Jak si stojí česká ekonomika? Výhledy na rok 2022

Zdroj: EqSA

V poslední době se setkáváme s čím dál častějšími dramatickými komentáři týkajícími se aktuálního hospodářského vývoje – útlum hospodářství v návaznosti na pandemii covid-19, růst spotřebitelských cen, související zvýšená inflační očekávání, růst úrokových sazeb, rizika nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí či rizika spojená s vývojem války na Ukrajině. Jak si Česká republika stojí v celkovém kontextu? Jaké jsou výhledy české ekonomiky pro rok 2022?

Pandemie a následně aktuální ruská vojenská agrese vůči Ukrajině výrazně ovlivnily světový hospodářský vývoj. I česká ekonomika tak čelí řadě výzev, související makroekonomické predikce jsou tak zatíženy řadou rizik. Faktory jako uvolňování protiepidemických restrikcí, související proočkovanost obyvatelstva a hospodářské stimuly přinesly České republice opětovné ekonomické oživení, které je ale stále velmi pomalé a křehké, a to i v návaznosti na nejistoty týkající se války na Ukrajině.

Jak již bylo uvedeno, Česká republika zaznamenala oproti roku 2020 opětovné oživení ekonomického výkonu. Dle dosavadních dat došlo v případě hrubého domácího produktu ve stálých cenách za rok 2021 k růstu o 3,3 %. Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině ale růstové vyhlídky opět zastavila. Dle prognóz Ministerstva financí České republiky lze přinejmenším v krátkém období očekávat zpomalení tempa růstu, a to na 1,2 % pro rok 2022. Původní predikce přitom očekávaly růst reálného HDP o 3,1 % v roce 2022. Agrese ale změnila i obraz světové ekonomiky. I když se Rusko a Ukrajina podílejí na globálním HDP pouze jednotkami procent, mnohem významnější roli hrají například v souvisejících dodavatelských řetězcích. Aktuální situace proto způsobuje obecné nejistoty a tendence ke snižování energetické závislosti na Rusku. Fiskální politiky řady evropských států se nadto musejí vypořádávat se zvýšenými výdaji, ať již na pomoc postiženým oblastem, nebo na zabezpečení ukrajinských uprchlíků. Ostatně úspěšná integrace uprchlíků z Ukrajiny, zejména v oblasti bydlení, zdravotní péče a vzdělávání, je dle aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí České republiky jednou z hlavních současných výzev.

Naše země se přitom již tak potýká s vysokým růstem cen, který ohrožuje řadu domácností. V únoru 2022 meziroční růst cen činil 11,1 %, přitom předchozí odhady předpokládaly růst pouze na úrovni 9,7 %. Dominantní vliv na toto zrychlení měl zejména rychlý růst tržních složek inflace, zejména potravin a nealkoholických nápojů, dále bydlení, a to především vlivem růstu cen nákladů na bydlení, či dopravy, kde významně rostly ceny pohonných hmot. Dle Českého statistického úřadu nadto růst cen pokračoval i v dalším období roku 2022. V květnu 2022 míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku dosáhla úrovně 16,0 %. Inflace tak dosahuje nejvyšších hodnot od roku 1993. Nadto by se inflace měla dále přiblížit 17% hranici, což mimo jiného odpovídá přibližně i míře inflace v Rusku. I s ohledem na současné odchylky skutečné a predikované inflace s dalším zvyšováním kalkulují i aktuální predikce. Například za rok 2022 se očekává zrychlení průměrné míry inflace na 12,3 % proti původním 8,5 %. Makroekonomické predikce dále uvádějí, že budoucí vývoj je zatížen značnými riziky, vyplývajícími zejména z otázek spojených s výsledky válečného konfliktu na Ukrajině, jako jsou problémy dodavatelských řetězců a s tím související vývoj cen energií. Pro přehlednost je níže uveden graf vycházející z dat již zmiňované predikce Ministerstva financí České republiky, který zobrazuje popsaný očekáváný vývoj HDP ve stálých cenách a míru inflace.

Tabulka č. 1: Vývoj HDP v běžných cenách a vývoj míry inflace

Reklama

Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023

15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Zdroj: Makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky (duben 2022), vlastní úprava

Další směřování nejen české ekonomiky, ale i významných ekonomik světa tak bude do budoucna výrazně ovlivněno délkou a výsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Českou republiku tato invaze doposud ovlivňovala převážně z hlediska omezení obchodu s Ruskem a Ukrajinou a zhoršeného vývoje ekonomiky v zahraničí. Závislost na dodavatelských řetězcích a skutečnost, že Česká republika se v současné době nachází za vrcholem hospodářského cyklu, rizika naplnění predikcí nezmírňují. I přes silný otřes pro unijní a celosvětovou ekonomiku s velmi závažnými ekonomickými i sociálními následky nadále platí, že česká ekonomika si svou suverenitu zachovává i v obdobích zpomalení globálního růstu. Předpokládá se, že dojde k ustálení situace a důsledky ruské agrese vůči Ukrajině tak budou mít takto silný vliv pouze krátce. Například již pro rok 2023 se očekává zpomalení růstu cen, ke konci roku 2023 by se již meziroční inflace měla přiblížit dlouhodobému inflačnímu cíli České národní banky, který je stanoven na úrovni 2 %. Nadto i když se fiskální politika musí vypořádávat se zvýšenými výdaji, na trhu práce je stále nedostatek zaměstnanců. Úspěšná integrace uprchlíků z území postižených válkou by mohla přinést další pracovní sílu a pomoci přiblížit poptávku a nabídku.

Klíčovým faktorem pro další vývoj je tak ustálení situace na Ukrajině a s tím spojená očekávání. S ohledem na hospodářské postavení České republiky a prováděná administrativní a jiná opatření lze i dle aktuálních predikcí očekávat, že Česká republika si zachová své ekonomické postavení a dojde ke stabilizaci celkové hospodářské situace. Čím déle však bude trvat válka na Ukrajině a s ní spojená negativní očekávání, tím více lze předpokládat, že další hospodářský útlum a s ním spojená inflace dosahující dvojciferných hodnot, tj. pádivá inflace, nebudou pro Evropu ničím abnormálním. Jelikož narovnávaní hospodářství je obvykle pomalým a dlouhodobým procesem a neexistuje jednoduché řešení, lze očekávat, že každé další prodloužení bojů na Ukrajině i v jednotkách měsíců nadále povede k vysoké inflaci a další ekonomické stagnaci, případně až recesi, a to až v řádu let.