Novelizace Řádu Rozhodčího soudu od 1.1.2023

Dodatek Řádu Rozhodčího soudu vznikl z důvodu snahy o modernizaci rozhodčího řízení vedeného Rozhodčím soudem a z důvodu potřeby výslovné úpravy některých institutů, které Řád dříve neupravoval ale praxe rozhodčího řízení je vyžaduje.

Co lze v Dodatku č. 4 Řádu Rozhodčího soudu nalézt? Jedná se například o:

• Úpravu doručování v rozhodčím řízení – Rozhodčí soud klade zvýšený důraz na elektronické doručování v průběhu rozhodčího řízení. Novelizace zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů přinesla Rozhodčímu soudu širší možnosti v oblasti doručování do datových schránek, na které novelizace Řádu reaguje;
• Výslovnou úpravu přistoupení účastníka rozhodčího řízení a záměny účastníka rozhodčího řízení. V praxi rozhodčího řízení se do této doby subsidiárně používal občanský soudní řád. Jeho použití ale ústí v řadu výkladových problémů, a zejména naráží na otázku volby rozhodce (OSŘ tuto otázku řešit nemusí, a to díky institutu zákonného soudce). Rozhodčí soud se při úpravě inspiroval řády významných zahraničních institucí jako je VIAC, ICC či LCIA.
• Úpravu spojení rozhodčích řízení, která v procesních pravidlech rozhodčího řízení dosud chyběla a to přesto, že se jedná o využívanou praxi. Dodatek výslovně upravuje podmínky, které musí být splněny, aby ke spojení věcí mohl rozhodce přistoupit. Inspirace opět pochází ze zahraničních institucí.
• Vyjasnění otázky poučovací povinnosti rozhodce v rozhodčím řízení. Jedná se o otázku již desetiletí řešenou i v judikatuře obecných soudů ve vztahu k rozhodčímu řízení. Recentní judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu připouští, že formální poučovací povinnost do obchodní arbitráže nepatří. Rozhodce má povinnost zachovávat rovné postavení stran, poskytnout stranám příležitost se dostatečně vyjádřit. Rozhodnutí rozhodce nemá být pro strany překvapivé, zároveň ale rozhodce nesmí v řízení jednu stranu navádět, či jí s postupem v řízení pomáhat, což by významně narušilo jeho nestrannost. Možnost sdělení předběžného právního názoru samozřejmě zůstává rozhodci zachována, ale novelizace Řádu vylučuje formální poučovací povinnost podle občanského soudního řádu.

Specifické poučení pak rozhodce poskytne v případě uplatnění námitky započtení, která je nejistá nebo neurčitá (jedná se o reakci na nejnovější judikaturu Nejvyššího soudu).

• Zakotvení možnosti vydávat a doručovat elektronické stejnopisy rozhodčího nálezu pro rychlejší doručování a vyhotovování konečných rozhodnutí Rozhodčího soudu.
• Novelizace dále obsahuje vyjasnění některých procesů (například výpočet poplatků ve specifických případech), modernizaci řízení (pořizováním zvukových záznamů z ústních jednání) a urychlení řízení formou různých nástrojů (například způsobu projednání námitek podjatosti rozhodců).
• Rozhodčí soud mírně upravil i Sazebník poplatků za rozhodčí řízení. Rozhodl se ale nepřistoupit k procentuálnímu navýšení poplatků a zachovat tak finanční dostupnost obchodní arbitráže v České republice i v této turbulentní době. V sazebníku tedy upravil pásma pro výpočet poplatku za rozhodčí řízení, navýšil minimální poplatek za rozhodčí řízení na 15.000 Kč a zvýšil paušál na správní náklady pro jiné než tuzemské spory o inflaci.

Dodatek Řádu je dostupný z webových stránek Rozhodčího soudu >>> zde.

Dodatek bude zapracován do úplného znění Řádu účinného od 1.1.2023.