešel z požadavků Evropské unie, měl pomáhat v boji proti terorismu. "Údaje o telekomunikačním provozu nám pomáhají při vyšetřování trestní činnosti a využíváme je,“ uvedla pro ČT mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká bez dalšího komentáře.

Skupina poslanců už před časem avizovala, že se kvůli sledování obrátí na Ústavní soud. Podání podepsalo 44 poslanců ODS a poslankyně zelených Kateřina Jacques, iniciátorem stížnosti je Marek Benda (ODS). Zákonodárci podle ČT paradoxně přiznávají, že je to i jejich chyba, sami totiž stejný zákon schválili a dokonce do něj napsali, že musí stát za monitorování platit desítky milionů korun ročně, které jdou mobilním operátorům. "Po dvou letech jsme vyhodnotili, že to nefunguje jako boj proti terorismu, ale jako špiclování všech občanů," řekl ČT Benda.

Shromažďování záznamů o telefonních hovorech a činnosti na internetu minulý týden zakázal ústavní soud v Německu. Vyhověl tak stížnosti, kterou k soudu podalo skoro 35 tisíc lidí. Navíc nařídil vymazání všech dosud nashromážděných dat.