2. 3. 2005
ID: 31263upozornění pro uživatele

Antitrust - Pozor na tvorbu statistik v rámci profesních sdružení!

V minulém článku jsme v obecné rovině ukázali, že zdánlivě i tak samozřejmá věc jako je členství v profesní organizaci či jiném typu sdružení podnikatelů v sobě může pro praktické podnikatele skrývat soutěžně-právní rizika. Podstata tohoto problému spočívá v tom, že konkurenti by se zpravidla měli při vzájemných setkáních vyhýbat určitým obchodně-citlivým tématům (např. obchodní strategie, zamýšlená cenotvorba, kapacita, ziskovost, momentální vytíženost aktiv atd.).

V opačném případě se takoví podnikatelé vystavují zvýšenému riziku, že proti nim Úřad pro ochranu hospodářské soutěže anebo Evropská komise („soutěžní orgány“) zahájí řízení pro podezření z porušování pravidel na ochranu hospodářské soutěže.

Podobná je situace i při vytváření statistik v rámci profesních sdružení. Sbírání statistických údajů od respondentů (resp. jednotlivých členů sdružení) a jejich rozesílání adresátům (zpravidla též členům sdružení) totiž ve své podstatě rovněž znamená vzájemnou (i když nepřímou) komunikaci, resp. zprostředkování informací. Proto je potřeba předem důkladně promyslet nejen to, jaké údaje bude profesní sdružení od respondentů sbírat, ale i to, jak budou shromážděné informace zpracovávány a komu budou rozesílány. Obecně sice soutěžní orgány uznávají přínos a potřebnost statistik, nicméně současně jsou velmi citliví hlavně na to, jak vypadají údaje, které se rozesílají ve statistikách adresátům-konkurentům.

Zpravidla soutěžní orgány jako rizikové vidí zejména konkrétní a individualizované informace o cenách, rabatech a slevách, nákupech, objemech prodeje, využití aktiv, obchodních strategiích, plánech apod., pokud takové informace nejsou z povahy věci obecně známé nebo zveřejňované (např. ceny a slevy v obchodech, čerpacích stanicích atp.). Pokud takovéto informace (tj. nikoliv veřejně známé) figurují v jakékoliv komunikaci mezi konkurenty (včetně statistik), je potřeba tomuto bodu z pohledu soutěžního práva věnovat maximální pozornost.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jde dokonce tak daleko, že považuje za potenciálně protisoutěžní i publikaci a komunikaci informací, které jsou známé, resp. jsou pravidelně zveřejňovány.

V této souvislosti se proto nabízí otázka, jak alespoň orientačně rozeznat rizikové statistiky. Ve stručnosti a velmi zjednodušeně lze říci, že statistiky obecně představují zvýšené soutěžní riziko v následujících případech:

·                Statistiky jsou vytvářeny v rámci sdružení, resp. mezi soutěžiteli, působících na vysoce koncentrovaném trhu (tj. na trhu je malý počet konkurentů). Zde platí, že čím méně konkurentů, tím vyšší riziko napadení statistik ze strany soutěžních orgánů;

·                Informace obsažené ve statistikách mohou navádět adresáty ke stejnému nebo podobnému chování na trhu. Zde platí, že (i) čím více ze statistik vyplývá  , jaké tržní kroky lze od konkurence v budoucnu očekávat a (ii) čím aktuálnější jsou informace ve statistikách, tím více se zvyšuje riziko nezákonnosti statistik. Proto se zpravidla doporučuje zpracovávat statistiky v agregované podobě jako anonymní historické číslo za všechny respondenty;

·                Statistiky obsahují důvěrné a obchodně-citlivé informace o jednotlivých respondentech. Zde platí, že čím důvěrnější je informace obsažená ve statistikách, tím vyšší je riziko jejich protisoutěžnosti.

Soutěžní orgány mohou v případě, že jsou statistiky v rozporu s českými či evropskými soutěžními předpisy, udělit jak profesnímu sdružení, tak i jeho členům (adresátům či respondentům statistik) pokutu až do výše 10 % ročního obratu. Vedle toho mohou soutěžní orgány nařídit též změnu formátu a zpracování statistik anebo je i úplně zrušit.

Za pozornost stojí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v poslední době ostře zpřísňuje svůj přístup k hodnocení statistik vypracovávaných zejména mezi konkurenty, resp. v rámci profesních sdružení. Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je navíc patrná tendence postupovat spíše formálně a paušálně, než se zaměřovat na detailní zkoumání obsahu statistik, věcnou argumentaci a spolehlivou ekonomickou analýzu dotčeného trhu, produktu a konkurenčního prostředí, důvodů, které vedly ke vzniku statistik apod. Správnost takového postupu je sice velice diskutabilní, nicméně zodpovědný podnikatel musí tuto praxi Úřadu vždy brát v úvahu při komunikaci se svými konkurenty, resp. při účasti na statistikách a jiných podobných informačních schématech.

Výše uvedený článek je třeba považovat za , s ohledem na jeho nutný formát a rozsah, zjednodušením problematiky statistik..  Podrobněji bude téma komunikace s konkurenty, statistik, zákonnosti publikace informací o vlastní firmě i problematika profesních sdružení diskutována v rámci konference konané dne 7. dubna 2005

 



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz