Jaké hlavní změny přináší velká novela zákona o zadávání veřejných zakázek?
Opravdu snižuje administrativní zátěž? Jaké změny se týkají lhůt? Nejen to v rozhovoru popisují spoluautoři druhého vydání komentáře Wolters Kluwer k tomuto zákonu, advokáti a partneři advokátní kanceláře ROWAN LEGAL JUDr. Jiří Votrubec a JUDr. Lukáš Sommer.
Bylo by možné na úvod novelu stručně v pár větách představit?
Aktuální novela přináší komplexní revizi zákona, přičemž obsahuje více než 300 dílčích změn v zákoně. Jejím hlavním smyslem je odstranění nedostatků transpozice unijních směrnic, na které opakovaně upozorňovala Evropská komise. Současně dochází ke zpřesnění některých ustanovení a k provedení změn, které povedou ke snížení administrativní zátěže na straně zadavatelů i dodavatelů, k odstranění nepřiměřené přísnosti některých pravidel, vyjasnění výkladových nejasností a v neposlední řadě také k odstranění legislativně technických nedostatků textu zákona, které se za sedm let jeho účinnosti projevily.
Jedním z úkolů novely mělo být odstranění nedostatků transpozice unijních zadávacích směrnic, na něž upozorňovala Evropská komise – o které nedostatky šlo a máte za to, že byl tento úkol splněn?
První z těchto případů se týkal způsobu stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy v případech, kdy je jednotková cena předmětu v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje plnění opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Nově bude možné postupem podle § 19 odst. 3 určit předpokládanou hodnotu veřejných zakázek pravidelné povahy pouze v případě podlimitních veřejných zakázek a zakázek malého rozsahu.
Další změny se týkají upřesnění pravidel pro písemnou komunikaci v zadávacím řízení, předkládání dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele nebo zpřesnění definice či systematického zařazení některých výjimek.
V obecné rovině považujeme tento úkol za splněný, Česká republika se tak vyhne možným sankcím ze strany kontrolních orgánů.
Dále se často mluvilo o tom, že novela měla přinést i změny vedoucí ke snížení administrativní zátěže – můžete uvést příklady a myslíte, že jsou v oblasti zákona stále oblasti, které jsou i po novele administrativně náročné?
Typickým příkladem této kategorie změn je, že vybraný dodavatel již nemusí nutně předkládat originály či úředně ověřené kopie dokladů, že Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže lze zpřístupnit část dokumentace zadávacího řízení přes elektronický nástroj nebo že smlouvy vysoutěžené ve veřejné zakázce již nemusí být uzavírány elektronicky.
Za administrativně náročný i nadále považujeme proces související s prokazováním kvalifikace, a to jak na straně dodavatelů, tak i na straně zadavatelů. Současně ale vnímáme jeho důležitost pro celý zadávací proces v jeho stávajícím rozsahu, proto zde příliš prostoru pro snížení administrativní náročnosti nevidím.
Další změny se dotkly zadávací lhůty a jistoty – můžete tyto změny a jejich dopady do zadávacích řízení představit?
V této oblasti došlo hned k několika změnám. V prvé řadě nově platí, že neodeslání oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě není spojeno s okamžitým ukončením zadávacího řízení a zadávací řízení je ukončeno až uplynutím třech měsíců od skončení zadávací lhůty. V případě takového ukončení zadávacího řízení pak účastníci zadávacího řízení musejí o náhradu účelně vynaložených nákladů nově požádat písemně v prekluzivní lhůtě šesti měsíců od uveřejnění oznámení o ukončení zadávacího řízení.
Vítanou novinkou dále je, že jistota v podobě bankovní záruky (nebo pojištění záruky) již nemusí být nutně předložena v podobě originálu nebo úředně ověřené kopie (pouze pokud tak zadavatel výslovně stanoví).
V neposlední řadě pak došlo k několika změnám i v oblasti řízení o námitkách a v řízení před ÚOHS, můžete nám tyto změny přiblížit?
Změna, která mě osobně potěšila patrně nejvíce, přináší možnost zadavateli stanovit v zadávacích podmínkách, že námitky proti zadávacím podmínkám lze podat nejpozději 72 hodin před koncem lhůty pro podání nabídek (žádostí o účast). Slibujeme si od ní, že povede ke snížení počtu často až šikanózních námitek podávaných proti zadávacím podmínkám v posledních hodinách před koncem lhůty pro podání nabídek, kdy už na ně zadavatel neměl jak reagovat.
Vedle toho pozitivně vnímáme i nově zavedené pravidlo, že podnět k zahájení řízení z moci úřední, jenž podá stěžovatel, který zároveň podal návrh, avšak nesloužil kauci, se nevyřizuje. Pak tu jsou i některé další změny, například že již nebude třeba v případech, kdy jsou námitky odmítány jako opožděné, podané neoprávněnou osobou nebo nesplňující formální náležitosti, vyjadřovat se podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uváděným v námitkách (postačí odůvodnění vztahující se k důvodu odmítnutí námitek), nebo že je z pozice zadavatele možné Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže umožnit přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, čímž pádem odpadne povinnost dotčené dokumenty a informace Úřadu odesílat.
V neposlední řadě pak byl novelizován i § 263 odst. 4 ZZVZ, kdy došlo ke zmírnění důsledku neodeslání dokumentace Úřadu ve stanovené lhůtě – Úřad nově ke splnění této povinnosti stanoví zadavateli dodatečnou lhůtu 5 pracovních dní a i v případě jejího nedodržení je uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu pouze právem a nikoliv povinností Úřadu.
Jsou nějaké další oblasti zákona, které novelou dotčeny nebyly, ale u kterých vnímáte, že v praxi způsobují zadavatelům a/nebo dodavatelům obtíže?
Z vlastní zkušenosti vnímáme, že řada zadavatelů dosud často bojuje s institutem tzv. mimořádně nízké nabídkové ceny a v tomto ohledu zejména s tím, zda a jakým způsobem je možno jeho prostřednictvím reálně dosáhnout vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Tohoto institutu se novela prakticky nedotkla, zadavatelé se tak i nadále budou muset orientovat zejména pomocí rozhodovací praxe ÚOHS a judikatury správních soudů, která zde vše není příliš návodná. Vedle toho si pak zadavatelé pochopitelně mohou pomoci názory odborníků, vyjádřenými například formou komentáře k zákonu.
Komentář je součástí nabídky ASPI.
Více o knize >>> zde.
