epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 3. 2024
    ID: 117730

    Velká novela zákoníku práce a první praktické zkušenosti pohledem expertů

    Jaké jsou zatím zkušenosti s velkou novelou zákoníku práce? Jak změny vnímají zaměstnavatelé a které změny jsou pro ně nejsložitější? Jsou nová pravidla nastavena dobře? Na tyto a další otázky v rozhovoru odpovídají spoluautoři komentáře Wolters Kluwer k tomuto zákonu, experti v oblasti pracovního práva JUDr. Nataša Randlová, Ph.D, a prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.

    Jaké jsou od října zkušenosti s novou úpravou dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti? Změnilo se něco v přístupu zaměstnavatelů?

    Hůrka: Snížila se flexibilita zaměstnávání na dohody a bohužel se zvýšila administrativní zátěž pro zaměstnavatele, která spočívá zejména v informační povinnosti, v písemném odůvodňování svého postupu a v evidenci dob. Bohužel naše úprava s ohledem na unijní požadavky na zaměstnávání osob takové změny provést musela. Mám za to, že se již zaměstnavatelům daří nalézt nové legitimní postupy zaměstnávání na dohody. A věřím, že i náš komentář k tomu pozitivně přispívá.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Randlová: Z mého pohledu byla chyba ta krátká legisvakance. Někteří velcí zaměstnavatelé se s úpravou stále perou a myslím si, že snad nikdo nebyl schopen to vše stihnout v čase určeném zákonem. Pokud dělám něco pod stresem, nemohu vše udělat v takovém detailu, jak bych si představoval, a to vždy se sebou nese nějaké to riziko.  Pokud byla Česká republika už tolik měsíců po lhůtě úpravu harmonizovat, mohla zaměstnavatelům dát více času. Ale jinak se shoduji s profesorem Hůrkou, musí to být a je důležité, abychom to všichni do praxe zařadili co nejdříve a co nejlépe. 

    Novela zákoníku práce přinesla také větší elektronizaci v HR agendě. Můžete ji více přiblížit?

    Hůrka: Zákoník práce se snaží na jedné straně zjednodušit doručování klíčových jednostranných písemností, které vedou ke skončení pracovněprávního vztahu, jako je výpověď, zrušení ve zkušební době nebo okamžité zrušení pracovního poměru. Smluvní strany mají více možností, jak tato právní jednání doručovat, a to zejména s využitím informačních technologií. Dále se zavádí možnost elektronického uzavírání pracovní smlouvy, dohod a jejich změn, při respektování slabšího postavení zaměstnance. Věřím, že až praxe výhody takového postupu objeví, bude elektronizace HR hojně využívána. Pro zákoník práce je to posun směrem k modernizaci komunikace, byť civilisté mohou mít pocit, že je to stále trochu kostrbaté, ta neustálá ochrana slabší strany.

    Randlová: Je to velká výzva. Já se jenom děsím, jak se s tím poperou soudy. Zatím bylo zvykem vše mít papírově a podepsané a osobně doručené (výjimečně poštou). Nyní budu postupy jiné a budou muset být nastavena jiná judikaturní pravidla. To bude bohužel trvat několik let. Myslím si, že řada zaměstnavatelů nebude chtít nyní experimentovat a vyčká až nám judikatura dá „návod“. Pravděpodobně do nové elektronizace půjdou nejrychleji IT firmy a start up firmy. Osobně však elektronizaci vítám, byli jsme v těch papírech příliš dlouho zavaleni.

    Uplynulé roky hodně změnily pracovní podmínky a společnosti začaly mnohem více využívat home office, což reflektovala také novela zákoníku práce. Jsou podle vás nová pravidla nastavena dobře?

    Hůrka: Konečné znění novely po připomínkách sociálních partnerů podle mého názoru poskytuje zaměstnavatelům celkem flexibilní prostor pro individuální úpravu parametrů práce na dálku v dohodě se zaměstnancem. Stranou úpravy však zůstává otázka zajištění bezpečného pracovního prostředí. Jako akademikovi se mi rovněž nezamlouvá možnost vzdání se náhrady výdajů, která nezapadá do pojetí zákoníku práce.

    Randlová: Zde byla legislativa hodně za praxí. Covid nám home office doslova vnutil dávno před tím, než přišla novela a firmy se ho nevzdaly ani po covidu – naopak chození do kanceláře se stalo něčím nemoderním. Dokonce jsem měla odborovou organizaci, která chtěla, aby zaměstnavatel zaměstnancům připlácel, za to, že chce, aby chodili do kanceláře. Je dobře, že nakonec nějaká pravidla máme, i když ty náhrady jsou trošku kočkopes – nadefinujeme si je a pak si napíšeme, že se jich může zaměstnanec vzdát. Neumím si představit zaměstnance, který se jich nevzdá, když mu zaměstnavatel „pohrozí“, že tedy home office mít nebude.

    Bohužel nám stále chybí řešení BOZP a případných úrazů na home office – bude zaměstnavatelům vyčítáno, že nekontrolovali pracoviště na home office, nebo k nim nakonec bude judikatura milosrdná a řekne, že to byla povinnost zaměstnance? Doufám jen, že to bude vyřešeno jednou prakticky.

    Která z aktuálních změn je podle Vás pro zaměstnavatele nejsložitější?

    Hůrka: Jako nejsložitější vnímám postavení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve srovnání s pracovním poměrem z pohledu rovného zacházení. Je stále komplikovanější posoudit, nakolik musí zaměstnavatel poskytovat tzv. „dohodářům“ benefity, které doposud poskytoval pouze zaměstnancům v pracovním poměru.

    Randlová: K těm benefitům bych přidala ještě rozvrhování pracovní doby u dohod a pak rovné odměňování (§ 110 zákoníku práce). To rovné odměňování tu bylo již před novelou, ale nikdo mu nevěnoval pozornost a až novela ho postavila do zcela nového světla.

    Hodně diskutovaná byla také problematika přesčasů lékařů, která nakonec doznala změn. Můžete přiblížit, jak dopadla finální úprava?

    Hůrka: Pracovní doba lékařů a zdravotnických pracovníků je dlouhodobě velkým oříškem pro zákoník práce a hledání optimálního řešení je nesnadné až téměř nemožné. Bohužel změnám, které byly provedeny, nepředcházela nezbytná příprava a analýza stávajícího a hlavně cílového stavu. Velmi nesystémově působilo následně promptní zrušení již platné úpravy a nahrazení úpravou novou, které mi rovněž nepřijde funkční pro zaměstnavatele ani pro zaměstnance. Myslím, že práce na hledání optimálního řešení budou muset pokračovat.

    Změnily se také související předpisy a některé změny v samotném zákoníku práce pak přišly ještě těsně před koncem roku. Je možné je stručně shrnout?

    Hůrka: Kromě výše zmíněné úpravy právě schválené úpravy pracovní doby lékařů a zdravotníků došlo rovněž k úpravě ve skončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance u uživatele, k zavedení rušení subdodavatelů ve stavebnictví, k úpravě nepřetržitého odpočinku v týdnu s ohledem na judikaturu SDEU. Od 1. ledna rovněž vzniká „dohodářům“ právo na dovolenou.

    Randlová: Toto nechám na panu profesorovi, nemám klienty v této oblasti, a tak jsem to prakticky neřešila. Jen jednu poznámku bych měla – ten chaos, který s pracovní dobou lékařů nastal byl zbytečný a od legislativy nepromyšlený. Chápu, že všichni mysleli dobře, ale zbytečně jsme českou populaci vystresovali, že v době Vánoc nedostanou ošetření v nemocnici. Takovéto zásadní změny se nedají dělat ve stresu, ale jak je vidět nakonec vše dobře dopadlo… a dokonce jsme stihli poslední změny v této oblasti zahrnout i do našeho komentáře.

    Komentář je součástí nabídky ASPI v právním oboru Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Více informací >>> zde.

     


    Wolters Kluwer ČR, a.s.
    11. 3. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Korporační, fundační a trustové právo – LL.M. na Karlovce
    • Pracovní právo v HR: Karlovka otevírá LL.M. kurz pro personalisty, který propojuje právo a praxi
    • LL.M. v insolvenčním právu: Odborné vzdělání pro dobu ekonomických výzev
    • Sportovní právo na Univerzitě Karlově
    • LL.M. – Ochrana hospodářské soutěže a kontrola veřejné podpory
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Novela zákona o znalcích: krok ke stabilizaci systému, který se potýkal s provozní nepružností
    • ASPI přechází na webovou verzi: výhody a budoucnost právních technologií
    • Studium LLM v oboru PRÁVO & OBCHODNÍ SEKTOR: Když právo potkává byznys
    • Legal Innovation Day 2025 ukáže, jak na praktické využití AI
    • D.A.S. právní ochrana slaví 30 let a rozšiřuje dostupnost právních služeb

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    PARTNER

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.