Sociální služby potřebují kvalifikované odborníky
Nejen koronavirová krize ukázala, jak zásadní je potřeba kvalitních sociálních služeb pro naši stárnoucí společnost. Jako společnost očekáváme, že se v případě potřeby dočkáme dostupných a kvalitních služeb, že se o nás nebo o naše blízké „někdo“ postará. Zvykli jsme si na možnosti sociálních služeb tak rychle, až mnozí získali pocit, že na ně mají „nárok“.
Sociální služby můžeme rozdělit na služby terénní a ambulantní, kdy lidé žijí doma, za službami buďto dochází nebo jim pracovníci poskytují služby u nich doma, a na služby pobytové, kdy se uživatel přestěhuje do pobytového zařízení a do svého domova se nejčastěji už nevrací. Pobytové zařízení sociálních služeb se uživateli stává novým domovem, ne náhodou se i podle zákona taková zařízení jmenují „domovy“.
Pokud jsme zdraví a soběstační, rozhodně si nepřejeme trávit poslední roky svého života v pobytovém zařízení sociálních služeb, v „domově důchodců“. Ani v době, kdy už zcela zdraví nejsme, kdy už nejsme zcela soběstační, neobejdeme se bez pomoci, stejně nechceme opustit svůj domov a odejít do „ústavu“. Právě v této době potřebujeme podporu. Odborníci používají často pojem podpora samostatného, bezpečného a důstojného života. Celá široká škála sociálních služeb je zaměřena právě na to, aby těm, kdo pomoc a podporu potřebují, dovolila i ve chvíli, kdy na to již sami nestačí, žít dál doma, ve svém prostředí, mezi svými známými a blízkými. Moderní sociální politika klade důraz právě na takové služby, a dává jim přednost před službami pobytovými.
Přes veškerou podporu přichází bohužel často chvíle, kdy již samostatný život seniora či pacienta v jeho domově možný není. Rozhodnutí pro pobytovou službu není nikdy jednoduché ani pro samotného uživatele, ani pro jeho rodinu a blízké. Jednoduché není ani nalezení vhodného poskytovatele takové služby, která by klientovi vyhovovala a současně byla dostupná v čase i místě, tedy většinou co nejdříve a co nejblíže. Všichni jsme slyšeli a mnozí víme více o čekacích dobách a listinách v zařízeních sociálních služeb. Chceme se vyvarovat situací, kdy v časové nouzi či z jiného důvodu přijímá klient službu, která neodpovídá jeho představám či potřebám. Současně jsme často překvapeni, jak kvalitní služby naši senioři, naši blízcí dostávají, jak obětaví a milí lidé v sociálních službách pracují, jak milé a laskavé prostředí dovedou i při ne vždy příznivých finančních a dalších podmínkách vytvořit. O to více nás potom zarazí děsivé zkazky, mediální kauzy či osobní zkušenosti s velice rozdílnou kvalitou sociálních služeb.
Sociální služby stojí na obětavých, laskavých, zainteresovaných a především dobře odborně připravených pracovnících. Profesí, které se na poskytování sociálních služeb podílejí, je mnoho. Zásadní tíha leží na pracovnících v sociálních službách. Ti vykonávají každodenní práci s klientem, v přímé péči. Odborné vedení jim dávají sociální pracovníci, odborníci s vysokoškolským vzděláním, kteří nesou velkou odpovědnost za sociální šetření s uživatelem, za přípravu individuálního plánu sociálních služeb pro každého jednoho uživatele, kontrolují jeho dodržování a odborně vedou ostatní členy ošetřovatelského týmu. Na práci se podílí mnoho dalších odborníků, často na překryvu péče sociální a péče zdravotní, také mnoho zdravotníků.
Vedle odborníků a specialistů na péči, ať již zdravotní nebo sociální, potřebují sociální služby také další odborníky, vzdělané v oblasti managementu, řízení. Sociální služby nejsou jen posláním, ale jsou také odvětvím, s určitou nadsázkou „průmyslem“. Sociální služby mají své financování, své lidské zdroje, hledají a řídí investice, spravují budovy, mají vlastní dopravu, řeší ekonomické i právní otázky, nakupují materiál, organizují tendry a veřejné soutěže, žádají o granty a dotace, komunikují s veřejností, a v neposlední řadě jsou tématem pro politická rozhodování na všech úrovních, počínaje obcí a konče Parlamentem, dokonce s tendencemi zasahování i z Bruselu.
Sociální služby, podobně jako služby zdravotní, trpí nedostatkem pracovníků, zejména pracovníků odborně připravených. Chybí pracovníci na všech pozicích. Práce v sociálních službách není lehká – vyžaduje vysokou kvalifikaci i nemalé osobní nasazení. Diskuse o finančním ohodnocení práce v sociálních službách nikdy neskončí a teprve ti, kdo takovou práci někdy dělali, porozumí tomu, že ačkoli odměnou v sociálních službách není pouze výplata, je finanční ohodnocení podstatné.
V sociálních službách nemáme dostatek odborně kvalifikovaných pracovníků. Současně řada z nich musí vykonávat práce, ke kterým jejich odborné vzdělání není nezbytné. Často jsou to práce v administrativě a při řízení organizace. V managementu sociálního zařízení, v jeho vedení i v administrativě, pracují často odborníci, kteří jsou kvalifikováni pro odbornou sociální práci. Mnozí mají velké zkušenosti, některým ale chybí odborná příprava právě pro práci v managementu.
Vysoká škola CEVRO institut připravila zcela nový vzdělávací program právě pro ty, kdo se chtějí uplatnit při řízení sociálních služeb. Bakalářský studijní program Management sociálních služeb i navazující magisterský program Management sociálních služeb v evropském kontextu je určen jak pro ty, kdo se chtějí v sociálních službách uplatnit v budoucnosti, tak pro ty, kdo zde již pracují, ale pro jejich práci jim chybí odpovídající vysokoškolské vzdělání. Studium obou oborů připraví své absolventy pro práci v managementu, ne pro odbornou práci při poskytování sociálních služeb. Absolventi nezískají kvalifikaci sociálního pracovníka podle požadavků zákona o sociálních službách.
V organizacích poskytujících sociální služby pracují dnes stovky velmi zkušených, obětavých pracovníků, skvělých lidí, kteří odvádí vynikající práci. Někteří z nich mají vysokoškolské vzdělání, ale často v úplně jiném oboru. Jiní vysokoškolské vzdělání nemají. Pro obě tyto skupiny jsou nové obory připraveny. Podmínkou pro přijetí ke studiu je ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Předchozí vysokoškolské vzdělání v jiném oboru není pochopitelně překážkou.
Výchovou odborníků pro management chceme také uvolnit čas odborníků na péči, aby se místo administrativy mohli více věnovat svým klientům.
Oba nové studijní obory jsou výrazně zaměřeny na praxi. V rámci bakalářského studia absolvují posluchači celkem 480 hodin praxe, a to na dvou různých pozicích, v magisterském studiu je to potom 240 hodin. Praxi mohou absolvovat u poskytovatelů sociálních služeb, u neziskových organizací, na úřadech či v institucích působících v oblasti sociálního zabezpečení. Praxi si může posluchač zajistit sám, nebo využít nabídky školou smluvně zajištěných praxí.
Studium je zaměřeno na to, co absolventi budou ve své práci potřebovat. Zahrnuje témata z oblasti právní, a to jak obecné, tak právo veřejné, pracovní, obchodní, podnikové i zaměřené na sociální a zdravotní systém. Součástí studia jsou témata z ekonomie, personalistiky, řízení lidských zdrojů. Studenti se detailně seznámí s fungováním systému sociálních i zdravotních služeb včetně jejich legislativních východisek a financování ze sociálního, resp. veřejného zdravotního pojištění. Do výuky je zařazena sociologie, sociální práce, ale i řízení projektů, strategický a projektový management, statistika, elektronická komunikace, zpracováni dat i ochrana soukromí. V neposlední řadě si studenti osvojí pravidla hospodaření, fundraising, investování a plánování sociálních služeb.
První studenti mohou zahájit studium již v říjnu 2020, hlásí se právě nyní. Škola otevírá jak denní, tak kombinované studium, bakalářské i magisterské, a to v Praze a v Českém Krumlově.
Absolventi studia najdou široké uplatnění nejen u poskytovatelů sociálních služeb, ale všude tam, kde se o sociálních službách a o sociálním zabezpečení rozhoduje. Kvalifikovaní odborníci jsou potřeba na úřadech obcí, měst, krajů i úřadech centrálních, v České správě sociálního zabezpečení. Odborníci na sociální služby najdou uplatnění i ve zdravotnických zařízeních, která dnes a denně řeší sociální problémy svých, zejména chronických pacientů. Studium může být velice prospěšné i těm, kdo vidí svůj prostor v sociální politice, ať již jsou to politici sami, parlamentní, krajští i komunální, tak jejich spolupracovníci, asistenti či poradci. Sociální oblast je bezpochyby jednou z klíčových oblastí, která se bude v naší společnosti rozvíjet.
Sociální služby jsou dynamicky se rozvíjejícím sektorem a potřebují dobře připravené odborníky nejen v České republice. Jejich vzdělávání je v našem společném zájmu.
MUDr. Milan Cabrnoch, MBA
Vysoká škola CEVRO Institut
MUDr. Milan Cabrnoch, MBA je ředitelem Centra zdravotně-sociálních studií CEVRO Institutu, věnuje se problematice organizace zdravotnictví a souvisejícím tématům, je spoluautorem koncepce zdravotnictví Občanské demokratické strany, v současné době se zabývá zejména informovaností pacientů a na ni navazující oblastí eHealth.
Vysoká škola CEVRO Institut je soukromou vysokou školou práva, politologie, mezinárodních vztahů, ekonomie a bezpečnostních studií. Na českém vysokoškolském trhu působí čtrnáct let. Studentům z více než 30 zemí světa nabízí prestižní vzdělání, individuální přístup a špičkové vyučující. Vybrat si lze z bakalářských, magisterských i postgraduálních programů. Přednáší zde elitní profesoři i experti přicházející z praxe justice, veřejné správy a byznysu.
Více informací o studijním programu „Praxe veřejné správy“ (Bc.) naleznete >>> ZDE.
Více informací o studijním programu „Veřejná správa“ (Mgr.) naleznete >>> ZDE.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
