Poslat článek emailem

*) povinné položky
27. 3. 2013
ID: 90303

10 otázek pro... Jaroslava Svejkovského

Zdroj: JUDr. Jaroslav Svejkovský

eFocus

JUDr. Jaroslav Svejkovský vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působí jako advokát se sídlem kanceláří v Plzni a v Praze. Je členem Kontrolní rady České advokátní komory, členem Legislativní rady vlády a členem Rekodifikační komise pro přípravu nového občanského zákoníku, nyní členem Komise pro aplikaci nové civilní legislativy. V advokátní praxi se Jaroslav Svejkovský věnuje poskytování právních služeb právě v oblasti občanského práva, a to v nejširším smyslu, zahrnujíce jak samotné občanské právo, tak obchodní právo. V roce 2012 získal ocenění Právník roku v kategorii Občanské právo.

Deset slov o sobě.
Pokouším se být advokátem, a to jak při výkonu této profese, tak v osobním životě.

Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
To si dnes vůbec neumím představit. Práce je různorodá, umožňuje otevírat nové dveře, neustrnout pohodlně jen na některých oblastech.
Dětské (dávné) plány na jiné profese, jako výpravčí či učitel, jsou v podstatě i při výkonu advokacie naplňovány.

Nevýhody vašeho povolání?
Nevýhodou možná je to, co je zároveň výhodou – advokát je advokátem stále, ať je v soukromém životě nebo v politice nebo s klientem, vždy musí respektovat svoji pozici advokáta. Pokud se chová neeticky, přestává být věrohodným.
Další nevýhodou, ale i výhodou je to, že advokát za všechno odpovídá jen sám. Nemůže se za nic schovat, nemůže ale ani nikoho nechat rozhodnout za sebe. Neznamená to, že by směl rozhodovat za klienta, ale musí naopak sám vymezit mantinely, co je poskytování právní služby a co je vytváření cílů (které při právní službě má vytvářet klient). Z takového rozlišení se však nikdy nesmí stát alibi, protože jedině advokát by měl toto rozlišení umět. Ta míra odpovědnosti je na jedné straně určitou nevýhodou, ale na druhé straně mimořádnou svobodou pro výkon advokacie.

Jaký byl Váš nejhorší den v práci?
Neděle večer.

Největší dosavadní úspěch?
Každý klient uspokojený ve svých právech po poskytnutí právní služby je mým velkým dosavadním úspěchem. Měřeno významem a účastí na kauze je to možná Chebský les. V této kauze jsem zastupoval město Cheb, jednal na mimořádně vysoké úrovni se Spolkovou republikou Německo, s naším panem velvyslance v Berlíně, s předními představiteli Bavorské vlády, Sudetoněmecké nadace atd. Tato jednání byla korunována úspěchem, jímž je uspokojení požadavků všech (účastníků i ostatních). Dobré bylo, že záležitost skončila dohodou, což považuji za velké vítězství všech stran. Úspěchem může být i práce na některých zákonech, publikační činnost. Zároveň je každý případ u soudu, který uspokojí klienta, úspěchem. V současné době pracuji na zajímavých projektech, kdy právo pomáhá formovat vztahy, jejichž obsah vytvářejí jiní. Pokud se podaří i tyto projekty realizovat, a to např. revitalizace Rudolfina nebo nástavba na budovách pro Český národní registr dárců kostní dřeně, bude opět naplněno pojetí práva, které musí být dobrou formou pro dobrý obsah.

Která osobnost symbolizuje spravedlnost?
Z těch, kteří jsou nám nejblíže, snad T.G.M., a to prosazováním stejných možností pro všechny, stejných principů chování. Jednoduché sdělení „nebát se a nekrást“ je tak obsažné, že v podstatě při jakémkoliv počínání se můžeme při cestě ke spravedlnosti tímto heslem zaštítit.

Kdo na Vás měl ve Vašem profesním životě největší vliv?
Ovlivnili mě snad všichni advokáti, s nimiž jsem se setkal. V dobrém určitě moje první školitelka Jana Vašátková z Ústí nad Orlicí. Nepochybně zejména svým seriozním přístupem ke klientovi a oddělením pozice advokáta a klienta, resp. určením úlohy pro každou z těchto rolí. Hodně mě ovlivnil i pan doktor Stanislav Liška v Plzni se svojí noblesou a právním záběrem, ve stejném duchu i pan doktor Skála. Svojí razancí mi dal dost příkladů i Ludvík Rösch, svým nadhledem Jaroslav Vovsík.

Proč jste se rozhodl stát se právníkem? A co byste poradil lidem, kteří by rádi vstoupili do právních vod.
Při úvaze stát se právníkem hrály tehdy roli spíše pocity. Dnes bych je asi uměl pojmenovat jako snahu porozumět vztahům mezi lidmi na pozadí zásad a principů, které právo vytváří, resp., které právo respektuje (záleží na pozici hodnotitele, zda se jedná o pozitivně právně naladěného či přirozenoprávně). A fascinovala mě logika přirozeného práva. Ale úplně nejdůležitějším momentem byla představa výkonu advokacie, která znamená právě na shora uvedených principech pomáhat těm, kteří o pomoc žádají. A rada těm, kteří by rádi vstoupili do právních vod – osvojte si zejména teorii, principy a zásady. Na aplikaci předpisů, seznamování se s judikáty (stále se měnícími) je v praxi času dost.

Jak si vyčistit hlavu?
Relaxací je pro mne jakákoliv činnost, při které se musím koncentrovat na její okamžité provádění. Buď je to golf v létě, lyže a rychlá jízda na nich v zimě, posezení s rodinou, manželkou a dětmi, s přáteli. Nepochybně i kontakt s jinými lidmi při čtení dobré knihy. Dobrou koncentrací je i učení se cizím jazykům. A pokud mám čas i na další (pasivní) činnosti, zajdu s manželkou na dobrý film, výstavu, operu, koncert jazzu, stejně tak i na hokej či fotbal. A co mne stále fascinuje, je cestování, a to i proto, že jsme před rokem 1989 nikam nesměli.

Nesplněný sen?
Jako advokáta, právníka či občana této země - vypořádání se (právní) se všemi nepravostmi minulého režimu, pojmenování protiprávních skutků, potrestání viníků, oslava hrdinů.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz