7. 12. 2016
ID: 104165
Recenze na knihu „Zákon o obecné bezpečnosti výrobků. Zákon o technických požadavcích na výrobky. Komentář“
Není sporu o tom, že jedním z klíčových regulátorů života každého z nás jsou zákony a další právní předpisy. Z našeho členství v Evropské Unii vyplývá kromě jiného i závazek řídit se společnou evropskou legislativou a dodržovat všechny její požadavky. A není náhodou, že jednou z klíčových oblastí evropské legislativy je fungování společného trhu a ochrana spotřebitelů se všemi jejich typickými atributy. V průběhu let došlo přirozeně k mnoha poučením se z toho, že ne všechny požadavky se v této oblasti dařilo naplňovat.
A do hry začal logicky vstupovat i rozvoj společného evropského trhu. Evropská unie na to vše musela zareagovat a tak od r. 2010 začal v EU platit tzv. Nový legislativní rámec, který mimo jiného rozšířil dosavadní nutnost zabývat se určováním požadavků na samotné výrobky i o množinu povinností jednotlivých účastníků trhu, jejichž smyslem je zajistit prosazování těchto požadavků v průběhu celé doby používání výrobků. S těmito změnami musí harmonizovat i úpravy naší národní legislativy. Je proto mimořádně záslužné, že se autorka v publikaci zaměřila na vysvětlující komentáře dvou základních zákonů: zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. A nic na zásluhách autorky nemění to, že v předmluvě je u tohoto zákona uveden r. 1979: tento překlep určitě bezpečí spotřebitelů v Česku neohrozí!
Prvních zhruba 50 stran je věnováno výkladu změn a doplňků zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Autorka zde interpretuje jednotlivé odstavce paragrafů tohoto zákona a doplňuje je o vlastní komentáře. Tyto komentáře jsou psány se zjevnou erudicí a znalostí problematiky, aniž by však ztrácely srozumitelnost a věcnost argumentace, ať už se týče pojmu výrobek, pojetí tzv. bezpečného výrobku a jejich označování, nebo informačních povinností a dozoru na trhu. Pro čtenáře pak může mít nespornou hodnotu i soubor informací, týkajících se evropského informačního systému RAPEX, jenž slouží k rychlé výměně informací o včasném varování před nebezpečnými nepotravinářskými výrobky.
V podstatě stejný přístup zvolila autorka i k výkladu komentářů k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Zatímco požadavky a nařízení zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků naprostá většina spotřebitelů v České republice ani nevnímá (považuje je více méně za samozřejmost), zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (včetně všech jeho novelizací) ovlivňuje pracovní činnosti desetitisíců občanů, kteří jsou přímo nebo nepřímo zapojeni do procesů tzv. posuzování shody. Není proto divu, že právě této problematice je v komentářích věnována zásadní pozornost. Podstatou tohoto zákona je totiž soubor požadavků na stanovování požadavků na výrobky, které by mohly významně ohrozit zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů, jejich majetek a také životní prostředí, resp. jiný tzv. veřejný zájem. Význam tohoto zákona je i v tom, že plně přejímá závazná evropská pravidla, týkající se tzv. regulované sféry (v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky uváděných jako stanovené výrobky), jež se týkají výroby a uvádění na trh tisíců konkrétních výrobků v mnoha komoditách. Autorka postupně komentuje jednotlivé paragrafy zákona, a co je třeba obzvláště ocenit, v komentářích uvádí i možné příklady, což ve svém důsledku čtenářům velmi přibližuje strohý text samotného paragrafového znění zákona. Zatímco paragrafy, týkající se vydávání norem nemusí být pro řadové spotřebitele (včetně odpovědných zaměstnanců producentů stanovených výrobků) až tak důležité, ty části zákona, jež se věnují státnímu zkušebnictví, certifikaci, autorizaci, akreditaci a dalším oblastem posuzování shody je nutné vnímat jako velmi zásadní. Zásadní nejenom proto, aby byly takové pojmy, jako certifikace, autorizace, akreditace, notifikace, dozor nad trhem apod. správně pochopeny (je totiž zarážející, jak často i z úst vrcholových manažerů slýcháme naprosto deformované použití těchto termínů), ale abychom si všichni uvědomili, jak jsou tyto oblasti posuzování shody vzájemně propojeny do jednoho funkčního systému, jenž by měl účinně bránit každého spotřebitele. Zvláštní pozornost autorka věnuje popisu modulů posuzování shody v tzv. regulované sféře. Podrobně je vyjmenovává a u každého z modulů nechybí ani jejich podrobné charakteristiky, včetně upozornění na to, že moduly D, E a H jsou vždy spojeny s certifikací systému managementu kvality u výrobce příslušných výrobků vůči požadavkům normy ISO 9001. Popis těchto modulů, prezentovaný vhodně tabulkovou formou je zcela vyčerpávající a umožňuje jednoduchou orientaci i lidem, kteří se v této oblasti profesně nepohybují. Rovněž výklad předpokladů pro udělování označení CE, resp. některých jiných značek shody je plně ilustrativní. U výkladu k paragrafům 18 a 19 zákona jsou vymezena základní pravidla chování hlavních účastníků trhu, včetně možností správních deliktů.
Byť bez doplňujících komentářů, ale přesto velmi cenné je i aktuální zařazení znění zákona č. 90/2016 o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, který převádí do národní legislativy příslušné předpisy EU a který je možné chápat jako určitý doplněk zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
Celkově mohu k vydání této publikace konstatovat, že:
a) Reaguje na aktuální vývoj legislativy v předmětné oblasti způsobem, jenž umožní čtenářům mnohem lépe pochopit podstatu této legislativy, než za situace, že by podobná publikace vůbec nevznikla.
b) Autorka ke komentování vybraných zákonů zvolila velmi vhodný přístup, jelikož strohou prezentaci jednotlivých částí zákonů doprovodila srozumitelným a snad i přitažlivým textem, který kromě samotných komentářů v mnoha případech obsahuje i ilustrativní příklady. Orientace autorky v předmětné oblasti a znalost všech podstatných souvislostí je z těchto komentářů nezpochybnitelná a obdivuhodná. Pečlivě je už zpracován jak seznam zkratek, tak i seznam všech relevantních předpisů.
c) Vydavatelství Wolters Kluver ČR, a.s. učinilo vydáním této publikace velmi záslužný krok, protože tím všem čtenářům, kteří o to projeví zájem, poskytuje velmi rozsáhlý, aktuální a do dostatečné hloubky zpracovaný materiál. Ten může být vhodně využit nejenom profesionály v oblasti posuzování shody, ale také mnohými manažery výrobních organizací, jakož i studenty vysokých škol u studijních oborů, orientovaných na obchod, management kvality, zkušebnictví apod.
Všem zmíněným cílovým skupinám lze tuto publikaci vřele doporučit!
Prof. Ing. Jaroslav Nenadál, CSc.,
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství
VŠB – Technická univerzita v Ostravě
Zákon o obecné bezpečnosti výrobků. Zákon o technických požadavcích na výrobky. Komentář
Autor: Naděžda Klabusayová
Vydalo nakladatelství Wolters Kluwer ČR, 2016
Publikaci lze objednat >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Prvních zhruba 50 stran je věnováno výkladu změn a doplňků zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Autorka zde interpretuje jednotlivé odstavce paragrafů tohoto zákona a doplňuje je o vlastní komentáře. Tyto komentáře jsou psány se zjevnou erudicí a znalostí problematiky, aniž by však ztrácely srozumitelnost a věcnost argumentace, ať už se týče pojmu výrobek, pojetí tzv. bezpečného výrobku a jejich označování, nebo informačních povinností a dozoru na trhu. Pro čtenáře pak může mít nespornou hodnotu i soubor informací, týkajících se evropského informačního systému RAPEX, jenž slouží k rychlé výměně informací o včasném varování před nebezpečnými nepotravinářskými výrobky.
V podstatě stejný přístup zvolila autorka i k výkladu komentářů k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Zatímco požadavky a nařízení zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků naprostá většina spotřebitelů v České republice ani nevnímá (považuje je více méně za samozřejmost), zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (včetně všech jeho novelizací) ovlivňuje pracovní činnosti desetitisíců občanů, kteří jsou přímo nebo nepřímo zapojeni do procesů tzv. posuzování shody. Není proto divu, že právě této problematice je v komentářích věnována zásadní pozornost. Podstatou tohoto zákona je totiž soubor požadavků na stanovování požadavků na výrobky, které by mohly významně ohrozit zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů, jejich majetek a také životní prostředí, resp. jiný tzv. veřejný zájem. Význam tohoto zákona je i v tom, že plně přejímá závazná evropská pravidla, týkající se tzv. regulované sféry (v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky uváděných jako stanovené výrobky), jež se týkají výroby a uvádění na trh tisíců konkrétních výrobků v mnoha komoditách. Autorka postupně komentuje jednotlivé paragrafy zákona, a co je třeba obzvláště ocenit, v komentářích uvádí i možné příklady, což ve svém důsledku čtenářům velmi přibližuje strohý text samotného paragrafového znění zákona. Zatímco paragrafy, týkající se vydávání norem nemusí být pro řadové spotřebitele (včetně odpovědných zaměstnanců producentů stanovených výrobků) až tak důležité, ty části zákona, jež se věnují státnímu zkušebnictví, certifikaci, autorizaci, akreditaci a dalším oblastem posuzování shody je nutné vnímat jako velmi zásadní. Zásadní nejenom proto, aby byly takové pojmy, jako certifikace, autorizace, akreditace, notifikace, dozor nad trhem apod. správně pochopeny (je totiž zarážející, jak často i z úst vrcholových manažerů slýcháme naprosto deformované použití těchto termínů), ale abychom si všichni uvědomili, jak jsou tyto oblasti posuzování shody vzájemně propojeny do jednoho funkčního systému, jenž by měl účinně bránit každého spotřebitele. Zvláštní pozornost autorka věnuje popisu modulů posuzování shody v tzv. regulované sféře. Podrobně je vyjmenovává a u každého z modulů nechybí ani jejich podrobné charakteristiky, včetně upozornění na to, že moduly D, E a H jsou vždy spojeny s certifikací systému managementu kvality u výrobce příslušných výrobků vůči požadavkům normy ISO 9001. Popis těchto modulů, prezentovaný vhodně tabulkovou formou je zcela vyčerpávající a umožňuje jednoduchou orientaci i lidem, kteří se v této oblasti profesně nepohybují. Rovněž výklad předpokladů pro udělování označení CE, resp. některých jiných značek shody je plně ilustrativní. U výkladu k paragrafům 18 a 19 zákona jsou vymezena základní pravidla chování hlavních účastníků trhu, včetně možností správních deliktů.
Byť bez doplňujících komentářů, ale přesto velmi cenné je i aktuální zařazení znění zákona č. 90/2016 o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, který převádí do národní legislativy příslušné předpisy EU a který je možné chápat jako určitý doplněk zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
Celkově mohu k vydání této publikace konstatovat, že:
a) Reaguje na aktuální vývoj legislativy v předmětné oblasti způsobem, jenž umožní čtenářům mnohem lépe pochopit podstatu této legislativy, než za situace, že by podobná publikace vůbec nevznikla.
b) Autorka ke komentování vybraných zákonů zvolila velmi vhodný přístup, jelikož strohou prezentaci jednotlivých částí zákonů doprovodila srozumitelným a snad i přitažlivým textem, který kromě samotných komentářů v mnoha případech obsahuje i ilustrativní příklady. Orientace autorky v předmětné oblasti a znalost všech podstatných souvislostí je z těchto komentářů nezpochybnitelná a obdivuhodná. Pečlivě je už zpracován jak seznam zkratek, tak i seznam všech relevantních předpisů.
c) Vydavatelství Wolters Kluver ČR, a.s. učinilo vydáním této publikace velmi záslužný krok, protože tím všem čtenářům, kteří o to projeví zájem, poskytuje velmi rozsáhlý, aktuální a do dostatečné hloubky zpracovaný materiál. Ten může být vhodně využit nejenom profesionály v oblasti posuzování shody, ale také mnohými manažery výrobních organizací, jakož i studenty vysokých škol u studijních oborů, orientovaných na obchod, management kvality, zkušebnictví apod.
Všem zmíněným cílovým skupinám lze tuto publikaci vřele doporučit!
Prof. Ing. Jaroslav Nenadál, CSc.,
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství
VŠB – Technická univerzita v Ostravě
Autor: Naděžda Klabusayová
Vydalo nakladatelství Wolters Kluwer ČR, 2016
Reklama
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
